• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Proč vymírají naše ryby?

  • cadox fishing
23. 08. 2017


Od roku 2000 jsme svědky postupného vymírání našich původních rybích druhů, zejména lipana, pstruha potočního, v poslední době však ubývá i okouna a jiných dravých ryb. Příčin je hned několik a za všemi hledejme člověka.

Znečištění

Jako dítě jsem chodil chytat ryby na poměrně znečištěné průmyslové řece. Světe div se, byla plná života, všude byli hrouzci, všude byly mraky tloušťů i do 60cm. V potoce, který se do ní vléval, žili raci a pstruzi potoční. Po povodních z roku 1997 se tvrdilo, že se řeka vyčistila. S úbytkem znečištěného bahna najednou zmizeli velcí tloušti, v řece se objevili pstruzi potoční, přibylo ostroretek. Na první pohled super, ale ty ryby neměly na holém dně potravu. Proti proudu se řeka regulovala a tok se zrychlil. Dnes se do vody místo viditelného průmyslového znečištění do vody dostává enormní množství chemikálií z domácností a co je nejhorší, ženských hormonů z antikoncepce. Ryby mutují, samci jsou neplodní.

Regulace řek a ztráta vody z krajiny

Včera jsem se v rádiu doslechl, že letošní sucho je prý mýtus, úhrn srážek je prý v dlouhodobém průměru. Tak ať mi někdo vysvětlí, proč když prší "průměrně", tak při pohledu na řeku Moravu u jezu pod plynárnou v Olomouci je jasné, že tam chybí metr vody? Mnohé dříve vodnaté potoky dnes nemají žádné hluboké tůně a když je dobře, tak se dnes pyšní 20 tůňkou. V létě vysychají úplně.

Ať si prší kolik chce, ale smutná pravda je, že vodohospodáři neumí nebo nechtějí udržet vodu v krajině. Už 20 let pořád čtu, že všichni ví, že koryta by se neměla betonovat a napřimovat, že dřevo ve vodním toku zpomaluje tok a že zatímco kdysi kapka vody spadlá na Šumavě se dostala do Severního moře za 3 týdny, zatímco dnes za týden. Kdysi nám pedagog na škole řekl: "Víte on je problém v tom, že zatímco vodohospodáři mají v učebnicích napsáno, že strom narušuje břeh, tak rybníkáři se učí, že strom zpevňuje břeh. Tyto dvě skupiny si proto nebudou nikdy rozumět."

Nic se však nemění a každý rok jsem u vody svědkem toho, jak někde bagr znásilňuje řeku, jak se do ní sype kamení a reguluje břeh. Koryta se pořád napřimují, ryby se nemají kde schovat před povodní,  ani před predátory. Nemají se kde třít, nemají žádná ložiska potravy.

Predátoři

Kormorán

Problémem ryb je, že nejsou vidět. Díky tomu má navrch lobby pseudoochránců přírody, zejména rybožravého ptactva. Protože jsou ptáci vidět, není problém získat granty na podporu jejich hnízdění apod. Tito lidé možní rozumí ornitologii, ale nerozumí přírodě jako celku a už vůbec ne fungování moderní krajiny. Jen zaslepenec může tvrdit, že do naší krajiny patří kormorán velký. Vžďyť před rokem 1700 ten pták u nás ani nehnízdil. Do roku 2003 jsem ani nevěděl, že něco takového existuje. V zásadě je to invazivní mořský pták a více než 10 let poté, co bylo vysloveno, že je přemnožený ho dodnes chráníme v celé EU, jako by byl na vymření. Odstřel je téměř tabu a pro zastřelení 50 kusů si před ekoteroristy musíme klekat na kolena, přestože na rybníku sedí 300, 500 nebo 1000 kusů černé smrti. Přitom každý kormorán denně spotřebuje 1,5 kg ryb.

Volavka

Nemám nic proti tomu, když občas nějakou vidím. Do krajiny patří a většinou na mělčině loví menší ryby, ale když na 200 metrech vidím 5-8 volavek v chráněném pásmu, kde se mají třít ryby, je něco špatně a měly by se regulovat.

Vydra

Kdysi jako dítěti mi bylo líto, že u nás nejsou vydry. Historicky sem vydra patří, ale je třeba si uvědomit, že v době před jejím vyhubením byly naše řeky vodnaté, neregolované a nebyly znečištěny hormony. Dnes jsou vydry opět ve všech čtvercích České republiky. Problém je ale v tom, že v napřímených, vybetonovaných a bezvodných vodních tocích bez úkrytů s nimimálním vodním sloupcem se nemají ryby kde schovat. Co nesežerou kormoráni, to vyžerou vydry.

Letos to bylo podruhé, co jsem si po 10 letech koupil pstruhovou povolenku. Letos to bylo naposledy, co jsem si ji koupil. Nechodím k vodě pro pstruží maso, ale když můj průměr za vycházku byl 1 záběr od pstruha na 2 km úseku, při brodění narážím na volavky, kormorány a na blátíčku vidím vydří stopy, nemá to s rybařením nic společného a pro chmurné zážitky k vodě chodit nemusím.

Zarybňování

Díky nadměrné predaci, znečištění vody hormony a ztrátě vody z krajiny jsme bohužel na mnoha místech ztratili nenahraditelný genetický materiál původních populací pstruha, lipana  a jiných druhů. Násada odjinud nemá výbavu pro přežití v novém prostředí a i když přežije boj s predátory a rybáři, pak šance na přirozený výtěr a přežití potomstva je mizivá. Můžeme pak našim hospodářům v ČRS vyčítat, že dnes do vody sadí z 97% kapra a do pstruhových vod duháky? Obávám se, že bez obnovení zadržovací kapacity našich toků, obnovy říčních meandrů, úkrytů pro ryby a regulace predátorů je každá snaha o udržení původních druhů ve zničeném biotypu marná a vysazování levně produkovatelných ryb, jako je kapr a pstruh duhový, k dnešní době prostě patří. K obnově původní skladby rybí obsádky a ochraně původních dnes vymírajích druhů je třeba začít s řešením problémů ochrany prostředí pro ryby, nikoli jen jejich bezhlavým vysazováním tam, kde jim človek nedá šanci přežít.

www.rybanahacku.cz
Převzato:http://rybanahacku.blogspot.cz/2016/10/proc-vymiraji-nase-ryby.html




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 10

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se