• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Strategie a technika lovu kapra

  • cadox fishing
15. 12. 2009


 MALÉ A STŘEDNÍ ŘEKY
Chytání kaprů na menších řekách je jednou z nejkrásnějších disciplín sportovního rybaření. Na naší zamilované říčce či řece sice pravděpodobně nikdy nechytneme tak velké ryby, jaké se vyskytují v rozlehlých jezerech a přehradách. Avšak i na řece můžeme ulovit svoji „životní rybu“. Mnohdy je to díky intenzivnímu a blízkému kontaktu s rybou při zdolávání daleko větší dobrodružství, než při chytání na vyvážku.
Třeba když nám „pod nohama“ zabere silný říční šupináč a rázem vymotá desítky metrů vlasce z cívky. Uhání po proudu a my za ním musíme utíkat po břehu, protože jinak zajede za zatáčku a my ho nenávratně ztratíme. Přelézáme přes stromy, prodíráme se kopřivami, při tom přehazujme podběrák a zároveň se snažíme být s rybou neustále v kontaktu. Při podebrání křičíme bez zábran náš vítězný pokřik.
Asi již každý rybář který loví na řece, už něco podobného zažil. Trendy moderní kaprařiny kvůli „honbě za kilogramy“ chytání na menších řekách spíše opomíjí a to je možná škoda. Hlavně kvůli mladým adeptům kaprařiny, kteří často rovnýma nohama skočí do těžkotonážního typu lovu kaprů na velkých revírech, jako by to byla jediná možná cesta. Romantika i adrenalinové zážitky, které lze při chytání na řekách prožít, opravdu stojí za to.
Stejně jako při jakémkoli jiném způsobu rybaření, je lokalizace ryb, v našem případě kaprů, základním klíčem k úspěchu. Co nám to bude platné, když budeme mít ve vodě tu nejdokonalejší nástrahu, když se s ní „nepotká“ žádný šupináč. Na menších řekách máme v tomhle velkou výhodu, protože nalézt ryby, je podstatně snazší, než na velkých vodách. Tam se mohou kapři pohybovat úplně mimo dosažitelnost našich udic. S tímto problémem se musíme potýkat například na dolním Labi, kde se kapři často zdržují v plavební dráze uprostřed proudu, kde jsou prakticky nechytatelní. Na menších řekách je velkou nevýhodou na straně kaprů, že nemají prakticky žádné klidové zóny, kam by nedosáhly rybářské udice. V obdobích maximální aktivity, zejména pak před třením, kdy kapři intenzivně hledají potravu, stačí šikovně rozmístit nástrahy po celé šířce toku a kapři se s nimi dříve či později na své pouti za potravou musí „potkat“. Bohužel a nebo spíše bohudík, to většinu sezóny zdaleka není tak jednoduché. Jak jsou kapři neustále vystaveni rybářskému tlaku, jsou velice ostražití a stávají se velmi těžko ulovitelnými. Znalost místních podmínek a chování ryb je pak velmi důležitá.

O „klasických“ místech přirozeného výskytu již bylo napsáno mnoho. Jsou to potopené stromy, zlomy ve dně, jámy, větve a keře převislé nad hladinu, hlavní říční proud atd. Kapři jsou velmi plašší a milují jakékoli anomálie a schovávačky. Na stále stejném místě je však vždy nenajdeme. Mají své cesty, po kterých se často s neuvěřitelnou pravidelností pohybují. Určitě každý rybář, který často chytá na řekách, se setkal s tím, že mu záběry přicházely v určitou hodinu. Někdy by se podle kaprů dali nařizovat hodinky. Pokud takové znalosti máme, je na nás, jestli je dokážeme využít.

Co se týče lokalizace kaprů v závislosti na ročním období, není až tak jisté, že by bylo nějaké dané pravidlo. Například to, že na zimu jsou kapři „zaparkování“ v hluboké vodě přímo nad jezem, se dá považovat spíše za pověru. Může to sice být pravda, ale také vůbec nemusí. Zvláště když je nadjezí zanesené bahnem.
Jedním specifikem na řekách je, že během letního období, kdy je ve vodě nedostatek kyslíku, kapři často vytahují do horních partií, pod jezy.
Chování kaprů na našich řekách však většinou není ovlivňováno pouze přirozenými přírodními faktory. Více než cokoli jiného, má na chování kaprů zásadní vliv rybářský tlak.

Prezentace
Prezentace neboli předložení, je způsob, jakým předkládáme kaprovy naši nástrahu. Pro úspěch naší rybářské snahy je to klíčová oblast, minimálně stejně důležitá, jako samotná nástraha. Nemluvíme zde však jen o koncové udici. Součástí naší prezentace je vše, co je pod vodou, včetně kmenového vlasce. Kromě období maximální žravosti, kdy kapři ztrácí svou obezřetnost, nemáme kapra šanci chytit jinak, než že ho nějak překvapíme. Kapři, kteří jsou vystaveni silnému rybářskému tlaku, jsou v momentě, kdy zaregistrují něco podezřelého, prakticky nechytatelní. Mohou to být například naše kmenové vlasce, natažené v proudu nebo naše příliš nápadné chování na břehu. Proto dřív než kapr pojme jakékoli podezření, už musí mít naši nástrahu uvnitř tlamy.
Největším nepřítelem prezentace na řece je proud. Stalo se módou, překonávat ho pruty nasměrovanými k obloze, aby bylo pod vodou co nejméně vlasce, na který proud působí. Někteří rybáři si tento způsob nastražení oblíbili tak, že ho používají dokonce i na stojačkách. Má ale jedno velké úskalí. Tam kde se takhle chytá dlouhodobě a často, se kapři naučí svou postranní čárou velmi dobře vnímat vlasec směřující pod úhlem k montáži. Netvrdím, že by se tak nedal chytit žádný kapr, ale šance na velké opatrné ryby se výrazně zmenšují. Na menších řekách naštěstí není proud tak velký a můžeme zde chytat se špičkami směrem k hladině. Přesto je optimální, doplnit sestavu ještě zadním olovem, které spustíme po vlasci směrem k montáži a „přišpendlíme“ vše ke dnu. Sice tím o něco zmenšíme citlivost celé sestavy, ale nepoplašit kapra kmenovým vlascem je důležitější. Na řekách, jako je horní Labe, kde už je proud tak silný, že je použití zadního olova problematické, existuje také jeden způsob, jak připravit pro kapry dokonalou past. Je jím chytání podél vlastního břehu. Nahazování pod protější břeh, je jedno z mnoha vžitých rybářských „klišé“, jehož smysl je velice diskutabilní. Navíc tento způsob umožňuje i použití zadního olova, takže je téměř dokonalý. Nějaké slabiny ale má. V případě dvou lovících tak může efektivně chytat pouze ten, kdo sedí po proudu. Z praxe je také vypozorováno, že při zdolávání kaprů zaseknutých rovnoběžně s proudem dochází častěji k vyříznutí háčku. Má to asi něco společného s mechanikou koncové montáže a s otáčením háčku v kapří tlamě při nadzvednutí olova. Nejjistěji „sedí“ kapři zaseknutí kolmo na proud. Možná, že když je udice nahozena kolmo na proud nebo mírně proti proudu, dojde při nadzvednutí olova k jeho posunu vlivem proudu, což napomůže k lepšímu otočení a zaseknutí háčku v kapří tlamě. Oproti tomu, když kapr nasaje nástrahu s montáží nahozenou téměř rovnoběžně s proudem, musí nadzvednout olovo vlastní silou a je pro něj jednodušší se háčku zbavit. Samozřejmě to není pevně dané pravidlo.

Koncová udice
Většinou se držíme pravidla, „čím menší voda, tím jemnější koncová udice“. Při volbě materiálů hraje svou roli také velikost lovených ryb a množství vázek a dalšího potenciálního nebezpečí při zdolávání. Kmenový vlasec je vhodný o síle 25-35mm. Olova velikosti 100 až 200 gramů, podle aktuální síly proudu. Tam kde nehrozí časté zaseknutí olova mezi kameny, upřednostňujeme in-line olova. Vzhledem k tomu, že návazec s háčkem je u in-line zátěží připojen obratlíkem v ose těžiště, má tento typ olova prokazatelně lepší samozasekávací vlastnosti. Tam, kde uváznutí olova hrozí, například pokud chytáme poblíž kamenných zdí, upřednostňuji boční přívěs. Pokud olovo uvázne,vytrhne se ze závěsky a my díky tomu nepřijdeme o rybu.
Materiál pro koncový návazec je otázkou vlastních preferencí. Někteří rybáři nemohou dopustit na měkké šňůrky, jako je Silkworm, jiní by přísahali na tuhé návazce z fluorkarbonu. Začínajícím kaprařům se jako univerzální návazec dá doporučit- kombinovaná šňůrka Sufix Stealth Skin – 12lb. Je dostatečně oděruvzdorná a zároveň poddajná, vnější vrstva se snadno odstraňuje a umožňuje několik variant použití. Díky tuhé svlékací vrstvě se tento návazec méně zamotává při nahazování. Háčky na řekách použijeme spíše menší, velikost 10 až 4. Je dobré mít v krabičce několik typů a velikostí, abychom byli schopni zareagovat na aktuální situaci, například když nám padají ryby nebo když nemůžeme udělat záběr, přestože se kapři na našem místě vyskytují.

Návnada
Optimální návnadou i nástrahou pro lov kaprů na řekách je boilies. Zejména malé řeky nabízejí skvělou příležitost pro dlouhodobé předkrmování. Máme totiž jistotu, že kapři nám nikam „neuplavou“. Pokud budeme krmit pravidelně, budou se s naší návnadou znovu a znovu setkávat a postupně ji mohou zařadit na svůj jídelníček jako součást přirozené potravy. Optimální je boilies s obsahem rybích mouček. Je nejblíže přirozené potravě říčních kaprů, kterou z velké části tvoří různí živočichové, jako jsou škeble, šnečci, patentky apod. Kapří strava je rozmanitá a kvalitní a pokud chceme aby naše boilies dlouhodobě přijímali, není dobré vsadit na navoněné bonbónky, kterými je většina komerčně vyráběných „hotovek“ . Na hladových „kaprodromech možná fungují, chytání na řece je ale o něčem úplně jiném.Čím déle chceme vnadit, tím lepší je omezit množství esencí a různých umělých chemických atraktorů. Pokud už nějakou esenci používáme, začal bych spíše s nějakou rybí nebo masovou vůní. Méně ji atakuje bílá ryba, i když se tomu nikdy úplně nevyhneme. Záleží také na historii vody. Pokud se na vaší řece na rybí esence chytá hodně, možná se vyplatí udělat změnu a zkusit nějakou ovocnou nebo sladkou příchuť.
Velikost boilí musíme zvolit s ohledem na typ revíru a roční dobu. Zlatou střední cestou je velikost 18mm, avšak pokud je na revíru hodně tloušťů a menších kaprů, můžeme mít problém. Potom je lepší zvolit větší průměr
Co se týče použití všeobecně oblíbeného partiklu, jako je kukuřice, pšenice, konopí atd., musíme být velmi opatrní. Problém není v tom, že by je kapři neměli rádi, opak je pravdou. Naše řeky však oplývají velkým množstvím bílé ryby a malých kaprů. Pokud budeme ve velkém krmit partiklem, pravděpodobně budeme mít hodně záběrů. Náš vysněný velký kapr se však možná k naší nástraze ani nepropracuje. Navíc ruch způsobený častým zdoláváním menších ryb na našem místě, může velké zkušené ryby vyplašit.
Přesto jsou situace, kdy lze partikl zahrnout do naší krmné strategie. Například když najedeme na nové místo, kde chceme strávit lovem několik dní, můžeme první den zakrmit několika litry partiklové směsi. Nalákáme tím menší ryby, které tu vytvoří ruch, jenž zatraktivní naše místo. Tato taktika se však spíše používá na velkých vodních plochách, kde potřebujeme udělat vše pro to, aby kapři našli naše krmné místo.
Mezi způsob vnadění patří také použití PVA materiálů.Dobrým tipem je PVA punčocha naplněná pstruhovými peletami, protože pak máme prakticky jistotu, že se koncová udice nezamotá při náhozu. Zejména v noci, kdy nekontrolujeme dopad montáže na hladinu, nám to dodá potřebnou jistotu. Na řekách, kde je velké množství tloušťů, pro které jsou pstruhové pelety doslova magnetem, používáme punčochu jen v noci, kdy je jejich aktivita menší. Ve dne používáme PVA šňůrku nebo pásku. Udice se s ní také méně motá a navíc je to výrazně levnější. Pokud je naše boilies hodně vysušené, můžeme na PVA šňůrku nastražit půlky, ze kterých se budou lépe uvolňovat atraktory.
K vnadění se dá využít také krmítka, které má své opodstatnění zejména při zimních lovech. Tehdy jsme rádi, že vůbec uděláme nějaký záběr. Během hlavní sezóny to však optimální cesta pro lov velkých kaprů není, protože krmítková směs je absolutní magnet pro bílé ryby. Pokud chceme mít hodně záběrů a dobře si zachytat, je krmítko namístě. Potom je ale efektivnější zvolit feeder nebo plavačku.

Nástraha
Jako nástrahu na kapry používáme samozřejmě také boilies. Na řekách není třeba moc experimentovat a stačí používat boilies přímo „ z pytlíku“, naprosto stejné jako to, se kterým vnadíme. Jedinou alternativou k jedné kuličce potápivého boilies, je takzvaný „double“ neboli nastražení dvou kuliček najednou.

Technické vybavení
Pro chytání na menších řekách nebudeme potřebovat žádné ultra drahé vybavení. Není zde nutné nahazovat extrémně daleko ani lovit v složitých podmínkách. Bude nám stačit jakákoli dělička od 2,0 do 3,0 lb, osazená alespoň středně velkým kaprovým navijákem. Pokud se budeme věnovat lovu kaprů dlouhodobě, určitě se později rozhodneme pro nákup špičkového vybavení. Pro začátek ale nutné rozhodně není. Kapři stejně neví, jestli chytáme na teleskop po dědovi nebo na děličku za patnáct tisíc. Co je však velmi důležité, je, abychom byli co možná nejvíce mobilní. Jednak často nebudeme moci chytat poblíž auta a také se mnohokrát budeme muset stěhovat za rybami. Proto místo bivaku se dá používat deštník a veškerou další výbavu omezit na nutné minimum.

VELKÉ ŘEKY

Už jen pobývání na břehu některé z velkých řek, je fascinujícím zážitkem. Před námi se valí mohutná masa vody, která působí majestátně a zároveň vzbuzuje respekt. Dýchá z ní tajemství, které podporuje fakt, že celou rybí obsádku není prakticky nikdy možné dokonale poznat. Je to úplně něco jiného, než chytání na menších vodách, kde mají rybáři své kapry často do jednoho spočítané. A tak nám nic nebrání snít svůj sen o doposud nechyceném, neznámém monstru – rybě našeho života, které může zabrat každou následující vteřinu.
Je ale nutné říci, že nekonečnost bohatství rybí populace na velkých řekách, je jen zdánlivá. Mohli jsme to pozorovat například na kapraři velmi oblíbeném Labi. Kde jsou ty časy, kdy na této řece nebyl 15-ti kilový kapr žádnou vzácností!

Lokalizace
Stejně jako na všech rozlehlých revírech, je lokalizace neboli nalezení cílových ryb, klíčem k úspěchu při snaze o jejich ulovení. Říční kapři jsou velmi „nomádští“ a často na svých toulkách během krátké doby urazí i několik kilometrů. Jsou však také období, kdy se dlouhodobě zdržují na stejném místě. Mnozí rybáři důležitost lokalizace dost podceňují. Věří, že když mají kvalitní návnadu nebo když do vody „nasypou“ velké množství kukuřice či jiného partiklu, kapři dříve či později připlavou a začnou se ochotně krmit. To ale možná platí na menších vodách a nebo ještě spíše na přerybněných soukromých revírech. Ne tak na velkých „divokých“ řekách. Zde mají kapři velmi mnoho vodního prostoru a tak se snadno může stát, že naše loviště zcela minou. Krom toho je zde dostatek přirozené potravy, díky které nejsou nuceni cíleně vyhledávat rybářské návnady.
Najít kapry není na velkých řekách tak snadné, jak by se mohlo zdát. Jsou sice období, kdy kapři více skáčou a převalují se u hladiny, často však jejich přítomnost zjistíme jedině samotným lovem. V úsecích se silným rybářským tlakem se největší kapři budou zcela jistě vyskytovat co nejdále od zóny, dosažitelné rybářskými udicemi, to znamená na středu toku. Pokud je však technicky možné chytat i uprostřed řeky, logicky to tak bude rybářskými udicemi „nejbombardovanější“ zóna a kapři se mohou přemístit do „klidnějších“ oblastí. Například mohou nerušeně proplouvat přímo pod našima nohama, zatímco všichni mají nahozeno na prostředek..
Obecně se dá říci, že kapry můžeme hledat u jakýchkoli podvodních anomálií a schovávaček, to znamená u potopených zdí, zlomů ve dně, padlých stromů apod. Na jaře, v období povodní a také před třením, jsou dobrými místy slepá ramena, zejména jejich ústí. V létě, hlavně během letních pařáků, kapři často vyplouvají do prokysličené vody přímo pod zdymadla. Oproti tomu místa přímo nad jezy nebývají přes léto ta nejlepší, zejména pokud jsou zde velké nánosy bahna, které způsobuje úbytek kyslíku a neobsahuje tolik přirozené potravy, jako oblasti s kamenitým a písčitým dnem. Žádná 100% pravidla výskytu kaprů však neexistují, protože jedním z hlavních faktorů, který chování kaprů ovlivňuje a modifikuje, je rybářský tlak a historie dané vody. Místům, kde se často loví, se kapři postupně začnou vyhýbat a nebo zde nebudou pobývat dlouhodobě a pokud, tak pouze se zvýšenou ostražitostí. Když se nám kapry podaří najít na místě, kde se cítí bezpečně a nerušeně, máme skvělou příležitost využít tzv. „momentu překvapení“ a přelstít i zkušenější, jinak velmi obtížně chytatelné ryby.

Prezentace

Předložení nástrahy v silném říčním proudu, je jedním z největších úskalí, které budeme muset překonat. Aby naše koncová montáž necestovala po dně, je nezbytností používat velmi těžká olova, o váze 140 až 250 gramů. I tak jsme často nuceni chytat s polohou prutů vztyčených špičkami k nebi, aby ve vodě bylo co nejméně vlasce, do kterého by se opíral proud a zachycovaly se na něm nečistoty. Není to zrovna ideální, bohužel však jinak mnohdy lovit nejde. Vlasce nebo pletené šňůry, vedoucí od olova skoro kolmo k hladině, jsou výstražným majákem, upozorňujícím kapry na nebezpečí. Navíc vlasec vlivem proudu vibruje, čím déle je ve vodě, tím více, jak se na něj zachycují nečistoty.Avšak v době silné potravní aktivity kaprů, se i takto dají ulovit velké zkušené ryby, protože potravní instinkty přebijí jejich varovné signály. Po většinu roku, kdy nejsou kapři v maximální „žravosti“, však vlasce směřující k hladině spolehlivě upozorní velké ryby na nebezpečí. Může to být jeden z důvodů, proč se velcí kapři chytají v současnosti mnohem méně, než tomu bylo v počátečních „průkopnických“ letech.
Tento problém lze řešit několika způsoby. Jednou z cest je používání zadních olov, které přišpendlí několik posledních metrů ke dnu. Bohužel to v silném proudu není vůbec snadné a krom toho vodou často plave velké množství nečistot a pokud plavou i u dna, je použití zadních olov prakticky nemožné.
Další možností je chytání podél vlastního břehu, například u paty navigace. U břehu není tak silný proud a také tudy plave méně nečistot, které jsou strhávány hlavní proudnicí. Můžeme proto snadněji využívat zadního olova. K přišpendlení posledního metru ke dnu nám pomůže i použití olověné šňůry nebo navlečení přídavného průběžného olova na vlasec.
Třetím způsobem je chytání přes překážky. Když položíme vlasec přes větve stromu nebo přes vant (potopenou zeď) , výrazně tím omezíme vibrace vlasce mezi bodem ukotvení a koncovou udicí. Vyžaduje to však použití loďky, se kterou budeme v případě častějších záběrů od menších ryb vytvářet poměrně dost nežádoucího rozruchu. Navíc to omezuje naši mobilitu. Osobně upřednostňujem způsoby lovu, které použití lodě nevyžadují.
A ještě jeden důležitý tip na závěr. Pokud se na vlasec zachycuje velké množství nečistot, je nutné častěji přehazovat. Vlasec obalený nečistotami je opět skvělým výstražným majákem pro kapry.
Velmi důležitým faktorem, ovlivňujícím aktivitu kaprů, je počasí. Všichni rybáři lovící na jezerech ví, že když začne pořádně foukat, je vždycky naděje na dobrý lov. Málokdo však tuší, že větrné počasí podobně působí i na řekách.

KONCOVÁ UDICE
Říční kapři jsou velmi urputní bojovníci a také množství vodních překážek a ostrých škeblí, vyžaduje použití koncové udice, sestavené ze silnějších materiálů. Na slabší materiály by někdy více záběrů určitě bylo, raději je ale oželíme, než následně o rybu přijít při zdolávání.
Dostatečně silné, avšak ostré, by měly být i háčky. Když chytáme na kamenitém dně, vyplatí se používat nějaký tvar s hrotem zahnutým dovnitř, protože se méně tupí. Co se týče jejich velikosti, nejsem přesvědčený, že čím větší háček, tím lépe kapr „drží“. Spíše bych řekl, že je to naopak. Velikost a tvar používaných háčků je však čistě osobní preferencí a mezi úspěšnými kapraři jsou zastánci lovu jak na malé, tak i na velké háčky. Každopádně opravdu velké háčky více poškozují kapří tlamu, zejména při extrémním zdolávání a to by každý kaprař měl vzít v úvahu. Z tohoto pohledu jsou výborné háčky bez protihrotu, které navíc bývají ostřejší a lépe pronikají do kapří tlamy při záseku. A kupodivu z nich ryby nepadají, jak je obecně oblíbeným předsudkem.
Hlavní vlasec používáme o tloušťce 0.30-0,35mm, protože při říčním rybolovu je extrémně namáhán na oděr a slabší vlasec by nás mohl vlivem poškození zradit v nejméně vhodné chvíli. Vzhledem k nahazování s velmi těžkými olovy je namístě použití odhozové šňůry, buď ze silného vlasce nebo z pletené šňůry. Pokud chytáme se šňůrou, musíme nad olovem používat buď alespoň 80cm hadičky proti zamotání nebo olověné šňůry. Chytání s čistou pletenkou až k olovu je velmi nešetrné ke kaprům i ostatním rybám nacházejícím se v blízkosti naší montáže, protože během záseku a následného zdolávání působí tenká napnutá pletenka jako skalpel.
Olova lze používat jak in-line (průběžná) tak boční – na závěsku. Tam kde hrozí zaseknutí olova mezi kameny, je lepší používat boční olovo, které v takovém případě odpadne. Na čistém písečném dně je zase lepší používat in-line olova, která mají lepší vlastnosti pro samozásek.

NÁVNADA
Na velkých řekách je většinou tak velké množství bílé ryby a menších kaprů, že je na místě použití mnohem většího množství návnady, než na jiných revírech. Určitou výhodou na naší straně je, že říční kapři spotřebovávají v proudu více energie a proto ji potřebují doplňovat. Z toho důvodu zejména v první polovině sezóny reagují na krmné kampaně ochotněji, než jejich kolegové na stojačkách.
Aby jedna kaprařská výprava nezruinovala náš rodinný rozpočet, můžeme boilies kombinovat s partiklem - s řepkou, vařenou kukuřicí, pšenicí apod. Naše krmení můžeme doplnit také pstruhovými peletami, které však, ještě více než partikl, přitahují „piraně našich řek“ – nenasytné tlouště.  V podzimním období se snažíme dokrmovat průběžně a ne stylem jednorázových velkých dávek, jak to často pozoruji u kolegů. Po každém přehození udic dostřelíme kobrou několik nástrah, aby byly ve vodě stejně čerstvé (nebo čerstvější) návnady, jako naše nástraha. Při zakrmování je třeba brát v úvahu sílu proudu a hloubku na které lovíme, aby se naše návnady ocitly tam, kde chceme. V místech s extrémně silným proudem je lepší používat hranaté návnady, které lépe drží na dně. Můžeme je buď nastřelovat prakem, nahazovat raketou nebo zakrmovat z člunu. Kulaté boilie se dá s velkou přesností a poměrně daleko zakrmovat kobrou.
Na řekách, kde se vyskytuje velké množství sumců, se vyplatí s masivním zákrmem počkat až na soumrak. Kvůli zvýšené aktivitě sumců v noci, výrazně klesá aktivita bílých ryb a návnada tak zůstane pro kapry.

NÁSTRAHA
Jednoznačnou volbou nástrahy na velkých řekách je boilies. Je zde příliš mnoho jiných druhů ryb, které by atakovali jakoukoli jinou nástrahu, např. kukuřici. Proto upřednostníme větší průměry boilies, protože cokoli menšího než 18mm s oblibou berou cejni, malí kapři a tloušti. Vzhledem k přirozené potravě říčních kaprů, kterou jsou škeble, raci, šnečci a patentky, je sázkou na jistotu boilie se základem z rybích mouček, doplněné nějakou rybí nebo živočišnou esencí. Pokud však najdeme odvahu k experimentování, může nás, zejména na konci sezóny, překvapit, že i boilies se základem z ptačích zobů nebo mléčných proteinů může být velmi úspěšné. Někdy přinese i lepší ryby, než notoricky používané rybí moučky.

TECHNICKÉ VYBAVENÍ
Celá naše sestava musí být dostatečně silná, protože nahodit 200g olovo byť jen 50m, extrémně zatěžuje naše náčiní. Optimální je používat prut s testovací křivkou 3,0 – 3,50 lb ,
Důležité je, aby nám prut padl do ruky a odpovídal podmínkám, ve kterých budeme převážně lovit a také naší fyzické kondici. Skvělé univerzální pruty pro lov na řekách jsou Century NG. Mají dostatečně silnou „páteř“ pro nahazování těžkých olov i zdolávání v proudu, zároveň jsou to však pruty, se kterými si užijeme i zdolávání.
Velmi důležitá je i volba navijáku, který musí být velmi odolný a kvalitní, protože stahování těžkých olov ho bude velmi silně zatěžovat. Jakékoli levné neznačkové modely nemají šanci tuto zátěž vydržet a jsou to doslova vyhozené peníze, protože nevydrží ani jednu sezónu.
  Michal Homolka

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 14

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
28. 05. 2010, 16:58

pavel

, tomanovabro@seznam.cz

ahoj,chtel jsem se zeptat kdy je vhodny a jak casto bych mel zakrmovat lovne misto.pri lovu na kukurici.zkarmuji srotem s kukurici.taky bych zadal o radu.kdyz mam krmitko a navazec,tak se mi navazec mota kolem krmitka a nevim cim to je. a taky byhc se jeste rad zeptal jestli je nejaka rada jak su sam sundam ocka z udice.dekuji

>> Reagovat
14. 04. 2010, 18:16

Radim

, radim0607@emai

 Zdravim. Tak si tady procitam vase stranky a docela mne zaujalo jak popisujete lov na rekach.Chytam na jedne mensi rece.Nejsem rybar zadny zacatecnik chytam od sesti let ale na reku jsem zacal jezdit teprve pred tremi lety a je to pro mne velka zahada.Potrebova bych poradit jaka mam na rece zvolit misto kdyz je jednotvarna pomnerne bez nejakych stromu ve vode a podobne.Nevim taky jestli se mi udrzi pelety v danem miste pokud si prokrmim misto.Mam vyhledavat spise vracaky jak se rika nebo beze strachu muzu podavat nastrahu o prostred reky v proudu?Vim ze tam jsou kapri ne zrovna maleho vzrustu tak bych se jim rad dostal na kloub.Otazek mam mnohem vic,ale pockam na vasi odpoved treba mi zodpovite nejake bez dotazu.Diky za brzkou odpoved.

>> Reagovat


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se