• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Nordskot - na dohled perel na šňůrce

  • Hobby G 3
02. 07. 2016

O tom, že Norsko je pro mne něco jako pro muslima Mekka, už  čtenáři jistě dobře vědí. Proto jsem se od konce minulého roku těšil na konec zimy, jara a vlastně téměř i léta. Další výprava do země trolů byla totiž naplánována na konec srpna a začátek září. Po pravdě, nejraději mám úplný sever Norska, kde nacházím divokou přírodu, přívětivé obyvatele, klid k relaxaci a... velkou šanci na úlovek trofejní ryby. Ne každý ale miluje holé skály porostlé lišejníkem, a tak volba většiny tentonkrát padla na novou ubytovací kapacitu v obci Nordskot, nalézající se v rozlehlém Vestfjordu přímo naproti Lofotskému souostroví, neboli zmíňeným perlám na šňůrce, jak kdosi tento pás ostrovů poeticky nazval.

Na cestu

   Tentokrát se čas strašlivě vlekl. Je zvláštní, že když se opravdu hodně těšíte na něco „schovaného“ v daleké budoucnosti, dny ubíhají neuvěřitelně pomalu. Najednou je tu ale týden před odjezdem a vy ve zmatku balíte, připravujete náčiní a stokrát si opakujete, na co v žádném případě nesmíte zapomenout. Tak to bylo i se mnou – půl roku útrpného čekání a nakonec jsem při nakládání bagáže do auta zjistil, že nemám tubus s pruty! „Drobný“ nedostatek byl ale rychle napraven a já jsem až na německé hranice trnul, co dalšího naprosto nepostradatelného zůstalo doma ve sklepě. Za pomyslnou hraniční čarou ale ze mne všechny obavy spadly (stejně už není možné se vrátit, že) a já si začal výlet užívat.
   K cestě snad jen krátce, protože jsme zvolili osvědčenou cestu přes Německo, Švédsko, tam za Sundsvallem doleva a hurá napříč zemí známých lososích řek k norským hranicím. Uplynul den, noc přešla do svítání a 29. 8. odpoledne už jsme klepali na dveře v Nordskotu.

Ubytování a lodě

   Minikemp v Nordskotu sestává ze dvou samostatných patrových dřevěných domků stylově umístěných na dřevěném molu, spojeném můstkem s kotvištěm lodí, na kterém se nachází i prostor pro čištění ryb. Chaty jsou standardní dřevěné stavby vybavené vším potřebným (kuchyně s příslušenstvím, obývák se SAT TV, toalety, sprchy, oddělené ložnice po dvou, místnosti s mrazáky, kam se dá odložit i nevyužité rybářské vybavení). U přístavního mola kotvily nové hliníkové lodě Kaasbol (téměř totožné s populárními Kvaerny), osazené 60HP motory Suzuki. V každé je i standardní vybavení, čítající lodní hák, gaf, záchranné vesty, kotvu, mapu a nějaké lano k uvázání lodě. Musím podotknout, že jezdily naprosto spolehlivě bez nejmenších problémů. Filetovací stůl je přímo na otevřeném mole, takže za větrného počasí může být při zpracovávání ryb trochu zima, ale John Age Handberg (majitel) tento nedostatek vyřešil přistavěním malého domku, kde můžete filetovat za zavřenými dveřmi. Samozřejmostí je hadice s tekoucí sladkou vodou, kterou využijete jak na čištění úlovků, tak na údržbu lodí. Ještě musím podotknout, že Johnův dům leží v těsném sousedství, takže stačí zaklepat...
   Zhruba 100 m od chatek stojí i obchod (ač je Nordskot malou obcí jen s několika domky, místní „store“ bývá překvapivě dobře zásoben – pozor, nečekejte ale Globus s tisíci regály napěchovanými zbožím) a stojany s naftou a benzinem. V lodích jsou klasické odnímatelné externí nádrže, se kterými si dojdete k pumpě, načepujete a zaplatíte v obchodě (hotově i kartou). Doplnit si můžete i rezervní kanystry, které máte k dispozici.

Briefing

   Po úvodním seznámení na mole jsme měli spoustu času na vyložení veškeré bagáže, ubytování v chatách a připravení rybářského náčiní. Zhruba po dvou hodinách jsme se všichni (11 českých rybářů) sešli ve větší chatě k úvodní instruktáži. John nás srdečně přivítal a vysvětlil nám základní pravidla pro pobyt v chatách a použití lodí. Tento briefing byl nesmírně cenný, protože Nordskot leží v malé zátoce doslova obehnané pásem ostrůvků. Bezpečný výjezd k moři byl tedy možný jen po několika trasách. Tedy, vyplout se dalo prakticky všude, ale za odlivu jsme mohli spatřit vystupující skaliska, kterým bylo lépe se vyhnout.
   Poněkud rozporuplné zprávy se týkaly počasí a rybí populace v okolí. V kostce – tři dny mělo být podmračené počasí s občasným deštem, následovaly dva větrné dny s většími přeháňkami a po nich se vše mělo stabilizovat do klasického norského klimatu = pod mrakem, sem tam slunce, sem tam déšť. V následujících dnech jsme měli zjistit, že norští kolegové našich meteorologů mají velmi podobnou pravděpodobnost předpovědí. V jednu chvíli jsme dokonce na dvou televizních kanálech zaznamenali následující: 1. slunečno, vítr 8 m/s; 2. oblačno s občasným deštěm, vítr 3 m/s. No, alespoň si můžeme vybrat!

Ryby

   Se šupinatými obyvateli Vestfjordu vznikl drobný problém. John nás informoval, že Norsko čelí na přelomu srpna a září zajímavému fenoménu. K pobřeží se vydávají obrovská hejna velkých makrel, která prý vytlačují ostatní druhy. Myslel jsem, že nás majitel lehce „tahá za nohu“, a zeptal se, zdali makrely náhodou nejsou pro ostatní větší ryby potravou. Za normálních okolností prý ano, ale k pobřeží najíždějí kusy značných velikostí, které loví ve velkém sledě i malé tresky tmavé a ukusují tak ostatním druhům hodně z pomyslného potravního koláče. Jinak se ale v těchto vodách loví většina klasických druhů, a to i ve slušných velikostech. Uvidíme!

Na moře

   Odpoledne se pomalu přehouplo do večerního šera a naše rybářská parta se už klasicky rozdělila na dva tábory. Ti nejnadrženější nastoupili do plavidel a vyrazili alespoň na dvě hodiny testovat bohatství místních vod, my zodpovědnější jsme se jali plnit základní pravidlo úspěšného rybolovu všude na světě, které zní: nezachlastáš – nezachytáš! Zadařilo se oběma skupinám – ti z moře přivezli první tresky tmavé i obecné a makrely vskutku neuvěřitelných rozměrů, my na souši jsme postupně nachytali suchozemská stvoření, o kterých ve své knize „Gorily v mlze“ tak poutavě píše tragicky zesnulá americká bioložka Dian Fossey.
   Další den ráno jsme už ale na mole byli nastoupeni všichni a flotila tří lodí brzy vyplula do vod Vestfjordu. V blízkém okolí nalezne vyznavač Petrova cechu neuvěřitelně rozmanitou lokalitu, kde si své umění může vyzkoušet zejména při cíleném lovu základních druhů, tedy tresek obecných, tmavých, jednoskvrnných, polaků i merlangů. K tomu můžeme připočíst stabilní úlovky mníků mořských, bělolemých, velice slušných okouníků mořských a obřích makrel obecných.
   Samostatnou kapitolu pak měl tvořit lov platýsů obecných neboli populárních halibutů. Schválně píšu „měl“, protože v červnu a červenci jich na této lokalitě bylo uloveno neuvěřitelné množství (tuším, že holandští rybáři chytili v tomto období dokonce 22 halibutů za den!), a tak jsme doufali, že konečně vnikneme do platýsího ráje. Jo, jo – člověk míní, Pán Bůh mění!

Makrely

   Tyto hejnové dravčíky musím zmínit na prvním místě. Nachytali jsme jich spousty a některé opravdu ohromné. Ze začátku jsme se radovali, protože na každý nához visely na všech gumových přívěsech (a mnohdy i na pilkeru jakékoli hmotnosti) skvostné exempláře makrel obecných. Když jsme si ale nachytali svých „dvacet“ do udírny, začala nám lézt všudypřítomná pruhovaná torpédka lehce na nervy. Měnili jsme velikost pilkerů, abychom s nástrahou co nejrychleji „prosvištěli“ hejny makrel – nic platné. Hladoví dravci atakovali s přehledem i 1 000g železa! Jejich hejna ale naštestí najížděla ve vlnách, takže mezi jednotlivými loupeživými nájezdy bylo dost času na lov dalších druhů.

Tresky

   Lovili jsme dvěma základními metodami – pilkrováním a přívlačí. Oběma způsoby se daly nachytat tresky všech výše jmenovaných druhů, a to jak na rozsáhlých mělčích partiích do 20 m hloubky, tak na pobřežním zlomu v hloubkách přes 100 m. Nebyl to ale jednoduchý rybolov. I tresky (zjevně zmatené množstvím makrel v okolí) najížděly v menších skupinách, které jsme museli poctivě a mnohdy dlouho hledat. Nakonec bylo uloveno cca 10 tresek obecných přes 1 m délky (největší 110 cm), nejvíce pak asi těch mezi 50-80 cm. Velmi podobné to bylo i s dalšími druhy tresek – ulovily se, ale museli jsme poctivě makat.

Mníci

   Těch jsme chytili opravdu nebývale velké množství. Třešničkou na dortu byl Pavlův obr o délce 158 cm! Na naše nástrahy číhaly tyto ryby samozřejmě na skalnatém dně s množstvím úkrytů, a to opět v nejrůznějších hloubkách. Braly poctivě pilkry, gumy i mrtvé menší kelery nastražené na giant jigheadech. Teď mluvím o klasických mnících mořských. Ti bělolemí (nepříliš populární brosmy) byli ale rovněž při chuti a nachytalo se jich dost.

Okouníci

   Co se těchto křiklavě rudých obyvatel hluboko položených děr a zlomů dna týče, byl Nordskot opravdovým rájem. Na mapě jsme si brzy vytipovali dvě jámy o rozloze asi 50 m s hloubkou kolem 165 m, do kterých všechny 3 posádky jezdily jak do pokladničky. Okouníci, věrni své pověsti, brali vždy a poctivě a my jsme jich nalovili opravdu hodně.

Platýsi

   Sen o halibutím ráji se rozplynul. Těžko říct, jestli rybářský tlak a značné úlovky v uplynulých měsících razantně zredukovaly stavy oblíbených halibutů, ale my jsme ulovili jednoho jediného přes 80 cm délky. Z Německa přiletěli novinářští kolegové, kteří se pod dojmem zpráv z internetu vrhli na lov platýsů s velkou vervou. Za pět dnů pobytu ulovili dva! S „placáky“ se prostě nedařilo, i když jsme ve vodách Vestfjordu poctivě máčeli nejrůznější druhy ověřených gumových nástrah i giant jighedů. Jarda nakonec zabodoval a ulovil krásně červeně tečkovaného platýsa velkého – ten ale, v rozporu se svým jménem, měřil nějakých 20 cm!

Zhodnocení

   Já osobně jsem byl s pobytem v Nordskotu spokojen. Vzhledem ke zvláštní situaci (dosud jsem v Norsku podobný stav nezažil) s migrujícími hejny velkých makrel, která zjevně rozhodila zdejší biorytmus, mohu bezpochyby hovořit o úspěchu. Ulovili jsme 15 ryb přes 1 m délky (většina tresky obecné, mníci mořští i bělolemí) a velké množství menších kusů. Pravdou je, že rybolov nebyl vzhledem k nastalému fenoménu jednoduchý, ale i o tom rybaření je. O chuti poprat se s nejrůznějšími problémy, o hledání – nejen ryb, ale hlavně nejvhodnějších způsobů a technik k jejich ulovení a v neposlední řadě i o trpělivosti a vytrvalosti, kteréžto vlastnosti nakonec přinesou kýžené výsledky.
   Nordskot je prostě lokalitou, kterou bych vzhledem k její geografické rozmanitosti, přátelským a obětavým lidem, bohatství života ve zdejších vodách i dostupné poloze kdykoli navštívil znovu!

 Ivan Finta

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 4

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se