• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Zápis docházky k vodě a přisvojených ryb

  • Cadox 5
13. 10. 2016

Jak je to s poviností zapisování docházky k vodě, ulovených a přisvojených ryb, jakož i ryb vrácených vodě? Lze nezapsání příchodu na revír, případně nezapsání ulovených ryb považovat za porušení zákona nebo jen porušením příslušné vyhlášky a jaké negativní následky toto porušení může přinést?

Odpověď:

Podle ust. § 13 odst. 9 i.f. zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství osoba provádějící lov je povinna vyznačit v povolence k lovu datum lovu, rybářský revír, počet, druh a hmotnost ulovených ryb.

Podle ust. § 16 odst. 4 vyhl. (MP revíry) a podle § 17 odst. 5 (P revíry) přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu (některé bezprostředně po jejich ulovení, některé po skončení nebo přerušení lovu).

Čl. II / b bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS osoba provádějící lov je povinna zapsat nesmazatelným způsobem před zahájením lovu ryb na MP revíru i P revíru datum lovu a číslo revíru. Pokud si nepřivlastní v daném revíru a v daném kalendářním dnu žádnou ulovenou rybu proškrtnout...

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Především je třeba konstatovat, že zákon o rybářství spojuje povinnost rybáře zapisovat revír a datum lovu ve spojení s ulovenými (míněno nepochybně přisvojenými) rybami. Jen obtížně by bylo možno interpretovat zmíněné ustanovení zákona tak, že přikazuje rybáři zapisovat pouhou docházku do revíru. Zákon však neobsahuje ani přímé zmocnění pro prováděcí předpis, jímž je vyhláška č. 197/2004 Sb., aby tyto povinnosti podrobně upravil.

Nicméně nelze dospět k závěru, že v tomto případě jde vyhláška nad zákon nebo vedle zákona, protože rozhodně není proti principům, kterými je zákon o rybářství ovládán. Zákon o rybářství sám o sobě nepovažuje porušení povinnosti zapisovat ulovené a přisvojené ryby za přestupek, protože takové jednání nepostihuje v ust. § 30 zákona, kde jsou uvedeny skutkové podstaty přestupků.

Radost rybářů z výše uvedeného konstatování musíme ale mírnit. Podle ust. § 30 odst. 1 písm. f/ zákona o rybářství se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že provádí lov v rozporu s podmínkami výkonu rybářského práva stanovenými v povolence k lovu (§ 13 odst. 9) zákona. A protože v bližších podmínkách výkonu rybářského práva (dále jen BPVRP) na revírech ČRS je uvedeno, že za tyto BPVRP je třeba považovat samozřejmě nejen znění zákona, ale i vyhlášky, jakož i uživatelem revíru speciálně stanovené podmínky, vše uvedené v soupisech revírů, které jsou součástí povolenky a jako takové jsou také rybářům k povolence vydávány, pak tedy lze učinit jednoznačný závěr, že nezapsání ulovené a přisvojené ryby, stejně jako nezapsání docházky na revír je přestupkem podle § 30 odst. 1 písm. f/ zákona o rybářství.

Z uvedeného také nepochybně vyplývá, že požadavek ,,nesmazatelnosti" zápisu se týká jak případu ulovené a přisvojené si ryby, tak zápisu pouhé docházky k revíru bez (zatím) ulovené ryby. Porušení tohoto příkazu ,,nesmazatelnosti" je přestupkem ve smyslu ust. § 30 odst. 1 písm. f/ zákona o rybářství.

Výmluvy na to, že rybář nevěděl, že musí použít nesmazatelnou psací potřebu či že ji momentálně neměl k dispozici, nelze akceptovat, protože platí, že ,,ignorantia iuris non praesumitur nec toleatur" neboli neznalost práva se nepředpokládá ani se netrpí. Nepochybný význam ale bude mít zjištění tzv. subjektivní stránky přestupku, tedy zda se přestupku spočívajícího v zápisu učiněném ,,smazatelně" dopustil rybář jen z nedbalosti či úmyslně a dokonce záměrně. To by se pak mělo zobrazit v druhu a výši kárného opatření uloženého orgány ČRS či pokutě uložené ve správním řízení.

Rybářské stráži nejsou neznámé případy, kdy rybář zapíše ulovenou a přisvojenou rybu mikrofixem,, který lze následně smazat. Zápis však lze ,,obnovit", pokud jej postříkáte vymrazovacím sprejem Cryos. Otázka zní, zda může rybářská stráž manipulovat s předloženou povolenkou tak, že ji postříká vymrazovacím sprejem.

Odpověď zní, že nepochybně může. Při argumentaci tohoto závěru vycházíme ze samozřejmého předpokladu, že použitím vymrazovacího spreje není povolenka žádným způsobem poškozena. Poté si připomeňme pravomoci rybářské stráže, jak jsou vymezeny v ust. § 16 zákona o rybářství, mimo jiné právo kontrolovat osoby lovící ryby nebo vodní organizmy, zda jsou k tomuto lovu oprávněné a zda provádějí lov řádně a způsobem, který umožňuje tento zákon, požadovat předložení platného rybářského lístku a platné povolenky k lovu atd. atd. Dále připomeňme, že podle čl. II/e BPVRP je osoba provádějící lov povinna umožnit rybářské stráži zápis o provedené kontrole do oddílu II. povolenky.
Při aplikaci těchto ustanovení na konkrétní případ jsme povinni (jak opakovaně nabádá Ústavní soud ČR) odhlédnout od prudérního, doslovného a gramatického výkladu právního předpisu, ale musíme především respektovat smysl a účel předpisu. Nelze mít za překročení pravomocí rybářské stráže, pokud učiní opatření ke zjištění platnosti povolenky a zápisů v ní, ke kterým je rybář povinen, způsobem, který se nedotkne práv rybáře, a povolenku nepoškodí. Jestliže někdo falšuje zápisy v povolence (jde ještě o platnou povolenku ?), nelze mu přiznat více práv než rybářské stráži, která má právo povolenku kontrolovat.

Na smyslu a účel zákona (tzv. ratio legis) musíme usuzovat i při řešení případů zapisování ryb do oddílu II povolenky, a to ryb ulovených ale nepřisvojených (vrácených vodě) či dokonce vůbec neulovených. Nepochybně účelem všech zmiňovaných ustanovení obecně závazných předpisů i BPVRP je získat přehled a údaje o skutečném stavu obsádky v revírech, neboť podle těchto údajů se nejen tvoří zarybňovací plány a jejich aktuální změny, ale především mají tyto údaje významné hospodářské dopady. Pokud rybář uvádí v povolence údaje, které neodpovídají skutečnosti, sleduje buď osobní prospěch (může pak lovit více ryb než je stanovený limit) nebo tak činí ve prospěch uživatele revíru. V obou případech však jde o to, že rybář nesplnil základní povinnost, totiž vyplnit povolenku v oddílu II řádně. A to je, jak jsme si už vyložili výše, přestupek podle § 30 odst. 1 písm. f/ zákona o rybářství. A za jeho spáchání může být uložena pokuta do výše 30.000,- Kč (§ 30 odst. 6 zákona o rybářství).

Odpovídal:     JUDr. Alexander Šíma

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.









Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 13

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se