• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Lov ryb z loďky. Co lze definovat ještě jako loďku a co už je loď obytná.

  • Cadox 5
15. 09. 2016

Plavidlo či plovoucí nafukovací rybářská pomůcka (definice či výklad tohoto pojmu chybí) je povoleným technickým prostředkem k lovu, jak uvádí příloha č. 7 v čl. II, bod 2 vyhlášky č. 197/2004 Sb. (dále jen vyhláška). Obecně závazné předpisy o rybářství vycházejí tedy z principu, že obecně je lov z loděk povolen, může však být uživatelem revíru zakázán. Ustanovením čl. IV. Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS je upraveno oprávnění používat k lovu ryb loděk zcela obráceně. Obecně je lov ryb z plavidel na revírech ČRS zakázán, ale uživatel konkrétního revíru může tento způsob lovu na revíru nebo jeho části povolit.

Lov z obytných lodí, stejně jako z plavidel veřejné dopravy (tedy přívozy, parníky na přehradách) a ze zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu (nákladní lodě) je zakázán (§ 13 odst. 3 písm. e/ zákona o rybářství).

Doba se mění, výbava rybářů rovněž a přináší to neustále nové dotazy. Doba rybářských pramiček pomalu odeznívá, nejsou už výjimečné rybářské loďky velkých rozměrů, s pevnou kajutou chránící před větrem, deštěm a přirozeně s veškerým komfortem, opatřenou televizí, barem. A z této lodě loví rybář. Kontrolu provádějící rybářská stráž je však toho názoru, že jde o loď obytnou a nikoliv rybářskou.

Nejsou výjimečné případy, kdy majitel takové lodě žádá, aby mu někdo kompetentní, zpravidla uživatel revíru, jeho loď "schválil" jako loďku rybářskou, neboť takové "potvrzení" by bylo pádným argumentem pro kontrolující rybářskou stráž. Někdy je žádáno, aby byl přijat (kým?) jednoznačný výklad platící pro všechny revíry ČRS. Takového potvrzení se ovšem rybář dočká jen stěží. Vzhledem k tomu, že povolení či naopak zákaz lovu z loděk a z obytných lodí je stanoven obecně závazným předpisem, tedy zákonem a prováděcí vyhláškou, není žádný orgán ČRS povolán k tomu, aby podával závazný výklad těchto předpisů. (Mimochodem, ani od Ministerstva zemědělství jsme se konkrétní odpovědi také nedočkali viz webové stránky ČRS, rubrika Vaše dotazy, odpověď č. 105). Výklad (zavazující účastníky řízení) může podat v konkrétním případě pouze orgán rozhodující o přestupku. Co ale v rybářském svazu můžeme, to je pokusit se o dohodu o tom, jak budeme tato ustanovení (samozřejmě v mezích zákona) pokud možno jednotně vykládat tak, aby se při kontrolách rybářskou stráží postupovalo pro rybáře srozumitelně a předvídatelně.

Právní předpisy pojem "rybářská loďka" neobsahují; užívají pojmy jako "plavidlo, malé plavidlo, loďka". Definici pojmu "rybářská loďka" můžeme tedy zúžit tak, že jde o loďku, na níž sedí/stojí rybář a loví ryby.

Plavidlem se podle § 9 odst. 4 zákona č. 114/1995 sb., o vnitrozemské plavbě rozumí loď, malé plavidlo, plovoucí stroj, plovoucí zařízení a plovoucí těleso. Provoz malých plavidel rybářské předpisy vůbec neupravují, pouze ustanovení § 14 odst. 6 vyhlášky odkazuje na to, že používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní předpisy, jimiž se míní zejména zákon č. 114/1995 Sb. Malým plavidlem se rozumí loď, jejíž délka nepřesahuje 20 m a která není určena nebo používána k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel, k přepravě více jak 12 osob a která není převozní lodí. Jiným plovoucím tělesem se rozumí vor, konstrukce, předmět nebo pevné seskupení předmětů schopné ovladatelné plavby. Na vodní cestě je zakázáno provozovat plavidlo, které svojí konstrukcí a technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečného provozu, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí a ohrožuje životní prostředí.

Je nutno brát v úvahu, že malé plavidlo musí svými plavebními vlastnostmi odpovídat účelu i způsobu svého použití, tedy v našem případě rybolovu. Vyloučit lze plavidla, která předpis nedefinuje jako loďky, ale jako jiná ovladatelná plovoucí tělesa, tedy vory a jim podobná zařízení, která zřetelně z hlediska způsobu použití neslouží k rybolovu; tak lze vyloučit např. windsurfingová prkna, problematické to může být u sportovních kajaků, kánoí (ale proč ne, vždyť známe kajaky vyráběné speciálně pro rybáře). Katamaran, pokud je to druh malého plavidla, nikoliv seskupení předmětů schopných plavby (míněno něco na způsob svázaných plováků, sudů apod.), může být sice zvláštní, ale přesto rybářskou loďkou. Také plovoucí nafukovací pomůcku, přímo určenou k lovu ryb, tzv. bellyboat, lze pokládat za ovladatelné těleso, tedy plavidlo. Ale v každém případě platí, že tam, kde je lov z loděk zakázán, nesmí být k lovu použito nic, co plave a na čem by se rybář udržel.

Pojem obytná loď není v právních předpisech definován.
Snad jen v příloze č 1 vyhl. č. 223/1995 Sb., (která se ovšem netýká malých plavidel), je zmiňován pojem "kajutová osobní loď", a zde se vysvětluje, že jde o plavidlo s kajutami pro přespání cestujících. Pro zajímavost, tento předpis rovněž rozvádí pojem "obytný prostor". Netýká se to sice malých plavidel, ale "velkých" lodí, nicméně nás to může inspirovat při definici pojmu obytná loď. Tak tedy tento obytný prostor je popsán jako prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladového prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů.

Při vysvětlení tohoto pojmu tedy musíme použít gramatickou metodu výkladu a dovodit, co ze sémantického hlediska znamená pojem "obytný". Jde o prostor, který je obýván, tedy pro který je charakteristické, že jeho obyvatel tam může setrvávat dlouhodoběji, že je opatřen výbavou k uspokojení základních životních potřeb apod. Tomuto požadavku zřejmě nebude vyhovovat pouhý přístřešek na pramici, byť umně vyvedený a třeba i napevno k lodi přidělaný.

V konkrétním případě je třeba především jednoznačně rozhodnout, zda jde o rybářskou loďku nebo o obytnou loď. Zásadně nelze připustit jakýsi hybridní výklad, tedy např. že paluba je vlastně rybářská loďka a kajuta je obytná loď, kam už nemá rybářská stráž přístup, aby nezasahovala do osobnostních práv člověka (ochrana soukromí, osobnosti atd.). Tedy jinak, že kontrolu rybáře a jeho úlovků lze provádět jen na palubě a nikoliv v úložných prostorech, kajutě apod. Vyhodnotíme-li tedy loďku jako rybářskou, pak má rybářská stráž právo kontroly celé takové lodě. Vyhodnotíme-li loď jako obytnou, nemá sice rybářská stráž právo vstupu na loď a natož pak její prohlídky v rámci kontroly, ale pak platí bezvýjimečný zákaz lovu z takové lodě.

Osobně bych se přimlouval za benevolentnější přístup. Připomínám, že účelem zákonného zákazu lovu z obytných lodí bylo nepochybně zakázat lov z hausbotů jako prostředí navýsost soukromého, kam by neměla mít rybářská stráž přístup (ani policie nemůže jen tak přijít na kontrolu k Vám do bytu). A ovšem nemůže-li tam rybářská stráž, není přípustné tam nekontrolovaně lovit. A proto bych plavidla, která jsou více lodí než hausbotem (houseboat v překladu dům + člun; počeštělé hausbot je synonymem pro obytnou loď - viz Slovník cizích slov, Encyklopedický dům, spol. s r.o., 1996) považoval za rybářskou loďku, nikoliv za obytnou loď. Nebo jinými slovy, za obytnou loď je třeba považovat jen botel či haubot.

Tolik zkušeností s rybáři již mám, abych věděl, že nebude trvat dlouho a dostanu dotaz, zda rybářská stráž může kontrolovat osobu, která pojíždí na loďce a která byla ještě před chvílí loďkou rybářskou, protože z ní rybář lovil, ale teď už má pruty s udicemi sbalené a brání se kontrole s tím, že neloví, ale jízdou na pramici pouze relaxuje. Mám za to, že si musíme pomoci analogickým použitím ustanovení § 16 zákona o rybářství. Tedy jde-li o kontrolu ještě v rybářském revíru (a to na vodě nebo přímo na břehu u vody jistě je) a lze-li z okolností nepochybně usuzovat na to, že rybář lovil (byl pozorován, stráží, svědky apod., v lodi má rybářskou výstroj a náčiní) je zde dáno oprávnění rybářské stráži provést kontrolu. Pokud by se už jednalo o přistižení takového rybáře nikoliv v revíru ale v jeho bezprostřední blízkosti, pak je dáno rybářské stráži oprávnění provést kontrolu rybáře a jeho nabytých úlovků jen v případě, že je dáno důvodné podezření, že rybář spáchal přestupek či trestný čin.

Tento příspěvek nemá být oním požadovaným jednoznačným výkladovým stanoviskem, ale podnětem k diskusi; tož rybáři a rybářští strážní diskutujte. Nemůžeme opustit ani myšlenku na to, zda ustanovení zakazující lov ryb z obytných lodí není přežilé. Pokud by s oprávněním lovit ryby i z obytné lodě bylo spojeno i oprávnění rybářské stráže a rybářského hospodáře provádět na tomto místě kontrolu, pak proč ne. Každý rybář a uživatel obytné lodi si pak může zvolit, zda využije svého práva s tím, že ho budou také stíhat s tím spojené povinnosti.

Odpověděl:     JUDr. Alexander Šíma

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 13

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se