• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Pálavský mohykán

  • cadox fishing
19. 01. 2013
Na Pálavských jezerech, konkrétně na Dyji 5, jsem při poslední výpravě prožil více než tři nádherné týdny. Říkal jsem si, že je to dost dlouhá doba na to, abych se trefil do perfektního počasí a hlavně silného větru. Kdo na Pálavě někdy chytal, dá mi jistě za pravdu, že vítr je zde alfou a omegou úspěchu – čím větší, tím lepší.
První květnová výprava dopadla fiaskem, „co se úlovků týče“. Přijel jsem do úplného bezvětří a navíc v období tření kaprů. Za celý týden jsem měl pouze jeden záběr a výsledkem byl cca 10 kg kapr. Ale i tak byla tato výprava pro mne velkým přínosem. Každé ráno jsem se jezdil dívat na kapry, kteří se pokoušeli projet „vraty“ z pětky do šestky se vytřít. Převaha kaprů byla kolem 80 cm, ale občas jsem zahlédl opravdu krásné ryby, které jsem odhadoval i nad 20 kg. V půlce týdne hospodáři vrata zavřeli a kapři, kteří nestačili vplout do šestky, pokračovali v milostných hrátkách přímo před vraty. Pozoroval jsem je zde doslova jako v akváriu.
Bylo bezvětří, perfektně se vyčistila voda a díky tomu bylo vidět až do 3 m hloubky. Během této vhodné doby se mi podařilo prozkoumat velkou část jezera a dokonale si takto zmapovat obrovské množství vodních překážek. Na Mušově je vždy zajímavé sledovat echolot, ale to co jsem viděl na vlastní oči, mi teprve dávalo skutečný obraz o husté spleti pařezů, větví a jiných zatopených překážek. Pečlivě jsem si tato místa zaznamenal, abych byl příště chytřejší, kam pokládat montáže.

Podzimní zlepšení

Podzimní výprava v září byla plodnější. I když se mi nepodařilo chytit žádné velikány, tak jsem měl každý den cca 2 záběry od kaprů od 8 do 15 kg. Ale záběru od nějakého mohykána jsem se nedočkal. Tyto výpravy, ale pro mě byly další zkušeností, jak v praxi „dolaďovat“ montáže pro lov ve vázkách. Většinou jsem měl totiž problém s tím, že se vlasec v průběhu zachytil do nějaké překážky a díky tomu se mi nepodařilo kapra zdolat. Při mé loňské listopadové výpravě jsem všechny tyto poznatky velmi ocenil.


Recept na velké kapry? První mrazy!

Během „toulání“ se po Pálavských jezerech jsem se seznámil s místním „domorodcem“. Po určité době se rozhovořil a začal mi poodhalovat jeho zkušenosti s lovem velkých kaprů na 7-mičce na sklonku podzimu. S většinou jeho názorů jsem souhlasil a navíc jsem některé měl ověřené i z vlastní zkušenosti. V průběhu sezóny je totiž i zde velký problém s lovením větších kaprů, protože nespočetná obsádka těch menších Vám velmi „znesnadňuje“ rybaření. Ať vymyslíte cokoliv, stejně se jich nezbavíte.
Na přelomu září a října se šance na ulovení větších kaprů podstatně zvětšuje. S prudce se ochlazující vodou a prvními většími mrazy ale velcí kapři najíždí do mělčí vody s hustou spletí pařezů, kořenů a popadaných stromů, které jsou porostlé škebličkami. Vyprávěl mi o tzv. posledním žíru. Říkal mi, že je velmi složité to přesně naplánovat, protože vývoj počasí není každoročně stejný. Jeho slova jsem bral tak trochu s rezervou ( „…v zimě do mělké vody?…“), ale pořád se mi v hlavě ta myšlenka honila, co kdyby…
Z francouzského jezera Cassien vím, že kapři se chytají i v metrové vodě např. i v prosinci, ale tady jsem byl trochu na vážkách. Přesto jsme byli s Ivanem Juřičkou domluveni, že pokud to jen trochu čas dovolí, tak se na ryby v tomto období vypravíme a pokud nic nechytíme, tak to bude další rybářská zkušenost spojená s ukončením kaprařské sezóny.


S větším ochlazením to začíná

Čas běžel jako na drátku a ve středu 19. listopadu mi volá Ivan, že se na místě „posledního žíru“ chytil kapr 18,5 kg a že pokud chceme, tak nám lovec místo přenechá. Já jsem se ale nemohl z práce urvat, mohl jsem až druhý den. Ivan si to zařídil a vyrazil. Do mého příjezdu byl ale bez záběru. Místo jemně prohodil pár hrstičkami rychle-rozpadavých aminopelet Minimax a drceným boiliem.
Po mém příjezdu foukal silný vítr a dost silně pršelo. Na nic jsem nečekal, nasedl jsem na loď s echolotem a vyrazil na vodu. Místa jsem měl dokonale prozkoumané od Ivana, tak jsem věděl jakým směrem se vydat. Prozkoumávat tuto část jezera poprvé, tak by to bylo doslova utrpení, protože počasí bylo opravdu extrémní. Našel jsem místa, kde se z terénní prohlubně pozvolně zvedá dno až na hloubku přibližně 80 cm. Vrcholek této mělčiny je doslova posetý kořeny, pařezy a na svahu pod ním se občas najde „čistší“ místo.
Vytipoval jsem si 2 lovná místa s hloubkou cca 1,5 a 1,3 m. Označení jsem provedl pomocí malých splávků, které jsem ukotvil na vlasci 0,15 mm. Má to výhodu, že když se kapr do bójky zamotá, tak tento tenký vlasec bez problémů přetrhne a nám nehrozí ztráta ryby. A tento tenký průměr navíc kaprům nevadí a nespojují si tedy místo s nebezpečím. Mezi tím už byl tak silný vítr, že jsem se s obtížemi vrátil na břeh. Promočený a zmrzlý na kost.

Příprava předem je nezbytná

Na tuto výpravu jsem měl z domova přichystané a navázané montáže. Velmi mi to pomohlo, protože v tom stavu, co jsem byl, by to bylo nemožné (přinejmenším velmi zdlouhavé). S vypětím všech sil a spoustou nadávek – „co jsem to za blbce, že jsem neseděl doma v teple“, se mi přeci jen podařilo pruty vyvézt. A vyplatilo se. Během 14 hodin jsme měli s Ivanem 4 záběry. Bohužel i přes veškeré přípravy jsem prvního kapra pověsil ve stromu a druhého při „obracení“ vyřízl. Taková už kaprařina prostě je. Ivan měl 100% úspěšnost a zdolal krásné kapry 8,5 a 8 kg.
V průběhu dne se značně ochladilo a občas i poletovaly sněhové vločky. Všechny záběry byly na „panáčka“, tak jsem oba pruty převázal. POP-UPs Amazonia 16 mm a pod něj boilie Fabulous ořezaný z 21 mm na průměr kolem 17 mm. Ořezal jsem to tak, aby háček ležel na zemi a nástraha byla mírně nad ním. Takto upravené boilies v chladné vodě intenzivněji vysílá potravní signály a zároveň jsem tím neutrálně vyladil celou sestavu, aby nasátí kaprem bylo co nejjednodušší. I přes množství vázek jsem zůstal věrný mému nejoblíbenějšímu návazcovému materiálu Silkworm 25 lbs.
Vzhledem k mé nulové úspěšnosti z předešlého dne jsem chtěl, aby byl po záběru kapr co nejdříve v klidu. Proto jsem po zavezení odklopil přesmykače navijáků a vlasec jsem uchytil do klipů, které se používají při lovu „candátů“. Po záběru vlasec vyskočí a rázem je volný vlasec a kapr nemá snahu zajet do vázky. Při lovu na větší vzdálenost než pro kapra přijedete, tak má dostatek času projet vázkou.

Jedno pípnutí…

Po několika hodinách se mi ozval jedním pípnutím příposlech. Okamžitě jsem vyskočil ze spacáku a vyrazil k prutu. To už vlasec vyskočil z klipu a byl volně. Chytal jsem s odpadávajícím olovem o hmotnosti 250 g, tak jsem ani nesekal a hned jsme šli na loď. Když jsme se přiblížili nad místo záběru vlasec už směřoval do větve. Nebylo to ale tak strašné, protože se zachytil jen kouskem a jedním trhnutím se jej podařilo uvolnit. Kapr jel naštěstí do protitahu mimo hlavní vázky. Párkrát jsem otočil kličkou a už jsem ho měl v „kontaktu“. Žádný zběsilý úprk, ale jen silný souvislý tah. Odtáhl nás několik desítek metrů a pořád se držel u dna. Tentokrát jsem se opravdu bál, abych ho z malého háčku nevyřízl, a tak jsem se moc do prutu neopíral. Říkal jsem si, že je to asi poslední ryba sezóny, tak nesmím nic uspěchat.
Po cca 10 min. (možná to bylo i 15) se mi kapra podařilo dostat k hladině. Ivan na nic nečekal a na poprvé jej podebral. Přišlo mi, že teprve teď si kapr uvědomil co se děje. V podběráku vyváděl jako „hřebec“. V té chvíli mi ještě nedocházelo, jakou rybu jsem ulovil. Že je dlouhá jsem tušil, ale ta mohutnost těla mi skoro vyrazila dech. Pro větší bezpečnost kapra jsme ho v síti podběráku převezli opatrně za lodí ke břehu. Po vyndání na matraci jsme na něj oba koukali jako na zjevení. Teprve zde si kapr uvědomil, že je dobojováno a klidně si ležel.
Pečlivě odvažujeme vážící sak a opatrně do něj kapra pokládáme. S netrpělivostí koukáme na displej a oba současně řveme radostí. Váha ukazuje 29,17 kg, bereme ještě druhou váhu – klasickou ručičkovou. Ručička váhy se chvěje kolem hodnoty 29,30 kg. Říkáme si, že elektronická váha je přesnější a hlavně digitální číslice je jednoznačná. Tedy 29,17 kg a krásných 113 cm. Vše probíhá velmi rychle, nechceme totiž kapra příliš dlouho trápit na břehu a rovnou fotíme. Je jedno jestli na některé fotce chybí část ocasu nebo má hlava. Jde především o zdraví kapra. Jediné co mě mrzí, že jsme s sebou neměli kameru, ale od samého začátku to byla výprava ve smyslu „na zkušenou“, tak si nikdo na kameru ani nevzpomněl. Je to zase ponaučení do budoucna, brát ji s sebou na každou akci.
Po velmi namáhavém focení (hlavně pro mě) pokládám kapra na matraci a přenáším jej i s ní do vody. Ani nevnímám, že mi teče voda do holinek… Kapra pozvolna pouštím přes okraj matrace, který se hned majestátně postavil a velmi pomalu odjížděl do hloubky. Svým velkým ocasem jako by mi mával a děkoval za puštění. Během chvilky začal poletovat další sníh a do mě se dala strašná zima. I když jsem se převlékl do suchého, tak to pořád nebylo ono. Vydrželi jsme to už jen pár hodin a po dohodě s parťákem jsme začali balit. Svatý Petr už nám stejně pro tuto výpravu nadělil až nadmíru…

Pavel Převor - Max goo




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 2

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se