• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Poprvé za Labskými sumci

  • Cadox 7
02. 12. 2010

Jistý čas jsem se věnoval vláčce především s jemnou výbavou. Smáčci  byli mojí velkou zbraní při lovu dravců. Úlovků byla spousta a chytání byla radost, jen ta velikost úlovků by mohla být větší. Jak šel čas, začal jsem přemýšlet o tom, že pomalu nastává doba kdy je zapotřebí  trochu ve výzbroji a technice lovu přitvrdil a začít se věnovat i větším rybám našich toků,  a to především  lovu sumců. Mé rozhodování velice usnadnili pozitivní výsledky Radima Křepelky, který za sezónu z Labských vod pokořil několik desítek  fousáčů.

První  věc,  kterou jsem pro to musel udělat,  byla koupě kvalitního vybavení, na který se mohu při lovu sumců spolehnout. Prut to byla jasná volba – Sportex.  K lovu sumců se opravdu vyplatí  taková investice, která opravdu něco vydrží. Dosud jsem měl s tímto lovem především teoretické zkušenosti, praxe velice zaostávala. Oběhal jsem kamarády,  kteří byli již ostřílenými mazáky v lovu sumců přívlačí a zjišťoval další možné informace.

Naviják plný pletenky odpovídající kvality a pevnosti je další podmínkou ke splnění řádné výzbroje. A co že mi to ještě chybí? No jasně, krabice plná nástrah na které dokážu přimět fousáče k záběru. Jako hlavní tajnou zbraní jsem se vybavil devadesáti gramovými Waterscouty a o něco málo lehčími Slidery. Další přišli na řadu patnácti centimetrová kopyta, spárovaná s kvalitními jiggovými hlavami, s co možná největšími a velice pevnými háčky. Tak, teď jsem měl základ k lovu a na řadu přichází to hlavní – výprava za Labskými sumci. Jelikož jsem byl opravdový začátečník v tahání sumců přívlačí,  který byl vybaven především teoretickými znalostmi, neměl jsem odvahu vydat se na výpravu bez zkušeného parťáka,  a tak jsem začal přesvědčovat Radima, aby mě vzal někdy sebou na Labské proudy a tůně a já měl možnost pod odborným dohledem pokořit svého prvního fousáče. Jaký byl můj šťastný den, když Radim přislíbil společnou výpravu a navíc  s námi bude další vydra a pokořitel Labských sumců – Venda Turek. Měl jsem z toho opravdovou radost a strašně se těšil na červencový den  „D“.

Nastává můj dlouho očekávaný avizovaný den. Crrrrrr, začíná můj chraplavý budík vydávat ze svých útrob dosti nepříjemný zvuk. Vezmu ho do ruky  a svým  téměř zalepeným orlím zrakem na ciferníku rozpoznávám , že ručičky ukazují čas jednu hodinu a padesát minut. No opravdu „ranní“ budíček. Jsem domluvený s Radimem, že ho vyzvednu ve 2,30 hodin u něj doma a společně pak vyrazíme směrem k bydlišti Vendy Turka,  odkud  pak  všichni tři hurá na Labe. Pět litrů studené vody mi pomalu nestačilo k rozkoukání při ranní hygieně. Lehká snídaně, nějakou dobrotu strkám do kapsy na horší časy a už vybíhám z domku k autu. Kopnu do vrtule a uháním  k  Radimově bydlišti. Pokud chceme zahájit lov již o čtvrté hodině ranní, je nejvyšší čas. Po deseti minutách jízdy jsem u Radima. Kupodivu ani nezaspal a již čeká připravený. Naházíme jeho výbavičku do kufru auta a vyrážíme. Ujeli jsme sotva pár kilometrů a na čelní sklo začínají dopadat první dešťové kapky. Po chvilce se  promění v rytmický koncert,  který prostupuje celou arterií vozu. Tak to je paráda, doufám , že nás čeká krásně ubrečený  deštivý den, proběhne mi hlavou. Začínám si vybavovat , že na alternativu dešťového dne jsem jaksi nemyslel, a podle toho vypadá i mé vybavení do nepohody. Pláštěnka v mém vybavení chybí. No nevadí, snad nejsem z cukru a při tak důležité výpravě mi nemůže déšť pokazit náladu. Radim volá mobilem Vendovi, aby zjistil jaké počasí je v jeho domovině. Kupodivu je již také vzhůru  a  hlásí,  že se u nich se zatím žádný dešťový tanec nekoná. „No snad to nebude tak zlí“  problesklo mi myslí. Cesta ubíhá celkem slušně. Naštěstí v tuto časnou dobu je provoz minimální. Dešťové kapky mění s počtem ujetých kilometrů svou intenzitu. Už jen lehce mží. Začínám se zabývat myšlenkou, že takové počasí by nemuselo být pro lov sumáků špatné. Teploměr na přístrojovce ukazující venkovní teplotu hlásí 19°C. Takže suma sumárum, zatažená obloha + celkem slušná venkovní teplota se mi jeví jako celkem příznivá. Různými myšlenkami a představami, chvilkovým klábosením s pochrupujícím Radimem, už uběhl značný kus cesty, a Vendův příbytek se k nám přibližuje mílovými kroky. Jsme tady. Hodiny  ukazují 3,30 hod. Přivítáme se s Vendou a jeho objemnější bagáž  jen tak tak nacpu do kufru auta. Žádné další zdržování a hurá k Labi. Do zahajovacího času zbývá ještě 25 minut. Máme výhodu v tom, že nemusíme nikde bloumat za tmy po březích Labe, ale jet přímo na top místo ostřílených sumcařských  mazáků. Tento úsek již vydal  slušný  počet slizkých fousáčů, kteří však všichni do jednoho dostali zpět svou svobodu. Konečně, jsme tady. Každý popadne svůj cajk a scházíme od zaparkovaného auta asi dvě stě metrů k vodě.  Kouknu  na mobila a číslička hodin mi oznamují,  že je osm minut po čtvrté hodině ranní. Pár minut jsme prokoučovali , ale to nevadí, čeká nás celý dlouhý den lovu. Obloha je temná, luna zmizela kdesi za černými mraky, které hrozí dalším deštěm. Zatím však neprší a to je fajn. Všude okolo nás je božský klid, okolím prostupuje jen uklidňující hukot Labského proudu, který  nám ubíhá pod nohami kamsi do pro mě neznámých dálav. Někde v dáli se ozývá cvakot kolejí od projíždějícího vlaku. Zapínám čelovku a připravuji si svého sumcobijce k útoku. Na velkou pevnostní karabinu připnu Waterscouta v imitaci karase a Radim s Vendou mi dávají instrukce.

„Běž si stoupnout támhle na ten výstupek“ říká mi Venda a Radim se hned přidává „házej to do vzdálenosti kolem padesáti metrů, kde je asi stometrový klidnější úsek mezi dvěma proudy“.  Jo, jo, pokyvuju hlavou, vstřebávám informace a zaujímám doporučenou pozici. Jsem připraven, stojím na svém místečku jak prvnička s lehce rozklepanými koleny. Napřáhnu se k hodu a již dopadá Waterscout kamsi do předpokládaného místa. Dopad nástrahy zaznamenávám spíše intuivně, stále je velká tma a okolí prosvětlují jen tři čelovky. Po dopadu nechávám nástrahu klesnout ke dnu a s trhavými pohyby,  kterými se pokouším nástrahu oživit,  pomalu přitahuji. Přichází druhý nához, třetí, čtvrtý … Uběhne půlhodinka a zatím bez kontaktu. Radim s Vendou zatím také nic. Den se již klube z poza zatažené oblohy a někdo tam nahoře opět otevírá kohoutek. Prší. Není to žádný liják a tak bombardujeme svými nástrahami vodu stále dokola. Už ani nevím  kolikrát jsem nahodil, prut mi těžkne při každém dalším náhozu o něco víc. „ Bum“ , rána až mi zamrazilo v lokti. Ale to bylo vše.

„ Nic“, hlásím událost Vendovi a ten mě hned atakuje otázkou, „máš tam sliz“? Prohlížím vytaženou nástrahu a šňůru nad ní, ale žádný sliz nevidím. Tak nevím, ale ať to bylo cokoliv, pěkně mě to probudilo a dodalo tělu další energii. V tom volá Radim – „je tam“. Pozoruji  jak s ledovým klidem zdolává svého sumíka a skrytě mu to trochu závidím. Po deseti minutách boje je na souši. Metr hlásí 118 cm. Je to sumčí dorostenec, ale jak rád bych měl takového i na svém prutu. Pár fotografií a už mu Radim dává svobodu. „ Pošli staršího bráchu“, dává mu instrukce na cestu do své domoviny. Venda mění nástrahu a hned na první nához má rybu. Je to bolen. Má kolem sedmdesáti. Nádherné stříbrné torpédo. Opět pár foteček a je volný. Uběhly dvě  hodiny  lovu a já stále nic. Na chvilku přestává pršet, ale jsem již tak promočený,  že už to ani nevnímám a bombarduji hladinu stále novými hody. Po další čtvrthodince si kluci dávají oraz a posilující cigárko. Já nechci ztratit ani minutu a tak nepřestávám házet.

Rána, pletenka se prudce našponuje,  je tam. Ještě jednou přisekávám aby trojháky měli možnost proniknout sumčím kartáčem. Nohy se mi rozklepali a já prožívám svůj první sumčí orgasmus. Začínám se potit až na prdeli. Nebo to je snad chlad z promočených gatí? Ani sám nevím. Mám velký strach, abych o vousáče nepřišel, proto se ho snažím zdolávat co možná nejopatrněji. Je tu spousta velkých ostrých kamenů,  které mohou napnutou šňůru  kdykoliv přeříznout. Šňůra je napnutá jak tětiva a já si slastně vychutnávám sílu svého protivníka, který mi nechce dát žádný metr bez silného odporu. Pomalu začínám získávat převahu a přitahovat ho ke svému břehu. „Výpad“, brzda se opět rozezněla a fousáč,  který zmobilizoval své poslední síly, získal opět már metrů k dobru. Začíná dělat přemety a kopat do šňůry. Síly mu však již rychle ubývají a teď už ho přitahuju jako kus špalku. Ještě pár metrů a bude u břehu. Radim si navlékl  rukavici  aby mi pomohl  sumára dostat z vody na břeh. Už je na dosah, plácnutím přes hlavu  ještě stačil udělat výpad, ale to už byl opravdový zbytek jeho sil. Získávám ztracené metry zpět a Radimova ruka v rukavici zajíždí do fousáčovy velké tlamy. Zkušeností má již dost a tak bez větších potíží  je sumec  na břehu, v bezpečném prostoru. Jsem šťastnej jako blecha, že  jsem pokořil svého prvního suma na vláčku.

Metr ukazuje 134 cm. Váhu nemám, ale ta pro mě není podstatná. Foťáky  cvakají jako o život a já si plně vychutnávám svou úlohu pokořitele, tohoto krásného fousatého slizouna.  Je nafoceno, historický akt běhu dějin zachycen na paměťové kartě a já vracím sumíkovi svobodu. „Děkuji ti za krásný zážitek“ doprovázejí má slova jeho pozvolné odplouvání,  zpět do svého království. Kluci mi pogratulují k mé splněné misi a snu. Po krátkém oddechnutí a načerpání nových sil, pokračujeme již opět všichni tři v dalších hodech svých nástrah do sumčího domova. Má mise je sice splněna, ale den je ještě dlouhý a mě čeká ještě několik dalších překvapení. O tom Vám však  povím v dalším pokračování.
Kaudik
 

    


Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 4

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
13. 04. 2013, 05:52

Ludmila Hosnedlová

, lidaart@seznam.cz

Děkuji za počteníčko a tady je z Labe můj  úlovek.
http://nachytano.cz/files/guestbooks/guestbook1158/thumb-m/4198-Obraz0692.jpg

>> Reagovat
13. 04. 2013, 13:19

Kaudik reaguje na Ludmila Hosnedlová

, kaudik@seznam.cz

Opravdový fešák - velká gratulace

>> Reagovat
11. 04. 2013, 16:35

Kalvoda Bronislav

, jk.bus@seznam.cz

Perfektní článek, tak já tedy také přikládám fotku svého prvního sumčíka z Labe. 1m a 6 kg. Doufá, že v letošní sezoně 2013 nachytám větší kousky.........
http://nachytano.cz/files/guestbooks/guestbook1157/thumb-m/4197-Fishing_2012_017.jpg

>> Reagovat


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se