• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Lov kaprů na pískovnách 2

  • cadox fishing
05. 10. 2015

Úlovek velkého šupináče hned v první den lovu mě neskutečně povzbudil a nalil ml čerstvou krev do žil. Byl to podobný pocit, jako když nastoupíte do důležitého utkání a už po chvíli projedete hostující obranou jako nůž máslem, kucká brankářovi a za aplausu diváků dáváte do prázdné. Jasně, na rybách vám nikdo nezatleská, zvláště tehdy, když je tam člověk sám, ale srdíčko se vám v tu chvíli rozbuší, jako by burácely plné tribuny.
Navíc, měl jsem před sebou dalších pět dní, takže se bylo opravdu nač těšit. Uvědomoval jsem si, že není moc velká pravděpodobnost, abych chytil ještě větší rybu, ale šance tam byla. A když je alespoň nějaká naděje, tak má člověk mnohem větší motivaci a jde do toho s daleko větší chutí. Stejné to bylo i v tom říjnovém týdnu. Užíval jsem si každý okamžik a nedočkavě se těšil, co bude na druhém konci udice, až mi zase pípne hlásič.

V dalších dnech jsem měl záběry zejména po ránu. Většinou přicházely kolem rozednívání. Jelikož jsem nahazoval ještě za tmy, neměl jsem nahozeno tak přesně, jako za světla. Přesto mi vždy zhruba ve stejnou dobu během chvíle odjely obě udice. Nebyli to velcí kapři, většinou o hmotnosti 6 až 8 kg. Začal jsem jim říkat čističi, protože podle mě museli vyluxovat veškerou návnadu široko daleko a zabírali tak i na nepřesně nahozené pruty.
V pozdějších hodinách bylo vše už naprosto jiné. Pokud jsem chtěl mít záběr, musel být nához naprosto přesný. Délku jsem měl odměřenou pomocí měřicích tyčí a zafixovanou na cívce, takže vzdálenost jsem měl ošetřenou, ale stačily dva metry stranou a byl jsem bez pípnutí. A věřte, trefovat se na metr přesně, když házíte přes 100 m daleko a každou chvíli fouká jinak, není úplně lehké. Dříve, když se mi nához trochu nepovedl, tak jsem tam nástrahu nechával, byť kratší dobu. Tady jsem si řekl, že klidně budu házet pětkrát, dokud nebudu mít montáž přesné položenou. A další dny mi daly za pravdu, že to bylo správné rozhodnutí.

Záběry od větších ryb přicházely kolem poledního, pak kolem čtvrté odpoledne, nejčastěji však těsně před či krátce po setmění. Jedna z těch odpoledních ryb mě ale úplně vyvedla z míry. Nevzpomínám už, jaký to byl záběr, ale vím, že jsem byl přesvědčen, že jde o menší maximálně středně velkou rybu. Proto jsem j nevěnoval velkou pozornost a v poklidu jsem ji zdolával ze břehu. Tak, jako když jsem po ránu tahal ty „sedmikiláče". Vše nasvědčovalo tomu, že je to ryba stejné sorty.
Když jsem ji po pár minutách přitáhl ke břehu a celkem bez problémů ji podebral, nezdála se mi natolik zajímavá, abych ji vytáhl na břeh. Má maximálně kolem 10 kg, uvažoval jsem. A tak jsem se, jako u všech menších ryb, naklonil nad vysoký břeh, rybu si podržel za pysk a snažil se jí vyndat háček. Pak už stačilo jen otočit síťkou podběráku a ryba byla volná. Jenže u této ryby háček seděl tak pevně, že se mi ho nedařilo rukama vypáčit. Bylo jasné, že budu muset použít kleštičky. Ty ale nebyly po ruce, proto mi nezbylo nic jiného, než rybu vyzvednout i se síťkou podběráku a položit ji do připravené podložky. Když jsem však zvedal podběrák, měl jsem pocit, jako by ho někdo zespodu držel. „přece není možný, aby ta ryba byla tak těžká!" říkal jsem si pro sebe. Nedalo mi to a vzal jsem váhu, abych se přesvědčil. A překvapení bylo na světě. Jen pevně sedící háček způsobil, že jsem málem bez zvážení a vyfocení pustil 16,4kg kapra!

Další dny záběrů ubývalo. Ráno sice „čističi" spolehlivě roztočili cívky obou mých navijáků, ale s většími rybami už to tak slavné nebylo. Bylo to patrné i na hladině. Ryby, které se tam první den ukazovaly jako na přehlídkovém molu, najednou zmizely. Vidět vyhoupnout se kapra byl takřka zázrak, a když už, tak hodně daleko od mých montáží. Buď tam kapři byli a nechtěli se krmit, nebo je nějaké okolnosti přiměly dočasně změnit zónu pobytu. Zkoušel jsem měnit nástrahy, jejich předložení, hrál jsem si i s návazci, ale bez výsledku. Začal jsem nahazovat i na jiná místa, ať už do okolí těch dříve úspěšných, nebo na úplně odlišná, kde jsem první dny viděl vyhupovat se kapry. Sem tam se mi povedla ryba k 10 kg, ale nic většího. Čtvrtý den už to bylo velmi slabé a pátý, když jsem měl odjíždět, mí dokonce nepřišly záběry ani od ranní roty.

Přesto jsem se rozhodl, že si výpravu o den prodloužím. Nemyslím si, že bych v tu chvíli věřil v zázrak, ale prostě se mi ještě nechtělo domů. I přes ubývající záběry tu bylo krásně. Chtělo to malé odreagování. A tak jsem na tři hodiny vytáhl pruty a zajel se podívat na zápas podlážek v národní házené, kde hrají oba mí synové a mnoho kamarádů, s nimiž chodím na pivo. Zápas se klukům sice nepovedl, ale kaprům ta přestávka evidentně prospěla. Jen co jsem nahodil první prut, do půl minuty na něj přišel záběr. Ryba byla velmi bojovná, ale ne tak velká, jak jsem čekal. Odhadem kolem 11 kg. No, každopádně mě velmi potěšila. Hned nahazuji prut do stejného místa a ten druhý opodál, kde jsem chytil toho záhadného lysce. Na oba pruty dávám fanaticu koí. Chvíli před setměním to přichází, z pomalého záběru se brzy stává silná jízda, která mě nutí nasednout do lodi. Zdolávání probíhá standardně. Snažím se rybu nevyříznout, ale zároveň jí nedat ani metr, aby nemohla najít nějakou překážku, kde bych o ni přišel. Asi po dvaceti minutách je v podběráku nádherný lysec. Jeho velikost docením teprve tehdy, když zvedám síťku podběráku přes okraj člunu. Ač se to na první pohled nezdá, je mi jasné, že má přes 20 kg! Možná, že i něco navíc. Váha na břehu moji domněnku potvrzuje, nádherný lysec má 21,8 kg! O čtyři deka jsem překonal svůj osobní rekord. Má radost je nepopsatelná, doslova by se dala krájet. Mám radost i kvůli novému boilie, které jsem jel testovat. To je křest z říše snů.

Dál už jsem prakticky nechytal. Ráno jsem sice ještě nahodil, ale už jen tak, aby se neteklo. Ovšem už v tu chvíli mi bylo jasné, že se sem brzy musím vrátit. A jelikož jediné období, kdy mám trochu víc času, je pozdní podzim, za čtrnáct dní jsem znovu seděl na stejném místě. Opět jsem první den nechytal, jen nakrmil, připravil si udice a šel se vyspat, abych byl ráno čilý. Hned o šesté jsem poslal pruty směrem k vytouženým úlovkům. Jedno místo jsem nechal stejné jako posledně, druhé jsem změnil. Posunul jsem ho víc doleva a na 115 m. Proto jsem na tomto prutu vyměnil cívku za 0,25mm vlasec a nasadil 113g olůvko, abych tam dohodil i tehdy, když bude foukat. Krmil a chytal jsem zde na liverix královská patentka, na druhém prutu vpravo jsem nechal fanaticu koi, která mí posledně udělala takovou radost.

Ryby kupodivu reagovaly téměř okamžitě. Velmi brzy jsem chytil dva nebo tři pěkné kapry. Mnoho ryb se též ukazovalo na hladině, takže jsem si vzpomněl na první den minulé výpravy, který mi přinesl nádherného šupináče. Všechny záběry přišly z pravého prutu. Nové, vzdálenější místo zatím nic. První záběr přišel až po osmé večer kdy už byla velká tma. Podle tahu to však vypadalo, že půjde o větší rybu. Tak jsem za ní raději vyrazil na lodi, abych o ni nepřišel. Zdolávání je opět rutinní, nic výjimečného, snad až na divné pocukávání vlasce v závěru zdolávání. Během pár minut podebírám velkého lysce. Je mi jasné, že je to další obři ryba, ale opět až při jejím zdvihnutí v síťce podběráku začínám chápat, jak je velká. Nechce se mi tomu věřit, ale mám neochvějný pocit, že bude ještě větší než ta posledně.

Přemýšlím, jestli nejsem v nějakém krásném snu. Nebo jestli to není nějaká počítačová hra, kde se snadno dají dělat věci odporující logice... Ale ne, je to realita. Kapr měří 96 cm a váží neskutečných 25,10 kg.
Možná i o desetinku víc, ale to není podstatné. Je to nádherná ryba, znovu překonaný osobák a další skvělý křest pro nové boilie, tentokrát pro královskou patentku.

Na místě zůstávám ještě tři dny, ale další velké ryby už nechytím. Pár kaprů do 11 kg, zhruba 10kg amura a poslední den přicházím o lysce odhadem 16 až 18 kg. Vyhákl se mi metr před podběrákem. Naštvaný jsem byl ale jen chvilku. Mnohem víc převažuje radost z ryb, které jsem tu během těch dvou výprav chytil. Zážitky jsou zaryté hluboko v mé paměti. Proto i teď, když několik měsíců poté sedím u pc, si vše vybavuji tak, jako by seto odehrálo včera. Tyto výpravy mí přinesly i velké poučení pro další lovy na pískovnách. První věc, která se mi velmi osvědčila, byla absolutní přesnost. Všechny velké ryby jsem chytil z náhozů, které byly přesně v místě, kde jsem je chtěl mít. S pomocí gps, měřicích tyček a fixování vlasce to nebylo tak těžké. Druhá věc byla klid. První den jsem ani jednou nechytal, stejně tak jsem ani jednu výpravu nechytal přes noc. A první rekordní kapr přišel poté, kdy jsem během dne na tři hodiny stáhnul vlasce. Třetím bodem byla kvalita. Použil jsem jen nejlepší boilie, jaké máme v nabídce, ničím jsem je nedoplňoval... Vynikající volba! Ryby na ně reagovaly hned a přes výkyvy počasí, které měly na svědomí krátkodobé poklesy v počtu záběrů, se velcí kapři drželi v okolí loviště. Bylo už pak jen otázkou času a štěstí, kdy se splete ta správná ryba. A upřímně řečeno, toho štěstí jsem měl snad i přesmíru. Přeji i vám, aby vás potkaly podobné zážitky, ať už budete chytat na pískovnách, nebo jiných typech vod.

Michal Kučera

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.

















Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 2

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se