• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Lov kaprů na pískovnách

  • cadox fishing
14. 07. 2015

Už jako malý kluk jsem měl chytání na pískovnách v oblibě. V Opatovicích nad Labem, kde jsem žil v dětství, byly hned tři vedle sebe. Strávil jsem na nich spoustu času a ulovil mnoho kaprů, byť to z dnešního pohledu byli ve valné míře násaďáci. Mou oblíbenou destinací byla i nedaleká pískovna u Březhradu, pokud nebylo léto a tisíce koupáčů, stejně tak i ta ve Veselí nad Lužnicí, kam jsme občas jezdili o prázdninách.
Po přestěhování do Mladé Boleslavi jsem rád jezdil na Veselou, co je písník poblíž Mnichova Hradiště. O něco později, zhruba před patnácti lety, jsem byl zase zamilovaný do pískovny v Žernosekách. To už jsem chytal na boilie. A také úlovky byly úplně jiné hmotnostní kategorie. Mnoho ryb mělo přes 10kg a ty největší pak 16-18kg. I můj první velký závodní úspěch, vítězství na tovačovském maratonu v roce 2006, byl, jak jinak, ze štěrkovny.

Loni jsem zase propadl jiné ze svazových pískoven. Viděl jsem pár fotek kaprů, které mě natolik oslovily, že jsem neodolal a začal se o tu vodu více zajímat. Pro mě je totiž vzhled ryby mnohem větší motivací než její velikost. Jinými slovy, daleko více mě láká revír s krásně zbarvenými kapry, z nichž je každý jiný, byť se pohybují třeba jen v rozmezí 8-15kg, než voda s rybami o hmotnosti 20kg a více, které jsou však nevýrazně zbarvené a jedna vypadá jak druhá. Mnou vybraný revír měl výhodu v tom, že zdejší ryby vypadaly opravdu úžasně a zároveň jsem měl informace, že tu bylo chyceno několik kaprů kolem dvaceti kilo. A tak to pro mě byla výzva jako hrom.

Poprvé jsem se tam dostal v létě. Bylo příjemné teplo, voda na koupání, ale nebyl jsem si jistý, zda to bude dobré i pro lov kaprů. Zmapoval jsem si místo před sebou a našel dva výběžky, takové malé boule, které vystupovaly nad okolní terén. Byly silně zarostlé travou, ta směrem do hloubky ubývala. První kopec byl 70m daleko, druhý přesně 109m, jak ukazovala moje GPS. Položil jsem tam bójky, vrátil se na břeh a zaměřil směr. Podle bodů na druhém břehu jsem si zapamatoval, kterým směrem házet. Pak jsem se vrátil a bójky stáhnul. Jednak jsem nechtěl, aby okolní rybáři věděli, kde chytám, jednak jsem měl obavu, že by mohly v té čiré vodě opatrné kapry plašit. Na obou místech jsem potom navnadil a začal chytat.

S pomocí měřících tyčí jsem si na levém prutu odměřil 70m a na druhém oněch 109m. Fixou jsem si udělal značky a vlasec v tom místě zajistil silnější gumičkou, ustřiženou z duše mopedu. Věděl jsem, že když trefím správný směr a nahodím tak, aby se vlasec zlehka zastavil o gumičku, montáž přistane v těsné blízkosti obou podvodních výstupků. U toho prvního stačil lehký švih, u delší vzdálenosti jsem to měl tak tak. Na obou prutech jsem měl třicítku vlasec, 100gr olova na závěsce a kratší návazec z fluorokarbonu. Na pravý prut jsem dal magickou oliheň nadlehčenou půlkou plovoucího boilie stejné příchutě, na levý Gangstera G4. byl jsem plný očekávání.

Úvodní dva dny ale nestály za řeč. Kapry jsem viděl sem tam několik set metrů za bójkami, ale v mém dosahu bylo mrtvo. Proto jsem na jednom prutu začal experimentovat a dal na něj plovoucí boilie. Nejprve několik cm nade dno, potom na celou délku návazce, nakonec jsem zkusil chytat jeden a poté i dva metry nade dnem. Také jsem na místě, kde bylo hodně trávy, změnil pevnou montáž za rig. Tato montáž s koncovým olůvkem a návazcem, který se dá posouvat s pomocí tungstenových korálků 5-80cm nad zátěž, v těchto podmínkách působila mnohem lépe. Měl jsem větší jistotu, že návazec a tudíž i nástraha nejsou zapletené v travinách. Ale – stále nic. Ryby buď v mém lovišti vůbec nebyly, nebo prostě nebaštily.

Prvního záběru jsem se dočkal až třetí den. Měl jsem z něj radost, byť nešlo o nějakou velkou rybu, měla asi 6kg. Do večera jsem ale chytil ještě jednoho kapra a většího a jeden mi utekl. Snad zítra, doufal jsem. Čtvrtý den konečně přišel na Magickou oliheň záběr, po němž následoval silný tah, jenž mi roztočil cívku navijáku. Bylo mi jasné, že půjde o mnohem větší rybu. Zdolávání bylo dlouhé a náročné, takže jsem čekal, že kapr bude mít alespoň 15kg. O to víc jsem byl překvapen, když jsem podebral poměrně nízkého lysce, kterému do 15kg scházelo evidentně hodně. Váha ukázala 12,5kg a já si uvědomil, že pokud by ryba měla ještě o 5 - 7 kg víc, nebude jednoduché ji v těchto podmínkách zdolat. Bohužel, další větší ryba už ten den ani následující ráno nepřišla, jen několik menších. Byl jsem ze svého pobytu lehce zklamaný, ale uvědomoval jsem si, že pro lov velikánů nepanovaly vhodné podmínky. Alespoň jsem tu vodu konečně poznal a pochopil některé její zákonitosti.

Znovu jsem se tam dostal až začátkem října. Zvolil jsem tentokrát jinou část pískovny, která mi připadala pro tuto dobu optimální, neboť zde byly o něco větší hloubky, místy i přes 10m. Opět jsem si nejprve zmapoval místo před sebou. Byly zde podobné hrby jako na letním místě. Bylo jich tu však mnohem víc, takže jsem musel dobře zvažovat, u kterých začnu chytat. Nejprve jsem vybíral pro pravý prut kopec, který se od ostatních lišil tím, že se jeho boky táhly více do šířky. Nebyla to tedy homole s ostrými stěnami dolů, ale návrší, z něhož se do stran tvořily jakési náspy. Přesto to bylo ale poměrně malé místo. Když jsem na jeho vršek pouštěl tyčovou bójku, měl jsem co dělat, abych ji neutopil. Stačilo metr vedle a okamžitě se vzhledem k větší hloubce potápěla. Kdyby foukal vítr, asi bych ji vůbec nebyl schopen usadit.

Protože jsem neměl tušení, odkud budou přicházet záběry a na tu vzdálenost (105m) by nebylo možné dokonale odhadnout, zda nához přistál na boku výšiny či dopadl až na úpatí, rozhodl jsem se tentokrát bójku nechat na místě. I když jsem si samozřejmě znovu odměřil vlasec, stačilo nahodit metr doprava či doleva a nástraha by ležela v úplně jiné hloubce a na jiném typů dna. Říkal jsem si, že klíč k tomu místu bude spočívat ve vypozorování, ze které strany kopce nebo z které hloubky (bylo zde rozpětí 6-5 – 9,5 m) přicházejí záběry. Dno zde také nabízelo několik variant – od jemného písku, přes hrubší štěrk až po hlubší nános sedimentu. Místo pro druhý prut bylo o 15 m blíž. Táhla se na něm cca 7 – 8 m dlouhá lavice, jež byla posazena kolmo na břeh. Za ní o pár metrů dál bylo několik nepatrných vyvýšenin, jež také mohly být pro kapry zajímavé. Proto jsem bójku nechal i zde, abych byl schopný přesněji nahazovat na různé pozice. Vlasce jsem tentokrát nezaklipoval ai na jednom prutu, pouze jsem si lihovou fixou na nich udělal značky. Na oba pruty jsem nasadil pevnou montáž s 80 cm dlouhou šňůrou Core Zero, na bližší jsem dal 99 g olůvko Flat pear (zploštělá hruška), na vzdálenější Distance stejné hmotnosti. Návazce ze silnějšího vlasce (0,40 mm), tungstenové 8 mm oválné korálky a háčky Heavy Carp č. 6 , moji sestavu doplňovaly. Na levý prut jsem zvolit Liverix královskou patentku, na pravý Fanaticu Koi. Doufal jsem, že to bude dobrá volba.

Ryby se tentokrát chovaly mnohem aktivněji. Ukazovaly se nejen v dálce, ale brzy i poblíž mých bójek. To mi vlívalo do žil čerstvou krev. Zakrmil jsem tentokrát o dost víc než v létě, proto jsem si myslel, že bude chvíli trvat, než ryby vysbírají většinu návnady a příjdou nějaké záběry. Neměl jsem důvod spěchat, spoléhal jsem na to, že množství a kvalita návnady v dalších dnech udělá své. Ryby ale zřejmě byly při chuti mnohem víc, než jsem očekával.

Už pár hodin po zahájení lovu jsem dostal dva kapry, z nichž větší měl 12 kg. Obě ryby přišly na patentku. „Tak to je super začátek,“ brumlal jsem si pro sebe. Přehodil jsem oba pruty, abych je měl přesně tam, kde jsem chtěl a čekal, co bude následovat. Ryby se houpaly na hladině a já si připadal jako v ráji. Zvlášť poté, kdy se mi poprvé ozval i druhý prut, na němž byla nastražená Fanatica Koi. Tahle ryby mi doslova rvala prut z ruky i přes poměrně silně utaženou brzdu si vzala nejméně 20 m. Souboj se protáhl na několik desítek minut. I když nebývám při zdolávání přehnaně nervózní, tajuplná ryba s neskutečnými silovými rezervami mě klidným nenechávala. Tušil jsem, že by to mohla být jedna z těch, kvůli kterým jsem sem jel. Konečně se na hladinu vyvalilo velké tělo. Je to znovu lysec? Ne, nádherný šupináč! Šup a byl v podběráku! Byl jsem jako u vytržení. Hned první den se mi podařilo naplnit své sny o zdejších krásných rybách. Zapumpoval jsem si rukou, jako bych právě vstřelil hatrick proti Barceloně i s Messim. Váha ukázala 18 kg, centimetry si už přesně nevybavuji, není to podstatné. Chytil jsem na pískovně nádhernou velkou rybu, které nechyběla ani šupina. Krasavici! A to jsem v té chvíli ještě netušil, že to není vrchol této výpravy. O tom ale až příště.

Za Mikbaits – Michal Kučera

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.







Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 12

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se