• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

I s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo

  • Cadox 6
25. 01. 2016

Slibovali mi to už dlouho, ale až teď to klaplo. Ptáte se kdo? Moji dva kamarádi, specialisti na sumčí vláčku. Čekají na mě před domem, měli tady být až za čtvrt hodiny. Nejdřív mě zkritizují, že mám jen jeden prut. Říkám jim, že mi to stačí (víc jich nemám), ale nebudu před nima dělat chudáka. Co bych taky dělal s takovým „kopytem“? Moje mini nástrahy bych na něm ani necítil. Jsem příznivcem přívlače v trochu jiné dimenzi. Nicméně pár větších nástrah mám a snad s nima sumce neurazím. Stejně říkali, že to pojmeme jako takový výlet, že počasí není na sumce. Je to konečně zase něco jinýho, furt jsem na rybách sám teď, když se zadaří, můžu mít i fotku s rybou. A ne jen tu anonymní na podložce.

Konečně jsme u vody, je tu ale plno, podle jejich komentářů. Mě se to nezdá, že by dva místní rybáři naplnili břeh. Prohlížíme si konkurenci a vybalujeme náš arzenál. Já jsem teda hotový hned. Jeden prut je složený raz dva. Pro jistotu jsem si vzal sebou ještě náhradní cívku se šňůrou 0,12mm. Ještě nebyla ve vodě, tak že by dnes? Voda je silně proudná, tak čím začít? Neznám to tu, tak dávám pro začátek větší kopyto, abych si „oťukal“ dno, jak to vypadá s vázkami. Ještě jsem ho ani nestačil připnout na karabinku a je tu první bolení zalovení u břehu.

Na nic nečekám, dávám stříbrnou třpytku a už ji vedu po proudu dolů. No, myslel jsem si, že tady budou větší ryby! Není to bolen, ale předběhl ho tloušť. To je slušný, první nához = první ryba, jen tak dál! Bohužel, jen mě pěkně namlsali. Měním nástrahu a už si vedu prvního bolena dnešního podvečera. Kamarádi už konečně dokončili své sestavy a poprvé nahazují. Tak takhle daleko nenahodím ani náhodou. Možná kaprákem, ale s mým 2,7m a s nástrahami, které mám v brašně, to nedám. Nezbývá mi tedy než se soustředit na lov u břehu, ten bude o bolenech a tlouštích.

Chvíli pozoruju konkurenci, hází to stále do stejnýho místa a nechávají ji pomalu splavávat s proudem. A znovu a znovu. To by mně asi nenaplňovalo, i když já dělám to samý, ale měním nástrahy a chod, nahodím proti proudu, nahodím doprostřed… Měním nástrahy až moc, nejsem zvyklý dělat to až tak často, ale budeme tady dlouho a na jednom místě, tak je čas na experimenty. Vyzkouším tedy nástrahy, které se mnou sice chodí k vodě, ale do vody se nepodívají. Na ryby, které běžně chytám, jsou moc velké a místní voda by nějakou rybzilu mohla skrývat.

Jeden místní borec tahá pěknýho bolena. Já jsem jen u bolenů a tlouště, zkouším ještě zjemnit, co mi to tekoucí voda dovolí. Nejúspěšnější je metoda vodění nástrahy po proudu. Podsekávám okouna. To nemám rád, ale člověk se tomu neubrání, je to daň za jeho agresivitu. Chvíli vodím něco většího, ale najíždí do proudu a uvolňuje se. Kamarádi vytrvale hází. Jdu se k nim podívat, jak jim to jde, ale po pravdě si jdu trochu odpočinout, už mě bolí záda. Jak musí asi být jim? Já se přiznám, že bych to nevydržel házet čtyři hodiny s těmi granátomety. Jak někdo může říct, že rybařina není sport? Pomalu, tedy spíš rychle se začalo stmívat, já to začínám balit, oni ještě vytrvale hází.

Naše výsledky se samozřejmě nedají srovnávat, oni cíleně lovili sumce, já ryby úměrné mým nástrahám.
Lov na velké, v mém pohledu mega nástrahy není pro mě. Já se vyžívám v malých až mikro nástrahách. Podle mne se dá i na malou nástrahu chytit větší ryba, jistě že nemám na mysli ryby typu sumce okolo 2m (i když…). Mě se ani nástrahy větší než deset centimetrů nelíbí. Taky na výbavu, s kterou chodím k vodě by nešel připnout slider určený pro lov sumců. Mně se líbí ty podmínky, které jsou při lovu na malé nástrahy nutné. Když mám na vlasci navázanou mikroplandavku, nebo nyní mé favoritky mikronymfy, musím přistupovat k vodě velice opatrně. Často se k vodě plížím, abych si nevyplašil příbřežní partie, ve kterých se často zdržují mí oblíbenci tloušti. Kdybych to nedělal, viděl bych jen závar u břehu a ani bych původce spatřit nemusel. Právě z těchto důvodů se na velkých řekách necítím dobře, nevyhovují mému přístupu k lovu.

Podmínkou pro lov s malými nástrahami je čistá voda, ne snad proto, že by si ryby nevšimly v kalné vodě předkládané nástrahy, ale pro to kouzlo ze sledování záběru. Takový způsob, jaký provozuju já, nedoporučuju kardiakům (i když se k nim bohužel řadím i já). Když máte slabší srdíčko, nevydržíte ten úžasný pohled, kdy se najednou pod vaší nástrahou objeví ryba a bez skrupulí jí nasaje. I když zase jednou jsem sledoval, jak si dva okouni slušných rozměrů dávali tak dlouho přednost před lákavým soustem, až se najednou pod nimi z hloubky vynořil tloušť kolem dvaceti cm a bylo vymalováno. Takových tloušťů závodních rozměrů jsem chytil spousty, ale ty okouni mě mrzeli, navíc to bylo na svazovce a tam je o trofejní úlovky nouze.

Vždy když si pořizuju nějakou novou nástrahu, snažím se o to., aby se mi zamlouvala, aby mě něčím zaujala. Když to přeženu, snažím se na ní dívat očima dravce. Proto se v mých krabičkách nevyskytují barvy typu RH. Neříkám, že nemusejí být úspěšné, nevnucuju v žádném případě své názory, ale prostě jim nevěřím. A o to jde. Když věřím své nástraze, je to poloviční cesta k úspěchu. Přeci nebudu házet do vody něco, když tomu nevěřím! Proč se o tom zmiňuju? Co může rybám připomínat ta gumová napodobenina nymfy a ještě k tomu se zlatou hlavou? Přesto je účinná a to ve variantě s i bez tunsgramové hlavičky. Přiznám se, že jsem to dosud nevyzkoušel, ale myslím si, že to bude výborná varianta na Drop shot.

Každoročně se mi díky malým a ještě menším nástrahám podaří ulovit trofejní ryby a nemíním to měnit. Lov na mikro nástrahy bych přirovnal k dobrému obědu. Já když si dám svíčkovou se šesti, tak se do mě taky ještě vejde nějaká ta „zobka“ na závěr. Proto si myslím, že i velká ryba, která by normálně pohrdla nicotným soustem, se vydá za vhodně voděnou nástrahou menších rozměrů. 

Dalším a snad nejvíce adrenalinovým faktorem, který mě těší při lovu na mikro nástrahy je možnost si zabojovat s jemným náčiním s větší rybou a nemusí to být metrovka, ale stačí souboj se štikou nad padesát centimetrů, zvláště pokud si již myslíte, že máte vyhráno. Je snad jasné, že při lovu na takové malé nástrahy nepoužívám lanko. Není to nutné, většinou sedí háček na kraji, a v případě, že by mi štika uplavala i s háčkem, nebude to pro ni problém, protože je malinký a ještě bez protihrotu. Navíc si vychutnáte takový souboj daleko lépe, než s vícegramovým prutem. Jemný prut a dobře seřízená brzda je podle mne ta nejlepší kombinace k získání krásných rybářských zážitků u vody.

Jestli jste se ještě nerozhodli vyzkoušet lov na malé a ještě menší nástrahy, třeba vás zlomím tím, že nemusíte sebou tahat batohy, nebo brašny nástrah, ale stačí vám dát do vesty jen jednu, nebo dvě krabičky a jste tak mobilnější. Ona taková půldenní vycházka kolem vody, nebo dokonce ve vodě (když rádi brodíte) dá sama o sobě pěkně zabrat a proč sebou ještě vláčet těžkou batožinu, když si lov můžete užít s jemnou výbavou.

Nevýhoda? Napadá mě snad jediná – vzhledem k velikostem nástrah se musí používat i přiměřený průměr vlasce a uvázat titěrnou karabinku, nebo háček bez brýlí je pro mě problém. Dělám si proto návazce doma, abych se pak u vody se svou cholerickou povahou nevztekal. Sice se neubráním zamotání těch návazců, ale to je dáno zase mou ukvapeností, když neopatrně vytahuju návazec a zamotám tak vše ostatní. Třeba ale nebudete slabozrací, já už nejsem nejmladší a mám na ztrátu zraku nárok. Jo, ještě jsem zapomněl podotknout, že dělám návazce z „neviditelného“ fluorocarbonu. Nevím, jestli je opravdu pro ryby neviditelný, ptal jsem se několika ryb, ale odpovídaly mi vyhýbavě mlčením. :o) Musím tomu ale věřit, jestliže je tedy pro ryby neviditelný mohu (a používám ho) použít trochu silnější průměr. Paradoxně tedy používám silnější návazec, než je kmen. Dělám to proto, že flourocarbon má proti běžnému vlasci menší nosnost a tak bych mohl zbytečně přijít o rybu.

Na zatížené i nezatížené nymfy ulovíte nejen ryby běžně lovené přívlačí, tedy dravce, ale i bílou rybu. Zvláště když jsou aktivní a sbírají z hladiny. To přichází drbanec okamžitě po dopadu na hladinu. Odpadává tak vlastní práce se špičkou prutu a sledujete jen vlasec, položený na hladině – je to taková obdoba muškařiny. Sekám ihned, jak se mi pohne vlasec jinak, než propadáváním nástrahy. Mluvím samozřejmě o lovu na stojáku, nebo na mírně tekoucí vodě. V proudné nechávám nástrahu volně plápolat, a kdo viděl útok pstruha – vodní loping, bude si ho moci dosyta užít.

Když jsem jednou u vody viděl kolegu vláčkaře, měl dva pruty. Nechápal jsem proč. Měl jsem rád při vláčení tu volnost, a když bych nosil dva pruty, nepřipadal, bych si už tak volný a navíc by hrozilo, že ten druhý někde zapomenu, v zápalu boje. Teď ale už vím, že by takový druhý prut byl vhodný. Třeba na vodách, kde mi za nástrahou připlujou zvědaví okouni, ale nedoberou ji, můžu se je pokusit ošálit tou malou gumovou věcí na jemném cajku.
Tak co vy na to? Půjdete do hry s malým kašpárkem?

chj. rybar

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 6

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se