• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Pstruh obecný

  • cadox fishing
28. 12. 2009
 Půvabný pstruh obecný přežívá pouze v chladné, neznečištěné vodě. Na rozdíl od pstruha duhového je v Evropě původním druhem a je doma v dobře okysličených tocích, řekách a jezerech, které jsou napájeny prameny nebo tajícím sněhem.
Jen málo druhů ryb je barevně rozmanitějších, než pstruh obecný, forma potoční. Někteří jsou stříbřití s několika malými tečkami, jiní jsou téměř černí s několika velkými červenými tečkami. Barva závisí na životním prostředí, ale většinou jsou zlatohnědí s velkými tmavě hnědými skvrnami na bocích, hřbetě a hřbetní ploutvi a porůznu s několika velkými červenými skvrnami.
Tak jako ostatní příslušníci čeledi lososovitých má i pstruh obecný malou tukovou ploutvičku bez paprsků mezi hřbetní a ocasní ploutví, které paprsky mají. V tlamě má množství malých zoubků a horní čelist zasahuje až za zadní okraj oka.

Na rozdíl od pstruha duhového může pstruh obecný žít jen ve studené, vysoce okysličené vodě. Obvykle se nachází v horních úsecích řek a křídových toků a v některých velkých jezerech, kde voda není znečištěná. V Evropě je původním druhem, který je hojně rozšířen především díky umělému vysazování.
Pro většinu roku si zabere samostatné, hluboké stanoviště, které mu poskytuje ochranu před dravci, snadný přístup k potravě a pohodlí stranou od hlavního proudu. Potočák nepatří mezi migrující ryby. Jak si jednou najde vhodné stanoviště, daleko se od něj nevzdaluje s výjimkou sucha, povodně nebo období tření. Mnoho našich pstruhů obecných pochází z umělého výtěru, kdy jsou po odchování v líhních do potřebné velikosti vysazováni do revírů. V komerčně využívaných revírech jsou vysazováni pstruzi přesahující lovnou míru, kteří představují úlovky větší, než je průměrný pstruh z přírody.

Potrava
Protože žije u běžícího pásu s potravinami, které přináší hlavní proud řeky, nemusí obvykle pstruh obecný za potravou daleko cestovat. Dobře vidí a je jedním z mála lososovitých, kteří se živí v noci. Pstruzi v klidných vodách musejí při sháňce za potravou aktivněji proplouvat kolem okrajů a u dna jezer během dne a v noci se vztahují k hladině, aby sbírali hmyz. Potočák je dravec a tak se živí i vlastními mladšími příbuznými.
Jednou z důležitých dovedností u muškaření je dokázat sladit naši nabídku s přirozeným hmyzem, kterým se právě živí. Na začátku sezóny (duben a květen) mají potočáci tendenci hledat potravu spíš v hlubší vodě, tedy nymfy, blešivce, larvy chrostíků. Jakmile se začne teplota vody zvyšovat a hmyz je aktivnější, stoupají ryby k hladině. Rybáři by se měli snažit, aby jejich napodobeniny larev i suchých mušek vypadali a také se pohybovali co nejpřirozeněji.

Životní cyklus
Pro výtěr potřebuje pstruh obecný mělké, poměrně rychle proudící vody. Pstruzi, kteří žijí v různých jezerech, se stěhují do přítoků, aby se tam v časném podzimu vytřeli. Ke tření dochází v období mezi listopadem a lednem - jikernačka ocasem vyhloubí v štěrkopísčitém dně dvě prohlubně (trdliště), do kterých naklade jikry. Mlíčák je součastně oplodní a jikernačka pokryje hnízdo pískem. Jikry dostatečně nepřikryté jsou rychle sežráni dravci.
Během několika týdnů se jikry vykulí a plůdek se nejdřív vyživuje ze žloutkového váčku a pak drobnými živočichy do doby, než je malým rybkám pět měsíců. Protože růst závisí na množství potravy, která je k dispozici, je jejich velikost různá, ovšem po několika letech dosáhne většina pstruhů obecných délky 20-38cm.

Základní údaje:
Délka - průměrná: 20 až 40 cm
obvyklé maximum: u nás do 60 cm
rekordní hodnoty -  u nás přes 80 cm, mořská forma přes 110 cm
Hmotnost - průměrná: 0,2 až 0,75 kg
obvyklé maximum: do 3 kg
rekordní hodnoty -  u nás přes 7 kg , mořská forma kolem 20 kg
Typické znaky - tuková ploutvička, nažloutlé zbarvení boků, červené a černé tečky, ocasní ploutev bez teček

Výskyt v ČR
Vyskytuje se v horských řekách a potocích a udrží se i v nižších polohách, pokud je voda chladná a čistá. Dobré pstruhové revíry vznikly pod údolními nádržemi díky vypouštění chladné vody. Nejznámější z těchto takzvaných sekundárních pstruhových pásem na našem území se nacházejí na Ohři pod Nechranickou a na Dyji pod Vranovskou přehradou. Občas bývá vysazován i do některých stojatých vod nebo se ojediněle loví i v mimopstruhových vodách. Ve velkých nádržích se občas uloví jedinci přecházející k jezerní formě. Čistá populace jezerní formy u nás nežije. Ojedinělé kusy mořské formy se mohou velice vzácně objevit v dolním Labi.
Pstruh obecný (Salmo trutta) je sladkovodní ryba, která je rozšířen prakticky v celé Evropě. U nás se vyskytuje ve středních a horních úsecích toků. V horských potocích i ve velkých nadmořských výškách (ve Vysokých Tatrách až 1500 m.n.m) Důležitými faktory pro jeho výskyt je zejména teplota vody, její čistota a obsah kyslíku ve vodě. Můžeme jej však nalézt i v úsecích řek pod přehradními nádržemi, kde také nachází vhodné životní podmínky.

Popis

Pstruh má vřetenovité, svalnaté tělo, které je ze stran mírně zploštěno. Má poměrně velkou klínovitou hlavu, s hluboce rozštěpenými a širokými ústy. Silné čelisti jsou opatřeny drobnými zuby. Má zaokrouhlené břišní i hřbetní ploutve, které jsou poměrně krátké. Pro pstruha je klasická tuková ploutvička. Pstruh se v českých vodách vyskytuje v mnoha podobách. Na straně jedné, se můžeme setkat s vysokým a krátkým tělem, na průřezu oválným či zploštělým, na druhé straně jsou jedinci s tělem protáhlým a nízkým, zpravidla však mají tvar mezi oběma uvedenými extrémy.
Hřbet bývá zbarven zelenohnědě, jindy žlutočerně, existují však i další barevné varianty. Břišní část bývá vždy světlejší, s odstíny do žluté či špinavě bílé. Na hřbetě, bocích i na hřbetní a tukové ploutvičce bývají červené skvrny, které jsou většinou na bocích jsou světle olemovány. Někdy tyto skvrny mohou chybět, nebo mají jiný odstín. Samci pstruha obecného mají delší hlavu než samice, u starších jedinců se objevuje hákovité zahnutí spodní čelisti.

Potrava
Pstruh se živí zejména larvami vodního hmyzu, především chrostíků, jepic a pakomárů. Ale také náletovým suchozemským hmyzem. Větší jedinci se živí i menšími rybkami, obojživelníky i malými savci. Ve stojatých vodách činí složku jeho potravy i zooplankton.

Rozmnožování a vývoj
Pstruzi v našich podmínkách dospívají mezi druhým a třetím rokem života. Relativní plodnost samic kolísá v intervalu 2000 - 3000 ks/kg, ale v málo úživných horských potocích je to méně. Jikry bývají žluté a relativně velké, mají průměr 4 - 6 mm. Ke tření dochází v říjnu a listopadu a závisí především na teplotě vody v daném toku. Do trdlišť dlouze migrují, přičemž jsou schopni překonávat poměrně vysoké vodní překážky, jako jsou vodopády a jezy. Jako trdliště si vybírá místa s písčitým nebo štěrkovitým dnem, s pomaleji proudící vodou a hloubkou do 0,5 m. Vytloukají břichem ve dně oválné jamky až 50 cm dlouhé, do kterých v několika dávkách ukládají jikry, které samec oplodňuje. Během tření oba rodiče víří písek a drobný štěrk, který jikry překrývá. V přírodních podmínkách dochází k vylíhnutí larev v únoru až březnu.

Pstruh se dožívá věku 3. - 5. let, starší jedinci se vyskytují velmi zřídka. eho růst je závislý na množství potravy v dané lokalitě, v málo úživných tocích dorůstá ve věku 5 let do velikosti okolo 20 cm, v lepších podmínkách větších řek přes 30 cm
    


Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 2

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
05. 04. 2011, 20:40

terer

, simona.kalacova@seznam.cz

 jo super rada chodim na ryby 

>> Reagovat
08. 02. 2011, 18:04

nwim


 je to dobře napsaný super 

>> Reagovat


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se