• sumčák mega bánner
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Čtení vody - jak hledat ryby

  • Hobby G 2
27. 12. 2009
Abychom byli úspěšný na svých výpravách za rybami na neznámá místa, vždy se nám rybářům hodí umět  přečíst vodu a zjišťovat potenciální stanoviště ryby. Žádné vybavení a žádné nejnovější a úspěšné nástrahy nepomohou, pokud nebudeme schopni přečíst vodu.
Máte-li průvodce, nebo někoho z místních obyvatel, vše je jednodušší. Často se ale dostanete do nových míst, kde se rady nedočkáte, kde domorodci jsou mlčenliví jako hrob. Neodsuzujte je za to! Konkurence je zcela normální jev. Je nutno mít na paměti, že místo pro lov muškařením nemusí být vhodné pro přívlač.Také ponechané stopy na málo navštěvovaném břehu nejsou příznakem toho, že jste právě narazili na správné místo. Pouze pohledem na vodu a zjišťováním pravděpodobného stanoviště ryb teprve pochopíte, kdo a čím zde mohl lovit před vámi.Ryby se v řece zastavují a stojí pouze v určitých místech. Dokonce i když je ryb dost, jednotliví jedinci se buď derou o lepší místo na stanovišti, nebo odplouvají jinam, jen se obvykle nezastavují tam, kde by byla příliš velká konkurence. Pro vhodná rybí stanoviště jsou důležité podmínky, jako dostatečná hloubka, rychlost proudění vody, potřebné úkryty, příznivý podklad, teplota vody, kyslíkový režim a profil dna. Migrující ryba se dokonce v rozmezí téhož stanoviště může zastavovat v různých jeho místech.

Hloubka

S rybami se někdy setkáme na mělčinách, kde vodní sloupec dosahuje jen trochu výše než je polovina výšky jejich těl. Je to ale jen při migracích a tření, například lososů. Lovit je za těchto okolností na udici je ale zbytečné, jsou obvykle zaujaty jinými cíly než je sběr potravy. Jakmile se ale za odlišných okolností rozhodne ryba někde zastavit, ve většině případů si vybere místo, jehož hloubka bude přinejmenším metr, obyčejně ale dva a více.

Rychlost toku

Rychlost proudu není v různých vrstvách vody na tomtéž stanovišti stejná. Čím blíže ke dnu, tím je proudění slabší. Nejrychlejší je povrchová vrstva vody. Nepovažujme za beznadějná místa se zběsile ubíhajícím povrchovým proudem, neznamená to, že v hloubce 2-3 m je stejný, jako na povrchu. Velmi často skrytá jáma pod peřejí je nejlepším stanovištěm ryb. Vodní režim východů z takových jam poskytuje dobré podmínky pro většinu proudomilných ryb. Velké exempláře dávají přednost hlubším a dobře chráněným místům.

Úkryty a přírodní podklad

Jako úkryt ryba využívá jednotlivě vyčnívající kameny nebo jejich skupinu, prohlubně dna ve skalním podloží, skalnaté a štěrkovité postranní zídky základního řečiště, podemletá místa u břehu, do řeky spadlé kameny, místa přímo pod peřejemi a skryté tišinky. Výběr rybího úkrytu může být ovlivněn vysokým stavem vody, její teplotou, silou proudu a také kondicí daného jedince. Zvláště pro migrující druhy ryb jsou velmi důležité hydrodynamické charakteristiky stanoviště, neboť se zastavují v místech umožňujících jim šetřit síly. Například se jim velmi líbí podklady, jakési podušky, vznikající narážením vodního proudu na překážky. Nejčastěji je to před většími nakloněnými kameny, po straně kamenů, před vtokem na peřej a na východech z tůní.

Teplota vody

Podmínečně lze sezonu říčního rybolovu rozdělit hlavně podle teploty vody na jarní, jarně letní, letní a podzimní. V jarní periodě (střed dubna až začátek června) při teplotě vody 10-14 °C si budou ryby s větší pravděpodobností vybírat stanoviště v pomalém nebo středním proudu a ve větší hloubce. Určení jejich optimálních stanovišť je ale velmi obtížné již proto, že se obvykle neukazují u hladiny.
V jarně letní periodě (střed května až polovina června) při teplotě vody 12-17 °C se budou ryby zdržovat ve středním proudu,na většině z níže popisovaných stanovišť, která není obtížné nalézt, neboť ryby se už častěji ukazují u povrchu a dokonce i vyskakují. V letní periodě (červen až střed září) při teplotě vody 15-20 °C budou nejpravděpodobnějšími místy výskytu ryb úseky se středním až rychlým proudem, často pod peřejemi. Zjišťovat tato stanoviště je možné také podle výskoků ryb. V podzimní periodě (střed září až konec října) při teplotě vody 15-18 °C je slibná předpověď nejrozmanitějších stanovišť ryb, nejčastěji s pomalým, nebo středním prouděním ve větší hloubce. Ryby se stále ještě občas ukazují u hladiny a někdy i vyskakují.

Nejčastěji navštěvovaná a charakteristická stanoviště říčních ryb

Jako oblíbená stanoviště pod peřejemi na řekách s kamenitým dnem jsou v jejich korytě zcela zřetelné stupně. Kromě toho, že je u nich ve spodních vrstvách vody proud trochu pomalejší než ve vrchních, skalnatý stupeň opět vytváří jakousi podušku.Ta přidržuje nad sebou ryby tím, že je nadnáší a šetří tak jejich síly. Taková místa často zaujímají velké exempláře. Ryby střední a malé velikosti zůstávají ve svých stanovištích nad peřejí, pokud ovšem odolaly obtížím spojeným s konkurenčním bojem o místa. Bývají zde velmi aktivní v konzumaci potravy,t akže je spíše zaujme i umělá muška nebo třpytka. Před velkým kamenem se ryba obyčejně zastavuje na jaře, kdy je proud velmi rychlý a zmíněná poduška se vytváří proudem nabíhajícím na kámen. Pokud kámen vyčnívá nad povrch vody, migrující ryba se nebude od něho zdržovat po proudu dlouho - zastaví se jen na krátký odpočinek.
Najít rybu za kamenem je možné prakticky v libovolné době rybářské sezony. Ukazuje to na univerzálnost tohoto typu stanoviště s výjimkou případů, kdy vršek kamene nebo valounu zcela vyčnívá nad vodu, takový úkryt nalezneme často prázdný. Naproti tomu se zdá, že proudy vody přelévající se zcela přes kámen vytvářejí za ním jakýsi závoj pěny a bublinek vzduchu a rybám tak napomáhají v jejich maskování. Ryba obvykle nestává bokem u každého většího kamene a vyhovuje jí zpravidla jen nějaký s vystupující hranou. Řeka během roku často přemísťuje značná množství kamenů, štěrku i písku a tím vytváří více či méně dočasné nánosy, kosy a mělčiny. Na širokých mělkých úsecích se stejnoměrným vodním proudem se často nacházejí od jednoho břehu k druhému velká pole naplaveného štěrku. Velmi často se ryba zdržuje právě u štěrkových srázů řečiště. Na začátku sezony jsou ale taková rybí stanoviště spíše dočasná a stanovištní rybu tam můžeme nacházet pouze koncem sezony. Oblíbeným stanovištěm dravých ryb bývá obvykle vyvýšenina štěrkovitého dna na konci takové tůně, za jejímž východem se nachází poměrně protáhlý průtoční úsek řeky a kde nejsou žádné jiné úkryty. Jinak se na konci tůně zdržují spíše nevelké ryby, výjimečně tato stanoviště zaujímají ojedinělí větší jedinci očekávající přísun potravy.
V nevelkých a méně širokých řekách je trojúhelníkové stanoviště ryb výhodné patrně vlivem prohloubení dna bezprostředně před zúžením v peřej. Dochází zde totiž ještě k dodatečnému horizontálnímu pohybu vody, právě tam, kde se dno prudce svažuje ke zlomovému prahu. Rychlost proudu je pak v takovém místě příznivá k tomu, aby se ryba udržela v proudu bez velkého vynaložení energie. Velmi složitým místem pro rybolov je podprahová jáma, neboť se zde setkávají různé proudy, ale přesto je možné činit některé obecné závěry o rybích stanovištích i v takových místech. Přes proud a překážky na dně s různým úhlem sklonu prochází migrující ryba obvykle bez výskoku, často se při tom drží okraje hlavního nebo postranního proudu. Obvykle, hlavně na podzim, zakrývá mocný proud podprahovou jámu takovým způsobem, že se výše proti proudu vytváří jakási kapsa, ve které se ryba po určitou dobu s oblibou zdržuje. Ve většině případů je ale taková ryba pro nahazujícího rybáře nedostupná. Stojí ale za to vyzkoušet různou výstroj, neboť často vysněná ryba bývá v těchto místech neobyčejně podrážděná a agresivně atakuje vhodně zvolenou nástrahu.
V ranních nebo večerních hodinách vyplouvá i stanovištní ryba, stojící níže po proudu v tůni, právě do podprahového proudu.Téměř klasickými místy pro lov stanovištních ryb, jsou okraje základního proudu, často pod překážkou, nebo mezi dvěma překážkami. Na větších řekách je v těchto místech vhodné lovit z loďky. Naproti tomu na středně velkých a malých řekách je záhodno vyzkoušet lov broděním.
 
Velmi přitažlivá stanoviště ryb bývají ve středu protáhlých tůní chráněných skupinami kamenů a s hloubkou více než 3 m. Vedení třpytky nebo mušky zde ale již vyžaduje určitého mistrovství. Časté dočasné stanoviště ryb migrujících v jarních, letních a podzimních periodách bývá za nahromaděnou kamennou hrází ve středu řeky. Na středně velkých řekách je lze dosáhnout buď z jednoho břehu, nebo ze samotné hráze, pokud lze na ni ale vstoupit. Na velkých a středních řekách se vyskytují rybí stanoviště často ve zpětných proudech. Ryba obvykle stojí buď na hranici stýkajících se proudů, nebo přímo ve zpětné vodě u břehu. Pokud je taková zpátečka  nevelká, umělá muška se nabízí obtížně, protože různě směřující proudy vytvářejí oblouky na šňůře. U protáhlých zábran v řečišti se často vyskytují místa nazývaná kapsy nebo stoly. Obvykle se jedná o nevelké protáhlé úseky zábran s klidným přiměřeným prouděním vody. Rybolov na takových místech, zvláště muškařením, je velmi obtížný a vyžaduje mnohé dovednosti nabyté jen zkušeností. Poblíž soutoku nebo přítoku se níže po proudu obvykle nachází jáma, v níž se téměř vždy vyskytují ryby. Přítok velmi často vytváří v řečišti hlavního toku mnoho vhodných míst pro rybí stanoviště ve formě vyvýšenin, nevelkých prohlubní, vyplavených a ohlazených kamenů vyčnívajících z řečiště. Migrující ryby při svém tahu procházejí přes nebezpečnější místa, jako jsou mělčiny,překážky a peřeje hlavně za tmy a pošmourného počasí, ale nemusí to být pravidlem. Při ochablém tahu ryby obvykle odpočívají na chráněných stanovištích, při intenzivním naopak mezi sebou bojují o nejvýhodnější stanoviště. Silnější jedinci vytěsňují ty, co jsou více unaveni nebo zesláblí a nutí je tak migrovat i za denního světla. Existují ale i výjimky. Například drobní nedospělci si mohou plně dovolit druhořadé místo na stanovišti spolu se silným jedincem, buď za ním, nebo vedle něho. Pokud je hloubka vody přiměřená,pak se ryby snaží zaujmout postavení nad, nebo pod podprahovým stanovištěm. Ve vodách s mnoha zábranami zaujmou nejčastěji postavení nedaleko základního řečiště.
  Josef Kuthan
     


Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 3

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se