• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Krásy podzimu

  • cadox fishing
08. 11. 2014
Vesele rozvalený v křesle, nohy hozené na kbelíku s krmením, to je pohodička. Po očku sleduji přijíždějící rybáře na babetě, jak se smutně rozhlíží po břehu rybníka. V duchu si krokuje 3m. Chvíli nevěřícně zírá, a pak jako mnoho dalších odjíždí pryč. Já zde sedím již dva dny, jen proto, že vím, jak to zde chodí. Vlastně si nepamatuji, kdy by se na této vodě po ránu bylo jinak a dalo se zde v klidu sednout.



Můj příběh vznikl vlastně z nostalgie. Jednou u vody jsem po pár sklenkách vína vzpomínal na mé rybářské začátky. Shodou okolností i na vody na kterých jsem začínal. Proč jsem je vlastně opustil. Přestěhoval jsem se o nějakých 150km na jih, takže je vše vcelku jasné. V mém novém bydlišti jsem po malé pauze začal opět rybařit. Ale revíry, které jsem z počátku navštěvoval, byly prostě přeplněné. Občas se stávalo, že si člověk neměl kam sednout. V lepším případě si sedl někam kam ani nechtěl. O nějakém předkrmování se nedalo ani uvažovat. Když jsem si jeden den po tmě nasypal do vody nějaké krmení, na druhý den na tom místě seděl rybář a pěkně si tam chytal na splávek. To měl potom jeden oči pro pláč. Proto jsem se z těchto revírů přestěhoval jinam, kde je větší klid. Odstupem času jsem měl občas chuť se k těmto vodám vrátit, a zkusit chytnout nějakou zajímavou rybu. Člověk by si řekl, kdo by ztrácel nervy na takovém rybníku, kde cokoli co smrdí kaprařinou je vlastně nevítané, a nechtěné. Nebo spíše cokoli smrdí přespáním u vody a pouštěním jakékoli ryby je nevhodné. Jednoduše, zvědavost, jestli něco zajímavého skrývá tahle hladina. V dobách nehostinných jsem sem občas zabloudil jen s jedním proutkem na karásky, trochu se odreagovat. Někteří matadoři byli vstřícní a vyprávěli mi kolik a jak velkých kaprů se odtud před par lety odneslo. Že se občas něco přes K70 chytí, ale zkrátí se tomu ploutev a opět se to odnese. Smutné informace ... i to byl jeden z popudů, proč jsem se rozhodl strávit na tomhle revíru pár „krásných“ večerů.



Oťukával jsem si vodu, už když byla z velké části zamrzlá. Podnikl jsem několik poznávacích výprav, na různá místa abych se rozhodl jak nejlépe a nejefetivnějí strávit svůj čas na téhle lokalitě. Při prvním oteplení jsem podnikl výlet na kole, samozřejmě k mé vyhlídnuté vodě. Co jsem viděl mne vlastně ani nepřekvapilo. Když jsem obhlédl břeh, řekl jsem si že 3m je vlastně ukrutná vzdálenost. Tak takhle to opravdu nepůjde. Na místech zajímavých z jara bylo dokonce pár bivaků/stanů, počítám, že budou okupovat veškerá zajímavá místa. Těm se tedy obloukem vyhnu, opravdu se chci společnosti co nejvíce stranit. I když to je zde asi nemožné.
Abych se dostal k samotnému lovu, vyřešil jsem to jednoduše. Začal jsem k vodě chodit až na večer. To už jistá sorta rybářů byla uspokojená a seděla doma.
Je to celkem zajímavé, že ráno si prakticky nemáte kde sednou, zato na večer, je kolem rybníku jen pár zoufalců. Vlastně co si pamatuji většina záběrů zde bývala hlavně ráno, asi i díky tomu, že zde na obsypaném břehu seděli rybáři jeden na druhém a 80% z nich to házelo na brčko 5m -10m od břehu. Bavili se malými vytřenými kapříky a prokousávali se skrz ně k „jedlé“ kategorii, kterou by si mohli odnést domů. Když se rok přehoupl do své poloviny, strávil jsem zde několik večerů. Bohužel čím více se blížily prázdniny tím to bylo horší i navečer. Sednout se zde sice dalo, ale lidí zde bylo opravdu hodně. Proto jsem se rozhodl udělat si čas, obětovat jeden víkend a strávit ho zde. Abych se přiznal, dovolenou jsem tomu obětovat nechtěl, i když by to bylo jistě zajímavější. Mnohokrát jsem se přesvědčil že ryby mají kalendář.



Později se ukázalo, že můj víkendový plán byl hodně odvážný počin. Denně jsem naspal asi 2-3 hodiny, vždy když končila řádná doba lovu jsem šel spát, když jsem usnul během půl hodiny, kolem třetí hodiny ranní mne už budily přijíždějící automobily a mopedy. Samozřejmě jsem nebyl sám, kdo zde nocoval. Jenomže já jsem neměl odvahu a vlastně ani chuť připojit se k ostatním. Hledal jsem soukromí. Můžu ale podotknout, že jsem zjistil jak si zpříjemnit život. Stačilo si vzít sebou k vodě trochu vína a láhev něčeho ostřejšího. Pokud se mi povedlo, že mne někdo přehodil či vytýkal mé nocování u vody. Jednoduše jsem nalil. Pak byli kámoši všichni a já měl klid, a nepřepadlo mne nutkání vodu opustit. Je to možná smutný, ale je to tak.
Abych se dostal k samotnému lovu. Původně jsem měl naplánováno sednout si na místa u hráze, protože jsem doufal, že zajímavější ryby budou vytlačeny na volnou vodu a hloubku. Nakonec jsem si počkal na uvolnění místa v malém lesíku, kde kolem byly na obě strany asi 5-10m stromy. Takže jsem měl jistotu, že si přímo ke mne nikdo nesedne. Montáže i krmení jsem se samozřejmě snažil dostat co nejdál. Zároveň jsem si dával pozor abych se moc nepřibližoval k protějšímu břehu. Na druhou stranu to je sice nějakých 220m, ale stejně ... Většina lidí se zde nedostane přes 80m, takže jsem své montáže házel kolem 100m. Mohl jsem přiložit i malé PVA a dohodil jsem tam. To byla pro mne výhoda.



Než jsem zde strávil víkend, jezdil jsem sem několikrát na večer. Vždy krmil tak 1/4kg G2, stále na stejné místo. Pokud na mém vytipovaném místě někdo seděl, jednoduše jsem odjel domů. Nelámal jsem nic přes koleno, prostě jsem nechtěl aby někdo vytušil, že si dané místo jemně vykrmuji. Kdybych zde naházel postupně 5kg boilie, bylo by to asi účinnější. Jenže místní mají oči všude, a já si zde potřeboval sednout. Bylo mi jasné, že pokud se mi povede vytáhnout nějaké ryby, místo bude několik dalších dní nepoužitelné. Jak je ostatně na podobných revírech zvykem.

I když vím, že zde fungují výborně halibut pelety, rozhodl jsem se chytat na selektivní boilie. Věřil jsem, že mi dopomůže zjistit jestli zde zůstala nějaká zajímavá ryba. Zároveň jsem doufal, že mne zbaví nežádoucích ryb, jako jsou karasi, nebo malí kapři, kterých je zde opravdu požehnaně. Vzhledem k tomu, že Gangster mne nikdy nezklamal byla to pro mne jasná volba.
Místo jsem si začal krmit v pondělí, s tím že k vodě jsem dorazil kolem šesti večer. Moje vytipované místo bylo volné. Mé srdce zaplesalo, a okamžitě jsem odložil těch pár věcí, které jsem měl sebou. Vzhledem k tomu že jsem u vody jen na pár hodin, tahal jsem sebou jen dva pruty, dvě vidličky, bobiny, asi kilo boilie, povinnou výbavu a samozřejmě kobru. Vybalil jsem se, nachystal pruty, osadil montáží a kuličkou. Několikrát si hodil abych si vyměřil kde budu mít lovné místo. Zaklipuji si na navijáku silón, abych měl pokaždé stejnou vzdálenost a nemusel ji odhadovat. Nahodím oba dva pruty, a potom místo prokrmím kobrou asi čtvrt kilem boilie. Někdo může namítat, že by bylo vhodnější najít si lovné místo pomocí markeru. Nicméně z předešlých výprav vím, že zde není na dně prakticky nic zajímavějšího než hluboká či mělká voda. Jedná se zde o klasickou vanu, vytvořenou na starém potoku. Původní koryto potoka je bohužel již dávno zaneseno bahnem.
U vody jsem první den vydržel do půlnoci, a před odchodem dokrmil dalšího čtvrt kila.

Druhý den jsem si na místo bohužel nesedl, jelikož bylo obsazeno. Proto jsem se otočil a jel domů. To samé se opakovalo i ve středu. Byl jsem z toho dost nervózní, neztrácel jsem ale hlavu. Kolem jedné hodiny v noci jsem se namotivoval a vyrazil s půl kilem kuliček k vodě. Naštěstí na celém revíru nikdo nenocoval, tak jsem si mohl v klidu zakrmit.
Ve čtvrtek už se mi poštěstilo a na místo jsem se posadil. Během krátkých večerních výprav se až na několik menších kaprů nic zajímavého nedělo. Bylo to spíš o štěstí a o relaxaci po práci.
A konečně byl tady pátek. K vodě jsem vyrazil hned po práci, na místo jsem se kupodivu taky dostal. Lehátko se spacákem jsem nechal v autě, nechtěl jsem nikoho provokovat.
Abych vše zbytečně neprotahoval, víkend dopadl super, strávil jsem dvě noci u vody. Vše proběhlo celkem v klidu. Pochytal jsem vcelku dost ryb různé velikosti. V sobotu večer se mi povedl krásný šupináč. Ryba byla velice bojovná a udělala mi ukrutnou radost.
K vodě jsem se vrátil ještě několikrát, jelikož mne úspěch víkendové výpravy nabudil. Abych se ale přiznal, nejsem si jist, jestli energie věnovaná téhle vodě nebyla zbytečná. Z ryb jsem samozřejmě radost měl, a to né jen z focených. Zachytal jsem si opravdu skvěle. Bohužel nepřátelské pohledy a vlastně celé prostředí mne od přespání u vody na tomhle revíru odrazuje. Když jsem asi za 14 dní vyrazil na jednou malinkatou zapadlou vodu, užil jsem si přírodu, klid, rybařinu i klidný spánek s komáry daleko více než 14 dní na přeplněné svazovce.

Vše ale záleží jen od pocitu. Každému tenhle styl chytání vadit nemusí. A naopak to může být opravdu zajímavá výzva.

Za Mikbaits - Martin Havránek





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 1

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se