• sumčák mega bánner
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Když rybář vzpomíná

  • Cadox 4
22. 01. 2015
Nad vodou se pomalu smráká, kolem nevoní jen les, ale i čerstvě uvařená káva. Zná někdo lepší místo na pití kávy, než u vody? Za mých mladých let jsem jezdil jen tak celtou, pod hlavu jsem si dal bochník chleba, přikryl se dekou a vodu na čaj si vařil na ohni v ešusu. Kde by mne tenkrát napadlo, že dnes budu spát na lehátku v bivaku? Čaj nebo káva to je jedno, ale raději kávu, abych vydržel co nejdéle vzhůru. Koukám na nebe, objevují se první hvězdy, Měsíc je v úplňku, bude pěkná noc. Na protějším břehu se rozsvěcují louče, jak si rybáři osvětlují pruty. Swingery se mi ani nehnou, slyšel jsem, že tady ryby berou až v noci. Nevím proč, je tady klid a nic by je nemělo přes den rušit. Jen občas se tady zastavili lidi se psem na procházce a bez ohledu na mne - lovícího rybáře házeli aport do vody. Bavím se sledováním letadel, křižující nebe. Okolo půlnoci je přestávám počítat. Les kolem mne začíná ožívat nočním životem. Přemýšlím, že si budu muset obstarat něco na obranu. Sice mám kolem mého stanoviště natažený vlasec se signalizátorem, aby mne upozornil na případného návštěvníka. Někde jsem se o takovém zabezpečení dočetl a můžu opravdu jen doporučit, zvláště, na revírech, kde se neloví nonstop a na těch pár hodin se nevyplatí pruty a vše okolo uklízet a pak to zase ráno pracně sestavovat.

Trochu se začíná zvedat vítr a nad obzorem se objevují první mraky. Na bouřku to nevypadá, snad se jen zatáhne. Kafe na mne působí bezpečně, neusnu ani náhodou. Něco se blíží ke krmení, asi ježek. Dupe, jako blázen. Vzpomínám si opět na jeden článek, že ježek dupe proto, aby napodobil kapky deště a tak na povrch vylézají žížaly. Ať si loví žížaly někde jinde, mne to docela vadí, když je tady taková tma a nejbližší živáček je na protějším břehu – taky rybáři, ale ti mají jiné starosti, baví se grilováním. Ani bych se vlastně s živáčkem nechtěl setkat, co by to bylo za člověka, který by ke mně v noci uprostřed lesa přišel? Mraky se blíží. Pomalu se stěhuju do bivaku. Křeslo skládám a vše, co by mohlo namoknout, schovávám pod deštník. Ježek už funí někde jinde, zato ho vystřídala sova a má tu ještě nějakou kamarádku a navzájem na sebe střídavě houkají.

Už ležím v bivaku a sleduju, jak se pomalu mění namodralé světlo od měsíce v polotmu, kterou narušují jen orientační světla u signalizátorů. Vítr sílí. Asi se i trochu opírá do vlasce, protože se mi hnul jeden swinger. To je divný, proč se vítr neopřel i do druhého? Je po půlnoci, tak mám pomalejší reakce. Teprve teď mi dochází, že to není vítr. Ale kapr a jako tele. Lituju, že jsem u vody sám. Fotka na podložce není to pravé ořechové. Stativ nemám a samospoušť v noci si nedovedu představit. Nahazuju a zalézám zpět do bivaku. Vítr ustává, ale ve vzduchu je cítit voda. Padají první kapky. To je krásná ukolébavka. S kapkami ustávají na chvíli ostatní noční zvuky. Jen na chvíli, sovy se znovu ozývají. Začínám klimbat, probouzí mne pípnutí. Asi jen přejezd, protože za chvíli pípá i druhý. Na Labi jsem slyšel hlásič, co zněl jako kachna. Musím se po něm poohlídnout. Taky po nějakém parťákovi. Taková káva ve dvou…

Přeháňka už je pryč. Obloha je ale celá zatažená. S deštěm se i citelně ochladilo. To je ale k ránu normální. Ležím a klíží se mi oči. Je mi příjemně, těžko to někdo pochopí. Jak někomu může být příjemné, když kolem krouží komáři a místo na madraci Dormeo se leží na skládacím lehátku. Doma usínám po desáté a tady se mi ani pořádně spát nechce. Domů dorazím nevyspalý, ale úplně jinak, než kdybych ponocoval doma. Návrat je ale ještě daleko, ještě budu u vody. Nepotřebuju ani noviny, ani rádio, nebo televizi. Hladina se ani nehne, není nikde vidět rybí aktivita, žádná nevyskočí nad hladinu. Třeba se tak potvrdí pravidlo – ryby skáčou, rybáři pláčou. Ryby neskáčou, tak se asi budu smát.

Už je šero, že by to byl ten pravý čas na ranní kávu? Ne udělám si čaj. Dřív jsem si ho dělal na ohni, pak na lihovém vařiči, dnes už mám plynový. Dřív jsem voněl kouřem z ohně, mně to nevadilo, ale okolí se ošívalo. I čaj voní, sice ne tak, jako káva ale voní. Už sedím zase v křesle. Jak dlouho je možný u ryb nespat? Třeba to doženu přes den. Ryby tady berou přece až v noci. Mě zabrala jen jedna, ale stála za to. Stejně jsem tady pro zážitky. Slyším auto. Co tady chce k ránu? Policie. Projíždí kolem krokem. Asi „honí“ pytláky. Proč nekontrolují mne? Čaj bych jim nabídl, trochu pokecal... Takhle si mluvím sám se sebou. Z hrníčku se mi kouří. Rád vdechuju tu teplou vonnou páru. Přemýšlím, jestli to mám přehodit, nebo ještě nechat. Z oparu nad hladinou se najednou objevuje loďka. Protější rybáři se rozhodli zavézt montáže až ke mně. Čaj mám vypitý a už sotva držím víčka. Lezu do spacáku. Další přeháňku už slyším jen krátce, upadám do hlubokého spánku. Musel jsem snad ztratit vědomí, nevzbudila mne ani jízda. Vstávám, když už je den. Vlasec pravého prutu směřuje naprosto jinam, než by měl být. Swinger přiražený k prutu. Snad tam ještě bude. Byl. Fotím ho a pouštím. Přehazuju a chvíli koketuju s nápadem, vyměnit děličky za feedery. U těch bych ale musel sedět a dávat pozor a na to jsem příliš líný. Třeba až po obědě. Ohřívám si polívku. Doma bych ji nejedl, ale tady chutná vše úplně jinak. Polívka k snídani v lese. Křičel bych blahem! Jsem šťastný. Mám chuť se natáhnout na mech, je ale promočený od deště a další voda je na spadnutí. Dávám si deštník nad vchod do bivaku a přesouvám se tam. Nejde mi o záběry od ryb. Stačí mi být tady uprostřed přírody. Volám domů, jsem prý starej blázen. Příští rok už sebou vezmu vnuka. Ani se to nedá popsat, co prožívám. Kolem proplouvá rodinka kachen. Házím jim rohlík. Chvilku si povídám alespoň s nimi. 

Pomalu jsem se proklimbal zase k večeru. Na protější břeh najíždí další kaprařská parta. Krátím si chvíli pozorováním, jak rozbíjejí svůj tábor. To je věcí, co takový rybář musí nanosit k vodě. Dnes to už na jasnou noční oblohu nevypadá. Za to to vypadá na změnu tlaku. Jak jinak si mám vysvětlit, to že bahenní plyn se začíná čím dál víc uvolňovat. Vypadá to, jako by pode mnou začalo rýt celé hejno kaprů. Už se nemůžu dočkat, až se zase nad vodu snese šero a pak tma. Stává se ze mne lovec zážitků a prožitků. Docela bych uvítal, kdyby přišla zase nějaká přeháňka. Večer vítám další kávou. Jsem přichystaný, noční divadlo může začít. Představení začíná návštěvou dvou krásně vybarvených bažantů. Nedaleko je bažantnice, tak se šli asi jen tak projít, než přijdou podzimní hony. Zapomněl jsem natáhnout noční signálku. Ještě to stačím napravit, už ale s rozsvícenou čelovkou.

Čekám ježka, už mne nepřekvapí. Dává si nějak na čas. Předhánějí ho dva sýčkové. Nad hlavou mi přelétá velká sova, snad výr. Mraky se poněkud rozestupují a občas se objeví měsíc. Na protějším břehu loučí přibylo. Teď si uvědomuju, že jsem za dva dny od nich neslyšel jediný pípnutí, jedině když přehazují a ladí pak pruty ve stojanech. Pak se jen věnují grilování a poslechu hudby. Naštěstí jen potichu, ale přesto ji slyším. Vítr se opět zvedá a to má za následek, že přestávají poletovat komáři a to vítám s povděkem. Po včerejší noční zkušenosti mám připravenou silnou větev na obranu. Připadám si, jak jeskynní člověk, jak bych se s ní asi bránil? Je to ale lepší, než se ohánět vidličkou pod pruty. Jsem připraven. Noční život v lese může začít. Noční představení začíná příletem volavky. Netušil jsem, že je to noční pták. Spíš ji něco vyplašilo. Z rozjímání mne najednou vyrušuje rána, jak z děla. Asi myslivec na čekané, nebo pytlák. Je normální druhou noc nespat? Asi se vyspím za volantem, až pojedu domů. Ještě že to mám jen pár kilometrů, za půl hodiny jsem doma. Další krásná noc je za mnou. Ráno začínám balit. Musím ale počkat, protože je vše navlhlé od rosy. Balení je vždy smutný, ale já rozhodně smutný nejsem. Škoda, že se nedá vyfotit nálada, jakou mám. Nikdy jsem nekouřil, ale myslím si, že to je ta pravá chvíle si zapálit vítězný doutník. Prožívám rybářský orgasmus a to jsem chytil jen pár ryb.

Pro někoho to může být jen nezajímavé tlachání, ale já jsem chtěl těmito pár řádky vyjádřit pro mne neskutečnou atmosféru nočního pobytu ve volné přírodě. Při troše fantazie to může vzdáleně připomínat africké safari. Rybaření, není vždy o počtu centimetrů a množství gramů. Takové chvíle mě nabijí energií pro časy, kdy nemohu být u vody, nebo jen tak v přírodě.

Ch.j. rybar





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 10

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se