• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Ichtyologie - vnitřní stavba rybího těla

  • cadox fishing
09. 06. 2015

V minulém článku jsme si zařadili ryby do systému živočichů. Nyní se podíváme již na samotné ryby. Jako první vás seznámím se stavbou rybího těla na povrchu.
Většina ryb má oválné tělo, které má 5 (lososovité ryby 6) ploutví. 2 z těchto 6 ploutví jsou párové. Budeme - li postupovat od hlavy, tak na vrchní straně ryby najdeme hřbetní ploutev, u zástupců lososovitých ryb tukovou ploutvičku. Na spodní straně jsou hned za hlavou párové prsní ploutve. Za nimi jsou další párové - břišní ploutve, za kterými následuje již nepárová řitní ploutev. Tělo ryby je pak zakončeno největší ploutví - ocasní.

Hřbetní ploutev má u ryb velmi rozdílné rozměry. Zatímco úhořovi úplně chybí, u sumce je vzhledem k tělu velmi malinká, tak kapr ji má přes polovinu hřbetní strany. Průměrné ryby (plotice, cejn, jelci, lín, amur) ji mají velkou tak akorát. Hřbetní ploutev, respektive její nejdelší paprsek, je nejvyšším vrcholem těla. Většinou začíná v polovině těla a pokračuje k ocasu. U kapra končí až těsně u ocasu. Zajímavé postavení hřbetní ploutve má štika, která ji má téměř u ocasu, i když její ploutev je průměrně velká. Další zajímavostí jsou okounovití - v ČR se nejčastěji setkáte s okounem nebo candátem, kteří maji hřbetní ploutve na první pohled dvě.

Tuková ploutvička - nejmenší ploutev, kterou mají jen lososovité ryby (pstruh, hlavatka, siven, lipan, ale i síh) je umístěna mezi hřbetní a ocasní ploutví. Její funkce se nyní podrobně zkoumá, výsledky zatím ale nejsou. Nejpravděpodobnější variantou ale je, že nemá žádnou důležitou funkci.

Ocasní ploutev. Ploutev, kterou má každá ryba. Ploutev, která má nejdůležitější funkci - pohybovou. Bez ocasní ploutve (zkráceně lze říkat ocasu, ale tento výraz není úplně přesný) by ryba nemohla žít, protože by se nemohla pohybovat a tím pádem by neměla jak přijímat potravu nebo prchat před predátorem. Je to také největší ploutev ze všech. Podle uspořádání paprsků ocasní ploutve se liší ocasní ploutev heterocerkní - nesouměrná ploutev (např. žraloci, z ryb přímo chrupavšité ryby jako jeseter), homocerkní - vně souměrná ploutev paprskoploutvích ryb (většina ryb - kapr, štika, bolen, amur, plotice) a difycerkní - vně i uvnitř souměrná ploutev (bichir africký).

Řitní ploutev, jedná z méně potřebných ploutví, má význam při stabilizaci.
Břišní ploutve, nejzákladnější stabilizační ploutve, jsou nejnižším bodem těla ryby. U většiny ryb leží za prsními ploutvemi, ale třeba u candáta, okouna, slunečnice a mníka přímo pod nimi. Právě u mníka jsou břišníc ploutve velice zajímavé, protože vypadají jako ,,opěrky" pro tohoto jediného zástupce treskovitých, žijícím v ČR.

Prsní ploutve, párové ploutve, které mají podobnou funkci jako ocas. Slouží k pohybu a udávání směru. Jsou to jediné ploutve ryb, které nejsou kostmi upevněné k páteři, ale k hlavě. Některé ryby, jako třeba sumeček americký, mají na jejich konci jedový trn, který působí především na CNS a vyvolává zvracení.

Pokud se podíváme na hlavu ryb, tak můžeme mluvit o mnoho věcech. Jednak je to rozmanitost velikosti oka, kdy některé malé ryby mají větší oko než velké ryby. Je to dáno tím, že ne všechny ryby se řídí zrakem. Rybí oči nejsou kryta víčky. A tím se dostáváme k dalšímu orgánu, kterým je vousek/vousky. Ty mají funkci k vyhledávání potravy a orientaci v prostředí. Počet vousků je u každé ryby jiný, nejméně jich má mník (1) a nejvíce v ČR sumeček americký (10). Další zajímavostí u ryb jsou ústa. Člověk by si mohl říct, že každý dravec bude mít zuby. Tak co třeba takový bolen? Nevím, jak vám, ale mně se ještě nepodařilo ulovit bolena se zuby. A to samé okoun nebo tloušť. Ano, třeba štika má až 800 malých zoubků, ale ne všechny ryby zuby mají. Tvarově rozlišujeme ústa horní (hladinové ryby: perlín, amur, ouklej), koncová (dravci: štika, candát, sumec) a dolní (ryby, sbírající především ze dna: kapr, lín, cejn).

Na povrchu každé ryby najdeme šupiny a vrstvu slizu. Ta je vylučována jednobuněčnými žlázami, umístěnými v pokožce. Sliz má funkci snižování odporu ve vodě při pohybu, dále brání vysychání ryby (pokud se ocitne na souši), je to nepřímá imunita ryby - chrání před vniknutím mikroorganismů a také brání nabobtnání kůže během neustálého styku s vodou. Šupiny jsou základní složkou, chranící tělo ryby. Většina ryb má šupiny od konce hlavy až po kořen ocasu. Některé (kapr lysec) mají šupiny jen někde, jiné je pro změnu nemají vůbec.
Podle tvaru šupin dělíme šupiny na plakoidní (paryby), ktenoidní (okoun, candát), ganoidní (jeseter, vyza) a cykloidní (kapr, plotice). Šupiny vyrůstají ze škáry (nikoliv z pokožky). Jejich základem je centrální ploténka, k níž během intenzivnějšího růstu a tepla, případně hojnosti potravy přirůstají soustředěné lamely (circuli). Ty v době nedostatku bývají nahuštěny v letokruhy (annuli). Jako poslední se dnes podíváme na postranní čáru (linea lateralis). Táhne se od hlavy po ocasní ploutev. Jemnými otvůrky zde voda může pronikat pod šupinami. Tam jsou nervová zakončení zaznamenávají chvění vody. Tento ,,dalekohmatný" ústroj umožňuje orientaci ryby v kalné vodě a za tmy.
Tím jsme si prošli druhou část naším putováním rybami - vnější stavbu.
Příště se zaměříme na vnější stavbu.

Jakub Kantor

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 1

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se