• sumčák mega bánner
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Sumci z bažin Camargue

  • Cadox 6
10. 04. 2016

Je začátek září a já se vydávám na další cestu do neznáma. Mým novým cílem pro tentokrát není nic menšího nežli jedna z největších evropských řek, francouzská Rhona, respektive její delta, která protéká nespoutanou divočinou národní přírodní rezervace Camargue. A protože mne tenhle ten kraj hned po příjezdu sem strašně učaroval, tak vám předtím, nežli začnu vyprávět svůj další příběh o putování za rybím dobrodružstvím, něco o tomto kraji povím.



Parc Naturel régional de Camargue

Tak zní oficiální název národního parku Camargue. Jde o národní přírodní park v oblasti Provence, který leží na jižním pobřeží francouzské části Středozemního moře, a jehož součástí je právě i řeka Rhona, která v oblasti Camargue vytváří širokou deltu o rozloze 12.000 km². Jen pro vaši představu o velikosti tohoto toku podotýkám, že Rhona je nejvodnatější řekou ve Francii a mezi přítoky Středozemního moře se svou velikostí řadí na druhé místo hned za bájný Nil. Samotný park se pak rozkládá mezi departementy Bouches-du-Rhône a Gard. Je to proslulá oblast mokřadů, kanálů a ramen, které zde vytvořila právě řeka Rhona. V turistickém průvodci jsem se dočetl, že se tu vyskytuje až 400 druhů divokých zvířat včetně exotických plameňáků, polodivokých camargských býků, nádherných, bílých camargských koní a údajně obřích sumců.

Camargští koně

Tito koně jsou jedním z nejstarších plemen koní v Evropě. Podle všeho jsou to potomci pravěkých koňských plemen, jejichž pozůstatky byly nalezeny v jižní Francii. V této oblasti žijí divoce už stovky let a jejich stavba těla ze zcela přizpůsobila zdejším náročným podnebným podmínkám. Bez problémů tak přežijí zdejší vlhké a teplé léto i chladnou zimu. Typickým znakem tohoto plemene je bílá barva a menší vzrůst. A byli to právě tito nádherní koně, které jsem potkával všude, kam jsem se podél řeky Rhony hnul.



Býci z Camargue

Zdejší býci mají černou barvu a rohy zahnuté nahoru. Jsou menšího vzrůstu, což jim ale rozhodně neubírá na důstojnosti a respektu, který vzbuzují. Žijí zde polodivoce, a to hlavně v bažinách. Prodávají se na býčí zápasy nebo ze z nich stává lahůdka místní kuchyně. Jejich maso je chuťově opravu vynikající, a to hlavně díky tomu, že se pasou divoce na místních bažinatých slatích a pastvinách.

Plameňáci a ptáci

Plameňáci jsou jedním ze symbolů přírodního parku Camargue. Je to totiž jediné místo ve Francii, a jedno z mála kolem Středozemního moře, kde se tito jinak exotičtí ptáci vyskytují ve volné přírodě. Zdejší hejna mnohdy čítají až 20 000 párů. Svá hnízda si staví z bahna a živí se převážně planktonem. Kromě plameňáku tu žije i mnoho druhů volavek, racků a daších obyvatel ptačí říše.

Sumci z Camargue

Ale abych zde nevyprávěl jen o koních a přírodě, která mně tu opravdu učarovala, vrátím se zpátky a povím vám teď něco o zdejších obřích sumcích a rybolovu, za kterým jsem do Camargue vlastně přijel. Protože jsou to právě obří sumci, kteří jsou pro nás rybáře určitě tím největším lákadlem, které nás do Camargue táhne. Vždyť tak velcí a mohutní sumci, jací se loví tady na Rhoně, se vyskytují snad už jen na italské řece PO. Dokladem toho je i skutečnost, že se zde každým rokem podaří ulovit několik sumců s váhou přes 100 kilogramů. A tak se určitě budete ptát, čím to je a jak je to možné, že se zde tito největší sladkovodní dravci dorůstají takových velikostí? Odpověď na tuto otázku najdete v následujících řádcích.



Potrava

Řeka Rhona zde oplývá množstvím ryb a tím pádem i dostatkem potravy. Je tu velké množství opravdu velkých kaprů, cejnů, plotic a karasů. Stejně jako je tomu na Pádu, tak i zde se do řeky vysoko proti proudu vytahují hejna mořských cípalů, které sumci mají tak rádi. A v neposlední řadě se zde daří i candátům, kteří tu dorůstají trofejních velikostí, a nakonec i oni jsou pro sumce přeci lahůdkou.

Podnebí


Součástí zdejšího podnebí je teplé středomořské klima. Vyznačuje se horkými a suchými léty a mírnými zimami. Zvláště v létě teploty neklesají pod 28° C a srážek je tu opravdu málo. Když už zde náhodou prší, je to v období od konce října do začátku dubna, nicméně díky mistrálu, který zde vane od moře, to stejně bývá velice zřídka. Jen pro srovnání, u nás v České republice máme průměrně 1460 slunečných hodin ročně, kdežto tady v Provence jich mají 2 700 - 2 900. A to vše zdejším sumcům ve zdárném růstu rozhodně prospívá.

Ráz řeky a její delta

Jak jsem již na začátku tohoto článku psal, řeka Rhona zde v Camargue vytvořila mohutnou deltu, a před městem Arles se dělí na Velkou a Malou Rhonu (Petit Rhône a Grand Rhône). Samotný Camargue je pak protkaný velkým množstvím odvodňovacích a plavebních kanálů, které propojují obě dvě ramena řeky a zdejší obrovská, ale mělká barktická jezera, jakými je například Étang de Vaccarès s rozlohou 6500 hektarů. A i tyto kanály jsou plné ryb, včetně sumců samozřejmě. Průměrná hloubka na Malé i Velké Rhoně se pohybuje mezi 3 a 6 metry, ale ničím neobvyklým nejsou ani tůně s hloubkou kolem 16 metrů. Podél břehů hlavního toku obou ramen je neprostupná džungle mohutných a starých padlých stromů, díky které je tu naprostý nedostatek míst, kde by si rybář vůbec mohl sednout. Najít si tady místo k rybolovu není proto vůbec snadné. Bez člunu se spalovacím motorem se zde neobejdete. Já osobně jsem na 15 kilometrech řeky našel jen tři místa, na kterých by se ze břehu dalo lovit. Prostě Camargue a Rhona jsou rájem ryb, ale opravdovou výzvou pro každého rybáře.



Rybolov v Camargue

Oblast Camargue je chráněná od roku 1970, v roce 1977 získala statut biosférické rezervace a roce 1986 byla dokonce Ramsarskou úmluvou označena za mokřad mezinárodního významu. Což ovšem nám rybářům velmi znesnadňuje rybolov.
Podél břehů řeky Petit Rhone od města Arles až k moři, což je asi nejlepší oblast pro lov sumců (asi 50 km dlouhá), neexistují cesty, po kterých byste se s autem mohli dostat k vodě. Všude jsou závory a zákazy vjezdu. Jedinou možností, jak se na řeku dostat, je složit loď v Arles nebo v jiném městě, a dále se po proudu dolů směrem k moři vydat lodí.
Noční rybolov je na Rhoně zakázán. Chytat můžete podle ročního období, a to většinou od úsvitu do soumraku. Přesný čas najdete v rybářském řádu, který by vám měl být vydán spolu s povolenkou.

Úsek nočního rybolovu

Jedinou výjimkou je úsek asi posledních 15 kilometrů od moře, který je označen jako la Merr. Tady je noční rybolov povolen. Nicméně, ani zde se nesmí nikde na břehu řeky bivakovat. Jste prostě v národním parku a místní bdělí strážci národního parku tolerují jen lehátka a drobné vybavení. Takže pokud by vás snad napadlo, že si zde rozbijete svůj bivak, pak věřte, že vás dost určitě v brzké době tito muži navštíví. A vás pak, v tom lepším případě, čeká dost mastná pokuta. Ale určitá možnost, jak zde pobývat, tu přeci jen je, a tou možností je obytná loď nebo člun s bivakem. A to byl i můj případ.

Můj pobyt v Camargue

Když jsme po 15 hodinách cesty konečně dorazili do Arles a tam po velkých peripetiích našli kemp a koupili si povolenky, byl už večer. A tak padlo rozumné rozhodnutí, že zde v kempu přespíme a na řeku vyrazíme až následující den. Unavení cestou jsme zalehli a probudili jsme se až ráno. Hned po probuzení jsme nafoukli naše čluny, ustrojili je a přesně dle instrukcí v povolence jsme se vydali na řeku, do oblasti označované jako la Merr. Když jsme sem dorazili, ukotvili jsme naše čluny, našli si vhodná místa k lovu a začali jsme chytat nástražní rybičky. To bylo zpočátku velice obtížné, protože tady na řece se prostě chytit nedaly, a tak jsme pro ně začali jezdit na kanály.

Nástražní rybičky z kanálů

A až zde na kanálech se na nás štěstí usmálo a já jsem poprvé na vlastní oči viděl, kolik ryb se v těchto vodách vyskytuje. Kanálem, který byl tak cca 5 metrů široký a který protékal jednou z obcí přímo v srdci národního parku, se nám přímo pod nohama beze strachu proháněli kapři od 50 do 70 centimetrů. Během chytání nástražních rybiček se najednou, za bílého dne, z čista jasna objevil tak metrový úhoř, a když nám kousek od splávku zalovil sumec, věděl jsem, že jsme tady správně. Během tří hodin jsme nachytali asi 8 karasů a nějaké kapry, a jako bonus závěrem jednoho cípala. S úlovkem nástražních rybiček jsme se vrátili k řece a konečně jsme po dlouhých po třech dnech mohli začít chytat sumce.



První ryba

První kontakt od vousáče nám přišel až další den v noci, ale musím se přiznat, že to pro mne byl opravdu neskutečný zážitek. Bylo to totiž úplně poprvé, kdy jsem chytal a zároveň spal na člunu. Záběr byl tak razantní, že to s lodí prudce trhlo a loď se začala otáčet. Snad jen díky tomu, že jsem spal na člunu a prut jsem měl hned po ruce, jsem tento záběr také proměnil.

A jak souboj vypadal

Samotný pohyb a souboj na pár metrech čtverečních na hladině řeky uprostřed noci, kdy krom malého a pohyblivého ostrůvku vašeho člunu je kolem vás všude jen voda, rozespale tápete v naprosté tmě a pod vámi je desetimetrová hlubina, ve mně samotném vyvolal skoro adrenalinový šok. Přesto, anebo právě proto, jsem do souboje nastoupil s maximálním nasazením. Tah ryby byl skutečně mohutný. Ryba rychle klesla až na samotné dno říčního koryta do 16 metrů hluboké propadliny, a pokračovala řekou po proudu dolů. Naštěstí pohotový parťák Honza, který se na druhém člunu probudil, nastartoval motor pomocného člunu a vyrazil mi na pomoc. Nastoupil jsem tedy k němu do člunu a spolu jsme vyrazili za sumcem na řeku. Jakmile jsme se dostali nad rybu, tak Honza vypnul motor a já rybu začal opatrně zdolávat. Opatrně proto, že nerad chytám na silné šňůry a na cívce mého smekacího navijáku jsem měl šňůru jen na 40 kilo. Přitom jsem nevěděl, kolik váží můj soupeř. Mohl jsem jen odhadovat, že jde o rybu mezi 40 a 60 kilogramy, kterou jsem rozhodně nechtěl ztratit. A to se nakonec povedlo. Po 20 minutách souboje se na hladině objevila hlava krásného vousáče, kterého Honza pohotově chytil za spodní čelist, a v tu chvíli byl první sumec z řeky Rhony náš.

A tak nějak probíhal i zbytek našeho pobytu v Camargue. Celkově se nám i přes nepřízeň počasí, které nás tu pronásledovalo, podařilo ulovit ještě pár vousáčů. Na samý závěr jsme bohužel o dvě opravdu velké ryby přišli. Kromě sumců z řeky jsme na kanálech nachytali i celkem slušné kapry, a tak na musím s uspokojením konstatovat, že má první, ale rozhodně ne poslední expedice na řeku Rhonu do národního parku Camargue, se nám celkem povedla. Já sám pro sebe, a možná i pro mnohé z Vás, objevil další z krásných rybářských koutů Evropy.

S pozdravem Petrův zdar, Slávek Freecarp.

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 12

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se