• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Kouzlo hladinových woblerů

  • cadox fishing
01. 06. 2015
Léto a zahájení lovu dravých ryb pomalu klepe na dveře. Otevírá se tak před námi nejlepší období pro lov na hladinové nástrahy. Živě si pamatuji, jak jsem si svůj první popper koupil. Bylo to v začátcích mého rybaření a předcházelo tomu shlédnutí filmu, v němž byl ukázán lov black bassů na popy. Pln očekávání jsem vyrazil k vodě a.... nic. A tak to vlastně bylo ještě mnoho následujících vycházek. Až do té, kdy se to zlomilo a poprvé se pod mou nástrahou rozevřela hladina. A ztracena byla nejen nástraha v tlouští tlamě, ale i já, protože jsem si hladinovky definitivně zamiloval.

V dalších řádcích bych se podrobněji zmínil o nástrahách, které lze mezi hladinovky zařadit. Výčet bude obsahovat i nástrahy, jejichž zařazení mezi hladinové woblery je možná sporné. Přesto si myslím, že tam patří. Bezesporu nejznámějším zástupcem této kategorie nástrah jsou popy, o nichž se zmiňuji už v úvodu. Zná je dnes asi každý, ale články jsou určeny hlavně začátečníkům a tak je přiblížím. Jde o hladinové woblery bez lopatky s vypouklou přední částí. Ta při správném pohybu na hladině vydává charakteristické popnutí. V nabídce je dnes má většina firem. Sehnat lze přitom už poppery kolem 3,5cm a stejně tak i kousky přes 12cm. Oboje má svá specifika. Některé miniaturní popy mají dvojici trojháčků, která svojí vahou stahuje nástrahu pod hladinu. Doporučuji proto přední trojháček sundat nebo je vyměnit za jednoháčky. Tyto woblerky jsou vhodné pro lov tloušťů a okounů na menších říčkách a potocích. Naopak největší popy jsou obvykle upraveny pro možnost lovu ve slané vodě. Své využití ovšem naleznou v omezené míře i v našich podmínkách. Poměrně zásadní je materiál, z něhož jsou popy vyrobené. Sám preferuji nástrahy balzové. Jednak se s nimi lépe hází a také jsou na hladině stabilnější. A do jisté míry jsou i odolnější vůči dravčím zubům. Jako u všech druhů woblerů, i popů je dnes velká část tvořena z plastu. To se týká i nástrah vyšší cenové kategorie. U těch už jsou vychytány některé chyby, které mají jejich levnější verze. Některé druhy popů totiž jde při vedení dostat i pod vodní hladinu, případně se nemusí podařit vydat klasické puknutí. Bohužel, tyto nedostatky v obchodě pouhým pohledem nemusíme odhalit. Pokud se ovšem budeme držet nástrah zavedenějších firem, určitá kvalita by měla být zaručena.

Vedle popů jsou na trhu už vcelku dlouho také propy. Ty většinou nemají vypouklou hlavovou část (vyjímka potvrzuje pravidlo, například Salmo spittin rover), vždy však mají před zadním trojháčkem umístěnou kovovou vrtulku, která se roztáčí při rychlejším roztočením nástrahy. Už to napovídá, že propy jsou určeny hlavně do proudné vody například v podjezích. Není to ovšem dogma, využití najdou i v příbřežních oblastech stojatých vod.

Trojici základních typů hladinovek uzavírají woblery známé jako walky. Ty tvarově připomínají klasické woblery ovšem s absencí lopatky. O pohyb se zde kromě tvaru spodní části wobleru starají především kuličky uvnitř těla nástrahy. Díky nim mají walky jednak daleký dolet a i jemné ozvučení, které nemusí být na škodu. Při správném vedení walk dělá krátké výpady do stran. Z toho plyne i název těchto nástrah "walk the dog", může totiž připomínat čmuchajícího psa na vodítku. Kamarád tento pohyb ovšem přirovnal k plovoucímu hadovi a to mi připadá jako trefnější popis chodu této nástrahy. Walky používám rád hlavně na mělčích řekách pro lov trofejních tloušťů. Jejich velkou výhodou je možnost s nástrahou pracovat i při skutečně velmi pomalém vedení. Úspěchy jsme s nimi ovšem měli i v příbřežních zarostlých partiích švédských jezer. Dokonce jsem na jeden z nich dostal záběr od své životní štiky, o níž jsem ovšem vlastní vinou přišel. Ten pohled na útok odhadem stodvaceticentimetrové štiky na hladinový wobler byl ovšem nezapomenutelný.Až do nedávna byly walky k dostání hlavně ve velkých rozměrech, poslední dobou se ovšem situace mění a výběr je už i v menších velikostech.

Tolik tedy základní typy hladinových woblerů, dá se mezi ně zařadit ale daleko více nástrah. A to dokonce i ty, u kterých to možná překvapí. Jako hladinovou nástrahu lze označit například plovoucí verzi populárního jerku Salmo slider. Slidery se dají vodit i po hladině, případně těsně pod ní. Je třeba přitom více pracovat se špičkou prutu, aby nástraha dostala ten správný pohyb. Při něm by měl jerk klouzat pod hladinou do stran, ovšem s širší amplitudou než výše zmíněné walky.

Za hladinové woblery lze ovšem považovat i některé nástrahy s lopatkou. Například legendární Original floating od Rapaly. Tento balzový nedovažovaný wobler lze totiž dokonale rozpohybovat při velmi pomalém vedení na hladině, kdy nástraha hřbetem čeří vodu. Při nahazování po proudu s ním lze dokonce pracovat na místě.

Dále sem patří woblery s kolmou lopatkou (norizi, salmo lil bug), které se sice rozpohybují do stran, ale neponoří pod vodu. V kategorii hladinovek mohou být i bolenové speciály. Ty jsou sice těžké a dokonce potápivé, ale jejich zařazení do této kategorie patří z důvodu, jak mají být ve vodě prezentovány. Tyto woblery se totiž mají vodit co možná nejrychleji se špičkou prutu zdviženou k nebi. WObler tak jede velmi rychle jen těsně pod hladinou. Váha wobleru má v tomto případě pomoci hlavně dalekým hodům do blízkosti lovících ryb.
Tolik tedy stručný popis nástrah, které lze mezi hladinovky zařadit. Nyní bych rád ještě popsal některá specifika, která tento lov má. Pouze bych rád upozornil, že jde hlavně o přívlač s klasickými hladinovými woblery. Zásadní je výběr lovného místa. Na stojácích se zaměřuji na přítoky, mělké zátoky, místa se zarostlými nebo vysokými břehy či větvemi nahnutými nad hladinu. Na řekách to jsou hlavně mělčí proudné úseky. Výborná jsou místa, kde je proud řeky nějak narušen. Například velké kameny, či jiná narušení jinak jednotvárného toku. Stejně tak lovím na soutocích, pod mosty nebo v místech se stromy nad hladinou. Slibné jsou také úseky pod jezy. Bohužel patří také mezi nejprochytávanější. A právě hladinové nástrahy se ryby naučí skutečně rychle rozpoznat a ignorují je. Může se tak stát, že na místě, kde jsme jednu sezónu dostávali i několik záběrů během dne, se v budoucnu útoku nedočkáme.

Při lovu na řekách doporučuji hladinovky vodit po proudu, případně napříč přes řeku. Jsou ovšem situace, kdy se nevyhneme ani lovu proti proudu. V tomto případě často využiji možnosti wobler splavat, například pod větve stromů, a zde jej oživuji. S některými druhy nástrah, například s walky, tak mohu pracovat i na místě - pouze špičkou prutu bez navíjení.
A které rybí druhy mají o hladinové nástrahy zájem? S vyjímkou candáta a sumce téměř všechny. Asi nejpopulárnější jsou hladinovky u bolenů a tloušťů. Zájem ale často projeví i štika a okoun. S tím souvisí používání lanka. Zastávám názor, že nástraha s trojháčkem si použití lanka zaslouží vždy a hladinovky nejsou vyjímkou. Dravci je často napadají opravdu razantně a jeho použitím zamezíme ztrátě nástrahy a smrti ryby. Poměrně rád na hladinovky chytám s pletenkou (stále však s lankem, aby nedošlo k omylu). To mi umožňuje dlouhé hody a především vynikající citlivost i na velkou vzdálenost. Je však třeba mít brzdu seřízenou na prokluz, jelikož šňůra nemá žádnou průtažnost a je nutné, aby některá část výbavy pružila.

Závěrem bych Vám jen popřál, abyste našli místo, kde ryby stále hladinové woblery ochotně přijímají. Věřte, že i když zdaleka ne každý záběr skončí úlovkem, budete od vody odcházet plni zážitků.

Lukáš Ardon

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 7

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se