• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Chvějící špičky Rodgera Feedera. Díl 3 - Kapři „potoční“.

  • Cadox 2
06. 02. 2016

Po několika docházkách na větší stojaté lokality potřebuji drobnou změnu. Letos jsem ještě nelovil na malém místním potůčku a tak se nenechávám kolegou dlouho přemlouvat a je rozhodnuto. Vyrážíme tedy dnes ve dvou plně naloženi vstříc dalším zážitkům. Věrného přítele trabanta pro jistotu nechávám odpočívat, abych mu dopřál zasloužený klid a lehce nesvůj na místě spolujezdce jedu jakousi moderní „cizinou“ na vybrané místo.
Odbočujeme ze silnice na polní cestu podél toku malé říčky, v této době minimálně navštěvované. Kolega po jízdě polní cestou dost nadává, že si poničí drahou „cizinu“ a já se jen potutelně usmívám. No jo no, moje laminátové trsátko by zcela jistě žádné újmy neutrpělo. Konečně jsme na místě a můžeme tedy vybírat, kam si kdo sedne. Vzhledem k tomu že říčka zde není ani deset metrů široká a velmi čistá, nezbývá než sedět odhadem dvacet metrů od sebe. Rybáři sem asi občas chodí, neboť po příchodu na „mé“ místo, nalézám na břehu zapomenutou zapíchnutou vidličku v zemi. No vida a pak že jsou ryby pouze prodělečné, volám na kolegu a nesu mu ji do auta. Tento model vidličky podomácku dělaný z hliníkového silného drátu, by slušel spíše do sběrny barevných kovů, ale kolega je dost spořivý (proto má asi „cizinu“) a tak ji spokojeně schovává do pouzdra. Paráda, nebudu muset dnes platit benzín, myslím si a pomalu vybaluji pruty. Proudnější úsek říčky zde končí a tvoří větší tůňku. Pěkné místečko s rákosem na protilehlém břehu dává tušit možný výskyt zapomenutých kapříků a línů. Vzhledem k dlouholeté praxi mám vybaleno a připraveno ihned. Napichuji nejdříve na háček svazek červů a nahazuji, nebo spíše pokládám nástrahu ke břehu naproti. Špička mého feederu dosahuje dost daleko a tak udržení lehké zátěže naproti u rákosu není problém. Až teprve teď začínám míchat a připravovat krmení.

Dnes použiji krmnou směs Van Den Eynde Turbo Black v menším množství. Na tomto malém potůčku není potřeba krmit velkým božstvím a v této čisté vodě bude černá barva krmení ideální. Ryby nebude plašit a i opatrnější kusy s důvěrou přiláká. Je to dosti zásadní věc, v minulosti jsem několikrát udělal chybu, že jsem do podobné říčky naházel hromadu světlého krmení a krom občas bílé ryby kapříci nenajeli. Na dně jsem viděl obrovskou světlou skvrnu a po rybách ani památka. Další z velice důležitých pravidel na podobných lokalitách je opatrný přístup a nenápadný příchod ke břehu. Pokud se někdo přiřítí za stálého dupání na břeh takovýchto malých říček, může s jistotou počítat s úprkem ryb z tohoto místa. Jako zátěž použiji samostatné koncové olůvko dvacet gramů. To bohatě na došponování špičky postačí a splní to účel jemného lovu.  Krmnou směs „vytuním“  pár hnojáčky, červi i bonduelkou a lehce rukou vnadím k rákosu. Pokládám prut do vidličky a usazuji se spokojeně do křesílka. Krásný den, pěkná říčka=spokojený rybář. Po deseti minutách mám první kontakt a nejjemnější špička na mém médiu lehce zavrní. Pomalý, táhlý ohyb a na nic nečekám, lehce zasekávám s druhou rukou připravenou na brzdě navijáku. Tah ryby není sice velký, jezdí stále v tůni a krátkými výpady snaží nenápadně vplout do rákosu. Bohužel je na mé vybavení krátká a tak po pěkném boji přitahuji rybu ke břehu. Teprve teď vidím v čisté vodě na hladině krásně vybarveného lína solidního rozměru. Opravdový balzám na duši, takováto podívaná. Ani neberu do ruky podběrák, přitahuji rybu na okraj břehu, fotím, vyndávám z tlamy svazek neporušených červů s háčkem a odstrkuji ho zpět do jeho království.

Dneska již nemusím nic ulovit po tomto zážitku, myslím si, ale přesto opět nahazuji na úspěšné místo. Po půl hodině se rákos naproti začíná podezřele hýbat. Znamení toho, že se mohu v blízké době dočkat dalšího pěkného lína. A opravdu se za pár minut ohýbá špička mého feederu, ale tentokrát ne jemně, nýbrž razantně jako luk. Okamžitě zasekávám a nestačím se divit. Vlna v rákosu mě velmi překvapila a neméně mě překvapil tah ryby. Urputný prudký výpad na okraj tůně svědčí o její síle. Nemám moc na výběr a tak brzdím cívku nadoraz. Velké kolo na hladině svědčí o tom, že se mně to podařilo a již vyjeveně koukám na krásného zlatého lysce. Kde se tu na takovéto malé vodě vzal, myslím si a volám na kolegu, ať se jde podívat. Nádherný souboj se silnou rybou vyhrávám. Kolega fotí jak smyslů zbavený a zcela jistě přemýšlí, jaký olej použije na smažení. „Jé mě vypadl z ruky u podběráku“, hlásím, když se mě ptá, kolik asi bude mýt centimetrů. „Ty seš ale jelito“, nadává a odchází ke svým prutům. Lehce se pousměji a mám radost, jak sem ho převezl a doufám, že tento díl nebude číst. Je opět nastraženo a připraveno do akce. Dlouhé minuty se nic neděje a i rákos ustal ve svém tanci. Z přemýšlení a nostalgického pohledu na okolní krajinu mě vytrhává podobný záběr jako minule. Brzda opět ječí a já nevím proč, vždy při tom zvuku vzpomenu na mou přítelkyni. Tentokrát ryba jezdí podél rákosu a výří jemné bahýnko ze dna. Boj je to neméně těžký, ale podstatně rychlejší. Krásně zbarvený šupináč brzy vzdává souboj a já jsem dnes opět vítězem. Rychle fotím pouštějíc kapříka, ještě než dorazí kolega, aby mě ho nechtěl zasyrova sníst. Daří se, kolega zřejmě usnul a tak ani neví co že se to v této tůni děje.

V zápalu boje si ani nevšímám, že je již zataženo a říčka se začíná kalit. To není možné, taková čistá voda, nikde ani kapka a najednou tohle. Zřejmě pršelo někde proti proudu, myslím si těším se na další záběry. Bohužel se začíná zvedat hladina na tomto potůčku a tak již nemám ani záběr. Jsme s kolegou nuceni balit, doslova jsme vyhnáni počasím a zřejmě si Svatý Petr usmyslel, že to pro dnešek stačilo. Asi má pravdu, v nejlepším je potřeba přestat a tak nasedáme do vozu a vyrážíme k domovu. Celou cestu poslouchám vyprávění o tom, jak je to dobře, že mě kapr upadl do vody a že se tím pádem neušpinili nové koberečky v kufru vozu. „Jo a dlužíš mně dvě stovky za benzín“, hlásí kolega a zjišťuji, že jsem ho tedy vidličkou neuplatil. Dnes jsem si užil všeho s mírou, ale né kolega se také jmenuje Míra, čili to sedí. Už se docela těším domů na tráboše a na přítelkyni.

Rodger Feeder

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 2

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se