• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Jižanský rok... CT 55

  • cadox fishing
01. 01. 2012
   Každý rok se naše sezóna plánuje hodně dopředu. Bylo tomu tak i letos. První výprava je plánována na polovinu dubna do jižních Čech, kde máme sraz s naším kamarádem Jirkou. Na tento revír vyjíždíme poprvé a je zcela v režii Jirky, protože to tam opravdu zná. Příjezdová cesta k vodě vypadá jako vyschlé řečiště a bez terénního auta, by jsme se tam vůbec nedostali. Nejdříve jedeme po polňačce a pak ještě pěkný kus lesem. Za autem máme ještě připojen vlek s rybářským materiálem a vybavením a tak jedeme velmi pomalu. Po ostříhání několika větví stromů, které nám stojí v cestě, se dostáváme na místo. Když vystoupíme z auta, naskytne se nám úžasný pohled na vodu. Místo bylo opravdu skvěle vybráno, nikde ani živáčka a voda se spoustou vázek bylo to, co jsme potřebovali.
První věcí kterou Jirka vyndá z vleku, je plato plechovek a dáváme si každý jednu na „žízeň“, po strastiplné cestě je to velmi osvěžující. Jediné co nám trochu kazí radost je počasí, které jde teplotně hodně nahoru. Teplota vody je 18°C a stále stoupá. Vyhlídky na rybolov nejsou nijak pozitivní. Zmapování loviště nám ukáže velmi členité dno s rostlinami a padlými stromy. Hloubka se pohybuje od 1,5m - 12m, tak že máme opravdu na výběr. Jarní období nám velí hledat místa v mělčinách u spadlých stromů. Další specialitou tohoto místa jsou pařezy, které jsou potopené v různých hloubkách. To nám nabízí možnost pokládat nástrahu do jejich blízkosti. Matěj také hned jednu montáž pokládá právě tam ve vzdálenosti 400m od břehu. Já jsem se specializoval na příbřežní partie protějšího břehu ve vzdálenosti přibližně 300m. Jirka si nechal od Matěje najít místa podél břehu. Hloubka se zde pohybovala kolem 7m a bylo zde hodně vodních rostlin.
Vše je připraveno, zapalujeme si každý doutník z produkce -  jak mi říkáme od „Fidela“ a klábosíme dlouho do noci. Nebudu a ani není v mé moci tu popisovat všechny záběry. Bylo jich však opravdu hodně, bohužel ryby vyšší váhové kategorie se nám doposud vyhýbaly. Další problém byli časté vázky, ale s tím jsme se rychle vypořádali. Naším největším pomocníkem byl odpadávací kámen a šokový vlasec Head Line o průměru 0,60mm. I přesto, že se nám nepodařilo chytit nějakého ze  zdejších domorodých mohykánů, přeci jen jsme se o krůček posunuli dál. Jediné co nám tedy zbylo z této výpravy byli zkušenosti a pár dní strávených z naším přítelem Jirkou.
   Nevěšíme hlavu a dva dny po příjezdu opět vyjíždíme na další výpravu, tentokrát na jih Evropy, kde se nachází jedno velké jezero v horách. Už těsně před přejezdem naší hranice, nám počasí ukazuje svoji temnou tvář. Temná obloha a velká bouřka s vydatným deštěm nám dává znamení, že by se nám mohlo po rybářské stránce dařit. Déšť nás doprovází ještě dalších tři sta kilometrů a pak zvolna ustává, to nám dává podnět k zastávce na benzínové pumpě kde se občerstvujeme zdejší výbornou kávou za tři éčka. Vzhledem k chladnějšímu počasí začínáme již cestou plánovat, kam na jezeře umístíme naše nástrahy. Diskutujeme jestli to bude v hloubce nebo upřednostníme mělčinu. Na jedné z dalších pump zavelím k zastávce na krátký spánek. Jsou tři hodiny ráno a tak okamžitě usínáme a necháváme si zdát o velkých kaprech, kteří se nás již zcela jistě nemohou dočkat. Z nebe se opět začínají hojně spouštět dešťové kapky a tak nám na střechu auta bubnují svou árii. Ráno kolem sedmé mě probouzí ruch na pumpě a po očistné kůře vyrážíme na posledních 150km. Za jízdy dáváme snídani a už bloudíme v prvním městě, kde nemůžeme najít ten správný směr. Cedulky, které ukazují směr jsou tak malé, že je člověk snadno přehlédne. Jeden místní obyvatel, který naštěstí umí anglicky a je celkem dost ochotný, nám rád ukazuje cestu a doprovází nás,  až na kraj města. Pak už zbývá jen najít tu správnou cestičku k jezeru a jsme na místě. Nádhera, která se před námi rozprostřela, se opravdu nedá popsat, to si musí každý prožít sám. Vítá nás křišťálově čistá voda, hory a pevně věříme, že i velké ryby. Delší dobu rozmýšlíme, na které místo se vydat a utábořit. Top místo zabírají těsně před námi Švýcaři. Zůstáváme tedy na mělčině a domlouváme střídání po jejich odjezdu, který mají naplánován za pět dní. Dáváme si s nimi ještě jedno pivko a následně se rozloučíme. Oni odplouvají a mi začínáme vybalovat. První je k dispozici člun a echolot, s kterým se hned pouštíme na vodní hladinu k mapování. Po vodě jezdíme zhruba 2hodiny. Bóje jsou rozestaveny a tak již nic nebrání zavezení montáží a nakrmení. Znovu začíná pršet a tak zalézáme po dlouhé cestě do bivaku a prakticky hned usínáme. Kolem půlnoci má Matěj pěknou jízdu. Obujeme broďáky a už jsme naskládaní ve člunu. Motor dávám na 100%, aby ryba neměla moc času na zajetí do rákosin. Jímá nás a hřeje velká radost, že se hned od prvních hodin lovu daří. Po krátkém boji Matěj zdolává prvního kapra s váhou 10kg. Nádherná stavba těla ještě umocňuje naše nadšení. Velké břicho a mohutné ploutve jsou opravdu jedinečné. Rybu pouštíme s přáním brzkého shledání s jeho větší váhou. Pokládáme montáž a doufáme, že přijde další záběr co nejdříve. To však ještě netušíme, že se blíží změna počasí a na dlouhou dobu nás odřízne od pořádné jízdy. Při ranním závozu zjišťuji že mám kompletně zamotanou montáž i se šokovým vlascem. Vše odstřihávám a dělám novou. Teplota vody se šplhá nahoru a vzduch se blíží třicítce. Říkáme si, že by mělčina mohlo být to pravé, ale bohužel další čtyři dny nepřichází jediný záběr. Matěj to nemůže vydržet a tak jede ke Švýcarům zjistit, jak se daří jim. Jsme ve spojení přes vysílačku, kdyby náhodou přišel záběr. Po hodině kdy se Matěj nevrací, volám vysílačkou jak to vypadá. Slyším jen „už jedu a budu ti vyprávět“. Rozhovor byl veden v Angličtině na půl s Němčinou a při pivku. Kluci byli velmi sdílní a přátelští. To je v zahraničí vždy velmi příjemné, že se lidé se stejnou zálibou umí k sobě hezky chovat. Chytili 5 kaprů největšího 19kg. My jsme se měli už zítra stěhovat a tak nás to hodně potěšilo. Co nám ale opravdu radost nedělá, je počasí, náš dlouhodobý nepřítel už z první výpravy. Teplota vody se šplhá ke 22°C a vzduchu lehce pod 30°C. Přejeme si, aby přišel déšť a vítr. Jenže druhý den ráno, kdy balíme a stěhujeme se na místo Švýcarů, je ještě větší teplo, než jsme čekali. Pomáháme kolegům balit a člunem jim odvážíme věci k autu. Oni nám na oplátku dávají pivo a domlouvají parkování na hlídaném parkovišti v areálu restaurace, kde se znají s majitelem. Rozloučíme se na molu a popřejeme šťastnou cestu. Hledání míst nám ušetřili naši kamarádi. Matěj totiž převezl jejich bóje za naše. Máme tedy předkrmená místa a očekáváme, že to již konečně přijde. Co nejrychleji vše zavážíme, aby v okolí montáží byl klid a dokrmíme. Matějovi to nedá a tak volá do Čech kamarádovi pro radu. On už totiž na tomto jezeře rybařil a to s poměrně velkým úspěchem. Radí Matějovi obalit boilie pop up do odkopané selky. Ihned po telefonátu to Matěj aplikuje a zavážíme nástrahu asi 300m k rákosí do mělčiny. Musíme použít jednu vidličku pro vynesení šňůry nad vodu z důvodu zamotání vodních ptáků. Po pěti hodinách přichází Matějovi záběr. Ryba na prutu však  není nijak výrazně cítit a tak si Matěj myslí, že o rybu přišel. Jenže po příjezdu k rákosí je vidět pohyb. Vyskakuji ze člunu a po šňůře se pouštím za rybou. Cítím ji u nohou a tak se pro ni pokouším sáhnout, nejde to a ryba vystřeluje vpřed, ještě hlouběji do rákosí. Tahám za šňůru a posouvám se blíž. Matěj mi podává podběrák a já ho doslova vrážím mezi rákosí. Kapr udělá otočku a je náš. Není velký podle odhadu tak 10+, ale je vidět, že jsme to udělali dobře. Na člunu rychle gratuluji Matějovi k úlovku. Děláme pár fotek a video. Kapra rychle pouštíme a opět zavážíme do stejného místa. Je zajímavé, že už nám z tohoto místa záběr do konce výpravy nepřišel, i když jsme ho poctivě krmili a vynechávali chytání.
   Počasí se stále šplhalo k vyšším teplotám a tak nám záběry nepřicházeli ani z top míst. Den před odjezdem přichází bouřka a velký vítr s deštěm. Změna počasí nám přináší poslední a největší jízdu na můj prut za celou výpravu. Bohužel se mi po krátké době přeřezává šňůra a já o rybu přicházím i s návazcem a šokovým vlascem. Moje domněnka je, že to byla trofejní ryba atakující hranici 20kg.
   Tak to byly dvě výpravy, které jsme absolvovali krátce po sobě. Další byla plánována na konec června. Při přípravě, jsem neponechali nic náhodě a vše dokonale promysleli. Uvařily jsme partikl (tygří ořech, kukuřice, konopí) a vše dobře uzavřeli do velkých barelů. Partikl je na této vodě nutností, protože se zde nemůže krmit boiliem ve velké míře, kvůli velkému přemnožení sumců.
   Po příjezdu k vodě zjišťujeme, že všechna lukrativní místa jsou již obsazena a na nás zbývá jen místo v blízkosti parkoviště. Povolenku máme zařízenou už z domova a tak nám ji kamarád po krátkém čase přiváží na naše místo, kde se bavíme s kolegy, jak jdou ryby. Vyhlídky nejsou moc dobré, protože se dozvídáme, že poslední ryba zde byla chycena před 14 dny. Náš nepřítel počasí taky nevěstí nic dobrého. Zase se dělá velké teplo, které atakuje hranici 40°C. Po dvou dnech bez záběru se stěhujeme na místo našeho kamaráda, který odjíždí domů z důvodu pracovního vytížení. Hned další den se znovu stěhujeme a to už naposled na nejlepší místo na jezeře. I přes top místo se nám nedaří kromě jednoho trofejního lína a pár sumců přelstít kapra. Sedmý den bez záběru už nevíme, co bychom vymysleli, aby nám přišel kapr. V tomto okamžiku nám „pomáhá“ konečně počasí. Poprvé v tomto roce se těšíme, až přijde bouřka s větrem a deštěm. První záběr a zároveň poslední přichází na můj prut. Ukázková jízda s dobrým koncem „kapr“, který vážil 11,45kg. Pár fotek a ryba putuje domů s přáním o prolomení té naší smůly. Ryba nás snad vyslyšela a nedlouho po mém záběru přichází další Matějovi na prut z daleké vyvážky (400m). Ukázková jízda, na kterou reagujeme velmi rychle. Matěj lehce přisekává a já už sedím v člunu a čekám, až budu moc vyrazit za rybou. Pádluji rychle a obezřetně, abych rybu neplašil plácáním pádel. Matěj dává pokyn k zastavení a tak se ve větru snažím člun držet na místě. Celkem se mi to daří, i když vítr fouká čím dál víc. Ryba se dlouhou dobu drží u dna. Modlíme se hlavně, aby to nebyl sumec. Po čtvrt hodině se podaří dostat rybu na chvilku k hladině. Je to lysec a můžu to tak napsat „jako svině“. Říkám Matějovi „máš na prutu nový osobák“. První odhad byl dvacet kilo. Prožíval jsem větší nervy než Matěj, aby se nám podařilo dostat rybu do podběráku. Jenže Matěj si s tím bravurně poradil a po 30minutách navádí unaveného bojovníka do podběráku. Ihned podávám Matějovi ruku a gratuluji mu a to ještě nevíme jak velká ryba to je. Při zdvihání ryby na podložku v člunu už vím, že ryba atakuje opravdu tu magickou hranici 20kg. Už víme,že je to osobák a největší ryba této výpravy, která zabrala 5hodin po zavezení na boilies C4/Damson Squid Octopus vel 30mm+pop up 3XL 14mm. Přirážíme ke břehu a mě se hlavou honí myšlenky jak na kolotoči. Říkám si, hlavně že je to kapr a kéž by měl těch 20kg, moc bych mu to přál. Kapra odháčkujememe na podložce a hned mu karp doktorem stříkáme ranku po háčku. Zavěšujeme vážící podložku na váhu a já zvedám. Matěj hlásí váhy tak jak se ukazují na displeji 18,90/19,20/19,35/19,65/20,55/20,65.Nakonec se váha zastavila na váze po odečtení podložky 19.50kg.Tak je to tady křičí Matěj „osobák“,který se mu zvedl o 2,5kg. Matěj se připravuje na focení a já zatím natáčím a fotím co to jde.Takovou rybu člověk nechytá každý den, proto si ji musíme pořádně zvěčnit. Pár fotek na břehu a pak se přesouváme do vody. Tam dělám fotografie nejradši, protože je to opravdu nejblíže prostředí, kde kapr žije. Matěj se ukazuje jako profesionál a už říká „jsem připraven můžeš fotit“ tu váhu tak dlouho držet to opravdu smekám. Další fotky a už říkám ať se jde podívat jestli bude spokojen s kvalitou. Slovo perfektní mě uklidňuje a dělám další snímky. Pak přichází na řadu krátká zpráva na video a jdeme na pouštění. Vše točím a jsem snad nejšťastnější člověk pod sluncem. Povedlo se mu to a tak tady končí to co jsme spolu před lety, kdy začal rybařit začali. Stal se totiž lepší než já jeho učitel.Teď už se od něj budu muset začít učit já.Tak velkou rybu jsem zatím bohužel nechytil. Na to, že jsem byl vlastně rybář samouk, tak jsem toho mého syna přesto něco naučil a on to na 100% zužitkoval. Ale není to jen rybaření, má rád přírodu vše živé co v ní je. Umí se ke všemu postavit čelem. Je to prostě kluk do nepohody, bez kterého už bych na ryby asi vůbec nejezdil - nebavilo by mě to. Je akční, nebojí se experimentovat, rychle se rozhoduje a používá moderní styly. Musím konstatovat, že je krok přede mnou.
   Máme zavezeno a v pohodě vychutnáváme doutníček od „Fidela“. Domluvili jsme se, že si ho dáme vždy po kaprovi nad 15kg. Na této výpravě se nám to povedlo díky Matějovi 4x. To už,ale předbíhám, vrátím se k tomu, kde jsem skončil. Obávali jsme se, že nám další záběr z tohoto místa už nepřijde a tak jsme se dali do hledání dalšího místa na vodě. Nacházíme lavici na vzdálenosti 450m, dáváme bójku, krmíme partiklem a ještě pár kuliček boilies. Toto místo necháváme zatím bez montáží a jen zde každý den pravidelně krmíme. To ovšem netušíme, že záběry budou přicházet každý den a to dokonce pravidelně skoro ve stejný čas. Další rybu, kterou Matěj zdolává je kapr miminko(proti předchozí rybě) má jen 10kg. Je to ovšem krásně vysoká ryba, s pěkným čelem. Když rybu pouští, prosí kapra o příbuzného v podobě mámy nebo táty. To se mu druhý den plní. Po obědě přichází krásná jízda a mi přivážíme na břeh kapra o váze 16,20kg. To už si říkáme, že to není možné mít za výpravu druhou rybu nad 15kg. Následuje doutník, pivko a zase čekáme na další akci. Tentokrát si ryba dala trochu na čas a záběr přichází po třiceti hodinách, opět ze stejného místa, jako všechny ryby před tím. Váha ukazuje neskutečných 17,60kg. Rituál se opět opakuje a mi jsme čím dál víc spokojeni. Jen tak v duchu probleskne myšlenka, jestli se nám to nezdá, tolik štěstí najednou. Předposlední den před odjezdem záběr nepřichází, ale i přesto jsme v pohodě,  nic dramatického se neděje, vždyť už máme „nachytáno“. V den odjezdu nás ráno budí opět Matějův příposlech nádhernou jízdou. Prakticky všechny kapry, které jsme chytili byli lysci a byl jím i ten poslední, s váhou opět přes 15kg(15,20kg). Po krátkém focení a puštění ještě rychle zavést co kdyby přišel ještě nějaký záběr.
Teď ještě krátká rekapitulace Matěj chytil 5 kaprů a jednoho sumce a já přesně obráceně jednoho kapra a pět sumců(váha se pohybovala od 10kg-15kg). Všichni sumci zabrali na boilies 20m od místa, kde Matěj tahal jen kapry. Budu se muset asi naučit chytat kapry místo sumců …
   Ten už dokonce nepřichází, ale i tak jsme maximálně spokojeni a domů se budeme vracet ze vztyčenou hlavou a jako vítězové. Po zdlouhavé cestě si doma vychutnáváme gratulace, nebo spíš Matěj. Pouštíme videa a fotky všem, koho to naše snažení jen trochu zajímá. Už cestou máme ale plnou hlavu plánů na další výpravu a přejeme si, aby byla tak úspěšná jako tato. Chtěl  bych zase jako vždy poděkovat rodině za velkou podporu a solidárnost. Dále pak manželce, která s námi má opravdu velkou trpělivost a všemožně se snaží nám v tom našem koníčku pomoct.
…tak zase někdy příště váš CT 55…

Autor článku Petr Houška

Náš CT byl založen v roce 2005 a to ve složení Matěj H., Ondra S., a Petr H. Je to od začátku taková rodinná spolupráce, ze které před pár lety vypadl Ondra, který se dal na svoji novou cestu rybářským světem. Naším cílem je jednak nachytat velké kapry, ale nejvíce pohoda u vody, přátelství, příroda a kamarádi, kterých není nikdy dost. Všechno ostatní se dozvíte na našich stránkách věnovaných právě lovu kaprů a všechno co je s tím spojeno.








Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 0

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se