• sumčák mega bánner
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Karibská zastavení

  • Hobby G 2
20. 08. 2017

Tak už máme celých osm hodin letu za sebou. Motory Jumba francouzské letecké společnosti Corsairfly tiše předou a většina pasažérů tohoto letu bez valného zájmu sleduje nepříliš zajímavý film nebo unuděně pospává. O vzrušení při letu se stará snad jen čokoládové miminko francouzské maminky a statného rastamana, dávající svým křikem po celou dobu letu najevo svůj patrný nesouhlas s leteckým cestováním. Díváme se z okna - průzračně čisté nebe nad Atlantikem je pryč, vzdušný opar tvořený vysokou vlhkostí vzduchu nám neklamně prozrazuje blížící se tropy. Ozývá se signál k připoutání a posádka nasazuje na přistání. Nebude ale jen tak ledajaké. I týpci tvářící se jako ostřílení letečtí pasažéři bystří a podvědomě dotahují bezpečnostní pásy. Přistáváme totiž na ostrově St. Martin na letišti princezny Juliány. Letiště vybudované za druhé světové války americkými vojáky je proslulé naprosto jedinečným přistávacím manévrem s nízkým průletem nad známou pláží Maho beach.

   Hluboce indigová modř mořské hladiny pod letadlem přechází v tyrkysově zelenou, mihne se bílá pěna na okraji písečné pláže, koutkem oka ještě zahlédneme dav turistů, kteří svými fotoaparáty zachycují toto jedinečné divadlo, a již se po ranveji blížíme k přistávací hale. Ještě chvíli diskutujeme s neskutečně zvídavou imigrační důstojnicí v nažehlené uniformě, která nás nakonec po tisíci a jednom dotazu milostivě propouští, a my se konečně můžeme vrhnout do světa tolik rozdílného od toho našeho. Welcome to paradise - vítejte v ráji!
  


Honza ze Zuzkou nás už očekávají a pomáhají nám naložit bágly do rozhrkaného mikrobusu vysmátého černošského taxikáře. Nikdy bych nevěřil, co se může do takového přepravního prostředku naložit. To tady  ale nikdo neřeší, a tak se už za chvilku naloďujeme na jachtu. Čeká tu na nás „welcome drink“, výborný bílý třtinový karibský rum namíchaný s ledovou colou, který nás bude provázet po celou plavbu. Teď už zbývá jen se zabydlet v pohodlných, na lodní poměry prostorných kajutách, doplnit zásoby paliva, vody a potravin. A v neposlední řadě také dokoupit ve zdejším rybářském shopu místními znalci doporučované rybářské nástrahy pro deep sea fishing. Nakupujeme wobblery a především různé copy a chobotnice pro trolling za lodí. Dlužno podotknout, že výběr nástrah je neskutečně široký, obchod je zásoben vším, co si pro rybařinu můžeme přát. Široký výběr nástrah i tipy pro lov můžete najít na stánkách www.williamson.com. Večer se ještě zastavujeme v přístavní hospůdce na karibském pivečku Hairoun - chutná skvěle. Konečně je vše připraveno a nám nic nebrání vydat se nejenom za rybářskými zážitky do Karibského moře. Vyplouváme…
  
Opouštíme zátoku Simpson Bay na St. Martinu a za čerstvého východního pasátového větru se vydáváme severozápadním směrem k ostrovu Anguilla. Pro mnohé z nás je plavba na jachtě pod plachtami plnými větru doposud nepoznaný a naprosto úžasný zážitek. Užíváme si výhledu na hrdě se tvářící pevnost Fort de Marigor i jedinečné podívané na okolo plující plachetnice kontrastující svými bělostnými plachtami s mořem hrajícím všemi azurovými i tyrkysovými barvami. Po půlhodince romantické plavby se v nás probouzí lovecký instinkt, a tak jdeme vyzkoušet naše trollingové sestavy. Nastražujeme několik sestav jak s wobblerem, tak i s barevnou povrchovou chobotnicí. Pruty upevňujeme na konstrukci držáků solárních panelů. Jachty, na rozdíl od motorových člunů určených speciálně pro deep sea fishing, nejsou pochopitelně prvoplánově určeny a vybaveny pro trolling, a tak musíme s uchycením prutů mírně improvizovat. Ale to již téměř hodinu čekáme na první záběr a stále se nic neděje. Pomalu se blížíme k Anguille, obeplouváme její západní část a míříme k malému ostrůvku Sandy Island. Sledujeme navigaci a echolot - právě jsme se dostali na hranu pevninského zlomu a plujeme přímo podél něj. A už je to tu! Pronikavý cvrkot brzdy navijáku přehlušil šum moře, během několika vteřin se ozývá i brzda navijáku na  druhém prutu. Zatímco se náš kormidelník Hans snaží vyostřením přídě  lodě proti větru co nejvíce zpomalit její rychlost, Toník s Honzou již zdolávají své první karibské úlovky - nádherně vybarveného 60cm chňapala žlutoocasého (yelowtail snaper) a ještě o něco větší ocelově stříbrnou, bojovnou king fish. Opět se potvrzuje známá pravda, že hrany a zlomy na mořském dně signalizují dobrá rybářská místa. Bez ohledu na vše spalující polední tropické slunce lovecká nálada na jachtě vrcholí a během následující hodinky máme na palubě ještě další čtyři pěkné mořské krasavce. Za odměnu usrkáváme vychlazený karibský drink a pomalu se blížíme k dnešnímu kotvišti v Road Bay na Anguille. A všichni se těšíme na večer, protože dnes budou rybí hody.
  


Není ovšem každý den posvícení. Někdy, jak už to při rybařině bývá, ryby moc nejdou, anebo máme prostě pech. Dopoledne prolenošíme na palmových ostrůvcích Prickly Pear Cays. Rybařinu necháváme na jachtě a k tisícům barevných rybek v okolí útesů se mírumilovně přibližujeme jenom při šnorchlování. Takhle nějak asi vypadá ráj. Do reality nás ale rychle dostávají dva výletní katamarány plné amerických turistů, předvádějící turistický byznys v praxi. Vyklízíme pole a jdeme hledat klid na moři. Opět proplouváme nad písečnou lavicí lomící se do mořských hlubin. To by mohlo být slibné místo. Aleš, neúnavný příznivec jemných způsobů rybařiny, sedí na zádi jachty a s přívláčovým  prutem osazeným jeho milovaným Shimanem vláčí pestrobarevnou chobotnici asi padesát metrů za lodí. Ještě si ani nestačil zapálit relaxační cigaretku a už mu nějaký predátor tropických vod testuje rybářskou výbavu. Ačkoli Hans zpomaluje rychlost lodě na minimum, prut je ohnutý k prasknutí a pletenka mizí z navijáku závratnou rychlostí. Celé to netrvá více než pár vteřin a čtyřistametrový návin je pryč. Ozve se rána a Aleš ještě dobrou minutu za hrobového ticha hledí do dáli do zpěněných oceánských vln. Pak se zvedne, opře udici bez jediného metru šňůry a lakonicky pronese památnou větu: „ A je to!“ Ale to už má další záběr i Tonda. Rychlý zásek, tentokrát to podle způsobu boje vypadá na rybu střední velikosti a zdolání asi nebude žádný problém. Náhle se voda zavaří a prut se neuvěřitelně ohýbá. Vypadá to tak, že se Tondův úlovek zalíbil nějakému většímu dravci. Pár výskoků a je po všem. Toník z vody vytahuje jen rybí torzo s ukousnutou celou zadní polovinu těla. Ukazuje se, že v moři je život někdy docela boj.
  
Naše další cesta nás zavádí do tropickým sluncem vyhřátých vod v okolí ostrova St. Barth. Během plavby na tento francouzský ostrov, který byl v minulých stoletích po dlouhá léta v držení švédské koruny, se ještě zastavujeme v podkovovité zátoce dříve sopečného ostrova Ille Forchue. Cestou se nám daří projet hejnem  tuňáků (bonito), kterým naše trollingové systémy nedopřávají klidu. Výsledkem je pěkný úlovek těchto chutných, gurmány vyhledávaných ryb. Stačí jenom trocha olivového oleje, špetka soli, pepře a citronu a i my máme z tuňáka luxusní oběd. A abychom si také trochu užili pevniny, část z nás se za pomoci dinghy přesunuje na ostrov a vydává se zdolat jeho vrchol. Rozpukané kameny, kaktusy i vše spalující slunce nám dávají co proto, výhled z vrcholu na širou mořskou pláň i na zátoku s naší kotvící jachtou však stojí za to. Po návratu na loď zjišťujeme, že Dála chystá velké přípravy na večerní lov. Kromě barracudy, kterou ulovil jen tak mimochodem, má již nachytané slušné množství nástražních, či spíše akvarijních rybek ve velikosti mezi deseti a dvaceti centimetry. Pruty s montážemi na přírodní nástrahy už máme nachystané, a tak zhruba půl hodiny před soumrakem spouštíme nástrahy těsně nad mořské dno. Slunce v Karibiku neskutečně rychle zapadá, ještě stačíme zahlédnout známý green flash, zelený záblesk přicházející s posledním slunečním paprskem. A je tu další tropická noc a s ní přicházejí predátoři mořských hlubin. Alespoň v to doufáme. Kotvíme nedaleko skalních útesů, přes den se tu proháněla hejna rybiček, něco by opravdu mohlo přijít. A přišlo. Ten Dála má na podobná dobrá místa skutečně vytříbený čich. Večerní poklid na lodi náhle přerušuje cvrkot navijáku, souboj dravce a člověka začíná. Úporný tah dává tušit, že na druhém konci vlasce není žádná muší váha. Svítíme baterkou na hladinu za zádí lodi a už našeho soka vidíme v celé jeho kráse. Je to písečný žralok o délce 1,5 metru. Nastává nejobtížnější část zdolávání, a to jak jej dostat na palubu a odháčkovat. Díky týmové spolupráci zvládáme i tento zapeklitý oříšek a po vyfocení se s tímto svalnatým krasavcem jej vracíme karibským hlubinám. Toho večera se nám podařilo přelstít ještě jednoho žraloka písečného a také metrového žraloka útesového. Během dalšího dne pak ještě žraločí horečka vygradovala zdoláním více než dvoumetrového žraloka písečného za ranního rozbřesku. Není pochyb o tom, že tmavé tropické noci nám mohou přinést nejedno velké překvapení. Noční karibské moře se stává rejdištěm řady predátorů, a tak není od věci na některého z nich políčit.


  
S naprosto bezkonkurenčními zážitky se setkáte při nočním lovu tarponů. Dnes opět kotvíme na ostrově St. Martin v maríně Simpson Bay, proslulé výskytem těchto nádherných ryb. Opět padá noc a Aleš spouští cár rybího masa zavěšeného na balónku nahrazujícího splávek nedaleko od lodi. Všichni víme, že tu tarponi jsou, již několikrát jsme pozorovali jejich projíždějící hejna. Všechny naše dosavadní pokusy přelstít je však  končily tragickým neúspěchem. Nikdy neustávající karibský vítr neúnavně dribluje s balónkem  a vibrace se přenáší i na cár masa. Ano, to je to pravé! Jeden z tarponů neodolá a s raketovou rychlostí prchá i s nástrahou pryč od lodě. Aleš zasekává a snaží se tarponův výpad zastavit. Ten ale na nic nečeká, mění směr a plnou rychlostí se vrací k lodi. Aleš zoufale navíjí a s obtížemi se snaží v té karibské tmě rozpoznat, kde dravec vůbec je. Ten jak ponorka v půlkruhu obeplouvá loď, zdá se ale, že jej Aleš má pod kontrolou. Tarpon opět mění taktiku a předvádí několik výskoků a salt. Při posledním z nich uvolňuje háček a mizí v nenávratnu. To by ale nebyl Dála, kdyby to nechal jenom tak. Nastražuje stejným způsobem a během hodiny se mu podaří přemluvit dalšího tarpona k záběru. A navíc - po vyrovnaném, téměř dvacetiminutovém boji jej i zdolal. Tak ještě pár foteček, vítězný drink a bojovný tarpon se zaslouženě vrací do svých domovských vod.
  


Přesuňme se teď k ostrovu Dominika, kde kotvíme v zátoce Prince Rupert Bay. Kapitán jachty Hans tu má své černošské přátele. Není proto divu, že se během našeho setkání domlouváme i na rybářské vyjížďce na typickém rybářském člunu používaném místními rybáři. A tak příští den za rozbřesku se už s Honzou a naším novým kamarádem (černouškem Tommym) probíjíme na jeho člunu vlnami Karibského moře. Ačkoli v zátoce to vypadalo na poklidný výlet, dál od břehu už je moře docela slušně rozvlněné a při jízdě na plný plyn se máme na člunu co držet. Zastavujeme zhruba sedm námořních mil od pevniny, pod námi jsou teď více než dva kilometry vody. Přemýšlím, co asi tak na této rozlehlé vodní pláni můžeme hledat. Tommy ale po chvíli hledání pomocí historické gpsky ve vlnách nachází červenou bóji. Na její ukotvení asi museli použít všechny lana a provazy, co kdy na Dominice našli. Tommy nám prozrazuje, že na bóji tu mají zavěšený všemožný drátěný odpad. Mazaně tak rybám vytvořili úkryt a ty se jim tu teď zdržují. „Nachytáme nástražní tuňáky a s nimi pak vyrazíme na dorádo - Mahi mahi.“ Takový je tedy Tommyho plán. Dává nám prapodivné cívky s navinutým vlascem zakončeným malou růžovobílou chobotničkou „made in home“. „Vyzkoušejte si tohle,“ říká a už začíná kroužit s člunem kolem bóje. Události ale získávají rychlý spád, netrvá dlouho a Honza má na konci černouškovské udice místo tuňáka stočtyřiceticentimetrové dorádo. Nastává neuvěřitelný tanec. Loď se zmítá ve vlnách, dorádo metá kozelce a Honza neví, co s tou černošskou udicí dělat dřív. Zlaté pruty, to byl zase nápad, půjčovat si tyhle karibské vynálezy. Ukazuje se ale, že Tommy je opravdový profesionál a zvládá techniku rybaření pouze s vlascem naprosto skvěle. Svými stručnými rybářskými pokyny, stejně tak i díky jeho bravurní práci s lodí nám pomohl dotáhnout boj s dorádem až do vítězného konce. Den ale nekončí, a tak nás ještě čeká několik soubojů s tuňáky i barracudou.
  
Plavba Karibským mořem ovšem není jenom o rybaření. To se tu stává pouhou součástí celé té velké mozaiky neopakovatelných zážitků, které se Vám tu nabízí při setkání se zajímavými lidmi i úchvatnou tropickou přírodou.

Ing. Milan Švadlena
Vyšlo v časopise Český rybář

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, sdílením, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 3

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se