• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Démon hlubiny

  • cadox 3
27. 03. 2012
Po celodenní dřině uléhám pozdě v noci k spánku a zvažuji, zda nenavštívím zítra jednu tajemnou zátoku místní pískovny, která je proslulá legendou o velkém sumci, který utopil již několik rybářů. Například jednoho rybáře prý stáhl i s prutem do hlubiny a ten se pak zjevoval po jeho boku jako přízrak vystupující z hladiny na břeh a děsil rybáře. Příběhy jsou to někdy až mystické a dle vypravěčů, se zakládají na pravdě. Dnes tam již nikdo nechodí rybařit, počasí se tam nějak divně „plaší“ a po rybě ani památky. Zavírám oči a usmívám se do tmy, legendy jsou holt legendy, pravidelně oddychuji, usínám….
Při cestě vlakem málem prošvihnu výstupní stanici a téměř padám z vlaku i s pruty na perón. V poslední chvíli koordinuji své pohyby, a ustojím tuto situaci a je až spodivem, že jsem nic ze svého náčiní nerozlámal. Zjišťuji však, že jsem si zapomněl pití i baterku a tak mrzutě pokynu na pozdrav místnímu posunovači. Pán v dlouhém ošoupaném kabátě se opírá o výhybku a sleduje moje počínání, něco si mumlajíc pod hustý tmavý plnovous. Vyrážím směle vpřed z nádraží a přemýšlím, zda dnes budou brát. Po cestě k pískovně mě přes polní cestičku přebíhá velký černý kocour a v půli cesty se zastaví. V jeho žlutých očích zahlédnu jakýsi záblesk něčeho, co jsem ještě nikdy neviděl. Snad výsměch, snad obava, snad strach, vůbec to nedokážu popsat. Jedna věc je jistá, ten den pěkně začíná, mám takové divné mrazení na zádech. Přicházím nejistě na zapomenuté místo, kam lidská noha údajně dlouho nevkročila. Nevím proč, ale celý se při rozbalování přívlačového prutu chvěji. Sleduji bedlivě okolí a všímám si divně zatažené oblohy.   Vždyť jsem ve zprávách zaslechl, že má být jasno, nikde ani mráček. Ještě, že nefouká vítr, přemýšlím a poprvé nahazuji wobblera do zátoky. No co se to dnes děje, to mě rozum nebere, hartusím a vytahuji rozevřenou karabinku bez nástrahy. Pokus číslo dvě je již úspěšný, navíjím, když v tom zaslechnu odkud si těsně vedle mě šramot. Trhnu sebou oním směrem a důkladně pozoruji okolí. Už mě z toho divného tmavého počasí asi hrabe, uklidňuji se, a pokračuji v rybolovu. Stále se nemohu zbavit pocitu, že mě někdo pozoruje a sleduje. Opět se během navíjení otáčím, nikde žádný člověk, nikde nikdo a napětí stoupá. Něco se ve stínu keře naproti hnulo, nějaký pohled směřuje směrem ke mně. „Rybář stažený sumcem do hlubiny vystoupil na břeh a chystá se mě překazit lov“, brr.  Tak to ne, takové hloupé myšlenky mě napadají, tady na tom místě já nebudu, připadám si jako malé dítě co se bojí tmy. Nedokážu se zde soustředit na lov, raději přejdu kus vedle, rozhoduji se vzápětí. Odcházím ze zátoky na rozlehlejší břeh a před sebou mám volnější vodu, tady budu mít konečně klid. Hladina je tajemně černá a protrhaná tmavá mračna také nevěstí nic dobrého. I přes sevřený žaludek konečně odhazuji nástrahu někam vstříc záběrům. Vláčím a prolovuji každou píď vodního sloupce leč bezvýsledně. První záběr přichází po hodině lovu, ale ryba padá z háčku. Hurá, myšlenkami o mystickém rybáři se tedy nemusím zabývat a mohu v klidu vláčet. Opakovaně se pokouším dalšími hody o záběr, který bohužel nepřichází. Začíná se zvedat prudký vítr, během chvilky voda buší do břehů ďáblovu melodii. Zrakem šmejdím podle břehu a ani nevnímám, že točím kličkou navijáku. Kapuci přehazuji přes hlavu, když v tom prásk, rána jako z děla odněkud z oblohy a blesk udeřil opodál do hladiny.  Prásk, druhá rána, tentokrát od záběru do mé nástrahy. Vyděšen k smrti přitahuji rybu až ke břehu. Stojím na kameni u kraje hladiny a vlny začínají být čím dál větší. Slušný candát odhadem k šedesáti centimetrům se zmítá v bouři vln a já se ho snažím uchopit za hlavou. V poslední možný moment se mě to daří a již uskakuji před čepicí vody, která mi vtéká do bot.  Dneska je to tedy opravdu rybolov pro silné nátury. Nebojsa zrovna nejsem, ale rozhoduji se vydržet, třeba se počasí uklidní a ryby začínají brát. Za sílícího větru a bouřících vln pokračuji ve vytrvalosti. Blesky již nebičují hladinu, ale na obloze se otevírá mezi mraky jasná záře. Do více než metrových vln sestupuje z nebes „Démonův přisluhovač“.  Apokalypsa naplňuje zlou předtuchu, myslím si a urychleně se běžím schovat pod starý vykotlaný strom, sesychající na břehu. Teprve nyní pozoruji podivné rostliny, něčím nebo někým spálené stromy a uhynulou sýkoru koňadru ležící vedle mě na zemi. Hustota vody je také „jiná“ než obvykle, začínám mýt pocit, že si vsugerovávám nesmyslné představy. Mám strach, to přiznávám a vůbec nevím z čeho. Snad se mně nerozklepou kolena ze zatažené oblohy, říkám si a odhodlaně začínám zase vláčet. Tentokrát třpytku házím proti silnému větru, což se mně vůbec nedaří. Silným švihem, že málem zlámu prut a nástraha dopadá jen kus od břehu. Nejde to, prostě počasí nedopřává přívlači a zřejmě ani jiné technice. Depresivní stav přetrvává a jsem nucen opět vyhledat úkryt. Podemletý břeh v závětří, jestli se to vůbec dá nazvat závětřím, je opodál a tak nelením s přechodem na nové stanoviště. Schoulen těsně nad vodní hladinou a kameny z ní vyčnívajících zapaluji konečně cigaretu. Plamének od sirky mě oslnil a skrze něj zahlédnu ve vodě mezi kameny veliký záhadný stín. Opatrně zaostřuji pohledem na to, co mě upoutalo.   Oči mám navrch hlavy a s údivem zírám na sumce ležícího mezi kameny. Leknutím odskakuji zpět vrávorajíc po břehu. Démon z hlubin si pro mě přišel, sedím a drkotám zuby snad zimou, snad něčím co nedokážu vysvětlit. Pozoruje mě svými bílými očky s pootevřenou tlamou, usmívá se, nebo si pro mě přijde? Nejsem schopný pohybu, sedím pod podemletým temným břehem jak přikovaný. Mám sucho v ústech, popraskané rty, svírá se mi žaludek. Něčí ruka mě uchopí za rameno, oharek uhasíná, néééééé……..
To byla zas noc, usedám zpocený na posteli a pomalu vstávám k oknu. Obloha je celá zatažená a temná. Sklo vrní pod přívalem větru a jsem tedy v mžiku rozhodnutý, dnes nikam nejedu, venku se asi čerti žení. Ulehám zpět do vyhřáté peřiny a přemýšlím, zda se mně to opravdu zdálo, nebo že by ne……..

Psychodelikvent




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 1

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se