• sumčák mega bánner
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Když si rybář udělá radost

  • Cadox 2
07. 02. 2016

Připadal jsem si, jako v tom starým vtipu, když chlap po třicetiletém manželství sedí s manželkou u kávy, se splete a místo toho aby řekl – drahá podej mi tu cukřenku, řekne: ty stará megero, zničila jsi mi celej život.

Právě tak já vcházím do mých oblíbených rybářských potřeb s jasným cílem – utrhnul jsem poslední feederové krmítko, tak musím doplnit zásoby krmítek a jiné drobné bižuterie. Vítá mne moje známá prodavačka s úsměvem a ptá se: Co pro mne může udělat? Já se taky splet a říkám, že se chci podívat na nějaký nový matchový proutek. (vždyť jdu pro krmítka!!!) Nabídka činí pouhé dva pruty. Oba zhruba ve stejné cenové relaci kolem dvou tisíc. Dávám v životě na první pocit a ten mi velí - vem ten Robinson 3,90! Před prodejnou si ho zkouším, padne mi do ruky naprosto přesně.

U prutů na plavanou je ta výhoda, že se na něj nemusím jen tak prázdně dívat a zamačkávat slzu, jako, když si před sezonou koupím něco na vláčení. Nedávno to byly nový woblerů. Jsem tak „ujetej“, že jsem si je nafotil a prohlížím si je na monitoru. (budu muset asi za svým psychoterapeutem). 16.6. mne to určitě přejde. No nic, to jsem si trochu odskočil. Jsem tedy majitelem nového přírůstku do mé, už tak silné baterie prutů. Z nouze na něj šroubuju naviják s bojovkou, je totiž taky stejné značky, tak ať se mi to moc nehádá. Na karabinku připínám „angličáka“ a je hotovo. Jen mi ho je líto dávat dohromady s ostatníma do batohu, tak ho jen tak na volno pokládám do kufru auta. Ještě jednou ho pohladím očima a zavřu kufr. Vypadá to, že to prodlužuju, jako v ruským romantickým filmu, ale fakticky jsem si udělal radost. Samo, že jsem na feederový krmítka nezapomněl a navrch přibral i pár průběžných splávků. Že bych se dal na plavanou? Do června určitě.
Bohužel musím do rachoty, tak se k vodě podíváme až zítra. Bude to dlouhá noc. Třeba ještě vymyslím něco nového, jak ho pokřtít. Druhý den je sobota. Balit nemusím, vše je v autě, jen z ledničky vzít žížaly a červy. U vody je nějak rušno. Úplně jsem zapomněl na velký cyklistický závody. Proč nejezdíte po silnicích? Louka je kolem Jizery, po vydatných deštích dost promočená a horská kola do ní vyřezávají hluboké koleje. Všude jsou na stromech fábory, vyznačující trať. Je to jen pro ty první, protože další to nemůžou minout. Tak to není nic pro mne, chci mít klid. Měním původní plán a přejíždím pár kilometrů níž – změna místa ryba jistá.

Konečně klid, kousek po proudu někdo chytá, ale nevidím auto ani jiný dopravní prostředek, tak asi nějaký domorodec. Nakonec se z toho vyklubali, no jak to napsat, naši nepřizpůsobiví spoluobčané. Mají tady vybudovaný stanový tábor. Opět se ptám co na to RS? Dost to fouká do zad. Je to lepší, než boční vítr. Tak chlapče (to říkám novýmu prutu) to je Jizera – tvoje první soupeřka. Ukaž, že jsem neprohloupil a něco mi z ní vytáhni. Voda dost táhne, ale tak do dvou – tří metrů od břehu se splávek dá udržet na místě. Měním původní splávek za pevný, takovou napodobeninu dikobrazího ostnu. Břeh je dost vysoký, tak se nedostanu k vodě, abych rozmíchal krmení, naštěstí je kolem dost kaluží. Míchám Konopáska na plotice. Líbí se mi tmavá barva, přidávám trochu krtečiny a nevidím důvod, proč bych měl být neúspěšný.  A ještě s takovým proutkem!

Prokrmím pár kuličkami krmení a hrstí kukuřice. Sedám do křesla, sešroubuju plavačkový podběrák na třímetrové teleskopické rukojeti (kdyby náhodou). Prut se blýská novotou, korková rukojeť svítí. Nedivím, se že se na něj přišplhala podívat i malá veverka. Foťák mám připravený, tak ji pořizuji portrét. Nedala mi ale kontakt, tak jsem ji ho zatím nedal. Ani při federování jsem nebyl tak soustředěný, jako teď. Záběr ale nepřichází, ani po dvou hodinách. Proč? Trochu mne uklidňuje, že mi to nebrnklo ani na feeder. Vítr sílí a nebe se netváří příliš přívětivě. Balím. Tak jsem si premiéru nepředstavoval. Zkusím to zítra.
Tak jsem zpátky na původním místě. Cyklisti už nezávodí, jen po nich zůstaly hluboké koleje a rozježděná tráva. Na větvích stromů a keřů okolo vody smutně vlají umělohmotné pásy, označující včerejší závodní trať. Spoluobčané ve stanu dál vesele popíjejí krabicové výběrové víno. Já sice už s ne takovým elánem, jako včera, ale přece se mi nemůže vést hůř, než včera. Místo je to super, ukrytý mezi dvěma keři, tišina. Na podzim jsem tady to tady prošel s vláčkou, tak vím, do čeho jdu. Rozbaluju náčiní, když uslyším, takový divný zvuk. Otáčím se a vidím, jak organizátoři včerejších závodů – kolo pro život – odstraňují pásy. Člověk by měl být rád, že tam nebudou hyzdit přírodu, ale to by to nesměli dělat takovým způsobem! Proč rozvazovat uzel, když jde větev ulomit? O tom životě a kole mám jinou představu.

Nestálost počasí se odráží na aktivitě ryb. Během 1,5hod jsem vystřídal vše možné na háčku, ale ani drb. Tak jsem si křest teda nepředstavoval. Zkusím to na nějakým stojáku vím o jednom, kde si vždy zachytám, když si potřebuju zvednout sebevědomí po podobných propadákách. V takovým počasí tam nikdo nechytal, tak jsem ani nemohl zjistit, jestli jsem úspěšnější, než konkurence. Bavím se tím, když to mě jde, ostatní jsou z toho zoufalí a nahazují ke mně, aby si taky nějakou chytli. Jak říká Osprey – je to ideální místo pro egohoniče.

Bavím se lovem zatím dlaňových okounů. Berou naprosto poctivě – na hod. Jemně sestavená udice mi usnadňuje vyháčkování – jsou zaseknutý za krajíček. Ani spotřeba červů není velká, na tři červy ulovím pět okounů, než musím nástrahu vyměnit. Být to tak o závodech, bedna by byla jistá. Hejno se zdá být nenasytné. Měním vzdálenost a hloubku. Tady už jsou perlíni, ale také dorostenci. Prut je pokřtěn první třicítkou ryb. Jsou to ale neustále snad ti nejmenší exempláře z rybníku. Přidávám tedy do krmení větší částice, ve snaze přilákat tak i větší ryby.

Záběry neustávají, ale jsou jiné. Splávek mi jakoby vystřelí nad hladinu. To jsem ještě neviděl. Klasický záběr cejna to není, to se mi splávek jen položil na hladině. Opět to vystřelení. Zaseknout to nejde, tak se snad nedozvím, kdo mne tak provokuje. Voda je mírně zakalená, tak ryby vidět není. Najednou, jako když utne. Ani okouni nereagují. Asi jsem už všechny ryby popíchal. To už mi bylo taky vytýkáno, že ryby popíchám, a když si sem někdo přijde zachytat, tak mu to nebere. Změnili i pravidla a může se zde chytat jen na žížaly a chleba. Z přemýšlení jak dál, mne vytrhává zvonění mobilu. Volá kamarád, jestli se nechci přijet podívat na jeho rybník, že tam mají menší akci spojenou s třídenním rybolovem. Rád poznávám nové revíry, tak souhlasím.

Je to soustava dvou rybníků. Na jednom je režim chyť a pusť a druhý je klasický chyť a rozhodni se. Rozloha není velká, asi 3ha, hloubka se pohybuje 0-5m. Jsou ukryté uprostřed malého údolíčka, má to výhodu, že tam nefouká, ale zase se nevyhne přívalům bahna z přilehlých polí. To dost ovlivňuje i barvu vody. Jsem okouzlen prostředím a super zázemím. Na břehu stojí vysloužilý železniční vagon, kde se pohodlně vyspí osm rybářů. Rybí osádku tvoří kapři do 20kg, amuři, líni, bílá ryba a hodně rozmnožený karas. Majitel zde pořádá perfektní závody, kde první místo je za trest. První vyhrává putovního králíka – musí se o něj rok starat, jinak na příští rok musí koupit sud piva. Takže ideální umístění je druhé místo. Obcházím celý revír s vláčákem, nedělám si ale iluze, vzhledem ke zmíněnému zabarvení vody. Ryby poctivě sbírají z hladiny, ale o umělou nástrahu nejeví sebemenší zájem. Ryby tady opravdu jsou – dávají o sobě vědět výskoky nad hladinu. Ryby skáčou – rybáři pláčou. Poslední mojí zbraní v boji s nimi je mušák. Vážu nymfu na asi dvoumetrový návazec a začínám švihat vodu. První diváci se začínají srocovat okolo mne. Velký učitel  v akci. Jeden z rybářů říká, že to pochopil a ptá se, jestli to může také zkusit. Předávám mu prut a sleduju akci. Pochopil to výborně, ale jeden z diváků mne asi nesledoval dost pozorně a při procházení úseku za začínajícím muškařem je úspěšně zaseknut do zad.

Zůstávám do pozdního večera a sleduju, jak se jim daří. Sem tam se ozve zvolání ryba, ale jsou to sice jen kapříci do padesátky, ale i tak je to pěkný soupeř, zvlášť na takové vodě bez vázek. Líbí se mi přístup k rybám – je zde povinná podložka pod rybu. Je vidět, že revír provozuje opravdový rybář se správným přístupem. Při sbírání informací se ještě dozvídám o několika pravidlech. Je to zákaz používání srkaček a podobných montáží. Majitel nestojí o to, aby jeho ryby tahaly za sebou pírsing v podobě krmítka. Vláčet se smí jen s háčkem bez protihrotu a již zmíněná podložka.

Sice jsem tady nepoužil můj nový přírůstek v rybářském vybavení, ale jsem uprostřed klidné přírody, ve společnosti tichejch bláznů. Škoda, že jsem se o této akci nedozvěděl dříve, příští rok určitě nevynechám, tedy pokud budu pozván. Vypravím se sem jistě ještě několikrát, tak se mi snad podaří nějakého domorodce přelstít a podělím se s Vámi o příjemné chvíle u vody.

chj.rybar

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 3

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
11. 02. 2016, 08:56

Břetislav Kroupa


Tak zkušený rybář a neví jaké ryby se projevují "šťoucháním do splávku zespodu" až splávek vyletí nad hladinu(takové záběry se zaseknout nedají protože ryby rýpou do splávku).
toto dělají s oblibou perlíni, kteří vytlačí angličák až ven z vody.
Ps. u revírů(svazových) často bez povolení táboří a kempují nepřizpůsobivý rybáři z řad kaprařů (nepřipadá mi normální aby někdo u svazovky kempoval dva týdny a nechal po sobě kupy plechovek, sklenic od alkoholu, Pytel PEt flašek a nasráno po celém lese (opravdu hromady hoven po celém okolí). Na soukromém revíru by si to nedovolili, ale na svazovém bordelaří a pytlačí (noční rybolov není zločin ale přestupek, tři a více prutů atd).

>> Reagovat


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se