• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Přívlač na nejmenších vodách

  • cadox fishing
14. 04. 2015
Své první vláčkařské kroky jsem podnikal na malém potoku, jehož šířka jen zřídka překračovala tři metry. Možná i proto, mě na tyto vody stále něco táhne a občas se na ně rád vracím. I když se tam obvykle nedají čekat kapitální úlovky, může zde na nás čekat nejedno překvapení.

Naprostou většinu úlovků na většině malých potoků tvoří okouni. Samozřejmě ve velikostech odpovídajících velikosti revíru. Přesto je občas šance na malém potoce narazit na statného třicátníka. Mezi neopomenutelná místa pro lov okounů patří bezesporu podjezí. Svou pozornost ale věnuji i místům s tvrdším dnem nebo kameny zpěvněným břehům. Z nástrah preferuji především menší gumy. Velmi rád lovím na malé smáčky, kteří jsou téměř dokonalou imitací potěru. Úspěšná bývají i malá kopyta v tmavších barvách a v určitých situacích jsou neocenitelnou letitou klasikou malé twistery výraznějších barev. Zajímavé výsledky dosahuji i s klasickými rotačními třpytkami nebo malými woblery. Ty najdou své využití jak v mělkých úsecích (Illex tiny fry), tak v hlubších proudech například pod jezy (Salmo hornet). Upřednostňuji však lov na gumy. Nejen proto, že jednoháček je vůči rybě šetrnější, ale především je daleko širší škála možností, jak nástrahu ve vodě prezenzovat.

Spolu s okouny většinou v úlovcích dominují všechny tři druhy jelců, přičemž nejčastější je samozřejmě tloušť. Ten i na malých vodách dorůstá zajímavých rozměrů, dostat se k nim už je ale obtížnější. Hlavně co se týká samotného přístupu k revíru. Právě zde se projeví tlouští ostražitost a ryba o nás často ví ještě před prvním náhozem. V lepším případě je pak možnost sledovat jak ryba netečně proplouvá v bezprostřední blízkosti naší nástrahy. V tom horším vidíme jen závar od prchajícího tlouště. Zatímco na větších řekách při tlouští přívlači rád sáhnu po větších nástrahách, lov na potocích je téměř výhradně o jemnosti. Oproti okounům skoro vynechávám gumové nástrahy. Jsou situace, kdy tlouště ulovím i na ně, většinou ale nejde o cílený lov. Ke slovu se spíše dostanou woblery kolem 2-5cm a menší rotační třpytky.

Nemám bohužel osobní zkušenost s přívlačí na pstruhových vodách, ale v průběhu sezóny občas zavítám na potok, kde je reálná šance na úlovek pstruha potočního. Zdejší osádka má samozřejmě tu smůlu, že se stává i terčem lovců se splávkem na červy. Tomu se ale snažím vyhnout a lovím je výhradně přívlačí. Lov na mušku by mě samozřejmě lákal víc, ale okolí malých vod bývá obvykle hustě zarostlé a proto je zde muškaření velmi komplikované. V letních měsících pstruhy vyhledávám většinou v mělkých, často velmi proudných, úsecích. Stejně jako u lovu tlouště, i zde je kladen důraz na velmi opatrný pohyb kolem vody. Většina teorií doporučuje lov s proudem, aby měla ryba lepší možnost zaútočit na nástrahu. Realitou ovšem je, že spíše se snažím dostat nástrahu do vody z té pozice, kde budu budit co možná nejméně pozornosti a nebudu se přitom muset kolem vody pohybovat více, než je nutné. Jistou výhodu v tomto ohledu poskytují potoky, protékající vesnicemi. Tam jsou ryby na ruch kolem vody více zvyklé a odpustí nám i trochu té neopatrnosti. Ve výše zmiňovaných mělkých místech lovím hlavně na rotační třpytky 00-1 a také woblery, které jsou schopné pracovat v hloubkách kolem třiceti centimetrů pod hladinou. Druhým stanovištěm, kde potočáky hledám, jsou hluboké tůně, ideálně z části zastíněné větvemi stromů nad vodou. V těchto místech často dostávám záběry od velikostně zajímavějších exemplářů. Tam spíše než třpytka dostanou příležitost menší gumy nebo jigstreamery. Právě ty mohou i na prochytávaných vodách přinést zajímavé výsledky.

Jako poslední z ryb, které lze na těchto vodách lovit pravidelně, se zmíním o štice. Její lov na malých vodách má oproti předchozím druhům určitá specifika. Týká se to hlavně vyhledávání štičího stanoviště. Při tom se zaměřuji na podjezí, podemleté břehy a hlavně nejhlubší tůně v revíru. Oproti ostatním zde používám tvrdší prut a sestavu vždy doplním o lanko. Vzhledem k tomu, že některé malé vody mají zajímavějších míst jen málo, připomíná štičí přívlač často spíše turistiku spojenou v prolovováním těch několika málo míst, která jsou potenciálními štičími stanovišti. Výběr nástrah zůstává podobný, zvětší se pouze jejich velikost. Ani zde však není třeba jít do extrémů, vystačíme si s velikostním rozmezí 7-10cm. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud se na vytipovaném místě štika nachází, je její vydráždění otázkou jen krátké doby. Ostatně většinou také nejde o žádné trofejní ryby, snad jen po povodni se na potocích někdy objeví velké ryby z rybníků ležících proti jejich proudu.

Tolik asi stručný výčet nejčastějích druhů, s nimiž se na malých tocích budeme potkávat. Tento výčet však nebyl a vlastně ani nemůže být kompletní. Není potok jako potok a liší se i jejich druhová osádka. Jelikož většinu přívlačových vycházek na tyto revíry absolvuji s ultra jemnou přívlačí, končí na mé nástraze i ryby nedravé. Vcelku pravidelně si na malou nástrahu vyšlápne ouklej či perlín. Uloveného mám ovšem i hrouzka a nebo další dva druhy jelců, kteří se přívlačí neloví až s takovou pravidelností. V roce 2013 jsem dokonce dostal na malé kopyto záběr od kapra na revíru, kde by se tato ryba vůbec neměla vyskytovat. S jemným přívlačákem a na omezeném prostoru to nebyl špatný souboj.
Pro přívlač na malých potocích si obvykle vystačím s ultra lehkým vláčecím prutem kolem 2,1m. Tuto délku lze považovat za jakýsi rozumný kompromis. Pokud ale lovíme na skutečně malém, špatně přístupném potoce, není od věci sáhnout po 1,8m prutu. Gramáž kolem 10g je pro většinu situací ideální. Dnešní moderní UL pruty mají obvykle dostatek rezerv ke zvládnutí většiny ryb, které na podobných vodách můžeme očekávat. Snad jen pro štičí přívlač je třeba přitvrdit. Jelikož ale malé vody skrývají skutečné krokodýly jen vyjímečně, dvacetigramový prut bude dostačující. S prutem je samozřejmě třeba sladit odpovídající naviják. Důraz zde bude kladen hlavně na váhu a kvalitní citlivou brzdu. Ta je nezbytná, neboť první výpady ryby je často nutné tlumit na velmi krátkou vzdálenost. Důležitá je i nízká váha navijáku, aby tvořil kompaktní celek s lehkým krátkým prutem. Kdo plánuje nákup sestavy speciálně pro nejmenší vody, může sáhnout po některém z modelů označených velikostí 1000. Sám nemám tyto malé navijáky příliš v lásce, raději proto používám navijáky velikostí 2000-2500. S těmi se kvůli větší cívce lépe nahazuje a díky dnešnímu trendu navijáků z odlehčených materiálů není třeba se obávat ani příliš vysoké váhy.

Co říci závěrem? Malé vody mohou ukrývat mnohá překvapení. Zároveň jsou ale nejzranitelnějšími ze všech revírů. Proto se přimlouvám za obezřetnost při přístupu k nim. Může se také stát, že se o "vašem" revíru dozví kolega s krabičkou hnojáků a o většinu jeho pokladů jej v krátké době připraví.

Lukáš Ardon

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 10

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se