• Sumčák největší
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Bezpečí především!

  • cadox fishing
08. 03. 2012

Kaprařina se v posledních letech stala natolik populární, že je i na kdysi klidné revíry vyvíjen silný tlak ze strany rybářů.
Počet velkých ryb u nás není neomezený a tak se na drtivé většině vod loví stejné ryby pořád dokola, ať je to na soukromých revírech, kde je to ještě markantnější,  nebo na revírech svazových. S každým dalším ulovením jedné a té samé ryby se zvyšuje riziko, že se na ní pobyt na břehu a její zdolávání nějakým způsobem podepíše.  Bývá to spíše smutný obrázek – spokojený lovec pózuje s uloveným kaprem, který má roztrženou tlamku, teče mu krev z žaber, má roztrhané ploutve, vypadané šupiny apod. Pojďme si říct, jak tomu zabránit a vracet do vody zdravé nepoškozené ryby.

Zdálo by se, že jediná situace, kdy rybě hrozí nebezpečí úrazu zaviněním rybáře,  je její pobyt na břehu. Opak je však pravdou. Vše začíná výběrem lovného místa.Mohlo by se zdát, že to s popisovanou problematikou vůbec nesouvisí.  Není to ale pravda. Mnoho lidí loví v těsné blízkosti vázek, kde většinou nebývá o záběry nouze. Horší už to ale je s vytažením ryby na břeh. Ta hledá záchranu v potopených překážkách a dost často ji tam najde. Rybář potom celou sestavu utrhne a dál neřeší, co se s rybou děje. Bohužel, ryba uvázaná na silné pletence nebo vlasci a háčku je téměř odsouzena k pomalé smrti. Zvažme proto, zda-li naše lovné místo je opravdu vhodné a jestli máme šanci rybu bezpečně zdolat. Jen si představte jaké by to bylo, kdyby vás někdo nechal umírat přivázaného ke stromu s háčkem zapíchnutým ve rtu, bez potravy, pohybu….V případě, že tedy lovíme na místě, kde hrozí uváznutí ryby v překážce,  používejme háčky bez protihrotu a návazce z materiálu, které má ryba uvázaná na krátko šanci přetrhnout. Dáte tím rybě šanci, že se z uváznuté montáže dokáže vysvobodit. Raději ale vybírejme místa, kde podobné nebezpečí nehrozí. Nebývá hezký pohled na rybu, která se dokázala vysvobodit, většinou je totiž pouze za cenu totálně rozervané tlamky, roztřepených ploutví a vypadaných šupin. To si asi nikdo z nás nepřeje.

Další rizikový faktor je koncová sestava. Při nesprávně poskládané koncové montáži můžeme rybě ošklivě poranit tlamku. Zejména znatelné je to u háčků s dlouhým ramínkem, které majítendenci se prořezávat tkání. Řešením tohoto problému je použití kroužku nebo fixační gumičky ve spodní části ramínka tak, abychom snížili těžiště háčku. Na háček nepůsobí taková páka a nemá tak tendenci se prořezávat měkkou tkání. Dalším problémem, na který bych rád poukázal, je používání tenké pletené šňůry na poslední metry nad olovem. Taková šňůra, zejména má-li placatý profil, dokáže při zdolávání ryby udělat nepěknou paseku na ploutvích ryby, které doslova jako pila odřeže v okamžicích, kdy se kolem ní ryba otáčí. Vhodné je použití posledního metru nebo dvou ve formě fluorocarbonu, silnějšího vlasce nebo olověné šňůry. Avšak nastává zde tím pádem další problém a tím je spojení tohoto materiálu se šňůrou. Běžně vídám spojení například olověné šňůry s kmenovou šňůrou pomocí obratlíku. To je velmi nevhodné řešení, protože v případě, že nám ryba montáž utrhne nebo uřízne nad olovem, to se nebude moci ze sestavy vyvléknout a ryba bude za sebou vláčet celou naši sestavu i s olovem, které se velmi pravděpodobně někde zachytí a ryba bez možnosti pohybu pomalu zemře. Jako nejbezpečnější se mi proto jeví používání silného monofilního vlasce v dostatečné délce bez jakýchkoliv nástavců z olověnek apod.  Vždy si po sestavení montáže promyslete, zda-li se v případě utržení ryba dokáže bezpečně zbavit  celé sestavy nebo alespoň olova !

Podebrání úlovku je dalším rizikovým bodem, při kterém je třeba dávat pozor. Síť podběráku není příliš šetrná k rybímu tělu, zejména pak hrozí poškození ploutví a šupin. Síť by měla být dostatečně jemná, aby ploutve netřepila. Zároveň musíme dávat pozor při vynášení úlovku v síti na břeh. Nikdy nevynášejte rybu v pozici, kdy stojí na ocase, hrozí zlomení páteře vahou vlastního těla! Bohužel v tomto mnoho rybářů chybuje. Také pozice ostatních ploutví je důležitá, zejména prsní a brišní by měly být přirozeně složené u těla. A můžeme s rybou na břeh…

Hovořit v dnešní době o používání podložky pod rybu se může zdát už zbytečné, bohužel však stále u vody potkávám rybáře chytající velké kapry, kteří rybu válejí v písku, v listí apod.  V dnešní době je pořízení podložky otázkou několika stokorun ( v případě šikovnějších jedinců je domácí výroba takřka zdarma), takže věřím, že každý i začínající rybář si nějakou tu obyčejnější podložku může dovolit. Někdo namítne, že stačí rybu položit na trávu. Ano, ta opravdu rybě neublíží, ale kdo z nás může říct, že vždy loví na místě, kde je krásně vzrostlá tráva? Proto si myslím, že je podložka opravdu nezbytnou součástí výstroje. Nejvhodnější jsou velké bazénkové podložky, které skýtají opravdový luxus – ryba z nich nevyskočí, nesjíždí ani ve svažitém terénu, udržují v sobě vodu. Ale jakákoliv podložka je lepší než nic, pakliže je z jemného materiálu nesáknoucího vodu. Důležitým aspektem je, aby podložka byla VŽDY mokrá, když na ni rybu pokládáme. V případě, že bychom díky suché podložce, suchým rukám apod. setřeli povrchovou vrstvu slizu, zbavíme tak rybu ochrany před bakteriemi apod.  I v průběhu vážení, focení atd. rybu čas od času polijeme vodou, aby její tělo bylo stále mokré. Myslete na to, že rybí sliz je opravdu veledůležitý pro ochranu rybího zdraví a tak v případě, že chcete rybu zvážit, vážicí sak či taška musí být rovněž  před kontaktem s rybou namočeny.Ještě jedna věc k tomuto tématu. V případě, že jezdíme zdolávat rybu z lodě, měla by podložka v lodi být naprostou samozřejmostí a polévání ryby na cestě ke břehu taktéž.

Při fotografování si s rybou nikdy nestoupáme, pád z výšky by pro rybu mohl být velmi nepříjemný.  S rybou klečíme, držíme ji jednou rukou v jamce prsní ploutve, druhou rukou v oblasti řitní ploutve. Nikdy nestrkáme rybě prsty pod skřelové víčko, poškození  žaberního aparátu by mělo pro rybu velmi špatné následky! Bohužel se v našich řadách vyskytují individua, kterým zřejmě činí zvláštní potěšení rybě strkat prsty do řitního otvoru. Pro rybu to bohužel ale může znamenat poškozené  střevo. Ještě jednou zdůrazňuji, rybu při focení poléváme! Mysleme na to ještě před samotným záběrem a mějme hned u podložky připravenu nádobu s vodou.

Zvláštní kapitolou je používání desinfekčních prostředků na poranění ryb. Na mnohých revírech je jejich používání povinné, někde doporučené, jinde o nich nenajdete v rybářském řádu ani zmínku. Nikdo přesně neví, zda-li má použití těchto přípravků nějaký význam. Můj názor je takový, že desinfekce není nikterak nezbytná a její použití je jen jakýsi stupeň navíc. Rozhodně tím nic nepokazíte, ale zároveň není třeba utrácet za drahé značkové desinfekce, stačí obyčejné přípravky z lékárny (např. Ajatin).

V případě, že jsme rybu ulovili v nočních hodinách, je možné ji zasakovat. Já to však velmi nedoporučuji, krásné fotky se dají pořídit i v nočních hodinách. Rybu v saku vystavujeme zbytečnému stresu a nebezpečí. Pokud se přecejen rozhodnete rybu zasakovat, skvělý návod jak minimalizovat možné nebezpečí popsal v některém z předchozích čísel magazínu Petr Sedlář, takže vás prosím o důkladné nastudování. Mělo by nám vždy jít především o bezpečí a dobrý stav ryb!

Častou chybou, kterou vídám na březích našich vod je přenášení ryby zpět do vody jen tak v rukou apod. V takovém případě opět hrozí vyklouznutí a pád ryby na zem. Rybu přeneste v saku, vážicí tašce nebo podložce.

Pro pouštění vyberte místo, kde je dostatečná hloubka hned u břehu.  Na mělčině by mohlo dojít k odření ryby. Rybu držte hřbetem nahoru do doby, než sama uzná za vhodné, že odplave.  Někdy je dobré s rybou pohybovat dopředu a dozadu a vhánět jí tak čerstvou vodu do žaber. Tím dojde k okysličení krve a rychlejší regeneraci ryby a nabrání sil k odplutí. Pokud se u břehu vyskytuje rákos nebo nějaké trsy vodních trav, sledujme rybu, zda-li v dezorientaci nezajela do těchto míst. Mohlo by se stát že vyčerpaná a dezorientovaná ryba v takovém místě zahyne udušením!

Další z věcí, na kterou bych rád upozornil, je rybaření při teplotách pod bodem mrazu. V takových podmínkách je pobyt na břehu pro rybu velmi nebezpečný a měli bychom tak vždy omezit dobu po kterou rybu vystavujeme mrazu na nezbytně nutnou – zamysleme se nad tím, jestli každého kapra opravdu musíme vážit a uvědomme si, že i jedna nebo dvě památeční fotky stačí, pak můžeme rybu pustit zpět do vody než se vůbec naděje, že je na břehu.

A ještě jednu věc mám na srdci. Jsme sice kapraři, ale nejen kapr si zaslouží šetrné zacházení. Ikdyž vytáhneme cejna, tlouště nebo jiný druh ryby, který nám většinou příliš radosti nezpůsobí, mysleme na to, že i on je živý tvor a je nevhodné smýkat ho po písku, házet z velké výšky do vody apod. Važme si rybího bohatství, které ještě pořád naše vody ukrývají a chraňme ho jak jen to je možné.

 
Za Mikbaits team Ondra Macků









Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 1

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
08. 03. 2012, 19:58

vajcak



maca je srdcar..ten umi :)

>> Reagovat


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se