• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Migrace ryb - díl 1

  • cadox fishing
21. 12. 2016

Pohyb je jednou z nejzákladnějších vlastností všech forem života na naší planetě. Schopnost pohybovat se a přemisťovat z místa na místo je dána všem živočichům a v určité podobě i rostlinám a houbám. Životní prostředí se totiž neustále mění a každý organismus se musí umět těmto změnám přizpůsobovat a hledat optimální podmínky k životu. Jedinec, pasivně setrvávající na jednom místě, by byl dříve nebo později odsouzen k zániku. Hromadný pohyb příslušníků určité skupiny živočichů z jednoho místa do druhého nazýváme migrací.
  
Migrace ryb je velmi běžný jev, se kterým se setkává každý rybář a který také do jisté míry určuje a podmiňuje možnosti i úspěšnost lovu. Pojďme si tedy nyní, v ospalém zimním čase, kdy máme často pocit, že voda je takzvaně mrtvá a pod hladinou se nic neděje, rozebrat problematiku migrace ryb trochu obšírněji. Věřím totiž, že nám toto téma může přinést spoustu užitečných informací a poznatků, které pak lze prakticky uplatnit i při samotném lovu ryb.

Migrace

   Jak už bylo výše řečeno, migrací je myšleno stěhování určitého množství konkrétních živočišných druhů (vč. člověka) z jednoho místa do druhého. Migrace mohou mít různé příčiny a z ekologického hlediska je dělíme na pravidelné (cyklicky se opakující) a nepravidelné (náhodné). Mezi pravidelné migrace se řadí např. tah ptáků do teplých krajin nebo lososů do řek na trdliště. Nepravidelné migrace mohou mít celou řadu nejrůznějších příčin a patří mezi ně i šíření invazivních a expanzivních organismů. Migrace mohou probíhat v řádu hodin, dní nebo i roků, stejně jako na vzdálenost několika metrů nebo i
mnoha tisíc kilometrů.
  
Patrně nejdelší migraci vykonává tažný pták rybák dlouhoocasý, který dvakrát do roka přelétá téměř polovinu planety, neboť léto tráví v Arktidě a zimu v Antarktidě. Vzdálenost, kterou urazí, tak přesahuje 17 000 km. Houževnatí turisté se však vyskytují i mezi hmyzem – např. saranče Schistocerca gregaria, migrující mezi kontinenty přes Atlantský oceán, nebo motýl monarcha, migrující kvůli rozmnožování z jihu USA na sever a do Kanady. V našem životním prostředí je asi nejtypičtějším a nejviditelnějším druhem migrace stěhování ptáků do teplých krajin a zpět, které má často až symbolický a metaforický význam (tah divokých hus, odlet vlaštovek) a objevuje se i v tradičních rčeních či pranostikách (na hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout).
   Neméně pozoruhodné jsou však i migrační projevy některých druhů ryb – například tahy lososů nebo úhořů na trdliště do míst jejich narození patří mezi velkolepá představení, kterými nás kouzelnice příroda nikdy nepřestane udivovat a fascinovat.

Migrace ryb a jejich dělení

   Ryby patří mezi nejpohyblivější příslušníky vodní fauny. Většina z nich má hydrodynamický tvar těla, jako stvořený k neustálému pohybu ve vodě. Pohyb ryb můžeme dobře sledovat i my rybáři. Při čekání na záběr lze pod hladinou pozorovat pulzující hejna ouklejí, neustále těkající z místa na místo, v řece nás uchvátí pohled na blýskající se těla ostroretek, které při shánění potravy pomalu táhnou vodou, a u břehu nám dělají společnost hejna pruhovaných okounků, nahánějících drobný plůdek. V přírodopisných filmech nás pak uchvacují podvodní záběry na ladně koordinované pohyby sardinek, sleďů, makrel a dalších drobných ryb, putujících v sevřených tisícihlavých hejnech moři a oceány. Migrace ryb mohou mít přitom celou řadu příčin, často i společně propojených. Na základě jejich podoby a účelu dělíme migrace do několika kategorií:
  
Podle prostředí, ve kterém se ryby nacházejí, rozeznáváme migrace potamodromní (v rámci sladkých vod), oceánodromní (v rámci slaných vod) a diadromní (migrace mezi sladkou a mořskou vodou). Diadromní migrace dále dělíme na katadromní (ze sladké do mořské vody za účelem rozmnožování), anadromní (z mořské vody do sladké za účelem rozmnožování) a amphidromní (mezi sladkou a mořskou vodou během života, avšak nikoli za účelem rozmnožování).

V našem povídání se pochopitelně nejvíce zaměříme na migrace sladkovodních druhů ryb, žijících na našem území, ale stranou nenecháme ani zajímavé migrační tahy v rámci moří a oceánů a pochopitelně nevynecháme ani diadromní ryby (úhoř, losos), jejichž migrace jsou vůbec nejzajímavější a obestírá je stále celá řada tajemství a nezodpovězených otázek.
  
Podle doby konání dělíme migrace na pravidelné, např. cyklické sezonní migrace do trdlišť v době tření nebo zimovišť v chladném období roku, a na nepravidelné, které jsou většinou zapříčiněny vnějšími okolnostmi, např. snížením nebo naopak zvýšením stavu vody.

   Podle aktivity pohybujících se jedinců rozeznáváme migrace aktivní a pasivní. Při aktivním způsobu migrace ryby překonávají odpor fyzikální sil a doprovází jej zvýšený výdej energie. Typickým příkladem je migrace proti proudu řeky za účelem rozmnožování, při níž ryby překonávají nejen sílu proudící vody, ale i některé příčné překážky (jezy, splavy). Například pstruh obecný dokáže při své migraci na trdliště překonávat překážky až do výše 1,15 m. Pasivní migrace je typická zejména pro čerstvě vykulený plůdek ryb, který je z míst líhnutí unášen proudem a usazuje se ve vyhovujících podmínkách. U ostruch, amurů a tolstolobiků, kteří se vytírají volně ve vodním sloupci, takto pasivně migrují za pomocí tukové kapénky i jejich jikry. Proudění vody se přitom neodehrává jen v tekoucích vodách, ale i ve vodách stojatých, v mořích a oceánech. I mnoho mořských ryb proto využívá k migraci sílu mořských proudů. Za pomoci golfského proudu migrují ze Sargasového moře k evropským břehům larvy úhoře říčního. Mořských proudů využívá k migraci i plůdek sledě obecného. Takto unášen proudem může urazit i tisícikilometrovou vzdálenost.
   Podle směru pohybu rozeznáváme migrace horizontální a vertikální. Horizontální migrace se v našich podmínkách vyskytují častěji. Typické jsou pro řeky, kde se ryby pohybují lineárně po proudu, proti proudu nebo laterálně v období záplav, kdy ryby vytahují do zatopených záplavových území mimo koryto toku. Opakem horizontálních jsou migrace vertikální, se kterými se můžeme setkat ve vodách s větší hloubkou. Tímto způsobem ryby migrují často za potravou (následují třeba plankton, který se během dne shromažďuje u hladiny a v noci klesá do větších hloubek). Vertikální migrace může být motivována též únikem před predátory, vyhledáváním lépe prokysličených míst nebo přezimováním u dna ve větších hloubkách.
 
  Podle biologického účelu rozeznáváme tři hlavní typy migračních aktivit: migrace potravní, migrace třecí a migrace za útočištěm, kam patří např. i migrace na zimoviště. Toto přehledné dělení však nelze brát úplně doslova. Vodní ekosystém je složitý a ryba souběžně reaguje na velké množství nejrůznějších podnětů. Účely migrace se tak často doplňují či překrývají. Nicméně i pro sportovní rybáře je velmi užitečné znát účel i charakteristické znaky pohybu ryb. Proto si o jednotlivých důvodech rybích migrací povíme něco více.

Potravní migrace

   Základní podmínkou přežití každého živočišného druhu je mít neustále zajištěné dostatečné množství energie ve formě potravy. Ta k nám však nespadne z čistého nebe. Jak říká lidová moudrost: pečení holubi nám sami do úst nevlétnou a i ryby se musejí většinou ohánět, aby si dostatečný přísun potravy zajistily. K vyhledávání potravních zdrojů je zapotřebí pohybu a přemisťování se z místa na místo.
  
Potravní migrace jsou velmi různorodé a jejich projevy mohou být u různých druhů zcela odlišné. Pokud například při lovu na plavanou přilákáme vnadicí směsí hejno kaprovitých ryb k naší nástraze, jedná se také o určitý druh potravní migrace. Takto tedy i my, sportovní rybáři, můžeme chování ryb bezprostředně ovlivnit a využít v náš prospěch. Potravní migrace jsou taktéž spojeny s ontogenickým vývojem ryb. Ryby za potravou migrují ponejvíce v období tělesného růstu a rozvoje.
  
Pro ryby jsou také typické cyklické potravní migrace, objevující se v určitém období roku, např. na jaře nebo v létě. Tak zkušený rybář ví, že se v  konkrétním prostředí – např. v řece pod jezem – objevuje daný druh jen v určitém období a pak z tohoto prostředí zase mizí. Tuto zkušenost tak může rybář využít k cílenému lovu s tím, že se jedná o vyloženě sezonní záležitost a je třeba využít příležitost dříve, než ryby z tohoto místa zase odplují. Takovéto sezonní migrace jsou někdy spojeny i s migracemi za účelem tření. Například některé lososovité ryby po vytření migrují na lokality s dostatečnou potravní nabídkou, aby doplnily energii, vydanou při náročném tahu a během samotného výtěru.
 
  Není žádným tajemstvím, že v našem zeměpisném pásmu je většina ryb potravně nejaktivnější v teplém období roku. Studie prováděné u mnoha běžných druhů kaprovitých ryb, jako je cejn velký, parma říční nebo jelec tloušť, však prokázaly, že v letním období se délka migrací pohybuje okolo 3 km a jen výjimečně jsou delší. Ryby tedy v tomto období aktivně vyhledávají potravu, ale nepodnikají přitom nikterak dlouhé potravní migrace. Zajímavým druhem je v tomto směru štika obecná, všeobecně vnímaná jako samotářský teritoriální druh, který se ani při honbě za potravou příliš nevzdaluje od svého úkrytu. Studie opravdu prokázaly, že štiky absolvují tahy za potravou jen velmi zřídka a jejich migrace nepřesahují vzdálenost 2 kilometrů. Na druhou stranu však u jedinců, kteří tyto delší migrace prováděli, byla zjištěna vyšší hmotnost i délka těla. I štikám se tedy zřejmě vyplatí vydávat se při vyhledávání potravy na delší migrační cesty.
  
Stimulem k migraci může být též kvalita potravy. Například část populace plotice obecné v některých nádržích může po ukončení třecích migrací v přítocích s odstupem jednoho nebo více měsíců migrovat opětovně do přítoků z důvodu kvalitní potravní nabídky, která je vzhledem k převládající živočišné složce atraktivnější než převážně rostlinná strava v jezeře. Pokud kvetou v okolí vody ovocné stromy, jako jsou například třešně nebo mirabelky, shromažďují se v době zrání plodů pod převislými větvemi stromů tloušti a amuři v očekávání sladké pochoutky, padající z větví do vody. Také tuto zkušenost může přemýšlivý rybář využít k ulovení třeba i trofejního kusu.
 
  Život pod vodou má zkrátka svoje pravidla a zákonitosti a týká se to pochopitelně i vyhledávání potravy. Lépe proniknout do tajů a zákonitostí podvodního světa pomáhá i nám být úspěšnými lovci, ať už nám ulovená kořist slouží též ke zpestření jídelníčku, či jen k naší zábavě a relaxaci.

Tomáš Lotocki
Článek vyšel v časopise Český Rybář

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 2

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se