• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Vystopujte si svého bolena

  • cadox fishing
30. 08. 2015

Je to zvláštní, jak tento stříbrný dravec rozděluje rybářskou veřejnost. Jedni jej obdivují pro jeho opatrnost, razantní záběry i statečný odpor při zdolávání. Názor druhé skupiny je zcela odlišný. Bolen je často neprávem označován za nepůvodní druh, ač žije v našich řekách odjakživa. K tomu je nutné přidat častý názor, že "bolen škodí". Přiznám se, že by mě zajímalo jak. Nedávno jsem na tento odvěký příspěvek narazil v jedné internetové diskuzi. Když jsem se autora příspěvku zeptal, v čem spočívá bolenova škodlivost, odpovědi se mi nedostalo. Jen svůj příspěvek, včetně mojí reakce, smazal. Dokážu pochopit, že je nedostatek kaprů svalován na přemnožené sumce. Byť jde ve většině případů jen o alibismus, dala by se zde najít jistá logika. Ale čím je škodlivá ryba, jejíž jídelníček tvoří z většiny oukleje a malé plotičky a perlíni?

Populární je i názor, že kromě bolena v našich řekách jiní dravci nejsou. Podobné názory většinou šíří rybáři, kteří se usadí na nejvíce prochytávaném místě u parkoviště, pod nohy nahodí rybičku a čekají... Na štiku, která na podobném místě sotva přežila zahájení. A protože bolen loví na větším prostoru a navíc ne zrovna nenápadně, může mít dotyčný rybář pocit, že revír je plný dravých ouklejí. Realita je ale taková, že jde často o jedinou rybu.

Sám mám bolena rád. Je to typický dravec letních měsíců, tedy období, kdy trávím u vody nejvíce času. Baví mě bolení ostražitost i jeho razantní záběry na hladinové woblery. O to více zarážející je, jaká metoda se často stane velkému bolenovi osudnou. Celý život se vyhýbá umělým nástrahám a poté se v časopisech objeví zpráva o kapitálním bolenovi uloveném na peletku. Asi největší kuriozita se měla stát před několika lety na jednom nedalekém rybníku. Tam se měl ulovit 90cm dlouhý exemplář dokonce na regulérní sumcovou sestavu na bójce. Co jindy nesmírně opatrnou rybu vede k takovému zkratu, to asi nikdo nezjistí. Určitě však nešlo o jediný případ. Nepříliš uctivě o bolenech hovoří lovci sumců přívlačí. Ti často loví boleny jako vedlejší produkt svého snažení. Na silné šňůry a 12cm robusní woblery. Zajímavé, protože takto slepě žravé jsou většinou jen menší ryby. Jen si najděte vodu se silnější osádkou menších bolenů. Stačí na konec vlasce navázat háček, na něj dát velký kus pečiva a poslat jej na hladinu rybníka. Malí boleni budou možná častějším úlovkem než kapři a amuři.

Ale zpět k přívlači, protože s tou je lov bolenů zcela jistě nejzajímavější. Konkrétně se budeme bavit o lovu na hladinové nástrahy a aktivním vyhledávání lovících ryb. Bolen najíždějící do hejn ouklejí totiž o sobě svými hlasitými zálovy dává vědět široko daleko. Pokud se na chvilku usadíte na břehu a budete sledovat dění kolem vody, všimnete si, že zalovení se na podobných místech opakují. Lovící bolen totiž jezdí v kruzích a do ouklejí najíždí opakovaně. S trochou štěstí se nám tak může podařit trefit se rybě do cesty naší nástrahou. V proudných úsecích řeky je ale problém ten, že musíme pozici ryby odhadovat. Na stojácích je situace jiná, ale o tom až níže.

Otázkou je, jak rychle bolen tyto oblouky opakuje. Před časem jsme lovili s kolegou na jednom labském podjezí. On s feederem, já s přívlačí. Když kolegovo krmítko dopadlo na hladinu, okamžitě se kolem volně se vznášejího krmení objevilo hejno ouklejí. Bolení útok na sebe nenechal dlouho čekat. A krátce poté letěla stejným směrem i moje nástraha. Na to však kolega reagoval stylem, že bolen už je v tu chvíli na druhé straně řeky. Myslel jsem, že má pravdu. Do nedávna. Konkrétně to bylo během mých letních lovů parem. Během nich jsem měl možnost pozorovat v mé polovině řeky opakovaně lovit velkého bolena. Předem předesílám, že se mi jej nepodařilo ulovit. Jen se mi jednou těsně pod nohama otočil po stahované parmové montáži. Čerstvé, ještě nezašlé ploché olůvko házelo při stahování v proudu odlesky a bolena to zaujalo. Zajímavé, že prohazovat toto místo plandavkou bylo marné. Vzhledem k letošním extrémnímu suchu jsem ale měl možnost pozorovat tuto odhadem 70cm rybu z mostu. Rozhodně to nebylo tak, jak by se mnoho lidí mohlo domnívat. Tedy že uloví jednu rybku a opět se vrátí do proudu. Kromě samotného (hlasitého) zalovení se totiž ryba v mělčině ještě v nastalém zmatku zdržela a ani její návrat do hlubší vody nebyl nijak překotně rychlý. Určitě se tedy vyplatí věnovat pozornost místům, kde se dravec právě ukázal.

Problémem bolenové přívlače je to, že mnohdy máme jen chvilku k tomu, abychom rybu přemluvili k záběru. Jinak se můžeme na našem stanovišti chovat sebetišeji, ale jakmile bolen zavětří zradu, naše šance se rapidně snižují. Před časem jsme navštěvovali jedno velké podjezí na Labi. Boleni se pravidelně zdržovali na rozhraní klidné vody a silného proudu, kde lovili velké oukleje. Scénář našich výprav byl vesměs stejný. Buď jsme během prvních deseti minut dostali záběr a nebo jsme mohli končit. Zprvu totiž ryby reagovaly skutečně důvěřivě. Během pár minut ale veškerý jejich zájem končil. Pokud jsme tedy neproměnili některý z prvních útoků, byla naše 50 km cesta zbytečná.

Zajímavá byla i příhoda z letošního zahájení. Kamarádovi Pavlovi totiž několikrát zvedl tepovou frekvenci bolen, který se dvakrát těsně pod břehem otočil za jeho hmyzím woblerem. Mohutná ryba se šrámem na hřbetní ploutvi se nám ukázala v celé své kráse, ale zájem zabrat neměla. Po chvilce se bolen přestal ukazovat, ale kolegovi to nedalo a stále prochytával místo, kde se ryba objevila. Připnul jsem na konec lanka větší hladinový wobler a poslal jej na druhou stranu řeky, abych Pavlovi jeho místo neplašil. V tu chvíli se ale za nástrahou u druhého břehu otevřela hladina a já pocítil silnou ránu do prutu. Několikaminutový boj v silném proudu skončil v můj prospěch a mohutný bolen se stal hlavním objekter našeho fotoaparátu. Teprve při pohledu na odplouvající rybu jsme si všimli, že jde očividně o tutéž rybu, kterou jsme se pokoušeli ulovit u našeho břehu. Jen bolen po chvíli prohlédl zradu a vydal se pokračovat ve svém okruhu. Shodou náhod už ale v tu chvíli byla moje nástraha ve stejném místě jako dravec.

Je všeobecně známou záležitostí, že boleni se po čase na prochytávaném místě naučí hladinové nástrahy rozpoznávat a ignorovat. V této souvislosti je zajímavé, že se mi podařilo několik bolenů ulovit na malé twistery tažené velmi rychle po hladině. Paradoxně v tomto případě šlo většinou o náhodné úlovky, kdy jsem po nepodařeném náhozu nástrahu rychle stahoval do atraktivnějších míst. V tu chvíli přišla nečekaná rána do prutu, která si nijak nezadala s klasickým záběrem na popa. Možná právě obyčejný twister s vlnícím se ocáskem, jedoucí rychle po hladině, byl na prochytávaných místech přirozenější a nenápadnější než klasické bolenové nástrahy.

Na stojatých revírech je situace do jisté míry podobná. Už jen proto, že bolenovy návyky jsou podobné jako na řekách. Ideální jsou slunečné bezvětrné dny během léta a v brzkém podzimu. To můžeme pozorovat, jak boleni (často skupina 2-3 ryb) projíždí pod hladinou několik metrů od břehu. Nedocenitelným pomocníkem nám v tomto případě budou polarizační brýle. Kromě lovících ryb je možné během žhavých letních dní kolem vody vidět nejen krásné dívky v plavkách, ale také boleny netečně postávající těsně pod hladinou. Situace je horší, než u projíždějících ryb, ale i tyto dravce je možné ulovit. A vcelku podobným způsobem. Důležitou roli hraje moment překvapení.

Základem je poslat nástrahu co možná nejblíže k projíždějícím bolenům. K tomu jsou ideální hladinové woblery, ale jde to i s klasickou bolenovkou jako je například Salmo thrill. Samotný lov je značně adrenalinový. Naším cílem je s pomocí polarizačních brýlí najít rybu a poslat nástrahu do její blízkosti. Ideálně tak metr za ní, pokud se nám to podaří. Následně uvedeme nástrahu do pohybu. Reakce ryby mohou být vesměs dvě. Buď jí rozruch na hladině vyplaší, nebo po ní reflexivně zaútočí. A i když ne každý útok skončí rybou na konci vlasce, o zážitky ochuzeni nebudete.

Do karet nám hrají i podmínky, kdy se bolen nemůže úplně spoléhat na svůj zrak a okolnosti hrají v náš prospěch. Jde hlavně o zhoršenou viditelnost za brzkých rán nebo při stmívání. Právě ráno jsou boleni obzvláště aktivní. Sice tento denní čas věnuji spíše okounům, ale vyjímka potvrzuje pravidlo. Navíc během rozednívání často loví v maximální blízkosti břehu. Často najíždí do tak mělké vody, jak jim to jejich velikost umožňuje. A z vlastní zkušenosti mohu říct, že pokud chytám v místě, kde nad ránem loví bolen, je jeho ulovení mnohdy otázkou jednoho jediného hodu.

Marné nejsou ani večery. V nejteplejší části léta jsem často pozoroval vlny od lovících bolenů, kteří jezdili v mělké části řeky plné potěru. Vlna, kterou před sebou ryba tlačila, velice usnadňovala její lokalizaci. A pak už jen stačilo jí zkřížit cestu vhodně zvolenou nástrahou...

Smysl těchto řádků nebyl dát přesné návody, jak dostat na háček celou bolení populaci plující v našich vodách. Měl spíše ukázat, že lov bolenů je velmi rozmanitý a plný adrenalinových zážitků. A to jsem ani nehovořil o lovu muškařením, které je ještě o velký kus dál. Dejte proto bolenovi ještě alespoň jednu šanci. Zaslouží si jí. Pravý důvod problémů kolem našich vod je úplně jinde a hodit jej na stříbrného predátora, který se nemůže bránit, je moc jednoduché. A alibistické.

Lukáš Ardon

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 9

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se