• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Jako kobylky

  • cadox fishing
31. 01. 2014
Můj příběh začíná na kraji května v krásný prosluněný den. Sedíme s kamarádem Josefem a jeho synkem Pínem u vody a říkáme si, že bychom se mohli podívat někam dál než za humna a nechat prověřit naše dovednosti těžkou neznámou vodou. Diskuze na toto téma jsou vždy dalekosáhlé. Možná to znáte i vy. V našem případě jsme však horký brambor zbytečně nepřehazovali. O měsíc později sedíme již v autě a míříme vstříc týdnu s pekelně teplým počasím a s dozvuky povodňové vlny.



Konečně jsme na místě. Natěšení účastníci zájezdu se rychle tlačí k lovnému místu a hurá zkoumat, co na nás číhá pod vodou. Reliéf naší lokality vypadá ze břehu jako veliká výzva. Z vody trčí celá řada zbytků korun spadlých stromů, různě barevné tóny vodní hladiny napovídají o různorodosti hloubkové členitosti a samotná čistota vody je opravdu nádherně tajemná. My však dobře víme, že průzračná voda znamená nedůvěřivé kapry.

Rákosová pole lemují určitě 40% pobřeží a obrovský ostrov s démonicky vystupujícími suchými stromy do velké výšky všude okolo, dokreslují úžasnou scenérii tohoto bizarního jezera.

Josef s Pínem se pustili do mapování své pravé strany. Míst k potenciálnímu lovu zde bylo nepřeberné množství, ale jak najít to pravé. A ještě v takové džungli podvodního světa ten vysněný úlovek vyvést na volnou vodu a dočkat se happy endu s monstrem v podběráku... Josef učinil šťastnou volbu. Zvolil nejbližší vztyčený pahýl jako místo pro monstrózní úlovek. Hned první noc bez větších potíží vyvedl z tohoto místa krásného šupináče 19 kg a tak se nám to všem zdálo skoro jako sen. Přeci když to královsky začíná, tak to může být týden plný překvapení...



Situace se však začala vyvíjet mnohem složitěji. Bezesporu největším problémem byl ohromný zájem drobných ryb o vše, co se dá ve vodě sežrat. A samozřejmě naše dobroty, které jsme s sebou přivezli, je přiváděli doslova k šílenství. Když jsem kuličku boilies, mezi prsty rozmačkanou na drobné kousky, hodil na hladinu, rybky se po ní vrhaly jako by to bylo to jediné a poslední, co mohou pozřít. Když jsem jim takto házel dvě tři minuty, tak se jich sjelo takové množství, že nebylo skrze jejich drobná těla vidět na dno. Byla to naprosto fascinující podívaná, ale zároveň obtížně řešitelný kaprařský problém. Byli jsme vybaveni boilies Boss2 Doping Oliheň - Chobotnice (tzv. OCHO), který je poměrně pevný, tedy pro chytání na standardních revírech bez problémů použitelný. Na mé levé straně byla veškerá možná lovná místa pouze v blízkosti pobřeží ve spleti větví a rákosů v hloubce 1,5-3 metry. Zde byla samozřejmě velice příjemně teplá voda a ryby se hojně ukazovaly. Přítomnost velkých kaprů byla vždy prozrazena třesoucím se rákosím co bylo v těsné blízkosti našeho fleku. Byla to náramně vzrušující podívaná pozorovat rozvracející se stvoly rákosů s představou o úžasném tvoru, který zinscenuje takový tyátr. V prvních dnech našeho snažení bylo toto divadlo častým zpestřením dne, avšak jak dny ubíhaly, tak se kapři postupně stěhovali do jiných končin jezera a my zůstali již jen ve společnosti všudypřítomných drobných rybek.



Jedna možnost pro lov mimo pole působnosti tohoto bílého droboští byla lavice z našeho pohledu na 11-ti hodinách. Zde bylo sice relativně čisto, ale 15 metrů hloubky nabízelo pro toto roční období, zřejmě chtěným strávníkům našeho boiliesu, příliš nezajímavou teplotu vody. Třídenní usilovné přemlouvání na tomto místě vedlo k jedinému poznatku. Docela dobře se tu chladilo pivo.

Takřka celá tato týdenní epizoda se zúžila na téměř vědeckou studii s tématem: Ochrana boilies před vodními kobylkami. Opravdu jsme nic takového v podobném rozsahu ještě nezažili. Každá nastražená montáž v hloubkách do 3 metrů byla po čtyřech hodinách již nejspíše bez boilies. Protože jsme nebyli na takovou agresi připraveni, vymýšleli jsme různé věci jak nad tímto problémem vyzrát. Samozřejmě je jednoduchá pomoc s dámskou punčochou, tu jsme ale neměli. První, co nám fungovalo, byl prstenec z el. izolační pásky. Vypadá to obludně, ale bezpečně funguje. Mohu vřele doporučit. Izolační páska k naší nespokojenosti začala docházet a bylo nutné vymyslet nějakou jinou fintu. Josef nelenil a obětoval své oblíbené gatě. Vystříhal z nich vnitřní síťovanou výplň a tou jsme kuličky vždy zabalili jako u tolik známého fíglu s dámskou punčochou. Bylo to docela funkční, ovšem návnada v okolí montáže byla zřejmě v mžiku sežrána a rozkutálena do širokého okolí. Jedinou šancí, bylo velmi časté dokrmování. Problematické to však bylo tím spíše, že záběry přes den byly pouze sporadické a v noci jsme nechtěli dělat na vodě zbytečně humbuk.



Jak plynul čas a týden se začal klonit k druhé polovině, byli jsme během krásných slunečních dnů bez kontaktu s rybou. Ovšem s naprostou jistotou jsme mohli na hladině pozorovat lopingy slušných kaprů a to především tam, kde nebylo pod vodou nic zajímavějšího než velká rovná hloubka. Tak jsem dumal, jak těmto kaprům zkusit něco šalamounsky podstrčit. Za předešlých pár dnů jsem již věděl, že popky ani panáčci zde nefungují. Veškeré záběry jsme udělali na nástrahu ze dna. Ani fluorescenční popka metr pod hladinou nebyla úspěšná. Já se však nerad vzdávám. Přemýšlel jsem a přemýšlel, až jsem přeci malý úspěch učinil... Asi dva centimetry velkou polystyrenovou kuličku jsem obalil zkušební pastou pod názvem Vegan, kterou spolu s boiliesem stejného názvu připravujeme na příští sezonu. Jedná se o velice atraktivní materiál bez účasti jakýchkoli živočišných složek, ale to je trochu jiný příběh. Takže o tom třeba na našem facebooku Carp Servis Václavík. Tuto plovoucí nástrahu, která měla mimochodem průměr cca 3-4 cm jsem umístil pomocí průběžné montáže asi 0,5 m pod hladinu. Samotný návazec byl z 2 m fluorocarbonu a pod jeho začátek jsem ještě umístil kostku polystyrenu, která zvýšila tah nástrahy vzhůru a zlepšila tak stabilitu a jistotu úspěchu. Po několika hodinách koupání této bomby došlo k parádnímu záběru. Ryba po chvilce spadla. Byla to škoda, avšak jsem měl i tak radost, protože to bylo jediné, co dokázalo i v takto apatickém čase rybu přimět k záběru.



Strávili jsme krásný týden v sevření magické vody s nečekanou osádkou. Nebyli jsme na takovou rybařinu dobře připraveni a proto jsem o celou řadu, jistě trofejních, kaprů přišli. S naprostou pravidelností se mi každý den dařilo dostal na háček jednoho až dva kapry z levé strany z blízkosti rákosových polí. Ale všichni s neochvějnou jistotou uvíznuli v rákosu. V podběráku skončili pouze dva z nich. Ale tak to na rybách přeci chodí. Přes všechny útrapy jsme odjeli s fotografiemi několika krásných kaprů a naplnily se tak naše touhy a ambice. Příště se to třeba povede ještě o něco lépe.

za Carp Servis Aleš Václavík






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 1

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se