• sumčák mega bánner
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

S vláčákem podél břehů - Útok z leknínů

  • Cadox 5
19. 12. 2013
Sumcům již pomalu odzvonilo a tak se vydávám pokusit štěstí při lovu candátů nebo štik. Tentokrát se nechystám cíleně ulovit určitý druh ryby ani velikost, jen si jdu zaházet a projít si kus lokality, kterou jsem dlouho nenavštívil. Někdy je pro mě lepší zážitek, když je člověk překvapený co že mu to sebralo nástrahu, než když ví dopředu, že je to například sumec. Je to otázka do pranice, cíleně lovená ryba má určitě svojí hodnotu, ale není to prostě překvapení.

Tentokrát nevyrážím brzy ráno, potřebuji se také malinko vyspat a tak čas odjezdu stanovím přesně na „po obědě“. Potuluji se pomalu kolem svého rybářského vybavení a přemýšlím, co si dnes vezmu k vodě za „top“ nástrahy. V každém případě dávám do tašky jigy a oblíbená kopyta Mantikor. Pro jistotu tam strkám ještě jednu menší krabici s woblery a to bude asi dnes stačit. Do auta nakládám pouze jeden prut a vyrážím na lokalitu, na kterou se strašně těším. Není to daleko od mého bydliště a dlouho jsem zde nebyl, proto jsem plný očekávání. Neměl bych se asi těšit tolik, protože jak říká stará klasika, když se na něco těšíš, stojí to za prd. Osobně na takováto pořekadla moc nevěřím a zdá se mně, že se na to rybáři vymlouvají, ale jeden nikdy neví.
Tak jsem zde, nikde ani noha a nic se tu za ten rok nezměnilo, snad jen přibylo na břehu pár odpadků zřejmě po větší vodě. No nic při odjezdu to posbírám, teď už jsem nažhavený na samotný rybolov. Poklidná hladina nenaznačuje žádnou rybí aktivitu a nikde žádný zálov. Přesto v klidu rozbaluji prut a navazuji gumové kopyto s desítkou hlavou. Nahazuji do větší vzdálenosti ve snaze prolovit co největší úsek vodní plochy. Desítka hlava výborně letí, musím však navíjet při této hloubce, která je zde do dvou metrů poněkud rychleji, což není zřejmě to nejlepší. Moment překvapení sice udělá své a ryba nástrahu dožene, ale pro opatrnější popíchané mazáky vodní hlubiny to chce vedení pomalejší. No nevadí, třeba si některé ryby přitáhnu blíže a pak je dochytám na menší nástrahu s lehčím jigem. Prolovil jsem již přes třicet metrů čtverečních a záběr stále nepřichází. Kousek vedle mě u břehu v leknínovém poli se začalo něco dít. Jemná vlna a houpající se vodní rostlinstvo dává tušit pohyb ryby. Zřejmě jsou zde najetí amuři nebo kapři, myslím si, nahazujíc stále do velké dálky. Po další půl hodince se situace opakuje a mě to nedá, navazuji menší, šesti gramovou hlavičku se čtyřkou kopýtkem a nahazují rovnoběžně s břehem podél leknínů. Vybral jsem kopýtko Mantikor v barvě černo bílá a je to až k neuvěření jaký minimální rozdíl mezi těmito a podobnými kopyty Relax rozhoduje. Kopýtka Mantikor jsou nepatrně měkčí, nemají tak agresivní chod ocasu a i barva bílá je „jinak, matněji“ bílá. Kopyta Relax jsou velmi úspěšná, ale mnohokrát se mně již stalo, že ryby reagovaly na Mantikor podstatně lépe. Něco je tam prostě více upoutá, nebo je to tím, že jim více věřím. Důvěra v nástrahu je nejdůležitější a její správné vedení lepší než „důležitý“ odstín barvy. Přitahuji nástrahu a po dvou metrech ihned následuje záběr. Obrovská vlna rozhýbe lekníny a prut mě málem vyletí z ruky. Brzda navijáku kvílí svůj tradiční zvuk, ale tentokrát bohužel jen pár vteřin. Ryba, aniž bych poznal její druh i velikost bez varování mizí z háčku a já stojím na břehu jak opařený. Odhaduji, že by to mohla být štika, ale také například výše zmíněný amur nebo kapr za „triko“. No v každém případě ryba nebyla malá a adrenalin z tohoto zážitku mě dokázala zvýšit pěkně, jen co je pravda. Pokouším se opět stejnou nástrahou další půlhodinku prochytávat okraj leknínů, leč bezvýsledně. Přemýšlím, co s tím provedu, abych přemluvil rybu opět k záběru, rozhoduji se na nějakou dobu změnit místo a nechat to zde odpočinout.

Odpoledne vrcholí a měním místo vstříc kýženému úlovku. Měním kopyto za wobler Rapala a nahazuji podél mělčiny, která zde tvoří jakýsi jazyk deset metrů od břehu. Vynikající místo na candáty, myslím si a netrpělivě centimetr po centimetru prolovuji tyto partie. Půl hodinky ani záběr a tak opět měním zpět na kopyto Mantikor. Kousek ode mě na hraně kamenitého dna vidím pohyb rybek. Potěr se zde neklidně plaší a za občasného úprku v hejnu mění stanoviště. Něco se pod nimi asi děje, myslím si a zdravím kamaráda, který za mnou přichází. Povídáme si o přívlači a o tom jak to dneska „bere“ a jak jsem přišel o pěknou rybu. Kolega tedy nelení, navazuje nástrahu a nahazuje těsně za potěr. Dvakrát otočí kličkou a jeho jemný proutek se ohýbá. No to si děláš srandu, první nához a na rozdíl ode mě zdoláváš první rybu. Krásný okoun se posledním výpadem snaží osvobodit z háčku, ale marně. Pár rychlých fotek na břehu i ve vodě a pouštíme ho zpět. Pěkný zážitek a krásná ryba nám pomáhá v intenzitě dalšího lovu. Nahazuji opět zkoušejíc nějakého toho candátka, ale opět bezvýsledně. Kolega mezitím zdolává další dva podobné okouny a je velice spokojený.
Také konečně mám záběr, ale nezdolávám chtěného candáta, nýbrž jednu menší štičku. Udělala sice radost, ale stále se mně zdá o té velké rybě ze začátku lovu. Nechávám ho tedy rozjímat u lovu okounů a pomalu se přesunuji zpět na místo, kde jsem o ni přišel. Posílám prvním hodem gumu do míst, kde přišel záběr a pomalu ji přitahuji k sobě. Zhruba v půli vzdálenosti mezi dopadem na hladinu a mým stanovištěm cítím lehké klepnutí do nástrahy. Pozastavuji chod a nechávám mantikor klesnout na dno. Opět navíjím, ale bohužel žádný kontakt již nenásleduje. Přitahuji nástrahu až ke břehu a najednou za ní vidím obrovský stín. Štika odhadem sto deset centimetrů mě sleduje gumu až pomalu na břeh a v momentě, kdy opět zastavuji nástrahu, mě spatří a majestátně odplouvá do hlubin. Tak to byla asi ona, ryba, která mě před časem vyklepala nástrahu a nyní jen jemně gumu ochutnala. Jedná se o opravdu vychytralou štiku, kterou jsem svojí školáckou chybou ztratil. Protentokrát byla místní královna lepší, musím uznat a jdu tento zážitek líčit kolegovi vedle, který zde neustále loví zkušeně okouny. Ještě při vyprávění zážitku se celý třesu a nadávám si, jakou jsem udělal začátečnickou hloupost. Ještě že jsi neměl žlutý klobouk a žluté tričko, dělá si ze mě srandu kolega, kterému vypravuji, jak jsem štiku vyplašil.
Konec dnešního rybolovu se blíží a já se nechávám ukecávat k zjemnění udice a lovu okounů. Daří se nám během hodiny s kamarádem ulovit každému ještě dva okouny a spokojeni bilancujeme dnešní den. Ztráta obrovské ryby na jedné straně a lov krásných okounů na straně druhé, můžeme hodnotit přeci jen pozitivně. Při každé docházce se nemusí vždy dařit a těmito zážitky rybář nabírá zkušenosti. Také pro takové momenty chodíme k vodě a mě osobně vždy tyto zážitky něco dají. Jaké zkušenosti jsem nabral na dalším rybářském výletě, se dozvíte v dalším dílu seriálu

Radim Křepelka

Široký sortiment zboží za skvělé ceny najdete v našem eshopu.




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 2

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se