• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Čtení vody - Stojaté vody

  • cadox fishing
03. 03. 2016

Ve třetím a závěrečném díle naší trilogie o čtení vod se zaměříme na vody stojaté. Svým způsobem lze říci, že v tomto ohledu patří k nejtěžím. Na řece nám v mnohém pomůže proud a charakter toku, tyto výhody zde samozřejmě postrádáme. Navíc není stoják jako stoják. Vesnický Kačák, který s trochou umu proházíme z jednoho místa, aniž bychom museli měnit stanoviště, se nedá ani v nejmenším srovnávat s přehradou, kde jsou bez lodě naše možnosti více než omezené.

Pro popis prvního atraktivního místa začnu netradiční otázkou. Četli jste někdy články od kaprařů lovících kapry na boilies? Pokud ne, na zdejších stránkách jich najdete bezpočet. Pokud ano, určitě jste si všimli, co kapraři při mapování lokality hledají. Lavice, zlomy a další místa pod hladinou, kde se mění hloubka. Na těchto místech se drží potrava a kromě kaprů se sem samozřejmě stahují i drobné rybky. Za těmi logicky putují i dravci, kteří zde mají doslova prostřený stůl. Zajímavé však je, že často jde o místa zajímavá jen v určitou denní či roční dobu. Jak ale takové fleky objevit? Mnoho nám může říct rozhovor s už zmíněnými kapraři. Přece jenom pro většinu z nich nebudeme představovat konkurenci, jelikož naše zubaté zájmy jsou stranou jejich snažení. Má to ovšem několik ale. V první řadě většina kaprařů má v oblibě lov na velkou vzdálenost. A tedy na místech mimo dostřel vláčecích nástrah. Dále je zde možnost, že se při takovém rozhovoru nemusíte dozvědět vůbec nic, ačkoliv dotyčný lovec profil dna zná. A přiznám se, že jej chápu. I když se ve svých článcích dělím o část svých zkušeností a nemám například problém ukázat svou oblíbenou nástrahu, tak revíry kde lovím si střežím jako oko v hlavě. A aspekt poslední, ochudíme se tak o hledání a poznávání, které nám může mnoho dát. Kolikrát se pak stane, že můžeme objevit i jiné skutečnosti, než které byly původně našim cílem. Mínusy tedy převáží nad plusy, takže vzhůru do vlastního hledání. Jaké jsou naše možnosti? Asi nejsnazší metodou je průzkum dna pomocí klasického, či tzv. nahazovacího echolotu. Tomuto rybaření plnému technologií jsem ale sám na chuť nepřišel. Stejné zkušenosti získám například při letní koupačce, průzkumu lokality pomocí převáženého splávku, ale i obyčejná přívlač s gumovou nástrahou na těžší hlavě řekne mnohé. A navíc může záběr přijít už během samotného průzkumu revíru.

A tím v zásadě končí naše hledání ryb na otevřené vodě. Mnohými propagované vějířovité prohazování vodní plochy je sice logické, ovšem na vodě, jejíž dno má atraktivitu plaveckého bazénu, je záběr spíše loterií. Svou pozornost proto od nyní budeme věnovat pobřežním partiím. Právě prochytávání okolí břehů a potenciálních stanovišť dravců může být úspěšnější než prohazování otevřené vody "naslepo".

Mezi horké fleky patří bez debat všechny přítoky do revíru. Místa, kde se tok potoka noří do klidné stojaté vody patří k těm, která bychom neměli bez pozornosti přejít. Voda je zde prokysličená, často chladnější a samozřejmě sebou přináší potravu. Na tu už netrpělivě čekají hejna potěru a dravci obvykle nebývají daleko. Bohužel, zatímco teréní nerovnosti dna jsou rybářovým očím skryty, přítoku věnují pozornost prakticky všichni. Věštinou se jedná o místa s vysezenými fleky, kde se dravec po zahájení dlouho neohřeje a pokud ano, jeho ostražitost stoupá. Atraktivita takových míst se úměrně zvyšuje s rostoucím stavem vodní hladiny. Pokud je vyšší průtok či povodeň, do rybníka se vlévá silnější proud a s tím i více splaveného hmyzu, žížal a další rybí potravy. Kromě dravců se jedná o zajímavá místa pro lov prakticky všech rybích druhů.

Pozornost si zaslouží i pravý opak právě zmíněného, odtoky z rybníků. Okolí stavidel, přepadů nebo hrází jsou obvykle nejhlubší místa revíru. Jejich atraktivita roste s ochlazováním v závěrečném období roku, nemusí to ale být dogma. Loni týden před zahájením vláčecí sezóny jsem při lovu kaprů z hladiny pozoroval těsně pod hrází stát u hladiny štiku kolem metru. Bohužel na daném revíru nebyl lov přímo z rybniční hráze dovolen a dohodit do míst, kde jsem dravce pozoroval, bylo obtížné. Navíc, i když nedaleko byl ukázkový dravčí úkryt, nemohl jsem si být jistý, že ryba nezměnila stanoviště. Ani po dlouhém prohazování zmiňovaného místa jsem se tak rybě na kobylku nedostal.
V předchozím příběhu jsem kromě rybích stanovišť u výpusti nakousnul i další z fleků, které nesmíme vynechat. Jedná se o vysoké či podemleté břehy. Na řece či potoku máme v takovém případě situaci ulehčenou, jelikož můžeme místo prolovovat i z opačného břehu. To je na stojáku většinou nemožné. Při lovu těsně kolem břehu je tak třeba dbát zvýšené ostražitosti při pohybu po břehu. Zajímavou příležitost nabízí místa, kde je povolen lov z lodi, pak se okolí břehů (například skály na přehradě) dají prochytávat snadněji. Zajímavá jsou stanoviště s podemletým břehem. Pokud je zde hned od břehu větší hloubka, ryby jsou často téměř pod našima nohama. Samozřejmě jen do chvíle, než je neopatrným pohybem vyplašíme. Podemleté břehy se vesměs nacházejí na návětrné straně, kromě vyplašení ryb při neopatrném pohybu hrozí i utržení podemletého břehu a rybářova neplánovaná koupel. Jak taková místa prochytávat? Pokud paseme po dravcích, nabízí se lov na gumové nástrahy s lehčí jigovou hlavičkou, brzy nad ránem přijdou ke slovu hladinové woblery. Okolí břehů jsou ukázkovými stanovišti pro štiku, okouna, ale loví zde i boleni. Znám revír, kde taková místa vyhledávají tloušti čekající na hmyz padající ze stromů. Mimochodem je to jediný rybník v okolí, kde se tloušti poměrně hojně vyskytují, ale dostat se zde k větší rybě je velmi obtížné. Překvapivě můj místní největší se nechal zlákat velkou štikovou gumou, kterou sebral z propadu hned po nahození.

V těsné blízkosti břehů se však rádi pohybují i kapři. K těm se nejlépe dostaneme s lehkou plavačkovou sestavou či jen s nástrahou na háčku. Ta by měla být těžší, nabízí se například zrnko kukuřice nebo hnoják. Výhodu poskytne právě delší plavačkový prut, jelikož s ním dokážeme celou lehkou montáž položit do blízkosti ryby tak, že není třeba se přibližovat až k vodě. Každé neopatrné došlápnutí totiž může rybu vyplašit.

Ovšem ani při tomto ultra lehkém vyhledávání kaprů "pasoucích se" pod břehem si vždy s jemnou plavačkovou udicí nevystačíme. Mám na mysli lov v okolí překážek, jako jsou například stromy padlé do vody. S těmi se samozřejmě setkáme i na řekách. Většinou ale jenom dočasně. Například na mé domácí řece je každý padlý strom v krátké době vytažen i přesto, že nebrání lodní dopravě. Žádná zde totiž, mimo vodáků na kánoích, neprobíhá. Na rybnících se tak ale často neděje a pro rybáře se tak skýtá možnost lovu na atraktivním, i když obtížném místě. Většinou okolí potopeného stromu okupují okouni, k těm se ale lze jen obtížně dostat. Jedna z mála možností, jak na ně, je vertikální přívlač se smáčkem téměř pod našima nohama nebo lov na hladinové nástrahy. Na ty se často dá přemluvit i další z osadnic koruny stromu, štika. Jen je třeba velmi přesně nahazovat a ani při zmíněných stylech přívlače se ztrátám v oblasti nástrah zdaleka nevyhneme. Ovšem okolí takových úkrytů s oblibou vyhledávají i zmínění kapři a amuři. Jejich lokalizace je snadná především v letních měsících za pomoci polarizačních brýlí. Opět se nabízí lov na plavanou nebo přímo z hladiny. A jelikož od bezpečí potopené koruny dělí ryby jen krátká vzdálenost, zde jemný lov není na místě. I když nejsem a asi nikdy nebudu kaprař, právě kvůli podobným situacím si do budoucna pohrávám s myšlenkou na pořízení krátkého kaprového "stalker" prutu kolem 2,7m.

Ještě rozvedu myšlenku přímého vyhledávání ryb pomocí polarizačních brýlí. Do jisté míry to vyvrací známé rčení "rybu kterou vidíš nechytíš", ale funguje to. Především při letních vedrech. Ovšem pouze za předpokladu, že námi zvolená lokalita nepatří mezi vody vyhledávané koupáči. Poměrně snadno tak lokalizujeme kapry, amury, ale také lovící boleny. Všechny tři druhy je možnost ulovit na pečivo z hladiny, poslednímu jmenovanému je však lepší předhodit hladinový wobler. I když právě mladší ročníky bolenů se na pečivo vrhají s až neuvěřitelnou důvěrou.

Vraťme se ale ještě naposledy ke břehům. Respektive na místa, kde do vody zasahují rákosiny a jiné vodní porosty. V těch hledá bezpečí potěr a navíc jde o jedno z učebnicových štičích stanovišť. Rákosiny jsou zajímavá místa pro letní lov. Pokud je možno lovit z lodi, rybářovy možnosti se rapidně rozšiřují. Ideální pro lov zde jsou jerkové nástrahy nebo větší gumy s lehkou jigovou hlavičkou.

Atraktivní jsou také ostrovy. Ty na nově vzniklých rybnících často plní funkci estetickou, či slouží k hnízdění ptactva. Okolí ostrovů jsou zajímavá místa, ovšem jde o také místa těžce dostupná. K jejich prolovení je třeba nasadit dalekonosné nástrahy a věřit v příznivý vítr.
A za zmínku stojí i klasické mělčiny. Opět jde o místa atraktivní v ranních hodinách, kdy na mělčiny vyrážejí lovit okouni, boleni i candáti. Pohybují se zde i ryby nedravé. Právě mělčiny
za svítání skýtají možnost mnoha útoků na naše hladinové nástrahy.

Tím jsme seznam zajímavých míst do jisté míry vyčerpali. Ne však úplně. Každá voda je jiná a stejně tak může být jiná i každá sezóna na ní. Určitě tedy nešlo o kompletní seznam rybářsky atraktivních míst na našich vodách. Navíc například s lovem na přehradních nádržích či pískovnách mám jen mizivé zkušenosti a proto jsem se o nich nerozepisoval. Přesto doufám, že jste v této trilogii nalezli aspoň nějakou inspiraci.

Lukáš Ardon

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 11

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se