• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Ploučnice

  • Cadox 7
29. 11. 2012
Pokud jste v mládí četli dobrodružné knížky a toužili poznat romantické, civilizací nedotčené kraje, nemusíte jezdit daleko, vaše Amazonka vás čeká na Liberecku a jmenuje se Ploučnice. Donedávna byl tento klenot českých řek utajen ve vojenském prostoru, proto řeka zůstala zcela nedotčená...

Už léta jsem si sliboval, že se sbalím a projdu se podél řeky Ploučnice. Zatím jsem ji znal pouze z občasných návštěv České Lípy, ale to je řeka protékající městem a ta mě nezajímá. Na mapě to vypadalo velice zajímavě, řeka se proplétá krajem v nádherných meandrech, uprostřed (v dnešní době mimořádná věc) člověkem nedotčené krajiny. Jak bývá mým zvykem, snažil jsem se nejprve „vygooglovat“ co nejvíce informací, abych věděl, do čeho jdu. Moc toho nebylo, tedy o úseku, který mě zajímal, spodní tok pro mě není zajímavý. Nejvíce jsem se snažil získat informace od nějakého rybáře, abych byl v obraze. Tak to byl hned první problém. Na řece se moc nechytá, a tak se podle nich (bobkaři) ani nenasazuje. Ryby se dávají do rybníka, do řeky ne. Ale snad se tam nějaká najde, přeci to nebude mrtvá voda!

Konečně je to tady a já mám tři dny volna. Je krásné babí léto (proč tak nemohlo být v normálním létě?), to mi ale na ryby moc nepřeje. Mám raději pod mrakem a ani drobný déšť by nebyl na škodu. Musím ale brát to co je, poručíme větru, dešti už neplatí. :o) Je tady další problém, o kterém jsem sice doma při přípravě přemýšlel, ale až tady v terénu jsem ho musel řešit. Jak jsem se zmínil, je to kraj bez civilizačních vymožeností a tudíž i bez vhodného parkoviště a proto je to prý ráj pro zloděje opuštěných motorových přibližovadel. Přemístění pneumatik je dílem okamžiku a to je ta lepší varianta. Vybírám tedy tu nejlepší možnost a nechávám auto na návsi a odebírám se asi kilometr k vodě. Mám dost dobře vyvinutý orientační smysl, tak se obejdu bez mapy. Jen pobaveně pozoruju zkoumavé pohledy houbařů s košíky, kteří mne míjejí. Působím asi dost divně s prutem uprostřed lesa. Jednoho obdaruju nalezeným kozákem, tak jsem si snad vylepšil své image.

Konečně jsem dorazil k louce, která se rozprostírá kolem toku. Je mi divný, že je krátce střižená, když tady není vidět žádná stopa po nějaké zemědělské technice. A najednou mi to je jasný – vypásli ji koně. Další záhada – nejsou oplocení a neutečou! Asi se jim tady líbí. Bodejť by ne, je tady krásně. Jen za mnou přivlekli obtížný bodavý hmyz. To je asi jediná věc, která mi v zimě nechybí. Vůdčí kobyla asi poznala, že jsem napůl taky koňák, tak jen zafrkala a odvedla stádo do krytu z olší.

Tak to jsem nečekal, voda je docela dost proudná, ale nádherná. Občas je proud vystřídán malou tišinkou, většinou za padlým stromem, kterých je tu opravdu hodně. Velká voda tady asi nikdy nebyla, nejsou nikde vidět její typické následky – nánosy nečistot na větvích kolem vody. Jako občasného vodáka by mne zajímalo, jak se taková voda dá jet, každých pár desítek metrů bych musel přenášet, stromy přes vodu plavbu znemožňují. Ale jezdí se hlavně na jaře, při vyšším stavu.

Nasazuju nulku (myslím, že to bude v proudu nejlepší řešení) a nahazuju k protějšímu břehu, je to teda spíš jen takové zhoupnutí, jsou to jen tři metry. Nic, ale to jsem čekal. Je tady první slibná tůň. Třpytku se mi nedaří vést dostatečně hluboko, tak dávám smáčka. Cítím dotyky se dnem, tak čekám co nejdříve vázku, je to tu samá větev, ale mám štěstí. Štěstí v podobě záběru ale nemám. Začínám litovat, že jsem si nevzal alespoň „prdelačky“. Rosa je studená a za chvíli mám kalhoty durch. Je znát, že tady ryba nejsou, podle vody není vyšlapaná žádná cestička, je tu jen malá stezka od vysoké, podle stop to jsou jeleni (mají říji, tak bych nestál o setkání) a sem tam potkávám obří stopy od zvěře černé. Divočák by taky nebyl dobrý souputník kolem řeky. Nikde ani živáček a ani naštěstí mrtváček. Tady kdyby mě někdo střelil, tak mě nikdo nenajde. Posedy tady jsou a podle stop je asi zvěře dost. Nikde není známka po civilizaci, ani tady nehyzdí krajinu žádný elektrický sloup.

Konečně nacházím první známku – opuštěné ohniště, asi po nějaké vodácké partě, kdo jiný by tady co pohledával? Ani se nesnažili své ohniště ukrýt. Kolem vody není vidět ani známka o vodních predátorech. Volavku jsem nezahlídl, to taky o něčem vypovídá. Je to škoda, taková krásná voda by si rybu zasloužila. Snad se tady neprojevila chemická těžba uranu v horních úsecích toku? To bylo vlaků s kyselinou sírovou, co do země nalili!

Podle mapy jsem ušel asi pět kilometrů, ale ve skutečnosti asi osm. Řeka si nevybírá tu nejkratší cestu a o to je krásnější. Jen by ji slušelo pár ryb, potravy je v ní dost. Škoda, myslel jsem si, že to bude lepší. Cestou domů se ještě zastavuju na Jizeře, tahám pár potočáků ve svatebním šatě, tak si trochu zvedám rybářské sebevědomí. To zálesácké mám spokojené, byl jsem v krásném kraji zeleného ticha.

Jiří Ludvík




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 5

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se