• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Fishing Holidays in France

  • cadox fishing
01. 11. 2012
Do zahraničí za kapry se dnes jezdí již poměrně často. My také navštěvujeme tyto vody a dá se říci, že i celkem pravidelně. Jenže tato výprava se od ostatních podstatně liší, rozhodli jsme se totiž pátrat a hledat nové informace o vodách, které jsou méně navštěvované neboli řekl bych méně profláknuté než tady u nás v Čechách.

  Musím říct, že první výjezd na neprobádanou vodu dopadl velmi dobře. Možná ještě lépe než jsme si mohli přát. Celkem brzy jsme přišli na důvod, proč je tato voda tak málo navštěvována rybáři z Čech. Za prvé je daleko, za druhé jsou to velké vzdálenostní rozdíly, kde další nejbližší jezero je vzdáleno zhruba  300km a k samotnému místu u vody se dá dostat pouze autem  vybaveným pohonem 4x4, protože fleky které jsou přístupné osobním autem, bývají samozřejmě obsazené místními rybáři a v neposlední řadě je zde velký problém rybu zdolat kvůli četným vázkám.

  Tuto výpravu jsme plánovali skoro celý rok s tím, že jsme si vytipovali 5 lokalit, které by přicházeli v úvahu. Některé vody jsme vyřadili hned v začátcích a to hlavně ty, kde se nedal provozovat rybolov NON STOP. Tím nám zbyly  tři vody, ze kterých jsme se rozhodovali podle toho jaké informace se nám podařilo zjistit a jak byli příznivé k rybolovu. Jezero které jsme si nakonec vybrali bylo zvoleno pro svoji polohu a opravdu přírodní podmínky.

  Nákup povolenek proběhl dle připravených materiálů hned v prvním městě nedaleko vytipovaného jezera v prodejně tabáku. Pak už jsme spěchali k vodě. Jenže tam nastal teprve ten správný zmatek. Naše otázka zněla „Jak se dostat k vodě? Každá příjezdová cesta byla totiž  opatřena závorou s velkým zámkem. Po hodině ježdění a vyptávání  se místních jak se dostat k vodě, samozřejmě ve francouzštině (oni jinak neumí) jsme narazili na závoru bez zámku. V zoufalství jsme se uchýlili k tomu závoru zvednout, vjet někomu na soukromý pozemek a dostat se  tak k vytouženému místu. Asi 50m metrů to vypadalo hodně slibně,  pak jsme ovšem zatočili do lesa a tam začal terén hodný Rallye Paris – Dakar. Po ujetí  přibližně 100m metrů jsme situaci nechtěli podcenit a tak padla dohoda že se radši vrátíme, než nám ještě někdo zavře tu „otevřenou „ závoru. Při zpětném projetí  závory jsme si s úlevou oddechli, že to vše dobře dopadlo. Jediné co nám stále chybělo, byla cesta k vodě. Po krátké týmové  poradě, kdy už jsme nevěděli kudy kam, tak Matějě napadla spásná myšlenka a  prohlásil, že na jedné křižovatce ve městě si všimnul že by se tam snad dalo dostat k vodě. Okamžitě je rozhodnuto a jedeme, to je asi naše poslední šance. Nakonec to byla ta správná cesta, kterou bych dnes nazval „tankodromem“ . Terén  totiž přecházel postupně z asfaltu do zpevněného povrchu a z následující prašné cesty se změnil v hluboké výmoly plné vody a bláta. Kořeny stromů byli prakticky všude a cesta vedla klikatě mezi stromy a to velmi blízko. Při lehkém sklouznutí hrozilo ulomení zrcátka a kolikrát i více. Cestu jsme se snažili natočit, ale není tam zdaleka vidět  vše to co nás potkalo. Po útrapné cestě konečně přišlo na vytoužený výběr místa. Ze zkušeností jsme radši volili mezi hloubkou a mělčinou , i když ta mělčina nás lákala více, protože byly vysoké teploty. Důvod ,proč jsme se tak rozhodli byl jasný. Při změně počasí by jsme na mělčině byli bez ryb. Nakonec se nám naše prognóza potvrdila a byli jsme rádi za naše uvážené rozhodnutí. V polovině výpravy přišla změna počasí, kdy se nám ochladilo zhruba patnáct stupňů. Ty montáže, které jsme do té doby měli na mělčinách zhruba v metru vody hezky putovaly až do hloubek mezi 2-2,5m. Záběry jsme tak měli skoro pravidelně po celou výpravu. Zůstali jsme tedy mezi přítokem a hlavním jezerem.

  Bivak jsme postavili tzv. na šikmé ploše, že nám ani nohy lehátek nestačili, tak jsme používali kameny k podložení. Takový tam byl strmý svah k vodě. To už by snad mohl být výčet všech útrap, které na nás čekali. Bohužel jeden problém tam nakonec ještě byl, už jsem se o něm zmiňoval v úvodu a to časté vázky, ale o těch až za chvilku. Místa byly rozděleny a tak honem do práce, než bude tma. Najít místa a rozvozit osm prutů dalo opravdu velkou práci.Naše rozdělení prutů bylo jasné. Každý dá dva pruty do mělčí vody (1m-1,5m) a dva do hloubky (2,5m-4m). Ze začátku výpravy jsme se rozhodli pro masivnější krmení pouze boiliesem bez použití partiklu (protože jsme se báli bíle ryby).10kg boilie bylo vždy rozhozeno mezi čtyři pruty hodně plošně kolem nástrahy. Pruty zavezeny , nakrmeno s místy jsme byli velmi spokojeni, tak už nic nebránilo dát si večeři, dobré pivko a doutníček (od Fidela). Po večeři jsme ještě dlouho seděli a debatili o všem, co nás za celý den potkalo. Kolem půlnoci uleháme a doufáme, že to brzy přijde….

  Dnes už můžu říct „nepřišlo nic“ a to jsme slyšeli jak se ryby hází v zadní části laguny. Hned od rána spekulujeme „proč“ . Vysvětlení přichází při převážení prutů. Jelikož jsme zvyklí používat  Back Leady,  tak ani tady jsme je nevynechali. Na této lokalitě to ovšem byla hrubá chyba. Těmi se však člověk učí , a tak hned vymýšlíme jak to změnit. Jelikož já používám olověnky při každé výpravě, tak moje pruty šly až na jeden normálně převézt a to bez vázky. Olověnka a šňůra Total Contact nakonec byla tou správnou volbou. Délku olověnky jsme nakonec změnili  z délky 1m na 2 m i více. Tím jsme eliminovali zamotání při převážení, ale při záběru jsme bohužel byli odkázání i na trochu toho štěstí, protože obnažené pařezy pod vodou byli opravdu všude a nedaly se jen tak obejít. Kapr to většinou vzal právě do těch pařezů a omotal se pod převislé kořeny. Tam jsme pak přišly na takový trik. Dal se používat bohužel akorát přes den v noci to nešlo. Nápad byl v tom, že za světla jsme viděli ze které strany nán jde šňůra k vázce  a tak jsme ponořily prut do vody špičkou, tam  jsme ho přiblížili vázce a snažili se ho ze strany vyháknout. Úspěšnost byla cca 80%, což byl poměrně velký úspěch.Když budu již teď bilancovat záběry (tedy ty od kapra) tak jsme měli 50% úspěšnost zdolání ryby. Bylo to deset zdolaných ryb na deset vázek .Výrobou nových návazců jsme trávili skoro každý den. Stále jich nebylo dost …

  Tak a teď už se také musím zmínit o nějakých těch rybách, protože úlovky byli a jeden kapr byl dokonce Matějův osobák. Prvního kapra se nám, tedy spíš Matějovi daří zdolat až 4 den výpravy a má dvanáct kilo. Jsme rádi, že všechny naše přípravy a změny vedly ke kaprovi - to píši záměrně, protože do té doby jsme každý den chytali na jakoukoliv kouli 24mm-30mm vždy jen cejny kolem 2kg. Ten kapr bylo takové vysvobození. A to jsem ještě nevěděl, co mě čeká v dalších dnech. Jeden prut z osmi jsem měl já nastražený úplně vlevo v hloubce zhruba 3,5m. Za pět dní to byl jediný prut na který nepřišel záběr. Jenže pak najednou přicházely i dva záběry za noc, ale od ryb pro které jsem si tam opravdu nejel. Kdo mě zná tak už ví, že se jednalo o sumce. Ano bylo to tak. Na tento prut jsem chytil každou noc dva sumce s váhou mezi 10-18kg. Moje zklamání neznalo mezí a přes všechny změny, které jsem se snažil dělat mi pak chodily sumci i na prut nastražený úplně vpravo, kde jsem do té doby měl jediný záběr od kapra a to musím říct velmi pěkného s váhou 15,40kg. Stále jsem věřil, že se něco změní a přijde ten vytoužený kapr s váhou kolem 20kg, ale bohužel štěstí mě opět jako už několikrát asi opustilo. Sumec střídal sumce, že jsem ani nestačil měnit návazce, šňůru šokový vlasec - no prostě všechno… Když už mi přišel jiný záběr,  tak tam byl cejn….
Jednoho kapra mi svatý Petr nakonec přeci jen ještě dovolil chytit a to těsně před koncem výpravy. Byl to neskutečný bojovník a dlouho jsem si myslel, že je to fousáč. Nakonec váha ukázala moc hezkých 11,80kg. I kdyby měl 5kg,  tak bych byl šťastný jak blecha, hlavně když to nebyl sumec. Přivezl jsem si i přes všechny ty patálie mnoho zkušeností, které jistě upotřebím při příštích výpravách. No a teď rychle zpátky k Matějovi. Ten samozřejmě tahal ty ryby  na které jezdíme. Po té dvanáctce měl sérii menších kaprů kolem 10kg z toho jednoho jsme pojmenovali  „kvasimodo“, měl totiž dvojitou hubu a ještě zkřivenou. Tělo měl též do takové vrtule. Matějovi ho bylo líto a tak jsme neudělali ani fotku. Byl vypuštěn hned u lodi. V ranních hodinách sedím na lehátku a pozoruji swingry. Řekl bych spíš, že je hypnotizuji. Ukusuji si svůj krajíc chleba s paštikou a najednou vidím jak Matějův swingr jede pomalu nahoru a pak zase pomalu dolu. Jelikož Matěj ještě leží v bivaku,  tak na něj volám, že má záběr. Ve chvilce mu vysvětluji jaký. Jeho odpověď zní „stejně je to cejn“. I přesto mu říkám, že by měl vstávat a jet se na to podívat. Tak tedy vstal došel si na záchod a začal si také mazat chleba s paštikou, když byl v půlce tak swingr udělal to samé co jsme já viděl před tím. To už ho nenechalo klidným, protože dvakrát cvakla cívka. Chleba letěl na zem (jistě víte jakou stranou)  a už jsme byli na člunu. Pádlování mi jde a tak jsme byli ve chvilce ne však u ryby jak si myslíte ,ale u „vázky“ a to pořádné. Už to vypadalo že to ani nevytáhneme, když najednou šňůra opět řeže vodu a jede k místu kde bylo zavezeno. Cestou ještě míjíme jednu menší vázku. Když už to vypadá, že začne souboj s rybou tak nás opět brzdí další vázka. Zkouším chytit šňůru do ruky a natahovat ji do strany. V ten moment už nám zřejmě pomohl i kapr, protože najednou Matěj hlásí, že  má konečně kontakt s rybou a cejn to rozhodně není (jak by se zdálo podle záběru). Nový prut od p.Pípala konečně prvně zažívá pořádný tah. Špička prutu je ve vodě a tvar prutu připomíná písmeno „U“. Jako vždy se ptám Matěje jak to vypadá. Myslím tím samozřejmě velikost ryby. Hlásí, že to opravdu stojí za to…. Říkám mu hlavně pozor,  ať ho neztratíš. Jen na chvilku jsme zahlédli rybu pod vodou. Ta zlatá barva byla v denním slunci krásně vidět. Je to kapr a ještě vypadá velmi slušně. Po prvním výpadu kapr poodjel asi 5m od lodi.Najednou ho vidím jak se tam vynořil z vody. Připravuji podběrák, ale v takové vzdálenosti nejsem schopen se k němu přiblížit blíž. V tom přichází další výpad a ryba mizí v hlubině těsně vedle naší lodi. Ještě jedna otočka a já už mám plný podběrák obrovské ryby. Je to opravdu kapr lysec a atakuje Matějův osobák, akorát ještě nevíme o kolik. Zpátky pádluji snad ještě rychleji, abychom měli rybu v co nejkratší době na podložce. Na břehu probíhá vážení, které nám potvrdilo nový Matějův  „osobák“ . Váha se zastavila na 19,70kg. Chybělo tedy jen pouhých 30dkg k té vysněné dvacítce. Ani na chvilku nás nenapadlo si tu váhu upravit na těch 20kg. Jen jsme konstatovali, že to snad jednou přijde, vždyť jsme tady poprvé…. Na oslavu jsme si dali pivo, doutník a vychutnávali si radost z opravdu velmi pěkného úlovku. Další dny ještě přicházejí záběry od podstatně menších ryb, ale dělají nám radost a jsou to v Matějově případě samí kapři. Na závěr výpravy dostává Matěj ještě jednu pomalejší jízdu. Jsme okamžitě na člunu a co nás velmi těší, že prakticky od začátku máme kontakt s rybou a bez  „vázek“. Přeci jsme se něco na této výpravě naučili. Původně jsme si mysleli, že je to sumec, ale nakonec se z toho vyklubal krásný šupík u kterého váha ukázala 13,80kg. Tedy parádní ryba na závěr a tady navíc ještě šupík, kterých je tu opravdu velmi málo. Pár fotek a už se s rybou loučíme, samozřejmě stylově tedy Francouzky „au revoir“ a doufáme ,že se někdy v budoucnu ještě potkáme.

  Na závěr bych  měl ještě bilancovat. Na počet záběrů si nemůžeme stěžovat, akorát těch kaprů mohlo být o krapet více.Bylo chyceno 15 sumců (10-18kg) , 15 cejnů , a deset kaprů (10-19,70kg).Ty ryby ve vázkách jsme radši ani nepočítal. To k té rybařině prostě patří. 

Za CARP TEAM 55 - Petr Houška









Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 0

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se