• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Na šikmé ploše

  • cadox fishing
23. 01. 2014
Na jaře letošního roku jsem navštívil jednu státní vodu v Maďarsku. Hned od prvního okamžiku jsem si byl jist, že je to voda, kterou už jsem dlouho hledal. Jedná se o rozlehlou pískovnu s výměrou cca 500 ha, jedním velkým ostrovem a dvěma malými. Břehy této vodní plochy jsou obrostlé velkými stromy, keři a nádrž se rozprostírá mezi velkými lesnatými kopci. A to nejdůležitější: pod hladinou se nachází nespočetné množství lavic, pařezů a vodních travin!
Informace o této vodě jsem získal od maďarského kapraře Christiana. Na základě fotografijí mě přesvědčil, že jsou zde velcí kapři, ale mají velké migrační trasy a není jednoduché je lokalizovat a natož nějakého chytit. Být na této vodě dva až tři týdny bez záběru není nic neobvyklého. V tu chvíli jsem si vzpomněl na někým zatracovaný a mnou velmi oblíbený  St. Cassien a ještě víc mě tato voda nadchla. Rybí obsádku, která mě zajímala (kapři nad 20 kg) tvoří převážně šupináči. Pokud se zde chytil nějaký větší špígl, tak to byla spíše rarita a vždy měl nad 28 kg. Ovšem od roku 1996 Christian věděl pouze o dvou.
 Původně jsem chtěl obsadit velký ostrov, ale byl beznadějně plný. Druhý tip jsem dostal na poloostrov v zátoce, ale ten byl v důsledku vyšší hladiny jezera bohužel pod vodou. Usadil jsem se tedy kousek vedle. Stísněné podmínky na břehu mi nijak nevadí, vždy je pro mě nejdůležitější, co je pod vodou. Ostatně nejezdím se rekreovat, ale lovit kapry. A právě hůře přístupná místa jsou pro lov těch největších šupinatých krasavců nejideálnější. 
Tentokrát jsem si s sebou vzal na výpravu podvodní kameru s tím, že dokonale prozkoumám dno. Vzhledem k velmi čisté vodě je značná viditelnost i ve větších hloubkách a kamerou se zabere i větší zorný úhel. První den jsem jezdil na vodě pouze s echolotem. Foukal poměrně silný vítr a to není na přesné zmapování dna přímo ideální. Říkal jsem si, že usadím bójky pouze „nahrubo“ a až nebude tolik foukat, tak je umístím přesně. Po podrobném prozkoumání vodní plochy jsem zjistil, že před lovným místem mám 14 nádherných lavic. 
Rozhodl jsem se, že dvě vyberu, aby vystoupily na co nejmenší hloubku a dvě s hloubkou větší. Tyto místa jsem označil pomocí „H“ bójek. Ještě tu noc jsem vyvezl montáže, ale do rána jsem byl bez jediného kontaktu s rybou. Ráno stále foukal vítr, což je pro ryby většinou dobré, ale mně velké vlny znemožňovaly dokonale prozkoumat dno s kamerou. Po krátké rozvaze jsem si řekl, že počkám ještě den a jestli nepřestane foukat, tak to risknu a vyjedu za každou cenu na vodu s kamerou. Naštěstí ještě ten den přestalo silně foukat, tak jsem toho využil a hned vyrazil s člunem na vodu. Dvě kosy s menší hloubkou byly porostlé vodními rostlinami, mezi kterými byly malé písčité plošky s rozloupanými škebličkami. Lepší místa jsem snad nemohl najít. Okamžitě jsem si tyto místa označil. Tentokrát jsem si udělal bójky z korkových destiček a místo šňůrky použil vlasec o průměru 0,15mm, aby kapři nic nepoznali. Tyto mělké lavice se poměrně rychle svažují z 2,5 m hloubky až do 9,7 m. V průběhu svahu postupně přecházel písčitý povrch v mírně zabahnělý a v největší hloubce už byla vrstvička cca 15 cm jemného bahna.  Další dvě hrany v hloubce  5,4 a 6,8 m jsem pozorně projel a našel opět místa s rozloupanými škebličkami, vedle pařízků z obnaženými kořeny. Označil jsem tato místa stejným způsobem jako předešlé, rychle se vrátil na svoje stanoviště a nedočkavostí se přímo chvěl. 
Podle rozloupaných škebliček nebylo pochyb, že tato místa kapři navštěvují. Hned je člověk klidnější a místu víc věří. Převezl jsem všechny svoje montáže a ke každé přihodil pouze tři celé a několik půlek boilie. Není potřeba krmit, jen doufat, že zrovna v době, kdy jste na rybách kapři přijedou a vy je dokážete přelstít na vaše nástrahy. Za celých šest dní jsem neudělal jediný záběr. Ryby se neprojevovaly žádnou aktivitou ani v noci. Vzpomněl jsem si na Christiana, že čekání na záběr je na téhle vodě někdy značně časově náročné. Vzhledem k tomu, že díky pracovnímu vytížení nemám tolik času, tak jsem nechtěl jen doufat, že kapři přijedou. Jednu montáž z hlubší kosy jsem tedy umístil až pod ni do hloubky 9,7 m. Druhou změnu jsem provedl na bójce s nejmenší hloubkou. Vyměnil jsem v bočním závěsu (ze kterého po záběru hned vypadne olovo) 150g flat olovo za 195g gripp s tím, že se pokusím umístit nástrahu do svahu. Aby mi však při napínání vlasce nesjela, bylo jedinou možností najít místo, kde přecházel písčitý povrch v mírně zabahněný. Na třetí pokus se mi to povedlo a pro jistotu jsem přihodil 20 rozpůlených kuliček, aby aspoň některé zůstaly ve svahu kolem mého háčku s boiliem. V noci jsem neudělal žádný záběr a začal jsem uvažovat, že se přestěhuju na jiné místo. Pár minut po poledni se rozezvučel hlásič díky krásné souvislé jízdě! Ani jsem nesekal, jen pomalu přizvedl prut a uvolnil vlasec, aby mi to kapr neuřízl o nějakou kosu, které byly  mezi mnou a bójkou. Skočil jsem do člunu a na nejvyšší rychlost uháněl za rybou. Vlasec jsem navíjel tak, abych se neopíral do ryby a ta zůstala v klidu. Když jsem dojel nad místo záběru, tak jsem se lehce opřel do prutu. Kapr se zatřepal a na první dojem vypadal, že je malý. Chtěl jsem ho co nejdříve povytáhnout k hladině, ale v ten okamžik asi kaprovi došlo oč jde a začal „kolotoč“. Urputně se snažil dostat do hloubky, kde byly pařezy. Na pískovně byla hodně čistá voda a tak jsem z lodi mohl kapra pozorovat, jaké dělá pod vodou kotrmelce ve snaze uvolnit háček z tlamky. Někdy je snad lepší to ani nevidět! Naštěstí vše dopadlo dobře a kapra jsem vítězoslavně navedl do podběráku. Byl to vysoký šupináč s „břichem nacpaným k prasknutí“ a váhou 20,4 kg. Na vyháčkovací matraci jsem mu mírně máčkl na břicho a hned z něj šlo černé zapáchající bahno a rozlámané kousíčky lastur škleblí. Zlákala ho 18 mm kulička Mad-Max. Na této pískovně jsem strávil 14 dní a veškeré záběry do konce výpravy přišly z tohoto místa. Z ostatních bójek ani píp, pouze z té jedné. Kaprům v tu dobu očividně vyhovovalo vyhledávat potravu na svazích a ještě při tom přerývat jemný nános bahna. 
I když jsem si pomocí kamery našel místa, kde byly rozloupané škebličky, tak stejně tyto místa kapři za 14 dní nenavštívili. Kdybych neposunul montáž do šikmé plochy lavice, tak bych pravděpodobně žádného kapra neulovil. Na této pískovně jsem byl v době, kdy už se voda poměrně rychle oteplovala a kaprům muselo být jasné, že přichází období hojnosti s bohatým množstvím přirozené potravy. Spousta kaprařů své montáže nejčastěji pokládá na terénní hrany, nejvyšší vrcholky lavic nebo naopak do nejhlubších partijí. A právě proto si kapři tato místa většinou spojují s možným nebezpečím a vyhýbají se jim. Na svazích většinou mnoho rybářů nechytá a proto si myslím, že to bylo důvodem mého úspěchu. Už se nemůžu dočkat, až se zase na podzim na tuhle vodu podívám.

   Mnoho hezkých chvil u vody Vám za MAX CARP přeje Pavel Převor.
 





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 1

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se