• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Když se dravcům nechce

  • cadox fishing
01. 05. 2010
 O tom, že přívlač je cíleným lovem dravých ryb, nemůže být sporu. Přesto se občas pod hladinou dějí věci, které jsou na hranici našeho chápání. Často se pak v hitparádách trofejních úlovků podivujeme nad desetikilovými candáty na burizon, metrovými štikami na kolínko a jinými raritami.
Sám jsem také již zažil při lovu na plavanou překvapení, když se po slušném souboji na hladině místo očekávaného kapra objevila typická ocasní ploutev více než šedesáticentimetrového candáta.
Může ale dojít i k situaci opačné a na nástraze pro dravce skončí rybí druh, od kterého bychom sklony k dravosti ani v nejmenším nečekali.

Dravé oukleje

Osobně jsem za několik let lovu především s ultra lehkou přívlačí několik podobných kuriózních příhod zažil a občas šlo o rybí druhy opravdu nečekané.
Jednou z nejčastějších ryb lovených na tekoucích vodách jako„vedlejší produkt" při přívlači bývá bezesporu ouklej. Většinu svých ouklejí na přívlač jsem ulovil v mělkých, poměrně silně proudných říčních úsecích a téměř výhradně na menší světlé rotační třpytky. V sezóně 2008 jsme dokonce na zahájení s kolegou každý jako první rybu nové vláčecí sezóny ulovili právě ouklej. V teplých letních dnech bývám často svědkem, jak několik ouklejí pronásleduje rotačku až k mým nohám a co chvíli do ní některá bouchne svou malou tlamkou. Že jde o oukleje jsem si jistý, záměna s mladými ročníky bolena nehrozí. Ve velikostech kolem 10-15cm se již oba druhy dají bezpečně rozeznat a mimo to útoky malých bolínků jsou tak zběsilé, že se jim občas stanou osudnými.

Vousaté překvapení
Na nástrahu určenou dravci si poměrně často vyšlápnou i vousatí obyvatelé dna našich řek, parma a její menší kolega hrouzek. Znám několik lidí, kteří chodí na parmy s přívlačí cíleně, ovšem tento způsob lovu mi k parmě nesedí a sám jej neprovozuji. I tak jsem se ale s vousatou královnou při jedné své vycházce za dravci potkal. Bylo to v jednom z nejteplejších dní loňského léta a prohazovali jsme s kamarádem Martinem mělčí úsek naší oblíbené řeky. Původně zamýšlení boleni odmítali spolupracovat, ulovili jsme jen několik tloušťů, mezi nimiž kraloval kolegův 45cm kousek na popa. Došli jsme k jediné hlubší tůni v mělkém broditelném úseku a přezbrojili na těžší nástrahy. Během mžiku letěla do vody těžší rotačka a jen o pár vetřin později jsem obdržel silný náraz do prutu. Po záseku se můj vláčák poměrně slušně ohnul a z navijáku začal zvolna mizet vlasec. Ryba pomalu jela proti proudu a kopance na druhém konci vlasce ve mě budili naději, že se na prutu nachází sumík. O to větší překvapení bylo, když se na hladině ukázala více než šedesáticentimetrová parma s trojháčkem pevně vězícím v masitém pysku.
I s výše zmíněným hrouzkem jsem se při přívlači setkal a to dokonce dvakrát. Vždy se tak stalo při lovu na menším, svým charekterem téměř pstruhovém potoce. Záběr pokaždé přišel v úseku se silným proudem tvořícím peřeje. Vždy se jednalo o razantní úder do nástrahy, kdy jsem spíše čekal, že na hladině zahlédnu potočáka. První z obou nenápadných rybek se nechala zlákat na wobler Salmo hornet v barvě pstruha potočního, druhá na růžovou rotačku velikosti 0. Pokaždé šlo o středně velké hrouzky kolem 15cm.

Lín
Loňská sezóna ale byla na kuriózní úlovky bohatá a v průběhu roku jsem po zdolání úlovku zažil překvapení ještě dvakrát. Poprvé se tak stalo na jednom menším rybníku v lesích, kam jsme si s kamarády vyrazili zachytat jemnou přívlačí okouny. Netrvalo dlouho a narazili jsme na hejno. Nejednalo se o velké ryby, ale prut se ohýbal téměř po každém náhozu. Tedy abych byl upřímný, ohýbali se pouze vláčáky mých kamarádů. Já zůstával bez záběru. Nakonec jsem po jejich vzoru nasadil malého smáčka v nenápadné barvě a při prvním hodu pocítil typické okouní poškubání. Zásek seděl a začal jsem očividně nevelkou rybu zdolávat. Můj zrak během navíjení padl na kamaráda, který právě také zasekl. V tom se ale z druhé strany ozvalo překvapené „Koukej, lín.". A skutečně. Na háčku se oproti očekávání nenacházel menší okoun, ale zhruba 20cm dlouhý línek. Po tomto zpestření dne jsem se i já dočkal prvních pruhatců. Záběr tohoto sametového krasavce si vysvětluji tím, že si 4cm dlouhého smáčka v hnědém zbarvení patrně spletl s hnojákem či jinou podobnou a pro něj přirozenou potravou.

Ostroretka stěhovavá
Ještě větším překvapením však pro mě byl úlovek, který se mi podařil loni začátkem září. Vypravil jsem se na můj dobře známý úsek řeky, kde jsem před lety zažíval krásné okamžiky při lovu tloušťů. Dnes jsem si ale pouze připomněl, jak rychle se vše může změnit. Po první hodině lovu jsem stále neviděl rybu. Obdržel jsem jen několik opatrných klepnutí do nástrahy. Vyměnil jsem proto nástrahu za miniaturní 3cm kopyto a rapidně spomalil vedení nástrahy. Během několika okamžiků jsem ulovil dva menší tlouště a u břehu přišel o slušného bolena, který si vyšplápl na nepatrnou nástrahu. Pomalu se nachýlil čas k odjezdu, ale rozhodl jsem se ještě na krátký okamžik sejít o několik metrů níže po proudu. Téměř okamžitě po prvním náhozu jsem dostal silný kopanec do prutu a po záseku ucítil na druhém konci vlasce poměrně razantní odpor. Dosud neznámá ryba udělala dva víry na hladině a poté opět silou zajela ke dnu. Když jsem poprvé na hladině zahlédl pro dravce netypickou hřbetní ploutev, měl jsem v prvním okamžiku pocit, že na háčku visí další parma. Způsob boje, i místo, kde ryba zabrala, by tomu odpovídali. V další chvíli se ale již ukázala na hladině a bylo téměř jasno. Velká podoustev. Ještě větší překvapení nastalo, když jsem rybu uchopil za hlavou a vynesl na břeh. Kopyto totiž vězelo v typicky škrabkovité tlamce 40cm dlouhé ostroretky. Tento rybí druh mě překvapil i potěšil zároveň. Pravidelně sice při letních lovech vídám v řece kameny s typickými škrábanci, které vypadají jako od dláta. Přesto ale ze svého okolí vím jen o dvou zde ulovených ostroretkách.

Okřídlený úlovek

Poslední vskutku překvapivý úlovek se mi podařil jen o několik týdnů později a ze všech náhod, které se mi během sezóny staly, ho považuji za nejkurióznější. Byl jeden z posledních slunných dnů loňského podzimu a já prohazoval malým woblerem líně tekoucí řeku uprostřed města. Následoval další nához jako už mnoho před ním, když v tom jsem schytal nejrychlejší úder do prutu, jaký jsem za celou svoji rybářskou kariéru prožil.„Vždyť ta nástraha ještě nemohla ani dopadnout do vody", blesklo mi hlavou. Zasekl jsem, začal zdolávat. Odpor byl však překvapivě malý. Pátral jsem pohledem po hladině a hledal, kde se objeví závar od zdolávané ryby. Namísto toho se mi k nohám s pískáním snesl konipas bílý, který začal zmateně poskakovat po břehu vedle mě. Teprve v tu chvíli se mi to spojilo v hlavě a opartně jsem ptáčka na vlasci přitáhl k sobě. Jemně jsem neustále poskakujícícho pěvce uchopil, přeřízl vlasec a vyprostil nástrahu omotanou na křídle. Ujistil jsem se, že můj nečekaný úlovek je v pořádku (byl, vlasec měl pouze obtočený kolem křídla, háčky se ho ani nedotkly) a pustil jej na svobodu. Teprve v tuto chvíli jsem si mohl v klidu vydechnout. Dodnes nevím, kdo z nás dvou byl tenkrát vyděšený víc.
Lukáš Ardon
  
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.


Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 2

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se