V mořských hlubinách panuje šero a vysoký tlak. Přesto tam žijí ryby, co vidí barevně, zjistili vědci

V hlubinách oceánů se organismy musejí vyrovnávat s extrémními podmínkami. Je to obrovský tlak, nedostatek světla a také absence orientačních bodů, které by usnadnily hledání kořisti. Jak se mořští živočichové na tyto podmínky přizpůsobili, zajímalo mezinárodní tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zjistili, že některé ryby mají zvláštní pigment, který jim umožňuje barevné vidění.

V hlubinách oceánů se organismy musejí vyrovnávat s extrémními podmínkami. Je to obrovský tlak, nedostatek světla a také absence orientačních bodů, které by usnadnily hledání kořisti. Jak se mořští živočichové na tyto podmínky přizpůsobili, zajímalo mezinárodní tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zjistili, že některé ryby mají zvláštní pigment, který jim umožňuje barevné vidění.

Zjištění vědeckého týmu je natolik zásadní, že ho publikoval časopis Science, a to dokonce jako „obálkové téma“, jak uvedl mluvčí fakulty Michal Andrle. A co vědce vlastně zajímalo?

„My jsme se v našem výzkumu zabývali problémem na úrovni analýzy samotných fotoreceptorových buněk, tedy tyčinek a čípků na oční sítnici, a jejich světločivných pigmentů,” popisuje podstatu výzkumu Zuzana Musilová z katedry zoologie, která je první z autorů článku. Tým zjistil, že genom hlubokomořských ryb vykazuje určité rozdíly oproti rybám, které žijí v menších hloubkách.

Je to tím, že než se světlo dostane do hloubky, snižuje se světelná intenzita a také se zužuje barevné spektrum. Do hlubin tak vlastně pronikne jen střední, modro-zelená část spektra. Je proto přirozené, že organismy, které v tomto prostředí žijí, nemají geny, které jsou zodpovědné za vidění v okrajových částech viditelného spektra.

Na druhé straně se u hlubokomořských ryb namnožily během evoluce ty geny, které určují vidění za snížených světelných podmínek. „U druhu beztrnovky stříbřité (Diretmus argenteus) vědci objevili namísto jedné dokonce 38 kopií tohoto genu, což je mezi obratlovci naprostý unikát,“ uvádí Přírodovědecká fakulta v tiskové zprávě.  

Otázkou podle vědců zůstává, jak celou tuto složitou strukturu změn hlubokomořské ryby využívají. „My si myslíme, že by mohlo jít o jistou formu barevného vidění, které ale funguje úplně jinak, než jak ho známe od jiných živočichů,” uvádí Zuzana Musilová.

Zatímco u obratlovců včetně člověka se barevného vidění účastní čípky, beztrnovka má pouze tyčinky, a přitom je schopná vidět některé barvy. Beztrnovky se živí hlavně korýši, které produkují určité barevné signály. Beztrnovky tak mohou tyto korýše snadněji rozeznat.

Bádání vědců tímto objevem nekončí. V dalších výzkumech se pokusí odpovědět na otázku, proč mají hlubokomořské ryby tolik kopií jednoho genu, zatímco ke stejnému účelu by stačily dvě.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/vyzkum-vedci-prirodovedecka-fakulta-barevne-videni-ryby_1905100614_pak

Sdílet

Diskuze

Přidat příspěvek do diskuze