• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Orient

  • cadox fishing
14. 01. 2012
Před několika lety v mých rybářských začátcích jsem listoval jeden německý časopis. Tam jsem natrefil na krásné obrázky zachycující podzimní Orient. Všude spousta bahna a v něm velké množství pařezů. Tento pohled na část nevyzpytatelné vodní plochy mě očaroval. Začal jsem shromažďovat veškeré informace o této přehradě. Bylo jich ale velmi málo. Většina z nich působila odstrašivě, což byla pro mě výzva. Naplnit ale tuto výzvu trvalo dlouho, ale konečně nadešel čas a rozhodnutí. Vyrážím!

Lac de Orient.
Obrovská přehrada o rozloze 2400 ha uprostřed národního parku, který je domovem velkého množství chráněné fauny a flóry. Přehrada je od jara do pozdního léta rozlitá do okolních lesů a na podzim je opět upuštěná a zmenšená až na polovinu své rozlohy, což způsobuje rybářům velmi těžké podmínky. Některé úseky se stávají nechytatelnými. Ta místa, co jsou na jaře skrytá a na podzim odhalená. Plodná místa z jara jsou opět v podzimních měsících bez vody. Vhodných míst na rybolov je tedy minimum, a ta jsou samozřejmě většinou všechna obsazená. 
Je podzim minulého roku. Stojím na břehu Orientu, rozhlížím se po volném místě, ale neúspěšně. Přehrada má maximálně nízký stav vodní hladiny a k tomu všechna vhodná místa na kapraření jsou obsazená. Přesto se přesunuji do Itálie a doufám, že tam nebude stejný problém. Před odchodem věnuji několik hodin prohlédnutí vytipované zátoky, kde se chystám na jaře chytat. Je úplně suchá, a tak mám před očima to, co se bude za čas skrývat pod vodní hladinou...
Nadešel čas a já parkuji s přeplněným autem na břehu zátoky. S několika denním předstihem obsazuji vytipované místo. Tento čas využívám na prozkoumání okolí přehrady a i dvou sousedících vod Temple a Amance.

První měření vody mě trochu zarazilo. Měla pouhých 9 °C, což se mi zdálo velmi málo po tak mírné zimě. Ani aktuální počasí nevěstí nic pozitivního. Večer přichází bouřka s ledovými kroupy a sněhem. Další dva dny už pouze prší. Naštěstí to byly poslední výstřelky zimy a následující dni jsou už jen slunečné, až tropické.

 První aprílový den, který jsem nedočkavě očekával. Zavážím nástrahy a věřím v úspěšný lov. Dno zátoky je už nyní na začátku jara z větší části zarostlé travami. Je problém objevit alespoň kousek čistého místa na položení montáže. V létě, když jsou trávy nejbujnější, jsou tato místa nechytatelná. Voda je úžasně čistá, během bezvětří a za pomoci polarizačních brýlí je vidět až do pěti metrů. Teplota vody stoupá každým dnem, ale stejně se mi zdá taková mrtvá. Nejsou vidět ani malé rybky. Zato okolo všechno ožívá. Probudil se hmyz, na kterém si pochutnávají tisíce žab. Ty se ale musí mít na pozoru před vyhladovělými užovkami. V blízkém rákosí si staví hnízdo kachny, lysky, volavky a na vodě to vře. Ptactvo předvádí milostné tance a samci mezi sebou soupeří o samičky. Přitom si dopřejí i boilie, které kradou z krmných míst. Zatím ale bohužel chutná pouze jim...

Následující ráno odcházím na další průzkum přehrady. Cítím se zde dost o samotě, nevidím žádného rybáře. Prošel jsem celý obvod přehrady a nespatřil jsem živou duši, čemuž se mi nechtělo ani uvěřit. Kontroluji doklady, jestli je opravdu 1. dubna – první den lovení na Orientu. A opravdu, vše je v pořádku.
První týden jsem kapra ani neviděl, ani neslyšel. Křižuji rozsáhlou zátoku a pozoruji pouze několik menších štik a okounů. Nové hlásiče jsou stále němé a já si tolik přeji slyšet jejich premiérové pípnutí. To přichází v noci, ale není od kapra. Prolétající volavka se zachytla křídlem o vlasec, a tak moje radost rychle skončila.

Následující noc je pro mě změna – tentokrát kačena zavěšená za nohu. Doufal jsem, že si ptactvo najde jinou cestu a bude pozornější. V průběhu dne se vydávám na další průzkum zátoky. Nechávám se unášet jemným vánkem a sleduji vodní hladinu. Za chvíli jsem v blízkosti člunu zpozoroval skupinku asi patnácti kaprů. Měl jsem velkou radost. Věřím, že směřují do zátoky i ostatní kapři a začnou se krmit. Zkouším různé taktiky, ale zatím neúspěšně. Kapři všechno ignorují...

Je krásný den, bezvětří a já sleduji okolí. Všude se rozléhá halekání kačen. Z dálky ale neslyším pouze kachny. Další šplouchání. Beru dalekohled a pozoruji protilehlý břeh, odkud zvuky přichází. Třou se tam kapři. Sedám do člunu a směřuji k protilehlé zátoce obklopené lesem. Hloubka vody je zde 1 m a teplota 19 °C. Zátoka s hustě zarostlou trávou je tím pravým místem pro tření. Sleduji nádherné divadlo, až mi naskakuje husí kůže. Tuční lysci, dlouzí šupináči, menší kapři, koi kapr, až po ty vysněné, které toužím zdolat. A rázem byli v malé zátoce. Procházím další asi kilometrový úsek pod lesem a všude mezi zatopenými stromy jsou slyšet a vidět třoucí se kapři. Něco podobné se mi podařilo zažít minulý rok na Radutě, ale ne v takovém rozsahu. Když jsem odcházel ze zátoky, hodil jsem několik hrstí pelet na místo v trávě. Následující ráno přicházím a po peletách ani stopa. Přivážím si i dva pruty a pokouším se lovit v blízkosti zátoky ze člunu. Sleduji kapry, jak se prohání nad nástrahami, ale ani jeden se u nich nezastavil. V mé přítomnosti nejevili o nástrahy žádný zájem. Jeden kapr se zastavil u mých tyček na pruty, dokud se jedné nedotkl. V tom následoval ostrý výpad a rána do tyčky, až mi z ní vylétl prut.

Večer se vracím spát na své stanoviště s tím, že se druhý den ráno přijdu opět podívat do zátoky. Ráno jsem sice přišel, ale po kaprech ani stopa. Vlastně stopy zůstaly. Polámaná tráva, cestičky v ní od tučných břich a stébla polepená milióny jiker. Kapři splnili své každoroční poslání a odplavali bůhví kam. Doufám, že se rozplavali po zátoce po tření nastane hodování. Kapry ve tření vystřídali cejni, plotice a líni ve velikostech, které jsem dosud neviděl. Zdrželi se zde dva dni, a pak se vytratili.

Další týden se již objevili rybáři a obsazovali volná místa. Ti, kterým se to nepodařilo, zkoušeli chytat ze člunu pod lesem. Čas mé výpravy se naplnil a místo přenechávám dalším odhodlaným kaprařům. Kapra se mi během tří týdnů nepodařilo ulovit, stejně tak jako ostatním zde lovícím rybářům. To však neznamená, že se vzdávám a na přehradu zanevřu. Již nyní mám v plánu další výpravu a jsem přesvědčený, že větší část strávím právě na Orientu.
Odjezd jsem si naplánoval na 14. května. Doma mě však chuť na Orient přemohla a odjel jsem o týden dříve. Po příjezdu na přehradu zjišťuji, že mé plánované místo lovu je obsazené. Sedí tu Holanďan a nemá se čím pochlubit. V minulosti byli ulovení velcí kapři právě z těchto míst, takže tento úsek byl logicky obsazený. Na druhou stranu jsou zde zaznamenaná i dlouhá období bez záběru. Přesunuji se na druhé místo mého plánu. Naštěstí je volné. Jedná se o úsek malých zátočin a jako všude zatopeného lesa. Trávy, rostliny a pařezy na některých úsecích sahají až do 200 m vzdálenosti. Je tu obtížné najít čistší místo na položení montáže. Pro mne je ale důležité, že už několik dní fouká vítr proti tomuto břehu. Okolí břehu je zakalené, což věstí, že by se tu mohli potulovat kapři a hledat potravu. Při vybalování věcí si ke mně přisedli dva němečtí rybáři. Dozvídám se od nich, že v loňském roce se jim právě na tomto stanovišti podařilo zdolat 25 kg kapra.

V podvečer mám všechno připravené a montáže s nástrahami zavezené. Věřím, že na ta správná místa. Za chvíli přichází bouřka a silný vítr. Rybářům lovícím ze člunů štiky museli přijet na pomoc záchranáři a odtáhnout je na břeh. Elektromotory poháněné čluny nemají šanci proti vlnám. Následující den silný vítr přetrvává. Rozhodl jsem se, že budu pruty převážet každý druhý den, takže na vodu do velkých vln nemusím. Před večerem se vítr utišil a po chvíli se ozval hlásič. Nevěřím. Rozhlížím se po okolí a hledám všude přítomné kachny, jestli to nemají na svědomí oni. V tom se rozběhla cívka, zdvihám prut, nasedám do člunu a mířím na vodu. Zdolávání ze břehu by bylo příliš obtížné a chtěl jsem předejít ztrátě kapra. Montáž byla položená ve vzdálenosti 30 m za hustým porostem rostlin sahajících až k hladině. Dlouho to netrvalo a rybu mám pod člunem. Vychutnávám si první výpady a cítím bojovníka. Rybu přitahuji na dosah podběráku. V tom momentě mám zvýšený tep. Uklidňuji se až v okamžiku, kdy je orientský kapr konečně v podběráku. Jedná se o krásného lysce s váhou 24,10 kg. Nechal se nalákat na boilie ze směsi Kořeněný tuňák s amino complexem broskev o průměru 24 mm. Toto místo jsem zakrmil 2 kg boilie a stejným množstvím halibut pelet. Ještě několik záběrů a kapra vracím zpět do vody. Prožívám nesmírnou radost a dlouho do noci nemohu usnout. Kapr je první a poslední, jak tu bývá zvykem? A nebo budou další záběry následovat? Vedu dlouhý monolog, až nakonec usínám. Ne ale na dlouho. Ve čtyři hodiny ráno mě budí nepřetržitý zvuk příposlechu. Ryba neustále tahá a moje předtucha je, že se mi ji nepodaří zdolat. Montáž byla položená 5 m před zatopenou vrbou a určitě si to nasměrovala přímo do ní. Sedám do člunu, přijíždím k místu, ale kontakt s rybou necítím. Šňůra mě přivádí k samotnému keři na otevřené vodě. Ve světle čelovky vidím půl metru pod hladinou dlouhého šupináče zamotaného do vázky. Kapra rychle podebírám, a potom se věnuji jeho šetrnému vysvobození. Při pohledu na jeho dlouhé silné tělo tipuji slušnou hmotnost. Na břehu se to potvrzuje. Váží 21,30 kg a neodolal boilie Bioenzym s A.C. losos + POP UP losos.

 Další dva dny prožívám bez záběru. Nedělní tiché ráno však přehlušuje zvuk mého hlásiče. Ryba neustále tahá navzdory množství překážek mezi prutem a montáží. Sedám do člunu a snažím se co nejrychleji dostat se k ní. Dlouho moje radost z nového záběru netrvá. O kapra přicházím v hustém porostu zatopených vrb. Při ojedinělosti záběrů mě tato ztráta mrzí dvojnásob.
Další dva dny prožívám bez záběru. Nedělní tiché ráno však přehlušuje zvuk mého hlásiče. Ryba neustále tahá navzdory množství překážek mezi prutem a montáží. Sedám do člunu a snažím se co nejrychleji dostat se k ní. Dlouho moje radost z nového záběru netrvá. O kapra přicházím v hustém porostu zatopených vrb. Při ojedinělosti záběrů mě tato ztráta mrzí dvojnásob.
Na další akci jsem čekal čtyři dny. Ve čtvrtek ráno vybíhám z bivaku do deště. Od radosti ze záběru jsem si zapomněl obléci nepromokavé věci. Neustálý tah ryby však spouštěl mojí fantazii. Opět jsem rychle nasedl do člunu a za pomoci elektromotoru směřuji k místu. Kapr mě čekal na otevřené vodě mimo vázky. Po krátkém souboji podebírám šupináče. Promoknutý, ale šťastný si ho během cesty zpět prohlížím a tipuji jeho míry. Můj odhad se od reality příliš nelišil. Mlíčňák vážil 21 kg. Zabral z málo zakrmeného místa na boilie Biosquid s A.C. oliheň. Toto místo jsem zakrmil pouze dvaceti kuličkami boilie. Navzdory tomu z něj při focení tekla natrávená řepka, kterou požíral u sousedících rybářů.

Druhý den v noci z toho samého místa zdolávám mladého lysce s váhou 7 kg. Posledních šest dní do konce výpravy již nemám štěstí potěžkat si některého z orientských obrů. Vítr ustal, hladina se utišila, teplota vody stoupla na 33 °C a já končím svou výpravu slovy: „Merci Orient.“

Za Jetfish Slovakia - Peter Šimonič




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 0

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se