• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Jó třešně zrály

  • Hobby G
15. 06. 2015

Je to zvláštní, ale červen je do určité míry měsícem čekání. Školáci netrpělivě odpočítávají dny do začátku prázdnin, zatímco milovníci lovu dravých ryb vyhlížejí polovinu tohoto měsíce. Šestnáctý červen ale není pouze dnem, od kterého můžeme vyrazit lovit přívlačí. V polovině měsíce totiž končí mimo jiné i hájení jelce tlouště. O tom, že jde o jednu z mých nejoblíbenějších ryb je asi zbytečné se zmiňovat. A s tím začíná i moje každoroční dilema.
Jednak mě láká konečně po dlouhé pauze vzít do ruky vláčák a vyrazit zkusit dravčí apetit. Na druhé straně ovšem ve stejném období také dozrávají třešně. Kdo lov s nimi už někdy vyzkoušel, pak mě chápe. Zatímco většinu roku je velký tloušť ryba opatrná a téměř neulovitelná, právě na sladké ovoce je snazší jej přemluvit než v kteroukoliv jinou dobu. A navíc to k začátku léta tak nějak patří. Jeden můj kolega, který se na tlouště specializuje, si dokonce třešně zamrazuje na pozdější období. Pravda ale je, že jejich účinnost se přece jenom s čerstvými srovnat nedá. Ale třešňovačku na začátku léta mám rád. Do atmosféry teplého počasí, kvetoucích vlčích máků i trav kolem vod - alergici si to užijí - prostě patří.

Lov na třešně, i když se to nemusí zdát, je poměrně variabilní. Třešeň lze prezentovat například pomocí feederové udice. Tu využijem hlavně v místech hlubších, proudnějších nebo tam, kde je třeba lovit na větší vzdálenost. Sám třešňovačku s feederem ale příliš nemusím a dám přednost jiným metodám. Proč? Důvodů je více. Záběry od jelců často přicházejí velmi brzo po nahození. Při feederu je ovšem dopad celé montáže s těžším olovem do vody vcelku hlasitý. To samozřejmě ryby, hlavně v mělčích vodách, rozplaší a může trvat poměrně dlouhou dobu, než zaujmou opět svou pozici. Navíc z vlastní zkušenosti mohu říct, že trefit při lovu na feeder záběr je velmi obtížné. Záběry jsou totiž rychlé, razantní, ale přitom opatrné. Pro rybu tak není problém třešeň z háčku strhnout. Tento problém lze do jisté míry eliminovat nastražením celé třešně. Jinak preferuji lov na jejich poloviny. Z ovoce uniká sladká šťáva, která tlouště láká. Na druhou stranu se ale díky tvaru části třešně často stane, že tloušť uchopí právě jen její konec a z háčku ji jednoduše strhne. Obvykle používám delší návazec, aby nástraha ve vodě měla určitou volnost pohybu.

Třešeň coby nástraha má několik charakteristických vlastností. Jednou z nich je její značná váha. Z té se dá i těžit, navíc se tak lze vyhnout i několika z nevýhod, které skýtá lov s feederem. O co vůbec jde? O nejjednodušší metodu vůbec, která spočívá v tom, že na konci vlasce je navázán pouze háček. Nic víc. Třešeň se svou váhou dá nahodit sama a jemná feederová špička se s ní dá vypnout tak, že je možné sledovat záběry. Právě kvůli nutnosti velmi jemné špičky takto rád lovím s pickerovým prutem. Ten je většinou určen pro lov na blízko, to zde ale jinak nevadí. Za prvé samotná třešeň ani daleko nahodit nejde. A za druhé, jelikož jsou zde limity co se týče napnutí celé sestavy, je tato metoda možná jen někde.

Ideální jsou pro ní potoky a menší říčky. Na větších vodách jen tam, kde se dá lovit v rozumné vzdálenosti. Zajímavá jsou pro tuto metodu místa, kde můžeme nahazovat po proudu a lovit nedaleko břehu. Je ale i možnost nahodit napříč přes proud a nechat nástrahu unášet směrem k nám.

Sám ale na třešně lovím nejraději na plavanou. Důvodů k tomu je mnoho. Plavaná mi umožňuje nechat nástrahu přirozeně splout do místa stanoviště ryby. Navíc při plavané jsem mobilní a mohu projít a prolovit značný úsek řeky. Oproti klasické plavané je třeba pozměnit koncovou montáž. Vynechávám například návazce. Velký tloušť svou řeku zná a po záběru okamžitě namíří pod nejbližší zarostlý břeh či do jiné vázky. A v takovém okamžiku se projeví slabiny celé montáže. Při výběru splávku upřednostňuji typy s výraznější anténkou. Ta mi umožní splávek dobře pozorovat i v případě, že jej pouštím dále po proudu. Často využívám splávky s kratší spodní částí, protože v teplé části roku i velcí tloušti rádi postávají ve velice mělkých proudech. Na malých či mělkých revírech je možné tuto metodu dotáhnout až do jistého extrému. Ten spočívá v tom, že sestavu tvoří pouze malá kačena a háček na konci. Při lovu na třešně (lze to praktikovat i s kusem pečiva) používám háčky větší, zhruba velikost 5. Preferuji širší typy, na které se ovoce lépe napichuje. Takový háček je přece jen o něco těžší, takže není nutné nejmenší kačeny ani dovažovat. Nástraha tak splouvá proudem bez toho, že by ji cokoliv omezovalo. Spláveček v tomto případě je skutečně pouze ukazatel záběru. Mimochodem stejnou montáž používám i při lovu amurů na pečivo z hladiny.

Co se týče nastražování třešní, lovím obvykle na jejich polovinu. Z nástrahy se tak uvolňuje sladká šťáva, která ryby láká. Lze samozřejmě nastražit i celé ovoce, jeho váha pro nás bude plus při nahazování. Není nutné jej ani vypeckovat, na druhou stranu ke zbavení třešně pecky stačí pouze kus klacíku, s jehož pomocí pecku z třešně dostaneme.
Pár slov bych rád věnoval i vyhledávání ryb. Při tom se řídím stejnými pravidly jako při tlouští přívlači. Výborné jsou hlubší proudy kolem břehů, okolí mostních pilířů, soutoky nebo místa, kde je proud nějak narušen. Například mělčinou zasahující doprostřed řeky. Ideální jsou menší řeky, kde je možnost lovit pod převislými větvemi u druhého břehu. Právě ty považuji za absolutně nejlepší místa. Nedocenitelným pomocníkem jsou při tomto lovu polarizační brýle, které mi umožňují pohled pod hladinu a snadnější lokalizaci samotných ryb.

Závěrem bych pouze poznamenal, že i když je v době zrání třešní šance na trofejního tlouště nepoměrně větší než jindy, nejde o nástrahu všemocnou. Ilustruje to letošní příhoda, kdy jsem na mém oblíbeném tlouštím místě pozoroval rybu z kategorie snů. Bohužel očividně zaplísněnou a s nevelkými vyhlídkami do budoucna. Možná to bylo po tření, možná se jen její životní cesta nachýlila k závěru. Věk na to zajisté měla, neboť šlo tento tloušť s velkým přehledem překonával hranici šedesáti centimetrů. Udělal jsem jednu fotografii, abych měl důkaz, že tyto ryby stále žijí a šel dál. Možná to byla náhoda, ale o pár metrů jsem se na řeku zahleděl znovu a všiml si v proudu stojící další ryby. Byla o něco menší než ta první, ale jen nepatrně. Na rozdíl od ní ale v dokonalé kondici. Co z toho plyne? Že velký tloušť je zkušená, opatrná a léty trénovaná ryba. Toto místo jsem prolovoval mnohokrát s přívlačí i na třešně, ale jejich zájem jsem probudit nedokázal. Buďme za tyto ryby rádi. Do našich řek patří odjakživa a byla by nesmírná škoda, kdyby z nich zmizely.

Lukáš Ardon

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 5

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se