• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Chvějící špičky Rodgera Feedera - „Vy mě taky……“

  • Cadox 4
09. 05. 2016

Tráboše valím po cestě k vodě a jeho blatníky se vlní jak trsátko na kytáře. Prostě balada na úprk za záběry. Jestli se bude dařit, se dozvím již za chvíli, po šťastném dojetí na vybrané místo. Mým „exklusivním“ vozem je zřejmě každé dojetí šťastné a tak Vás nebudu dlouho napínat, dojel jsem dobře. Na břehu písníku vybaluji své nádobíčko a chystám se na lov kaprů. Dnes jsem se rozhodl pro lov větších ryb a také jsem se na to náležitě vybavil. V tráboši se třese barel namočené řepky, kterou jsem čtyři hodinky před odjezdem spařil horkou vodou. Zakoupil jsem také pár balení míchaného partiklu, protože dnes chci rybám opravdu dopřát.

Mám vybráno, mrknutím oka sleduji hladinu podél břehu pod převislými větvemi stromů. Tak to bude to moje top místo, kde určitě nějakého kapra vydráždím k nepříčetnosti. Svlékám se na místě a pomalu lezu do studené vody. Mým cílem je na dně rozšlapat bahno tak, abych zvířil částečky a nalákal tím kapry. Je tu asi metr a dvacet centimetrů hloubka a tak se mě to daří docela dobře. Vylézám na břeh, klepu se zimou a drkotám se na své místo. Tentokrát obcházím břeh s barelem krmiva a rukou prohazuji vybrané partie. Zdálky mě pozorují moji dnešní diváci, hejno štěbetajících kachen. Vše nádherně klape a já se spokojeně vracím k místu, odkud budu lovit. Schován mezi keři zaujímám postavení navazujícího netrpělivého lovce. Dnes na větší ryby použiji návazcovou šňůrku s nosností sedm kilogramů, což si myslím bude dostačující. Teflonový, lehký háček ryby méně odrazuje při jejich nasátí potravy a tudíž je to tedy vhodná kombinace pro dnešní lov. Jeden prut je již nalíčen s vyvázanou kukuřicí a druhý se chystám nahodit s kukuřičkou na háčku. Z ničeho nic se za strašlivého ryku slétají kachny z celého písníku směrem ke mně. No to snad ne, co se to děje, přece jsem nekrmil kachny. Celé hejno sedí na hladině nad „mým“ krmným místem a občas se pár kačen potopí a vystrčí na mě …..No vy mě taky…. , myslím si a snažím se je odehnat leč zatím marně.

Po půl hodině hlasitého nadávání a pár hodů šutrem se mě to konečně podařilo a vyplašil jsem je. Vrhám druhou nástrahu na dno a spokojeně číhám vstříc možnému záběru. Nemusel jsem moc dlouho čekat a špička mého feederu se ohýbá, záběr opravdu přichází. Po rychlém záseku následuje nerovný boj s rybou na druhém konci. Nerovný ovšem pro rybu, neboť dle tahu tuším menší rybku, která se za chvíli objevuje v mé dlani. Je to solidní karas a předzvěst možného připlutí kaprů. Veliká výhoda tohoto revíru je ta, že zde prakticky není bílá ryba, což velice ulehčuje lov kaprů. Hejno kaprů by zcela jistě bílou rybu časem vytlačilo, ale takto nemusíme „podléhat depresím“ z tahání jednoho cejnka za druhým.

Začal foukat vítr směrem k mému krmnému místu a to ještě znásobilo mé dnešní šance. Jsem nadmíru spokojený a trpělivě čekám na první kapří záběr. Špička mého prutu se jemně pohupuje větrem a bedlivě tyto pohyby sleduji. V tom se pohyb špičky zastavuje a nepatrně se ohýbá, jsem ve střehu. Pár vteřin se ale nic neděje, asi jsem rybu nepřemluvil, myslím si, když v tom okamžiku se ohýbá špice jak luk a já mám co dělat abych stačil zaseknout. Ohromný vír bahna ze dna a mohutný úprk ryby dává tušit její velikost. Na prutu mám zřejmě jedno z místních velikánů, to už vím. Hlavně nic neuspěchat a neudělat chybu, která by znamenala ztrátu ryby. Tah je neúprosný a drtivý, brzda navijáku ječí a sportex medium ohnutý až k rukojeti. Ryba na druhém konci nelze vůbec zastavit a já nevěřícně zírám na poloprázdnou cívku navijáku, jak mě z ní mizí poslední zbytky vlasce průměru 0,22 mm. Konečně se zastavuje a ve vzdálenosti sta metrů jezdí ze strany na stranu. Takhle bojují pouze velké ryby, ale větší starosti mě momentálně dělá to, jak rybu na relativně jemné vybavení dostanu ke břehu. Opírám se do prutu co vybavení a mé síly dovolí a začíná se mě docela dařit. Nejsem si sice úplně jistý, ale zřejmě kapra pomalu, jistě přitahuji blíže ke mně. Je to těžký, urputný boj o každý metr vlasce a já začínám konečně získávat převahu. Nyní již mohu potvrdit, že se jedná o rybu, kterou jsem ještě na feeder nezdolal a tak se mě začínají lehce klepat kolena. Ryba je již skoro u břehu, když v tom se rozjede znovu na volnou vodu. Souboj trvá bezmála půl hodiny a mě začínají lehce brnět ruce. Opět a znovu přivádím rybu ke břehu a konečně se zjevuje na hladině. Obří lysec mně málem vyrazil dech a nohy mě vibrují podivným tancem. S připraveným fotoaparátem mačkám spoušť co to dá, a zjišťuji, že mě schází ruce navíc. Výpad a kapr znovu ujíždí ke dnu, leč tentokrát pouze pár metrů. Podobně jako jemu i mě ubývají síly a tak se snažím nic neprotahovat. S dobře seštelovanou brzdou mého shimana se mě to daří poměrně dobře a opět vidím obří „nahaté“ tělo kapra na hladině. S podběrákem v jedné ruce zvládám poslední a nejdůležitější fázi tohoto fascinujícího souboje a kapr končí v podběráku. Usedám notně unaven na břeh a teprve nyní, při důkladné prohlídce ryby zjišťuji, co jsem to vlastně ulovil za nádhernou rybu. Krásně stavěný lysec se vlní v síti podběráku a já ho odhaduji něco mezi dvanácti a čtrnácti kilogramy. Váhu nemám, a abych řekl pravdu, tak jsem tak šťastný, že ho zapomínám měřit.  Tipuji osmdesát pět až devadesát centimetrů, ale je to jen můj „nekaprařský“ odhad. Již vyzutý pomalu vyndávám kapra z podběráku a přímo ve vodě ho pouštím zpět. Je poněkud unavený z dlouhotrvajícího souboje, což bylo způsobené velikostí ryby a relativně jemným vybavením. Nicméně po pár vteřinách mě zamává ohromnou ocasní ploutví a mizí zpět do svého domova.

Nenapadají mě slova štěstí, která mě naplnilo a tak uléhám na trávu za mnou a spokojeně oddychuji. Připadám si jako vrcholový sportovec co právě vyhrál svůj nejtěžší závod. S klidu a rozjímání mě vytrhává již známí a pověstný štěbetající křik. Za velkého řevu se slétají opět kachny k mému krmnému místu a pomalu tuším, že je dnes po rybolovu. Pokouším se ještě několika kameny drzé ptáky odehnat, ale marně. Potápějí se stále častěji a opět na mě vystrkují svá pozadí. Nyní mně to již nevadí, uculuji se na ně a myslím si to co předtím „Vy mě taky…“, leč tentokrát je to spíše nadávání štěstím. Slunce zapadá a krásně vykresluje okolní krajinu a mě dnes nezbývá nic jiného než balit a vyrazit směr domov. Nakládám vše nezbytné do svého tráboše a unaveně usedám na jeho „luxusní“ sedadlo. Vyrážím směr domov a nemůžu se nabažit toho nádherného pocitu ze zážitku, který mě dnes potkal, ze souboje s rybou mých snů. Doma pohladím své vybavení, které dnes odvedlo dokonalou práci a u dobrého piva, budu přemýšlet, kam se vydám příště.

Text-Rodger Feeder,Foto-Přátelé.

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 3

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se