• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Nová výzva

  • cadox fishing
13. 12. 2015

Od konce léta uplynula nějaká doba a já jsem stále nebyl u vody, což pro mě bylo velice depresivní, tížil mě čas trávený ve škole, a proto jsem se rozhodl podniknout kratší vycházku po škole.

Po víkendu jsem si na intr vzal odlehčenou výbavu, objednal boilies a čekal na správný den. První den po škole jsem si vyzvedl několik kilogramů Pampelišky a odpoledne jsem věnoval přípravu především návazcům a dalším přípravám, které rychle uplynuli. Byl večer, když jsem zjistil, že následující den mi odpadá téměř celá škola - bylo jasno. Probudil jsem se do deštivého dne, ale rozhodnutí bylo jasné, po dvou věčných hodinách ve škole jsem rychlým tempem chvátal na intr kde jsem vzal věci a šel na vlak. Zhruba po hodině jsem vystoupil z vlaku a vydal se na delší cestu směrem k jedné z českých přehrad. V polovině cesty se déšť umírnil a začal pofukovat mírný vítr, počasí mi hrálo do karet a já konečně spatřil hladinu, s párem lysek. Už předem jsem tušil, kam bych se mohl jít pokusit ulovit nějakého z místních domorodců, při pozorování hladiny mi jeden kapří dorostenec potvrdil mé domněnky. Několik metrů od břehu jsem si vše připravil, abych byl co nejméně nápadný, potichu jsem se přiblížil až ke břehu, kousek od padlého stromu a nahodil montáže na písečnou hranu, o které jsem věděl z dřívějších docházek. Přihodil jsem pár kuliček pampelišky a schoval se za strom.

BOJOVNÝ DOMORODEC V MÉ SÍTI

Tma se pomalu, ale jistě blížila a já věděl, že brzy budu muset zpět na internát, říkal jsem si, ještě ne, ještě chvilku. Začalo znovu pršet a v tu chvíli se rozjela cívka navijáku, opatrně jsem přizvedl prut a ucítil velkou rybu, která mi nedala ani metr, byla tak silná, že mě po bahnitém břehu dotáhla, až do vody z čehož jsem velkou radost neměl vzhledem k mé situaci, souboj probíhal dál a rybě se ven vůbec nechtělo. Po několika minutách byl bojovný domorodec v mé síti, vyšplhal jsem na břeh a kapra nechal ve vodě, rychle jsem nahlédl do batohu, jestli mám náhradní kalhoty. Sakra, no alespoň kraťasy tam byly.
Kapra jsem vyndal z vody a v podložce vyháčkoval. Byl to nádherný šupík s výrazně oranžovou tlamkou a specifickými vousky, narychlo jsem cvaknul jedno foto a pustil bojovníka do svého domova. Vše jsem sbalil a spokojeně vyrazil směr „noclehárna“.



DETAILNÍ PRŮZKUM LOVNÝCH MÍST

Ačkoliv jsem myslel, že si kratší vycházky oblíbím, bylo tomu naopak. Do karet mi hrál prodloužený víkend. Vše jsem naplánoval, zařídil odvoz, nakoupil potraviny a vyrazil. Jak už tomu poslední dobou bývá, přijel jsem na místo za tmy, nezbývalo než postavit bivak, najíst se a jít spát. Ráno jsem se probudil za rozbřesku, uvařil kávu a sledoval vodu, byl jsem na stejném místě, ryby se tam ukazovali, tak nebylo co řešit. Celý den jsem trávil pozorováním a zkoumáním vody, až na večír jsem chytil menšího lysce. Druhé ráno jsem vstal velice brzy a o kousek dál na hloubce jsem si zmapoval markerem dno, našel jsem hlubokou prohlubeň, jejíž dno tvořilo bahýnko a okolo bylo patrné množství kamenů a kořenů. Mimochodem bylo to přímo pod břehem, což mě přišlo jako velice zajímavé místo. Dál jsem vysledoval kapří aktivitu u dalšího potopeného stromu, kde bahnité dno mírně padalo a tento rozdíl od stromu u kterého jsem chytal, byl zásadní. Velkou roli tentokrát hrála hloubka, která na předešlém místě nebyla veliká. Místo u nového stromu jsem zkoumal detailněji a našel jsem tvrdší místečko mezi bahnem. Přehodnotil jsem situaci a přestěhoval se na nové, již zmiňované místo, kde jsem se rozhodl pro pár změn a to méně krmit a zcela změnit montáž. Po rychlém přestěhování jsem nahodil multi-rig s malou kuličkou pop-up + PVA s Pampeliškou.



MASIVNÍ LYSEC, O KTERÉM SE MI ANI NEZDÁLO

Blížilo se poledne a rozjel se prut od stromu z tvrdšího plácku mezi bahnem, po chvilce zdolávání jsem byl smířený s tím, že na druhém konci bojuje sumec, souboj to byl vyčerpávající a ryba se pořád nevzdávala, nebylo to nijak zběsilé. V klidu se převalovala sem a tam. Plavala, kam se jí zachtělo, nedala mi ani metr. Po další cca půlhodině jsem ji přitáhl až pod břeh, kde ale ležela druhá montáž. Naštěstí se jí ryba vyhnula a začala povolovat, pomalu jsem ji přitahoval výš a výš k hladině, kde se vyvalilo obrovské monstrum, byl to masivní lysec, o kterém se mi ani nezdálo. Stojí za zmínění, že ten den mě navštívil jeden místní chlapík, který mi povídal, že tu plave obrovský lysec a prý ho měl 3x na prutu, ale pokaždé ho ztratil, buď to ryba uřízla, narovnala hák nebo ho zlomila. Nevím proč, ale moc jsem mu nevěřil, každopádně už jsem měl jasno, o jakou rybu jde. A teď zpět ke zdolávání, po přehoupnutí u hladiny se ryba dala do pohybu a brala mi cenné metry vlasce, pořád zrychlovala směrem na hloubku podél břehu, když najednou něčím projela a vlasec povolil. Přeřízla ho… byl jsem v koncích. Pár minut jsem jen tak seděl na břehu s prutem v ruce a vzpamatovával se z toho, co se stalo, sice jsem ztratil asi největšího kapra této vody, ale co vím jistě je, že ta ryba existuje, že je obrovská, že jsem ji viděl na vlastní oči a mám o další důvod proč se příště těšit na tuto vodu.



ŠUPINATÝ DÁREK

Po zbytek dne jsem přemýšlel, jestli mám být šťastný nebo smutný, byl jsem bez nálady a nevěděl co si myslet, radši jsem šel spát a doufal jsem, že se probudím s veselou náladou a užiji si zbytek výpravy. Ráno mě probudila zvědavá veverka, která mě hnedka po ránu rozesmála. Nahodil jsem pruty a užíval si nádherné a zároveň poslední ráno této výpravy. Těsně před balením jsem dostal záběr z prohlubně mezi kameny a po nějaké půlhodině byl v podložce nádherný šupinatý dárek na rozloučenou. Při cestě domů jsem byl zdrcený z odjezdu pryč a hnedka jsem začal přemýšlet, kdy se vrátím. Bohužel nejbližší termín vycházel, až o necelý měsíc déle z čehož jsem zrovna nadšený nebyl.

OBÁVANÁ PÍSKOVNA

Týdny utíkaly, blížili se podzimní prázdniny a tudíž moje další výprava. Stalo se však, co se nemělo, na přehradu byly vysazeni menší kapři a to nalákalo velké množství masařů. To znamenalo jet na jinou vodu, jenže kam? Napadla mě jedna pískovna, kam jsem se ale dlouho bál vyrazit. Vodu jsem dobře znal, jezdíval jsem tam na kole zjišťovat co nejvíce informací a občas s prutem zmapovat dno. Nezbývala jiná voda, a tak bylo jasno, po dvou dnech ve škole nastalo čtyř denní volno. Napříč dobrodružství jsem vyrazil na pískovnu, kam jsem samozřejmě dorazil za tmy. Po nanošení výbavy na břeh a postavení bivaku v něm následoval spánek, což byla chyba, protože do konce lovné doby zbývali tři hodiny. Na jednu stranu to možná nemělo cenu, jenže tu noc byl úplněk, a kdo ví, třeba by se mi nějaká šupina povedla. I když jsem v podstatě věděl, jaké dno mám před sebou, ráno jsem si ho radši zmapoval. Poté jsem nahodil pruty, montáž s 2x24mm pampeliškou sem poslal pod přistavenou loď a druhou montáž jsem nabil kuličkou pampelišky s malou švestkovou pop-up. S touto montáží to nebylo jen tak, musel jsem ji poslat co nejdál na písečnou hranu která, ale nebyla ve vzdálenosti, kterou bych hodil. Podél břehu vedla pod hladinou lavice, po které jsem došel pár desítek metrů, a to mi v délce hodu velice pomohlo. Tentokrát jsem krmil pravidelně několika hrstmi kuliček. Po setmění jsem měl záběr a vytáhl jsem bojovného dorostence. Super, říkal jsem si a ulehl k spánku.



OKAMŽITĚ JSEM VĚDĚL, ŽE JDE O VELKOU RYBU

Druhý den v poledne jsem měl návštěvu a do večera jsem rybu neudělal. Výprava se rychle krátila a já nic neměnil, vše jsem nechal při starém. Celé dny jsem víceméně sledoval vodu a okolí. Krásně jsem si pročistil hlavu, užíval si klid a krásy přírody - jen ten záběr mi tam chyběl. Další den utekl jako by nebyl a já šel brzy spát se stále nabývajícím pocitem, že budu bez další ryby. Byla pěkná tma a blížil se čas, kdy končí doba lovu, když mě probudil záběr, ovšem nebyl to obyčejný záběr, byla to brutální jízda z dalekého náhozu. Zmateně a v rychlosti vybíhám z bivaku, sbíhám prudký svah k prutům, pomalu zvedám prut a rybu pomalu otáčím. Okamžitě jsem věděl, že jde o velkou rybu, pomalu přitahuji těžkou převalující se váhu směrem ke mně, celý se klepu, možná zimou možná adrenalinem. Po chvilce se váha zataví a nemohu s ní pohnout. Odklopil jsem cívku a čekal. Ano! - povedlo se, ryba z vázky vyplula a pokračovalo zdolávání. Netrvalo dlouho a kolega, co chytal vedle mě, podebral vytouženou rybu. Byl to zdatný šupináč v plné síle, zdravou tlamku bez známek jediného vpichu od háčku - nádherná ryba. Kolega mě s šupinatou odměnou zdokumentoval a já si i v ledové vodě užil pouštění kapřího krasavce nazpět do jeho domova.
Byl to krásný zážitek a má snaha se vyplatila. Do konce výpravy jsem záběr neudělal a šťastný odjel zpátky na internát.
Tímto příběhem chci ukázat, že ne vždy se vydaří plány podle našich představ, a proto je potřeba nebát se změn.

Za Mikbaits Jan Třeský

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 2

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se