• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Zase nějaká novinka?

  • Cadox 5
29. 03. 2016

Začnu vtipem – Manželka říká manželovi : Ty seš takovej debil, že kdyby bylo mistrovství světa v debilech, tak seš druhej. Proč až druhej? Protože seš takovej debil, že bys určitě nevyhrál!  :o)
Ne že bych se cítil, jako debil, i když… Bez poznámek! Kdyby bylo mistrovství světa ve smolících, asi bych byl taky druhý. Vzal jsem to trochu oklikou, ale já už jsem takový.

Normálně vám přijdu do mého oblíbeného rybářského krámku s jasným cílem – chci koupit jen pár drobností, karabinky s obratlíkem a floukarbon na návazce. Pro moji rodinu a zejména rodinou kasu bohužel, pro prodejce rybářských potřeb bohudík, jsem ale slaboch a podlehnu velice snadno lákavým nabídkám nového zboží a tak každoročně utratím tisíce korun za různé „nezbytnosti“ z kterých většina skončí v propadlišti ne dějin, ale v hloubkách vod (na mělčině si pro ně dojdu). Tak se stalo i tentokrát, těkám očima po regálech a čekám, než si rybář přede mnou koupí červy a krmení. A najednou mé zkušené oko objeví několik změn ve složení zboží ve vitríně – celá jedna je věnovaná nové expozici umělých nástrah od nové firmy, kterou ještě neznám. Kochám se u mé oblíbené rybářské píp šou. Beru to pohledem odshora dolů a už vím, co pojede se mnou domů. Rozhodně to budou plandavky, které mi nějak chybí v nabídce vláčecích nástrah a tyto se mi vyloženě zalíbily na první pohled. Mezi kamarády nevím o nikom, kdo by je používal a přitom to je fantastická nástraha a právě proto si myslím, že tou neokoukaností by mohly bodovat. Těkám dál po dalších produktech. Najednou mi mé vláčecí srdce zaplesalo! Tak tebe musím mít! Sice se jmenuješ candát, ale designér nástrah jich asi mnoho neviděl, když si takto představuje candáta! Já si Tě přejmenuju. Jedu dál, tedy spíše níž. Vybírám si, zatím jen očima další kousky, o které bych měl zájem. Vypadá to, že se půjdeme s rodinou do konce měsíce asi pást, ještě že je léto a je tráva (myslím trávu jako trávu, ne trávu, ta je dražší). Pán s červama už konečně odchází a prodavačka se může věnovat jen mě. Jenže nepřichází a odkazuje mě na kolegu, ten mi prý k tomu řekne potřebné informace. Tak na ně jsem zvědavý!

Znám tyhle reklamní řeči, ale proč to zkouší na mě? Ať to zkouší na nějakýho týpka, co je tady poprvé. Že by to byla pravda? No uvidíme! V jednom má ale pravdu, jsou ještě neokoukané, a tudíž by mohly fungovat. Konečně mi otvírá vitrínu a já si na ně můžu i sáhnout. A jejda (jak říká můj vnuk Jenda), všechny woblery jsou zvukový. Nejsem velkým fandou „zvukáčů“, ale budiž dám na něj, že jsou super (další příklad, jaký jsem slaboch). Vybírám si předem zvolené woblery a plandavky a odebírám se pomalu ke kase, v duchu si přehrávám domácí scénu, kam jsem dal ty peníze, když mě ještě zavolá zpět. Co takhle mikronymfy? Nymfy mám od Berkleyho, mě nezlomíš! Jenže tyhle jsou nový, menší a lepší! Jak to na mě pozná, že jsem slaboch a nedokážu odporovat? Přidává mi tedy ještě od každé barvy jeden pytlík. To nevypadá ani na tu trávu a manželce budu muset jistě trhat čtyřlístky, ty ona nejraději! Nelitujte mě, já to dávám jen pro odlehčení, mám našetřeno, tak to rodinný rozpočet nepozná. Ale stejně jsem se při placení lehce orosil. To vypadá na pár podzimních koupelí, vás já tam pod vodou nenechám, ledaže byste si to zasloužily!

Doma jsem se s nima polaskal, přidělil jsem jim nejlepší místa v brašně a těšil se k vodě. Již zítra! Pak jsem je zase vyndal a raději vyfotil, abych věděl, jak vypadaly před použitím. Doma to není ono, chce to někde u vody, v akci. Mám jasnou představu, na vlhkém mechu, který roste na stromech u vody. Bude pěkný kontrast, jasně vidím tu kompozici. Již zítra (podruhé)! Usínám těžce, musím rychle spát, aby bylo brzo ráno (to jsem si říkal, když jsem byl malej kluk, snad to bude fungovat i dnes).

Je tu ráno a já mažu k vodě. Vím o potopeném stromu, často jsem na něm fotil ryby, tak nejdu naslepo. Hmm, byla velká voda a strom je v…, no v pryč. Neřekl bych, že bude problém najít to správný místo na nafocení nástrah, aby to mělo nějaký náboj. Břehy jsou plný roztrhaných igelitů a jiných produktů civilizace. Nechce se mi chytat na nástrahy, který třeba utrhnu a nebudu mít na ně ani pamětní foto. Mám smíšené pocity (asi jako když se vám tchýně zabije ve vašem novém autě). Chytat, nechytat? Odjíždím k rybníku, tam bezpečně vše vyzkouším a otestuju. A jejda, je tu první zklamání, na všech nástrahách je napsáno – plovoucí a je tady i vyznačena hloubka, do které se potápí. Nasazuju prvního 33mm woblerka s názvem Griffon, jde ke dnu, jako kámen. Moc plavat se mu nechce, ale o to lépe pracuje a díky přídavné malé plandavce na břiše imituje snad okouna, který honí malou rybičku – tak ten bude určitě fungovat v místech, kde jsou okouni. Mezi nimi panuje silná potravní konkurence a podobná šidítka mi vždy fungovala. Taky že jo, okouní drobotina, která pod břehem číhala na potěr, se již připlula podívat, co se tady děje, jsou však příliš malí na útok a na většího soupeře si netroufají. Vy půjdete na ty nymfy!

Když jsem viděl doma ty nymfy, bylo mi jasný, že to na jeden prut neodchytám a budu muset jít k vodě se dvěma. Dělám to nerad, nejsem při tom tak mobilní, ale co se dá dělat. Chci si je odzkoušet, abych pak na závodech věděl, do čeho jít. Nakonec jsem si vzal pruty tři, co kdyby… Jeden dlouhý na větší nástrahy, pak můj milovaný 2,4m na UL a na ultra UL 1,8m s 0,08mm vlascem, zakončeným ještě návazcem z fluorocarbonu abych byl co nejméně nápadný. Samozřejmostí jsou háčky bez protihrou, ale nikomu je nepodbízím, je to věc každého, jak bude k lovu přistupovat, ale myslím si, že to každý pozná sám, že by bylo dobré protihrot zamáčknout. Jinak budete zbytečně trhat okounům jejich velice křehké tlamky. Já používám háčky Hanák s tungstenovou hlavičkou, musím si je ale vždy připravit doma na návazec, protože jsou titěrný a bez brýlí bych to u vody nedal.

Lov probíhal tak, že jsem si větším woblerem přilákal okouny k sobě a mikronymfou je odchytal. Chvíli mě to bavilo, ale pak jsem je začal litovat a přešel dál. Každopádně, jestli to takto půjde o závodech, tak je bedna jasná. (jsem si ale jistý, že to bude úplně jinak) Ono je to přeci jen trochu jiné na závodech, když jsou okolo vody desítky rybářů a takhle, když jsem u vody sám. Vyfotím teda jen pár kousků a jako raritu i nedravé ryby, aby bylo vidět, že to jde i na ně.

Ani bych nemusel nic chytit, stačí mi jen pozorovat, jak ladně se wobler ve vodě vlní. Jak mu prací prutu a navijáku dávám život. Nahazuju, přitahuju, pořád dokola. Dívám se po krásném okolí, kvůli kterému sem jezdím, ta zelená uklidňující atmosféra do mě vniká všemi póry. Najednou, asi dvacet metrů přede mnou je na hladině závar. Právě jsem se kochal, takže jsem si nevšiml, jaká to byla ryba. Tipoval bych na štiku, protože jsem ji zhruba na stejném místě loni dostal. To jsem zvědavý, jak asi povyrostla za ten rok. Jenže to jí budu muset napřed přelstít! Co by na tebe asi tak platilo? Vsázím na mého nového favorita s načevenalou hlavou. Budu muset ale malinko popojít, odsud tam přesně nenahodím.  Chvíli ještě váhám, jestli dát lanko. Obyčejně ho nedávám, ale ryba vypadala hladově, tak co kdyby? Naposledy, ještě opatrně vyzkouším chod woblera s lankem, pod nohama a nahazuju směrem k místu, kde o sobě dala před chvílí vědět. Nebudu psát, že jsem si myslel, že to je vázka, věděl jsem hned, že to je ona! Podle boje, to ale nebude žádná obryně Stáňa. To jsem si ale myslel, jen do té doby, než jsme si u břehu pohlédli do očí. Vyloženě jsem nebyl její typ, protože udělala elegantní otočku a jen díky bojovce jsem jí ještě cítil na prutu. Způsob boje asi odkoukala od amurů. Scénář byl naprosto stejný, ke břehu se nechal přivést celkem ochotně, jakmile ale cítila břeh, otočila se a vzala dráhu zpět na volnou vodu. Teda tak dlouho jsem ještě žádnou štiku nezdolával (a že jich bylo).

No a tady přichází na řadu návaznost s úvodem. Říkám si, že už je hotová k vylovení, už není tak aktivní. Připravuju si foťák na snímek ve vodě. Každému je asi jasný, jak to skončilo. Nemám z toho souboje ani poslední závar na hladině. Jo, zažil jsem to už mnohokrát a nikdy si na to nezvyknu. Každopádně vím, kde je a dojdu si pro ni později. Jsem holt Smolík (nebo debil), mohl jsem ji vyfotit na břehu, v klidu a pak ji dát zpět do vody a bylo by to. Příště budu moudřejší a nebudu si hrát na machra. Snad ale nějaké to příště bude.

Tak woblery jsem už vyzkoušel a teď něco jiného – plandy. Jak já už je dlouho nepoužíval! Jsou každopádně neokoukané a tak by je ani ryby nemusely znát. Na pohled jsou velice lákavé – jiné bych si ani nevzal. Chodí krásně, nejlepší je nechávat je pomalu propadávat a pak zase přitáhnout. Zjišťuju, že mě snad na vláčení nejvíc baví to hraní s nástrahou, než vlastní lov. Ta ryba na háčku je už ta pověstná třešnička. Líbí se mi, že ty menší mají jen jednoháček. Nej byla tentokrát měděná barva i když jsem si sliboval o trochu víc od té červené.

Tolik nástrah a tak málo času – a to se dá vláčet jen jedním prutem a s jedinou nástrahou. Jak to, že muškaři můžou dát na návazce tři mouchy my jen jednu nástrahu? Je to nespravedlnost! Ještě že mám vícero prutů a můžu je operativně měnit. Když to se mnou při nákupech takhle půjde dál za chvíli bych asi potřeboval nosiče, nebo nějakýho šerpu, každopádně tento nákup se mi vyplatil.

chj.rybar

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 6

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se