• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Ichtyologie – orgánové soustavy

  • cadox fishing
24. 08. 2015

Máme před sebou druhou část popisu vnitřních soustav ryb a zároveň poslední článek o rybách obecně. Pak již bude následovat série o jednotlivých čeledích, která již pro rybáře bude asi zajímavější a do jisté míry i užitečnější. Tak pojďme se vrhnout na poslední část orgánových soustav, ať to již máme za sebou...

Pokud se nepletu, tak minule jsme si probrali cévní, dýchací, trávicí a vylučovací soustavu. Teď tedy začneme nervovou. Nervová soustava ryb je podobná té lidské, zároveň je ale i mnohem jednodušší. Dělí se na centrální a periferní, tak jako u lidí. Mozek je uložen v zadní části dutiny lební a zabírá přibližně 15% objemu celé hlavy. Ryby sice nemají tak NS vyvinutou, aby se byly schopné pamatovat tolik věcí, jako lidé, ale z ostatních živočichů ji mají jednu z nejvyvinutějších. Z praxe víme, že když někde dlouhodobě krmíme, tak je dobré dopravit návnadu na určité místo v určitý čas. To znamená, že ryby jsou schopné si určité místo a určitý čas zapamatovat. Někde jsem slyšel, že ryby jsou barvoslepé. Težko říct, je pravda, že pár pokusů s barvami jsem prováděl, ale nevím, jestli měly tu správnou efektivitu. Dobrým příkladem jsou třeba masní červi - někdy obohacením normální barvy jedním červeným může přinést úspěch, různé extrudy jsou také jinak barevné, boilies, kukuřice,... To mluví pro to, že ryby možná jsou schopné barvy rozlišit. Jak to ale je ve skutečnosti, to se asi nikdy nedozvíme...

Rozmnožování ryb probíhá na základě vnějšího oplození. Zjednodušeně to znamená, že samička uloží jikry na určité příhodné místo a samec je oplodní mlíčím, které vypustí do vody v blízkosti již volných jiker. To asi ví každý... Ale nyní podrobněji. Samec bývá označován jako mlíčák a bývá většinou větších rozměrů, než samička - jikernačka. Ryby jsou tedy gonochoristé (= odděleného pohlaví). Během kladení jiker jich může samička vypustit tisíce, i desetitisíce. Jikry jsou kladeny na příhodná místa, která splňují nároky na teplotu vody, bezpečnost, množství kyslíku a mnoho dalších faktorů, které si určí jikernačka. Toto místo se označuje jako trdliště. Poté je samec oplodní vypuštěním mlíčí do jejich blízkosti. Tento cyklus, kdy bývají jikry kladeny a oplozovány, se nazývá tření, pojem, který jistě každý rybář zná. Během tření bývá dost ryb chráněno a já osobně jsem pro, aby v období od 15.3. do 15.6., kdy dochází k tření v 95 %, byly všechny ryby hájeny, nebo aspoň jen zákonem zmaximalizován počet ponechaných ryb v tomto období. Vypouštění jak jiker, tak mlíčí probíhá řitním otvorem. Následně během několikatýdenního vývoje dochází na dozrávání a poté se již vylíhne potomstvo, nazývané plůdek. Ryby o svoje potomstvo pečují jak během vývoje, tak i několik týdnů po jeho vylíhnutí, některé jsou schopné při ohrožení zaútočit i na člověka (pro příklad třeba candát nebo sumec). Po této době se již plůdek osamostatní. Pohlavní dospělost ryb nastává v průměru během dvou let od vylíhnutí. V knize Encyklopedie sportovního rybářství je zajímavý obrázek, který zachycuje vývoj štiky. Již po pár týdnech je štika velký dravec, který je schopný spolknout i stejně velkou potravu, jako je on sám. Pokud je voda bohatá na potravu, je to voda průměrně teplejší a bohatá na kyslík, může zde štika vyrůst i o 40 cm za rok. To je však naprostý extrém, mírová štika se nejčastěji vykulila před 2 lety, co jste ji ulovili. Od dosáhnutí 60 cm je navíc růst pomalejší, než byl v mladém období. Štika se může dožít až několika desítek let. Nemá však na sumce, o kterém se tvrdí, že může žít i déle než 100 let. Dokázané to však není...

Na závěr si ještě zmíníme pár smyslových orgánů ryb, které s jejich anatomií úzce souvisí.

Hmat – veškeré hmatové vjemy umožňuje postraní čára, uložená od hlavy až k ocasu zhruba v půlce rybího těla. Umožňuje orientaci v kalné vodě, byhledávání potravy a upozorňuje na nebezpečí. Vnímá veškeré otřesy ve vodě. Podrobněji popsaná je v jiném článku. Některé ryby mají dale hmatový vousek. Ten jim umožňuje vyhledáví potravy a třeba sumce ji vyhledává převážně vousky, ten velký, které žije v i ČR, jich má 6.

Sluch – ryby přímo neslyší, ale sluchorovnovážný orgán mají. Je tvořen třemi polokruhovitými chodbičkami (2 váčky a otolity), které umožňují zjištění polohy rybího těla.

Čich – čichové vjemy vede do mozku, stejně jako u člověka, první hlavový nerv – čichový. Podle mého názoru je čich pro většinu ryb, především nedravých, nejdůležitějším smyslem za účelem vyhledávání potravy. Třeba takový kapr nebo cejn ničím jiným potravu prakticky nevyhledává. Dale umožňuje vyhledávání partnera (opět shoda s člověkem), je důležitý pro udržování se v hejnu, péči o potomstvo nebo k vyhledávání trdliště u tažných ryb (úhoř, losos).

Chuť – ryby mají, opět stejně jako lidé, chuťové pohárky. Ty bývají umístěny v dutině ústní, na hltan, pysky, vousky a ploutve. Některé ryby, mezi nimi i sumec a kapr, je mají i na povrchu celého těla. Chuť často splývá s čichem, ale bývá využívána k vyhledávání a příjmu potravy.

Zrak – pro člověka nejdůležitější smyslový organ, který zachucuje až 80 % všech vjemů z okolí. U ryb to tak ale není. Musíme si uvědomit, že člověk žije v prostředí, kde dohlednost bývá od několika matrů až do několika stovek kilometrů. Naproti tomu ryby vidí na pár centimetrů a maximálně, a to navíc velmi příležitostně, na desítky metrů. Ryby vnímají podobné vlnové délky jako člověk (400 až 750 nm, oproti 490 až 790 lidským). Zaostření probíhá přiblížením celé čočky směrem k sítnici (oproti změnou tvaru čočky, jako u člověka). Rybí oko je zaostřeno na blízko, kvůli omezené dohlednosti, zmíněné výše. Ty ryby, které trvale žijí ve tmě a v hloubkách, mají oči částečně nebo úplně redukované, protože je vůbec nepotřebují.
   
To byla závěrečná část našeho putování rybami a příště se již můžete těšit na popisy jednotlivých čeledí, výskyt, velikosti, potravu,… jejich zástupců a na některé zajímavosti, které jste možná nevěděli. Máme tedy za sebou to základní a příště již znalosti budeme prohlubovat. Vzhledem k tomu, že je léto, nejlepší doba pro lov kaprovitých ryb, takže začnu čeledí kaprovití, kam patří i česká národní ryba – kapr obecný. Ale o tom až příště…

Jakub Kantor

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.



Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 1

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se