• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Lokalizace kaprů

  • cadox fishing
15. 05. 2017

Pokus zlokalizovat ryby je pro kapraře nezměrně motivující výzvou. Naděje  na  prožití nezvyklých chvil, spojených se zdoláváním velikých kaprů, to je vlastně motivace pro  snažení  každého  lovce.  Samozřejmě,  že  ony  magické  chvíle  prožijete  pouze  za  podmínky,  že  při  přípravě  budete  odpovědně  postupovat,  v  opačném  případě  se  vaše snažení promění na marnou snahu!Abychom  zvýšili  naše  šance,  musíme  zlokalizovat  trasy  i  oblíbená  místa,  kde  se  kapři  „pasou”.  Pokud hned od  prvopočátku  zanedbáte  tuto  část  a  budete  rybařit  na  náhodně  vybraném  místě,  nezbude  vám  nic   jiného,   než   spoléhat   na   velkou   dávku   štěstí,   abyste  naplnili  svůj  cíl  a  ulovili  alespoň  nějakou  rybu. Dokonce ani s nejlepšími nástrahami a dobrou strategií krmení nedosáhnete toho, aby rychle kapři změnili  své  zvyky.  Proto,  pokud  máme  být  úspěšní,  musíme  respektovat  několik  zásad,  a  ne  si  vybírat  své místo podle nějakého chvilkového rozmaru nebo nápadu.

Pojďme se podrobněji podívat, jak se „postavit” k  jezeru, ve kterém jsme ještě nikdy nerybařili, ale kde to právě chceme regulérně vyzkoušet.  Existuje  několik  pomůcek,  které  vám  pomohou  lépe odhalit jejich zvyklosti.

První kontakt

Pokud neznáme revír a nacházíme se na jeho břehu poprvé, musíme začít od projevů, které jsou lehce pozorovatelné  pouhým  okem.  Při  klidné  procházce  kolem  jezera  se  můžeme  z  množství  náznaků  přesvědčit  o  obecném  výskytu  kaprů.  Nacházíme  je  při  analýze  povrchu vody; jsou to samozřejmě všechny nepřehlédnutelné znaky na hladině, které dokáže někdy s velkým rachotem   předvést   náš  milovaný  kapřík.   Pouhým  okem také můžeme někde odhadnout hloubku vody a její podloží, zkontrolovat místa, kam lépe pod hladinu proniká sluneční světlo, nebo kde naopak stíní hladinu například pobřežní flóra. To jsou třeba podvodní  vyvýšeniny,  občas  viditelné  i  ze  břehu jako  jasnější plochy  na tmavé hladině. Stejně tak jsou nezřídka  pozorovatelné  shluky  a  trsy  podvodních  rostlin,  které  odlišuje  od okolí jiný odstín.

Nezapomínejme také na stálé trhání a odlamování břehu, známých hlavně na pískovnách, které se po pár  letech „zakousnou“ do břehu i několik metrů, dokonce  desítek  metrů.  Tyto  světlé,  nebo  tmavé  plochy  se  daleko  lépe  pozorují  z  výšky,  třeba  ze  stromu.  Polarizační brýle nám tu jsou velkým pomocníkem, proto  si je pořiďte – pokud už je nemáte. Jejich skla eliminují  reflexy  slunce  z  hladiny,  které  jsou  právě  často  důvodem toho, proč pod ní špatně vidíme. K našemu  velkému  překvapení  tu  občas  objevíme  ryby  stojící  těsně pod hladinou nebo odpočívající na mělčině.  Je celkem přirozené, že pozornost rybáře se obrací  hlavně k vodě, ale neměli bychom přehlížet ani okolí  břehu,  které  nám  může  také  ledasco  prozradit  o  zvycích a obyčejích ryb.

Při hledání náznaků

Pokud  jde  o  nalezení  kaprů,  tak  trsy  rostlin  na  hladině   nebo   listy   leknínů   jsou   určitou   pevnou   jistotou, i když budou velice blízko u břehu. Pobřežní  vegetace dříve či později kapry přiláká, zvláště v noci a při teplém počasí.  Když  zpozorujeme  kameny  táhnoucí  se  z  hlubiny  až  nad  hladinu  vody,  můžeme  si  být  opět  jistí,  že  kapr ví o tom, že jsou plné různé přírodní potravy.  Se západem slunce se z nich rozlézají při hledání vlastní potravy raci – pokud v jezeře žijí – a pod nimi se skrývají  larvy  vodního  hmyzu,  na  kterých  si  kapři  velice  rádi smlsnou.
Prostě  příbřežní  pás  je  místem  setkání  mnoha  živočichů a někteří si zde staví i svůj příbytek. Je to doména  obzvláště  nutrií.  Tento  dravec  je  milovník  dobrého  masa,  bezmezným  obdivovatelem  sladkovodních  škeblí.  Potápí  se  při  jejich  hledání,  pokud  se  mu  to  podaří,  vrací  se  na  břeh,  aby  ochutnal  svůj  úlovek.  Ovšem  aby  se  nutrie  dostala  k  chutnému  masíčku,  musí  nejprve  rozbít  její  tvrdou  schránku  o  kámen.  A  vlastně  tato  místa  by  nás  měla  zaujmout.  Roztlučené skořápky  na  břehu  nám  ukazují,  že  v  tomto  sektoru  nádrže  je  dno,  které  v  sobě  skrývá  mnoho  potravy  pro  kapry,  čímž  se  stává  i  dobrým  stanovištěm pro rybáře. 

Příroda dna

„Ráčci“ (tak rádi říkají rybáři malým larvám, které kapři s chutí požírají) se zdržují nejraději pod kameny, na tvrdším štěrkovém dnu s většími oblázky nebo na větvích  a  kmenech  potopených  stromů  a  ostatních  podvodních  překážkách,  které  se  tu  nacházejí.  Na  bahnitém  dně  žijí  larvy  podstatně  většího  hmyzu,  které už ryby, zvláště pak kapři, tolik nevyhledávají.
Hustota porostu stromů v okolí nádrže má veliký vliv  na  vzhled  dna,  zvláště  pokud  je  jezero  hodně  staré.  Na  podzim  se  padající  listí  potápí  na  dno,  rozkládá  se,  a  tím  časem  tvoří  silnou  vrstvu  bahna.  To znamená, že čím hustší je porost břehu, tím bude dno bahnitější.

Čtyři světové strany

Vliv  počasí  je  všeobecně  známý.  Vítr  a  slunce,  to  jsou  dva  činitelé,  které  musíme  brát  v  úvahu,  abychom  porozuměli  tomu,  jak  se  organizuje  život  pod hladinou vody.  Zdali  je loviště     vystavené  převážně  severním  (to znamená  chladným)  větrům?  Který  břeh  je  nejdéle  vystaven slunečnímu svitu v průběhu dne? Zda jižní (teplý)  vítr  čeří,  a  tím  obrací  vodu  rovnoměrně  po  celé hladině, nebo jen na jejích částech?  Na tyto všechny otázky můžeme nalézt odpověď, pokud  jen  trochu  svého  času  věnujeme  prohlídce  jezera. Umění využít k pozorování náš čas strávený u  vody nám dovolí utvořit si představu o nejvýhodnějších místech v závislosti na ročním období.   Kupříkladu  na  počátku  sezóny  musíme  zaujmout  místo,  kam  co  nejdéle  dopadají  sluneční  paprsky  a  kam,  pokud  už  vane  vítr,  tak  jižní  –  který  přináší  obvykle teplo. V létě je jedno, ze které světové strany fouká – tím, že prokysličuje lépe vodu, nenechá kapry v  žádném  případě  lhostejné.  Naopak,  je  velice  pravděpodobné, že budou vyhledávat právě tyto sektory.  Proto  je  pro  nás  výhodnější  držet  se  návětrných  břehů  (to  znamená  těch  vystavených  větru)  a  tady  si budovat své stanoviště. V zimě mohou fragmenty hladiny  chráněné  před  severním  větrem,  a  samozřejmě s trochou potravy na dně, také přilákat pozornost kaprů.  Pro všechny ty, kteří se špatně orientují v terénu, může být velice užitečný kompas, který nám bezpečně  ukáže, kde která světová strana leží.

Vodní balet

Samozřejmě nejvíce viditelné ze všech znaků jsou  výskoky,  které  nám  mnohdy  neukazují  jen  jejich  výskyt,  ale  můžeme  odhadnout  i  jejich  množství.  Tyto  úkazy,  tolik  cenné  pro  každého  z  nás,  nejsou  systematické  a  také  je  nevidíme  v  každém  ročním  období.  Šance  na  zahlédnutí  výskoků  jsou  největší  velice brzo ráno a se západem slunce. Strávení několika  hodin  pozorováním  manifestace  kaprů  nikdy  není ztrátou času. Podaří se občas, že v jednom dnu  kapři  skáčou  nad  hladinu  jako  šílení,  bez  jakékoliv  viditelné  příčiny  stále  na  jenom  místě,  kdežto  jindy  nejsou  vůbec  vidět.  To  může  být  spojené  s  jejich  každodenním  cestováním.  Na  revírech,  kde  kapři  příliš „neflirtují“ s hladinou, nám může jediný výskok prozradit vynikající stanoviště.  Bubliny  jsou  také  dobrým  vodítkem  při  hledání  stanoviště kaprů.  To  vyžaduje  ovšem  naše  plné soustředění, které je možné pouze, pokud je hladina  dostatečně  klidná.  Při  jejím  čeření  neuvidíme  vůbec  nic.  Ale i při bezvětří si můžeme lehce splést bublinky  kaprů se znaky pastvy cejnů. Ale při dobrém počasí a velké zkušenosti se nám je podaří rozlišit. 

Rámus na břehu 
Opravdu  všichni  rybáři  jsou  schopni  udělit  nám mnoho  dokonalých  rad  na  témata  jako:  četnost  a  síla  výskoků,  průměrné  váhy  ryb,  velikost  ulovených  kusů  nebo   nejlepší   stanoviště   v   každém   ročním   období.   Problém  spočívá  v  tom,  abychom  odlišili  pravdu  od  zažitých  bludů.  Velice  často  vám  budou  rybáři,  kteří  se  třeba  vůbec  lovu  kaprů  nevěnují,  udělovat  rady  a  informace  o  tom,  co  viděli  a  ještě  častěji  pouze  slyšeli.  Tyto rady musíme přijímat s odstupem. Historky o velikých kaprech žijících v hloubkách větších než 20 metrů (zvláště pokud víme, že tady taková hloubka ani není),  jsou banální. A vůbec už nemluvím o pohádkách a hypotézách rekordního úlovku, který se podařil strýci švagra bratrance  mého  souseda!  Samozřejmě,  že  ten  pán  u  sebe v té chvíli neměl náhodou ani fotografický  aparát. 
 
Proto  dávám  přednost  dotazům  rybářům  lovícím  už  u  nádrže,  vlastnímu  pozorování  a zkušenostem.  Zdá  se  mi  to  „sportovnější“  a  předejdu  zbytečným  nedorozuměním. Tlaky na stále větší a větší úlovky v jezerech, která jsou  známa  trofejními  úlovky,  zapříčiňují,  že  kvalitních, bezelstných záběrů ubývá.  Nejlepším     způsobem  na  dosažení  dobrých  výsledků  u  nádrže,  kde  se  objevují  specialisté  na  lov  kaprů už několik roků, je cesta stálých změn. Lépe je  nerybařit, než lovit na starých a přežitých zásadách, které  nám  více  překážejí,  než  aby  nám  pomohly  k  vytouženému úspěchu, ačkoliv nám často leží přímo  před nosem!

David Tartaglione

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 4

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se