• sumčák mega bánner
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Chvějící špičky Rodgera Feedera - Smutné kapří mrknutí.

  • cadox 3
20. 08. 2016

V tomto posledním dílu popíšu jeden a poslední příběh od vody, kde chvějivé špičky mají své uplatnění a trošku se Vám vyznám z toho, proč pouštím ryby a proč přemýšlím, že si občas nějakou vezmu. Jsou to sice takové romantické žvásty, které možná nikoho nezajímají a každý na to musí přijít sám, aniž mu to někdo vnucuje. Ale opět mě žena, přísná tchýně a jejich asi dvacet hladových příbuzných požádali o úlovek, tak jsme to nevydržel a místo lovu ryb sednul k PC.  

Je dopoledne a zřejmě naposledy startuji svého tráboše a vyrážím k vodě. Naposledy proto, že bakelitové přibližovadlo má také svůj věk a rozhodl jsem se vyprázdnit kasičku a koupit zánovní Wartburg kombi od prvního majitele z NDR, kam zcela jistě naskládám mé shimana, sportexy, foťák a jiné harampádí, které několikrát převyšují cenu obou vozů. Je to prostě o prioritách a priorita Rodgera Feedera je rybolov a luxusní zážitky s ním spojené. Po příjezdu k vodě vytahuji kbelík se spařenou řepkou a přimíchávám do něj červeného perníkového „Konopáska“ s červi a dělám deset koulí. Hodlám lovit za pěkného počasí na malém písníku cca dva hektary a tak mě toto krmení bohatě postačí. Dnes nejdu po velké rybě, pouze se chci odreagovat a zpříjemnit si rybolov nějakým tím kapříkem. Z tohoto důvodu použiji krmítka místo samotného olova a na háček jako nástrahu osvědčenou bonduelku a červi. Návazce použiji na oba pruty s fluokarbonu cca čtyřicet až padesát centimetrů dlouhé, abych opatrnější kapříky krátkým návazcem u krmítka neplašil. Vše mám tedy již připraveno a dvacetigramová krmítka mohou letět vzduchem na krmné místo. Nádhera, skvělé počasí, dobrý pocit z dobře vykonané přípravy, to je to, proč chodím k vodě. Nějaký ten kapřík je pouze bonus a jak říká klasik, „štěstí přeje připraveným“. A můžu Vám odpřisáhnout, že kdyby tomu tak bylo vždy a všude dle mé přípravy, tak ve vodě není šupina, na kterou bych si nesáhl. Další klasik ale říká „ jsou to ryby, buď žerou, nebo nežerou“. No to by se z těch klasiků jeden zbláznil, ovšem něco na těch hospodských řečech starých mazáků přeci jen bude.

Krmení pracuje na dně a na klidné hladině se objevují drobné koláče pěny. Není to zatím pěna od ryb, pouze od uvolňujících se částeček krmení. Jelikož jsem rybář obrněný trpělivostí (bydlím přece s tchýní), pevně věřím, že zanedlouho drobné bublinky v kruzích nebo pásech upozorní na přítomnost kapříků. A opravdu, za necelou půlhodinku se známé obrazce objevují na hladině, můžu tedy směle očekávat záběr. Dnes to trvalo opravdu krátce, kapři připluli vcelku rychle a tak bystře pozoruji mé chvějivé špice vyhlížejíc záběr. Na jednom prutu mám zmíněnou bonduelku a druhém červíky. Jako první se rozklepe prut s bonduelkou, ale ryba nástrahu pouští a jak zjišťuji posléze, strhává ji z háčku. Chybička se vloudila tak v klidu, bez předchozího spěchu napichuji kukuřici správně. Po pěti minutách přichází záběr a já již zdolávám prvního pěkného šupináče kolem čtyřiceti pěti centimetrů. Ryba je ve vynikající kondici a nenechává mě nic zadarmo, přesto končí lehce vysílená v podběráku. Krásný souboj s nádhernou rybou, (promiňte ty romantické žvásty) končí jejím puštěním na svobodu. Jak zjišťuji během dalších dvou hodin, zřejmě to byla ryba zlatá, neboť mně splnila tiché přání a já zdolávám dalších asi deset kapříků od čtyřiceti do padesáti centimetrů. Procentuálně a to je zajímavé, mám záběry ve stejném intervalu jak na kukuřici, tak na svazek červů. Dalo by se tedy popsat, že hejno kaprů vůbec nepustilo na krmné místo bílou rybu a berou zodpovědně vše, co jim předkládám. Vzhledem k tomu, že stále přihazuji krmítkem krmení plné řepky, se ryby zdržují na mém lovném místě dlouho a nikam neodjíždějí. Trefil jsem se do správné doby na správné místo, ale myslím, že jsem tomu hodně pomohl krmením s řepkou. A teď se tedy ukažte „Vy klasici“, štěstí přeje připravený nebo žerou? Toto téma zde asi nevyřešíme, nicméně nějaký poznatek si z toho lze vzít. V dnešní době není dle mého názoru nejdůležitější ze všeho, jaké krmení si zakoupíte. Ano, hraje určitě svou roli, ale pokud jste sami na lokalitě s větším výskytem kaprů, je daleko důležitější správný výběr místa, vhodně namíchaná směs, živá složka v krmení, přesnost a především dobrá strategie onoho krmení. Mnoho rybářů, dělá několik zásadních chyb, jakými jsou například naházení obrovského množství krmení na určené místo, aniž po prvních záběrech, pokud nastanou, nepřikrmují, aby udrželi rybu na potřebném místě. Další z chyb je rozptyl velkého množství na velké ploše, což je pro lov feederem chybné. Další z důležitých věcí pro správné krmení je například jeho konzistence. Několikrát jsem viděl, že na stojaté vodě rybář použil velmi lepivé krmení, hlínu a utemoval koule tak, že i po hodině a půl ležely v tom samém skupenství na dně, aniž se rozpadly a jen minimálně uvolňovaly částečky, které nám kapry přilákají. Oproti tomu na řece použili krmení lehké, suché, bez hlíny a po dopadu na hladinu udělalo krmný mrak a mizelo po proudu kamsi vedle kolegovi na jeho stanoviště.

Po dvou hodinách lovu mě vcelku pobolívají ruce a tak se rozhoduji, že pomalu ukončím lov. Další záběr přichází s větší pauzou, ale přece. Na konci mé udice se zmítá krásný šupináček, který neodolal svazku červů. Pomalu ho navádím ke břehu a přitahuji k pobřežní trávě. Je již zdolaný a klidný, když v tom mě vnukla myšlenka o ponechání ryby. Nejsem ortodoxní zastánce chyť a pusť, a už vůbec né zastáncem populární metody „chyť a pusť mu žilou“. Nevadí mně, když si rybář vezme za rok pár ryb s rozumem pro vlastní potřebu, já je prostě pouštím a občas mě (respektive moji bytnou) prostě přepadne nápad o ponechání ryby jak tomu je nyní. Kapříka tedy fotím a pomalu přemýšlím, kde a jak spáchám vraždu. Jelikož to neumím, neboť v tom nemám praxi, tak pozoruji nejdřív kapříka a dumám jak na to. Pozoruje mě bedlivě svým okem a mám ten pocit, že mě něco chce říct. Rozhlížím se, jestli někdo není v okolí a promlouvám k němu. Musím vypadat jako magor, ale ptám se ho, zdali mě za to stojí po takovém zážitku praštit šutrem rybu do palice a ukončit její krátký život. Z očí do očí na sebe hledíme, když v tom na mě dle mého názoru mrknul smutným okem poraženého bojovníka. Z toho pohledu cítím jakousi bezmoc, smíření s osudem, prosbu i jiskřičku naděje. Je samozřejmě jako vždy rozhodnuto, kapřík šťastně plácne ocasní ploutví o vodní hladinu a mizí zpět ke kámošům. Já stojím na břehu, tradičně vymýšlím historku o tom, že nebraly a budu směřovat paní domácí s celou její rodinou do nějakého hypermarketu pro tresku. Pro rybáře s podobným problémem zabít rybu a s podobnou paní domácí, si doporučuji zajistit slevové letáky z marketů na jakoukoliv rybu. A vězte, že ač naše drahé polovičky, nebo jejich příbuzní přesto, že nevědí co je to za rybu, jak chutná, jaká je země původu, zcela jistě na slevový program skočí a mnohdy se zásobí na několik měsíců. A to se přece vyplatí!

S přáním mnoha úspěšných a příjemných chvil u vody se s Vámi loučí Rodger Feeder.    

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 6

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se