• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Mikro a ještě menší

  • Cadox 6
30. 01. 2016

Bída naučila Dalibora housti, mě počasí donutilo používat zimní nástrahy i teď v létě. Na Jizeře se fakt dá chytat tak jednou za týden, než přijde zase další „šplouch“ a voda je buď vysoká a kalná, nebo po ní plave tolik listí, že se vláčet prostě nedá. Naštěstí jsem objevil stoják, kde se dá vláčet (a dost úspěšně) v časech, kdy to na tekoucí vodě nejde.
Na jiných stojácích jsem poměrně dost bezradný, a jakožto nemajitel žádné lodě, nebo boatu, jsem odkázaný na lov jen v blízkosti břehu a to ještě tam, kde je terén přívětivý k rybářům. Nebudu zatěžovat, kde a jak na takových místech hledat a nacházet výskyt ryb. S tím si myslím každý už poradí sám a ten kdo to neumí, se to čtením nenaučí. Tady si dovolím trochu odskočit jinam, jednou jsem federoval na Lužnici, když za mnou přišel kolega rybář, jestli bych mu nechytil nějakou „nástražku“ na sumce. Jak někdo chce chytat sumce, když neumí chytit nástražní rybu?

Lov na mikronástrahy chce nějaký vývoj. Myslím si, že jako začátek pro nové adepty rybolovného způsobu vláčení, to není to pravé ořechové. Každý by se měl k tomu asi nějak propracovat. Taky to nejde provozovat jedním, univerzálním prutem. Jednak s prutem tvrdším neucítíte kontakt s nástrahou a jednak je to celé o jemném lovu. V rybářských prodejnách se také moc nevyskytují mikronástrahy. Musí se hledat, mezi kaprařským vybavením, které postupně začíná vytlačovat nás vláčkaře na vedlejší kolej. Naštěstí jsou tu ještě e-shopy, ale není nad to si nástrahu omakat a vidět na vlastní oči. Jedny takové mikroplandavky jsem objevil na veletrhu v Praze. Jenže tam byly jen k nahlédnutí, musely se objednávat na dobírku. Ale mohl jsem si udělat jakous takous představu, jak jsou ve skutečnosti velké. Objednal si tedy a netrpělivě čekal, co mi přijde. Když jsem to pak viděl, zjistil jsem, že by to šlo docela slušně vyrobit, ale v sezoně na to není čas, snad v zimě, když nebude do čeho píchnout.

Chvíli jsem přemýšlel, jak mikronástrahy nazvat slušně, protože ve mně evokují nepublikovatelný název, vhodný ke čtení jen po dvaadvacáté hodině. Bude jim tedy muset říkat obyčejně mikro. Vydal jsem se tedy jednoho dne s mikro nástrahami na ten zmíněný stoják. Tušil jsem, že to nebude lov trofejních ryb, ale že to bude až takové, jsem netušil. Celý lov by se dal přirovnat k muškaření přívlačovým prutem. Pakliže jsem nebyl okolím přinucen lovit jen pod špičkou prutu, tedy na volném prostranství, mohl jsem švihat prutem co je libo. Stejně jsem nenahodil dále, než pět, šest metrů. Když bylo vidět, mohl jsem sledovat, jak se vlasec pomalu potápí díky lehoulinké nástraze. Když bylo potápění rychlejší, než obvykle, znamenalo to záběr a já mohl zasekávat. Mnohokrát to bylo do prázdna, protože ryby nástrahu popotahovaly jen za miniaturní patentku, která je na háčku. Naštěstí je odolná, tak vydržela nespočet útoků od různých druhů ryb. Nebyli to jen okouni, ale i plotičky a perlíni. Tady byl jediný rozdíl mezi rybími druhy – okouni to měli až v …, no hluboko. Byl jsem překvapen počtem úlovků a i tím druhovým zastoupením.  Nečekal jsem tolik bílé ryby, čekal jsem, vzhledem k atraktivnímu pohybu mikroplandavky spíše okouny. Nevím, jestli to bylo neokoukaností nástrahy, nebo její opravdovou přitažlivostí. Nakonec jsem si řekl, že to je jistě rukama. Nejlepší účinnost to mělo mezi drobným potěrem, pod kterým byli okouni připraveni k útoku. Tam, kde jsem měl to štěstí na jejich útoky, byla hračka vylovit celou jejich vraždící smečku. To ale nebylo mým cílem, chtěl jsem vědět, jestli s nimi vyprovokuju i nějakou větší rybu. Povedl se mi tak pěkný tloušť, u toho jsem měl, ale strach, jestli ho na jemnou sestavu zdolám. Nakonec se unavil a asi pochopil, že ho po vyfocení stejně pustím a nechal se navést nad podběrák. Jediný problém byl, trefit se do místa, kde jsem tušil rybu, bez vyplašení. S lehounkou nástrahou to není nic jednoduchého. Rozhodně se lov s mikronástrahou nehodí do deštivého počasí, protože když se vám přilepí vlasec na blank, nemáte šanci správně nahodit. Tady se nabízí jediný vhodný způsob, který jsem provozoval v dávných dobách – na třepačku. A k tomu se mi zase nejvíce hodil můj starý dobrý kamarád feeder. Pro jistotu jsem použil fluokarbonový návazec. Nedokážu posoudit, jestli díky němu se mi zase dařilo přelstít šupináče, ale toto spojení fungovalo. Jen by mne zajímalo, jestli by na tuto mikronástrahu reagovaly i větší ryby. Vzhledem k tomu, že je opatřena pouze jednoháčkem, není obava, že bych při eventuelním utržením rybu nějak poškodil.

Pomalu jsem obešel všechna místa, kde by se dala drobná ryba předpokládat, úlovky jsem dávno přestal počítat a o planých záběrech ani nemluvím. Den je ještě mladý, tak se mi domů nechce. Domů se mi ještě nechce, to se mi ostatně od vody nechce nikdy.  Zkusím tedy na mikro nástrahu chytat dále od břehu. Mám dvě sbira, tak zkusím, jak to s nimi půjde. Vážu návazec kolem metru, ať ho můžu případně zkracovat. Na tenkém vlasci letí sbiro dost daleko. Hmm, to nebude ono. Cítím ve špičce, jak pracuje sbiro, ale logicky nemůžu pocítit atak mikroplandavky. Nezbývá tedy nahazovat a pomalu přitahovat a doufat, že něco vyprovokuju. Zkouším tedy jen pod špičkou prutu, jak celá sestava pracuje. Samozřejmě to není totožné, jako bez přídavné zátěže. Zkouším různé postavení prutu a nejvíce se mi zamlouvá to se špičkou nahoru. Nevím, kolikrát jsem nahodil, ale ani jednou jsem neměl kontakt. Představoval jsem si to jinak, něco dělám asi špatně, nebo ryby plaší to sbiro. Předělávám sestavu na původní a opět mi ryby přicházejí. Je to tím, že mohu nástrahu oživit pohybem prutu, kdežto při použití sbira se mi to nemůže podařit. To se mi hodí jen při používání větších nástrah, než mikroplandavky.

Na co se ale nejvíc těším, jsou podzimní závody, na kterých mi vždy pod nohy připlují za nástrahou okouni, ale nedoberou ji. Mikroplandavky na ně bude to pravé ořechové! Samozřejmě, že jsem si to ověřil. Druhým prutem jsem vláčel jedničku měděnou třpytku, tak abych ty ježatce vyprovokoval k pohybu. Pak přišel můj UL a mikroplandavka. Nemýlil jsem se. Přitahuje okouny, jako rybí magnet. To jsou ty okamžiky, kdy se rozhlížím, jestli se na mne nedívá trenér repre, protože by jistě musel nominaci rozšířit o jedno místo. :o) No třeba to bude číst a ozve se, adresa je v redakci.

Jirka Ludvík

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 2

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se