• sumčák mega bánner
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Jak jsem objevoval Pád

  • cadox 3
11. 11. 2011
Po zamrznutí vod nastává pro mnoho vyznavačů Petrova cechu včetně mě období příprav na ten správný čas, když  ledy opět znovu povolí, a opět se může vyrazit k vodě v plné zbroji. Po několika týdnech střídání sezení u bedny a práce v dílničce, kdy jsem  nadělal hromady splávků (tak na 10 sezon), nějaké vábničky, návazce a jiné důležité nesmysly, jsem se pustil do sledování vánočních DVD a plánování, kam bych se v následující sezoně chtěl podívat.
Vytáhl jsem mapy, začal dělat červené kroužky a pídíl se po podrobnostech daných lokalit. Již delší dobu mě lákal Ukrajinský Dněpr, ale vzdálenost a místní poměry mě od návštěvy těchto vod neustále zrazovaly. Zato vánoční DVDéčka ve mě zanechala stopu a červíček poznání začal hlodat. V noci se mi zdávalo o monstr kaprech, sumcích a candátech. Rozhodnuto ještě nebylo, ale semínko již bylo zasazeno.
Shodou okolností a náhod se mi v práci dodavatel zmínil, že pojede pro zboží do Itálie a zrovna v čase kdy jsem měl 3 dny volna. Slovo dalo slovo a já za pár dní stál na smluveném místě vyzbrojen karimatkou, spacákem, vařičem, dostatečným množstvím vody, jídla, 15let starou mapou a italským slovníkem, těšíce se jak malý kluk na lízátko. Kvůli provozu jsme vyjížděli na večer, cesta ubíhala a při rozednívání jsme již překračovali Alpy a kochali se krásou velehor a neskutečnými koryty stékajících řek s modrou vodou. Pohled na tak nádherné bystřiny mě fascinoval, až se mi před očima začali prohánět pstruzi. Začal jsem sledovat cestu na staré mapě a dělat si na ní hromady teček. S každou přejetou říčkou přibyla v mapě tečka až do výpadovky na Rovigo, kde mě chlapi vysadili. V rychlosti jsme si ještě jednou potvrdili, kdy a kde mě naberou na zpáteční cestě. V mapě tedy přibyl další kroužek a já vyrazil do Roviga.
Po hodině svižné chůze jsem zjistil, že centimetr na mapě není kilometr a začal se děsit, kolik toho ještě našlapu. Naštěstí kolem oběda jsem již bloudil ulicemi a hledal obecní úřad, abych si zjistil jaké jsou povinosti a možnosti k zakoupení povolenky. Najít ho bylo celkem snadné, ulice jsou poměrně slušně značené, ale zjistit co obnáší obstarání povolenky, byl už větší oříšek. Jako neznalec žádného světového jazyka kromě ruštiny,  vyzbrojen jen slovníkem a několika poznámkami v deníčku, jsem začal hledat ty správné dveře.
 Opět to šlo neuvěřitelně snadno, po chvilce bloudění se mě ujal nějakej ouřada, přeptal se mě jestli umím anglicky nebo německy. Po důrazném zavrtění hlavou a slovíčku NO, jsem naplno rozvinul své dorozumívací umění, s pomocí poznámek, několika našrocených slovíček, obrázků, rukou a nohou konečně pochopil o co ho žádám a já zjistil jak získat povolení  k lovu a k tomu jsem návdavkem dostal i rybářský řád. Po několika vřelých potřeseních rukou a úsměvech, jsem se rozloučil a se slastným pocitem, že první etapu jsem zvládl na jedničku, vyrazil jsem dál. Taková ochota a vstřícnost se u nás na úřadech moc nevidí.
Byl čas na malou přestávku, pokochám se několika památkami a mé chuťové pohárky otestují vyhlášenou italskou kávu, při které jsem si plánoval další trasu postupu, kterou jsem musel trochu zkrátit pro nedostatek času. Odpočinut a posilněn, vyrážím směr řeka Pád, ale ouha, nemaje buzolu, zjišťuji, že nevím kterým směrem.
Opět využívám státních složek, dobíhám procházející policisty volaje „ogaři kudy tudy cesta z města“ a úsměvem mě vlastním střídavě bořím prst do sebe a mapy.
Hoši italský pochopili a počali vysvětlovat, doprava a doleva tolik a tolik metrů. Musel jsem je přerušit a gesty naznačil, že mi stačí ukázat jen směr. Šlapání asfaltových cest již nebylo tak poetické a znaven pochodem jsem se utábořil v jakési vinici, kde jsem si zmastil posilující večeři a kafe. Ráno mě probouzí rosa, posnídám hrnek nepostradatelné kávy a sleduji svítání. Plný nedočkavosti vyrážím k vysněnému veletoku, rosa ještě nestačila opadnout a jsem tu.
„Tak konečně“ přicházím k vodě, ano je to vysněný Pád a je dozajista plný ryb čekajících právě na mě.
 Začínám prozkoumávat břehy příjezdové cesty, sleduji případné ostrůvky písečné duny a teček v mapě kvapem přibývá, skoro všude se mi to zdá dokonalé, chvílemi pozoruji jak se u břehu občas plácnou nebo rozprchnou ryby. Na oběd si nacházím krásné místečko mezi vzrostlými stromy, kde je zjevně kolmý padák do jámy. O mém správném předpokladu se přesvědčuji ihned, při pozorování nějakého místního dědy rybáře.
 Ometám ze sebe drobky z oběda, vařím kafe a nabízím i místnímu dědovi, snažíce se prolomit ledy a vyzvídám, co že to tu chytá za ryby. Několik slovíček a kreseb do písku mě ujišťuje, že úhoři. Čas utíká jako blázen a já chtíc nechtíc musím pokračovat v cestě a mapování. Tentokrát již musím nasadit svižnější krok, ovšem stále nezapomínám sledovat zajímavá místa, zatáčky, sjezdy a vše značit do mapy. K smluvenému místu odjezdu bych však přišel s nemalou časovou rezervou. To mě opět přinutí na další průzkumy okolo vody a občas začínám litovat, že jsem si nevzal alepoň vláčák a něco málo gumiček a plechů.
No pozdě bycha honit, hlavně, že jsem u vody - to rybářovo srdce vždycky poskočí radostí. Nacházím písčinu se vzrostlými vrbami a vybaluji karimatku, namáčím si nohy v osvěžující vodě a sleduji protější břeh, kde se vtéká jakýsi přítok. Každou chvilku se tam mrskne nějaká slušná ryba. Je to plácnutí, jako když spadne kus klády do vody.  
Přeci jen mě ten dlouhý pochod s plnou polní trochu zmohl, jelikož jsem nevěděl jak daleko to mám do cíle, tak jsem to bral chvílemi i klusem no dobrých 50km možná i víc.  Balím věci a s půlhodinovým předstihem, dorážím na místo odjezdu.
Nečekám dlouho, můj převozník přijel taky o něco dříve.
Na zpáteční cestě překládáme rybářský řád a se smíchem zjišťujeme, že luccio perka je candát. Dále zjišťuji, že by se mohl v pádu vyskytovat i jeseter což jsem nečekal. Domů dorážím tak akorát, abych mohl zrovna vyrazit do práce. Nevadí, tři dny jsem si krásně užil a moje příští cesta na Pád, již bude naostro a s kompletní výbavou.
Václav Zelenka






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 0

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
18. 11. 2011, 00:30

Tom

, tom@po.sk


takze som fakt cital pozorne, takze k comu bol dobry nakup tej povolenky? :-)
inak ta posledna veta to nevysvetluje...


>> Reagovat
12. 11. 2011, 20:01

Tom

, tom@po.sk

neviem ci mi daco uslo, ale nejako som nepochopil naco nakup povolenky na rybolov ked sa pocas pobytu nelovilo len prechadzalo...

>> Reagovat
17. 11. 2011, 00:00

venca reaguje na Tom

, vencazelenka@seznam.cz



Tom napsal(a):
>neviem ci mi daco uslo, ale nejako som nepochopil naco nakup povolenky na rybolov ked sa pocas pobytu nelovilo len prechadzalo...
>ani né, jenom ta poslední věta.

>> Reagovat


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se