Vyhledávání horkých míst k lovu
16. 04. 2011
V součastnosti bývá úvodní scénář před zahájením lovu u spousty kaprařů stejný. Tráví dlouhé hodiny v člunu zvedáním a spouštěním olovnice a sledováním sonaru. Určitě si tuto činost nevyhledávají jen tak pro zábavu, ale vždy především proto, že správný výběr správného místa je základem úspěšného lovu. Proto je velmi důležité tuto činost neopomíjet a věnovat ji co největší pozornost. Mnohdy se nám velice vyplatí věnovat této činosti o hodinu více a lokalitu kde budeme lovit opravdu důkladně zmapovat.Výběr lovného místa přizpůsobíme stavu zjištěných momentálních podmínek.
Použití sonaru s GPS k vyhledávání
Dnešní možnosti použití sonaru jsou téměř neomezené.Velkou výhodou pro mapování loviště je použití sonaru v kombinaci s GPS, který si všechna data ukládá na paměťovou kartu. Na používaném člunu by jsme měli mít možnost uchycení sonaru na kvalitním držáku a důležité je
i pevné uchycení sondy sonaru, která by měla být ve stále stejném úhlu snímání, abychom předešli skreslování nasbíraných informací. Než zahájíme samotnou lokalizaci podmínek je potřeba se ujistit zda sonar přijímá signál GPS a má zaměřenou pozici.Při samotné plavbě a zkoumání dna na obrazovce si každé zajímavé místo i s nejbližším okolím zaznamenáme na paměťovku WPT tlačítkem, a olovnicí prozkoumáme tvrdost dna.Tímto způsobem si můžeme prozkoumat a zaznamenat prakticky celý revír. Při návratu z obhlídky loviště není na škodu si ještě jednou prohlédnout uložené pozice na sonaru a důkladně prozkoumat především charakter dna. Mnohdy zaznamenáme jen nepatrné rozdíly v odchylkách barevnosti odstínu, které však mohou být velmi podstatné. Takto zaznamenané informace si zazálohujeme a budou nám velkým pomocníkem při dalších lovech i po několika letech. Díky uloženým GPS souřadnicím budeme mít dokonalý přehled kde se nachází koryto, různé vodní překážky a nerovnosti které nám ulehčí budoucí lovy. Samozřejmě že pokud příjdeme na stejný revír po několika letech, je potřeba si zmapovaná a uložená místa znovu projet a přesvědčit se jestli nenastaly změny v podobě odplavení překážek, případně nového nánosu sedimentu.Ne vždy máme možnost zmapování revíru před tím než na lov kaprů vyrazíme. Mnohokrát se dostaneme na lokalitu kde jsme v minulosti nikdy nabyli a před náma stojí poměrně těžká práce s mapováním lovných míst. Jaký bude v takovýchto případech postup? Důležité především je nic neukvapit. Výbornou pomůckou nam mohou být H-bojky kterými si označíme místo které je při mapování zajímavé. Zde postačí umístit tři až čtyři H-bojky aby nebyla hladina posetá samou bojkou.U označených míst se olovnicí přesvědčíme že dno není bahnité a plné zapáchajících sedimentů.
Jsou i takový odborníci kteří kuchyňským sítkem upevněným na tyči odebírají sedimenty ze dna označeného místa a následně jej důkladně prozkoumají. I to je možná cesta.
Po návratu na břeh si prohlédneme umístění našich H-bojek a rozhodneme se na kterých místech budeme lovit. Pokud se nemůžete ihned rozhodnout, tak může pomoci přehrání uložených míst na sonaru a podle toho se rozhodnout, kde chytat a která místa ponechat jako záložní. Stojan si na břehu umístíme tak, aby silon od vzdálenější bojky byl co nejdále od bojky přední. Na to nám k vyřešení postačí přesunutí stojanu s udicema na jednu nebo druhou stranu.
Dalším krokem je připravení tyčových bojek. Pokud chceme omezit případné problémy, tak nesmíme opravdu nic podcenit. Závaží na bojkách upevníme vždy tak, aby jsme předešli zachycení silonu o bojku. Dobrá vychytávka je umístění světelné folie případně chemického světla na vrchní části bojky, což velmi oceníme za tmy. Pokud to možnosti dovolí, tak každou bojku označíme jinou barvou. Bojky připravujeme na břehu a jejich délku přizpůsobíme hloubce umístění. Vložíme do člunu a umístíme na místa označená H-bojkami. Většinou se umisťují do pozice na délku prutu za krmné místo.
Přesná lokalizace lovných míst je na prvním místě důležitosti při lovu kaprů. Neměli by jsme podceňovat technické vybavení pro vyhledávání lovných míst. Kvalitní člun a sonar je jednou z věcí, bez které se součastný kaprař neobejde.
Kaudik
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.
Hodnocení článku:
Počet hlasů: 0
Mohlo by vás také zajímat:
-
Jarní kaprařina
-
Lov kaprů v blízkosti břehu
-
Vnadění - více, či méně?
-
Nechytáte kapry na červy? Nebojte se to zkusit.
Diskuze ke článku
24. 04. 2011, 19:09 –
Kaudik
Článek má má především seznámit o práci s echolotem opatřeným GPS. Tak teď k tvým otázkám. Olovnici si vyrobíš z čehokoliv, můžeš použít olovnici zednickou a nebo si vyrobíš z kusu provázku nebo silného silonu a závaží (cokoliv těžkého, kousek železa, olova, kamenu atd.), klepáním na dno jasně ucítíš kde je dno tvrdé a kde jsou nánosy bahna a naplavenin. Rozpozná to opravdu každý. A k měření hloubky ti postačí obyčejné uzlíky které si uděláš na olovnici třeba po metru. Pak už jen uzlík nad hladinou podržíš a odpočítáš hloubku k olovnici. Míru si můžeš udělat třeba i po půl metru, to už záleží jen na tobě.
>> Reagovat
23. 04. 2011, 16:19 –
Daniel
, dolejsi.dan@seznam.czDobrý den,chtěl bych se zeptat na pár věcí.Možná se budou zdát velmi jednoduché ale já jsem začínající kaprař a moc by mě vaše odpovědi pomohly.Píšete že dno se dá ohmatat olovnicí.Mohl by jste mi říct jak se dá vyrobyt?Nebo kde koupit?Nikdy jsem jí neviděl.A druhá věc-jak mám zmapovat dno když nemám echolot?A změřit kolik kde v mém lovišti je hloubka?Nevím čím by se to dalo?
>> Reagovat
