• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Zase o rok zkušenější aneb jaká byla přívlač v minulém roce

  • Cadox 5
10. 01. 2010
Rok se sešel s rokem a můžme tedy bilancovat. Po každé ukončené sezóně si sedám a přemýšlím, co jsem ve svém zažitém stylu lovu zlepšil, co zdokonalil a na co jsem naopak „nedosáhl". Vláčkař jakožto rybář kreativní se učí celý život, a tak vždy potěší, pokud se závěrem sezóny můžeme pochlubit nějakým pěkným zážitkem, zlepšením své techniky a hlavně solidním úlovkem.

Rybářský tlak stále narůstá, rybářské vybavení je čím dál dokonalejší, techniky lovu preciznější, a tak máme radost, když svým kolegům ukazujeme fotografii s krásnou rybou, a ještě lépe fotografii s překonaným osobáčkem. Pokud se vám daří tyto osobní rekordy každý rok o nějaký ten centimetřík posunout, je vidět, že děláte vše správně a můžete mít tedy z uplynulé sezony dobrý pocit. Loňský rok byl z mého pohledu jeden z nejúspěšnějších za celou tu dlouhou dobu, kdy se intenzivně věnuji přívlači. Je samozřejmě na každém, jak chce prožít zážitek u vody, zda se pokouší o trofejní rybu, zda chce vyhrát nějaký závod, nebo si krásně odpočinout a nesmazatelně si vrýt neopakovatelné zážitky do paměti své i svého fotoaparátu. A právě těch nádherných zážitků jsem měl nadměrné množství, a ještě okořeněných úlovky, o kterých bych se rád zmínil.

Úvod vláčkařského roku, tedy červen, byl poněkud vlažnější a sám jsem nevěděl, jestli se mám specializovat na některou rybu, nebo se jen tak toulat s proutkem po našich řekách a doufat v náhodné úlovky. Jezdil jsem na lokality, které mě v minulosti obdarovaly nejedním pěkným úlovkem, a hlavně jsem věřil lovu s povrchovými nástrahami na jednom krásném písníku. Bohužel, jak to už bývá, předešlý rok nemusí být, co se týče apetitu dravců, stejný jako ten následující. Tam, kde jsem v hojném počtu lovil okouny kolem čtyřiceti centimetrů na hladinové popy, jsem neměl prakticky ani záběr. Přesto jsem tomuto lovu nadále věřil a doufal v období, kdy se to, jak se říká, „rozebere“. Konzultoval jsem dobu braní a techniku s přáteli, kteří byli ovšem také ve stejné situaci a kromě ulovení pár menších sumíků na Labi neměli ani záběr. Řekl jsem si: „Aspoň něco!“ a po jedné neúspěšné docházce na písník jsem také vyrazil na řeku Labe. Asi po půl hodině vláčení jsem dostal svého letošního prvního sumíka kolem osmdesáti centimetrů a bylo tedy jasné, kam budu celý červenec jezdit vláčet. Umocnil to také další kolegův záběr, který ovšem nebyl proměněn a ryba nenávratně zmizela. Celý následující měsíc jsem sám nebo s kolegou Honzou Pánkem dráždil vousaté predátory řeky Labe a podařilo se nám společně zdolat patnáct sumců od sto do stopadesáti centimetrů, což považuji za mimořádný úspěch především proto, že to bylo na přívlač. Osobně mě nejvíce nadchl lov s wobblery bez lopatky, jakými jsou slidery firem Salmo Water Scout, se kterými jsme měli mimořádné úspěchy.

V průběhu roku jsem kromě posunutí několika osobáčků při lovu sumců, neustále objížděl labské jezy a snažil se ulovit také boleny, kterých je na této řece dostatek. Dařilo se mi to střídavě, protože trefit se do doby jejich lovení a do chuti sezobnout nástrahu není až tak jednoduché, a pokud netrávíte u vody všechen čas, potřebujete také kus štěstí. Přesto jsem bolenů ulovil vcelku dostatek, ale bohužel ne trofejních velikosti. Ryby kolem padesáti centimetrů byly běžné a kolem šedesáti centimetrů nebyly výjimkou, ovšem bolena nad sedmdesát se mi toho roku nepodařilo ulovit. Zřejmě mám do konce sezony vybráno, pomyslel jsem si. To jsem ovšem netušil, že si posunu nebo vyrovnám osobáčky hned několikrát. K takovéto úspěšně sezoně potřebujete mít určitou dávku štěstí, dobré vybavení a také pár dobrých přátel, kterým nezáleží na osobní ambici a rádi se s vámi podělí o zážitky a dobré lokality, kde se dá očekávat slušný úlovek. A právě jedním z takových vynikajících rybářů a znalců je Vašek Turek, se kterým jsem se v uplynulém roce seznámil. Dalo by se říct, že pokud máte po ruce takovéhoto odborníka na místní lokalitu, máte napůl vyhráno. Člověk znalý a revírem odkojený vám totiž zcela jistě ušetři několik let života, strávených poznáváním daného revíru. Proto jsem také přivítal jeho nabídku a věnoval se vláčení na dolním toku Labe pod jeho vedením. Mnohokrát jsme spolu prožili rybaření z říše snů a ulovili nespočet sumců, bolenů, okounů, štik i candátů a za to bych mu chtěl touto cestou poděkovat. Nejvíce úspěchů jsme s blížícím se podzimem dosáhli pod jezy řeky Labe, a to především na výše uvedené slidery. Ulovení několika sumců od sto do sto padesáti centimetrů za jediný den nebylo výjimkou, takže jsem si někdy připadal jako na sumčích sádkách.

Listí nám pomalu ale jistě opadává a nám je jasné, že pravá sumčí sezona už pomalu končí. Stále se ale ve vzpomínkách vracím k předešlé sezoně, kdy jsem lovil krásné okouny na místním písníku. Zdá se neskutečné i nemyslitelné, že se mi letos ještě nepodařilo zdolat okouna přes čtyřicet centimetrů tam, kde jsem jich zdolal už nespočet. Proto se opět vypravuji pokoušet štěstí a přemluvit velké pruhované ježatce k záběru. Tentokrát však nechávám popy doma a vybavuji se pouze menšími wobblery a hlavně gumovými kopýtky, která mě málokdy zklamaly. Konečně je to tady a já se letos poprvé trefuji do hejna slušných okounů a během hodinky jich zdolávám šest od 37 do 39 centimetrů. Zaplať pán bůh, říkám si, okouni na mě nezanevřeli. Proto jsem se rozhodl, že se jim tento týden budu věnovat naplno. Nahazuji poměrně do velké vzdálenosti pětigramovou hlavou a svým oblíbeným modrobílým kopytem velikosti dvě. Je tu hloubka přibližně od dvou do deseti metrů, a tak je těžší hlava podmínkou, nehledě na to, že jsem zahlédl, jak se rybičky rozprchly docela daleko od břehu.
Po propadnutí nástrahy na dno okamžitě začnu navíjet a nástraha se tak zvedá lehce nad dno v přímce vlasec prut. Celý tento týden jsem tímto systémem prolovoval písník a podařilo se mi konečně ulovit několik okounů kolem čtyřiceti centimetrů, z toho ty největší měli čtyřicet čtyři centimetrů. Magická padesátka tedy opět nepadla, ale písník mi připravil několik krásných zážitků, které ve mně navždy zůstanou. Zima se kvapem přiblížila a první sníh už posel vrcholky hor. Proto se vydávám opět za Václavem na řeku, abych zde uzavřel zdařilou sezonu ulovením nějakého pěkného candáta nebo štiky. Tentokrát jsme ovšem opravdu několikrát vyšli naprázdno a ulovili pouze několik menších bolenů, kteří berou po celý rok, a pár candátků sotva mírových. Namlsaní z průběhu roku rezignujeme a bilancujeme, co jsme kde „vyladili“ a co jsme naopak podcenili. Objevení nových krásných míst řeky Labe a jejich partií mě opět utvrdilo o tom, že i přes dlouholetou praxi mohu dál nacházet a poznávat stále nové a nové možnosti tohoto našeho veletoku. Dále jsem se důkladněji seznámil s mnoha novými nástrahami a poznal jejich chod i využití, což je zkušenost k nezaplacení. Rybářské vybavení tentokrát nebudu podrobněji rozebírat, ale utvrdil jsem se v tom, že hlavně u lovu sumců se nesmí nic podcenit a vítězí zde především kvalita před cenou. Na závěr mi dovolte popřát vám všem zapáleným vláčkařům nejednu takovou sezonu, jakou jsem prožil, několikeré zlepšení svých osobáčků, poznání nových zákoutí naši přírody, příjemné setkání se stejně zapáleným kolegou a zážitky, které vám zůstanou v srdci, popřípadě ve vašem fotoaparátu.

      Autor: Radim Křepelka


Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 0

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se